Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Nauka o podnik u Seminář 3. Organizační struktura/ Základní veličiny efektivnosti podnikání.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Nauka o podnik u Seminář 3. Organizační struktura/ Základní veličiny efektivnosti podnikání."— Transkript prezentace:

1 Nauka o podnik u Seminář 3. Organizační struktura/ Základní veličiny efektivnosti podnikání

2 Bod zvratu v kusech celkové náklady (CN) fixní náklady (FN) variabilní náklady (VN) variabilní náklady připadající na jeden kus výrobku (b) nákladová funkce tržby ! nulový zisk bod zvratu v kusech

3 Bod zvratu v korunách objem výroby v korunách (Q*) VN/1 korunu produkce nákladová funkce ! nulový zisk bod zvratu v korunách

4 Objem výroby (Q Z ), jež zajistí určitou výši zisku (Z)

5 Příspěvek na úhradu 5 Fixní náklady na kus Kusový příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku Variabilní náklady na kus Cena Zisk na kus Variabilní náklady na kus

6 6 Příspěvek na úhradu T, CN 1 2 3 FN = 3 Kč P = 2 Kč b = 1 Kč PPPPP bbbbb fix zz 1 2 3 1 2 3 4 5 4 5 6 7 Q

7 Nákladová funkce Máme možnost vyrábět ve třech lokalitách: Pro jaký počet výrobků během roku je z hlediska nákladů vhodná každá lokalita? Kterou lokalitu byste vybrali, pokud víte, že během roku jste schopni prodat 45 000 ks? Po kolika kusech budete v této lokalitě dostávat zisk (neboli jaký bude bod zvratu), jestliže cena 1 ks je 20 Kč? LokalitaFixní nákladyVariabilní náklady na kus 1 Praha500 0007 2 Ústí n. L.200 00012 3 Most100 00017

8 Pro jaký počet výrobků během roku je z hlediska nákladů vhodná každá lokalita? Nákladové funkce lokalit vypadají následovně: CN = FN + VN*Q CN1 = 500 000 + 7 * Q CN2 = 200 000 + 12 * Q CN3 = 100 000 + 17 * Q 88 VNVN 1 2 3 4 5 Q FNFN CN

9 Celkové náklady 9 Ks KčKč

10 Porovnáváme spolu vždy nákladové funkce dvou lokalit a dostaneme tři kombinace: CN1 = CN2 500 000 + 7 * Q = 200 000 + 12 * Q 500 000 – 200 000 = 12 * Q – 7 * Q 300 000 = 5 * Q Q = 300 000 / 5 = 60 000 ks 10

11 Analogicky: CN1 = CN3 500 000 + 7 * Q = 100 000 + 17 * Q Q = 40 000 ks CN2 = CN3 200 000 + 12 * Q = 100 000 + 17 * Q Q = 20 000 ks 11

12 Celkové náklady do 20 000 – 3. lokalita, od 20 000 do 60 000 2. lokalita, od 60 000 – 1. lokalita 12 Ks KčKč

13 Kterou lokalitu byste vybrali, pokud víte, že během roku jste schopni prodat 45 000 ks? 13 Ks KčKč

14 Po kolika kusech budete v této lokalitě dostávat zisk (neboli jaký bude bod zvratu), jestliže cena 1 ks je 20 Kč? 14

15 Bod zvratu ve 2. lokalitě 15 CN, T Q ? 0 ? T CN FN 200 000 Qbz

16 Po kolika kusech budete v této lokalitě dostávat zisk (neboli jaký bude jeho bod zvratu), jestliže cena 1 ks je 20 Kč? 16 CN, T Q 500 000 0 25 000 FN 200 000 Qbz

17 17 Příspěvek na úhradu T, CN 1 2 FN = 3 Kč P = 2 Kč b = 1 Kč PPPPP bbbbb fix zz 1 2 3 1 2 3 4 4 5 6 Q

18 ? Znáte následující údaje: Určete rok, kdy celkové náklady varianty A se právě vyrovnají celkovým nákladům varianty B. Rozhodněte dle kriteria celkových nákladů o výběru investiční varianty, pokud: –doba životnosti obou variant je 4 roky, –doba životnosti obou variant je 6 let. 18 VariantaInvestiční náklady (IN) (tis. Kč) Roční provozní náklady (RPN) (tis. Kč) A1 000600 B1 500500

19 Určete rok, kdy celkové náklady varianty A se právě vyrovnají celkovým nákladům varianty B. Nákladová funkce: CN = IN + RPN * n CN1 = 1000 + 600 * n CN2 = 1500 + 500 * n 19 RPN 1 2 3 4 5 t ININ CN

20 CN1 = CN 2 1000 + 600 *n = 1500 + 500 * n (600 – 500) * n = 1500 – 1000 100 * n = 500 n = 500 / 100 n = 5 let 20 1 2 3 4 5 t CN2 CN1

21 Rozhodněte dle kriteria celkových nákladů o výběru investiční varianty, pokud: –doba životnosti obou variant je 4 roky, –doba životnosti obou variant je 6 let. CN1 = 1000 + 600 * 4 = 3 400 tis. Kč CN2 = 1500 + 500 * 4 = 3 500 tis. Kč CN1 = 1000 + 600 * 6 = 4 600 tis. Kč CN2 = 1500 + 500 * 6 = 4 500 tis. Kč 21

22 Bod zvratu Podnik má celkové fixní náklady 200 000 Kč. Celkové variabilní náklady dosáhly při objemu produkce 20 000 kusů částky 160 000 Kč. Cena jednoho kusu je 12 Kč. Úkol: Určete bod zvratu.

23 ! b = VN / Q = 160 000 / 20 000 = 8 Kč/Ks QBZ = FN / (P – b) = = 200 000 / (12 – 8) = 50 000 Ks

24 ? Podnik potřebuje při svém založení získat celkem 20 mil. Kč kapitálu. Nabízí se několik možností. Která z uvedených kapitálových struktur je nejvýhodnější podle kritéria minimálních nákladů na kapitál (WACC)? Daň z příjmu = 40 %. 24 Celkové zdroje (tis.Kč) Cizí zdroje (tis.Kč) Vlastní kapitál (tis.Kč) Úroková míra (%) Div./akcie (Kč) Hodnota akcie (Kč) A 20 00010 000 182401 000 B 20 00011 0009 000192501 000

25 ! 25 Celkové zdroje (tis.Kč) Cizí zdroje (tis.Kč) Vlastní kapitál (tis.Kč) Úroková míra (%) Div./akcie (Kč) Hodnota akcie (Kč) A 20 00010 000 182401 000 B 20 00011 0009 000192501 000

26 26 ? Cena výrobku je 5 Kč. Požadovaný zisk za období je 36 000 Kč. Podnik je schopen vyrobit v tomto období 15 000 kusů výrobků. –a) Jaký je limit fixních nákladů, pokud jsou variabilní náklady na 1 kus 1,40 Kč? –b) Jaký je limit variabilních nákladů na 1 Kč produkce, pokud fixní náklady činí 18 000 Kč?

27 27 a) Jaký je limit fixních nákladů, pokud jsou variabilní náklady na 1 kus 1,40 Kč? Pokud má být dosaženo zisku 36 000 Kč, musí platit, že tržby musí být tak vysoké, aby pokryly náklady a požadovaný zisk –T = CN + Z tedy –P  Q = FN + b  Q + Z –5  15 000 = FN + 1,4  15 000 + 36 000 –FN = 18 000 Kč Při těchto FN bude ještě dosažen zisk 36 000 Kč. Pokud by se FN zvýšily ještě o 36 000 Kč, byl by zisk nulový.

28 28 b) Jaký je limit variabilních nákladů na 1 Kč produkce, pokud fixní náklady činí 18 000 Kč? Stejně jako v předchozím řešení musí platit rovnost T = CN + Z Objem produkce zde však nebude uvažován v kusech, ale v Kč, tedy P  Q = FN + b  Q + Z nahradíme Q* = FN + b*  Q* + Z 75 000 = 18 000 + b*  75 000 + 36 000 b* = 0,28 Kč Variabilní náklady mohou činit maximálně 28 haléřů na 1 Kč produkce

29 29 ? Vypočtěte velikost fixních a variabilních nákladů, jsou-li při výrobě 1 000 ks celkové náklady 10 000 Kč, při výrobě 2 000 ks jsou 15 000 Kč.

30 ! Známe celkové náklady při dvou různých objemech výroby, můžeme tedy doplnit do nákladové funkce CN = FN + b  Q 10 000 = FN + b  1000 15 000 = FN + b  2000 Máme dvě rovnice o dvou známých, jejich řešením je FN = 5 000 Kč b = 5 Kč/ks 30

31 31 ? Co nepatří do dlouhodobého nehmotného majetku –software –pohledávky –patenty –obchodní značka podniku

32 32 ? Který dlouhodobý hmotný majetek není odepisován –budovy –dopravní prostředky –stroje –pozemky

33 33 ? Která položka oběžných aktiv je nejméně likvidní –zásoby –pohledávky –krátkodobé cenné papíry –peníze

34 34 ? Která položka nepatří do vlastního kapitálu –kapitálové fondy –fondy ze zisku –peníze v pokladně –výsledek hospodaření běžného účetního období

35 35 ? Základní bilanční princip říká, že –pasiva a aktiva by se měla, pokud možno, rovnat –aktiva se musejí rovnat pasivům –dlouhodobá aktiva mají být kryta vlastním kapitálem –dluh by neměl přesáhnout vlastní kapitál

36 ? Bod zvratu je –takový objem výroby, při kterém se tržby rovnají fixním nákladům –takový objem výroby, při kterém se tržby rovnají variabilním nákladům –takový objem výroby, při kterém se tržby rovnají celkovým nákladům –takový objem výroby, při kterém je zisk podniku nulový 36

37 ? Co je to příspěvek na úhradu fixních nákladů a zisku? 37

38 ? Proč jsou v krátkodobém pohledu některé náklady fixní? 38

39 ? Podle převažujícího výrobního faktoru (resp. nákladů) můžeme rozlišit podniky: –investičně náročné, –pracovně náročné, –materiálově náročné, –energeticky náročné. Dejte příklady takových firem. 39

40 40 ? Malý podnik v průběhu 6 měsíců vykazoval tyto položky objemu produkce a nákladů: Sestavte nákladovou funkci pro podnik. Použijte metodu dvou období. ObdobíObjem produkce v kusechCelkové náklady v Kč 140 000480 000 230 000400 000 360 000550 000 470 000600 000 550 000520 000 665 000580 000

41 41 ? Ze zadaných údajů vybereme období, ve kterých se vyráběl nejmenší a největší objem produkce (za předpokladu, že nedochází k extrémním výkyvům). 400 000 = FN + b * 30 000 600 000 = FN + b * 70 000 200 000 = b * 40 000 b = 5 FN = 250 000 Nákladová funkce CN = 250 000 + 5 * q

42 42 ? V rámci půlročního období vznikly v podniku tyto náklady: Bylo vyrobeno 315 000 ks výrobků. Použijte metodu klasifikační analýzy a sestavte nákladovou funkci pro podnik. Nákladová položkaKč Nájemné800 000 Spotřeba přímého materiálu900 000 Přímé mzdové náklady330 000 Odpisy500 000 Vytápění, osvětlení300 000 Energie na pohon strojů100 000 Náklady na expedici výrobků200 000

43 43 ? Z celkových nákladů vybereme ty, které jsou nezávislé na změně objemu produkce. Jejich součet následně přepočtený na měsíční období nám dá parametr fixních nákladů pro nákladovou funkci. Ostatní náklady považované za variabilní podělíme počtem jednotek vyrobených v půlročním období. Tak získáme parametr jednotkových variabilních nákladů, což nám umožní vyjádřit nákladovou funkci.

44 44 ? Za fixní náklady lze považovat: Nákladová položkaKč Nájemné800 000 Spotřeba přímého materiálu900 000 Přímé mzdové náklady330 000 Odpisy500 000 Vytápění, osvětlení300 000 Energie na pohon strojů100 000 Náklady na expedici výrobků200 000

45 45 ? Nájemné800 000 Odpisy500 000 Vytápění300 000 Celkem 1 600 000 Na měsíc266 667

46 46 ? Za variabilní náklady lze považovat: Nákladová položkaKč Nájemné800 000 Spotřeba přímého materiálu900 000 Přímé mzdové náklady330 000 Odpisy500 000 Vytápění, osvětlení300 000 Energie na pohon strojů100 000 Náklady na expedici výrobků200 000

47 47 ? Spotřeba materiálu900 000 Mzdové náklady330 000 Energie na pohon strojů100 000 Přepravné200 000 Celkem1 530 000 Na kus4,86

48 48 ? Výsledná podoba nákladové funkce: CN = 266 667 + 4,86 * q

49 Děkuji za pozornost!


Stáhnout ppt "Nauka o podnik u Seminář 3. Organizační struktura/ Základní veličiny efektivnosti podnikání."

Podobné prezentace


Reklamy Google