Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

IFRS 4 – Fáze II Pojistné smlouvy Oceňování Jiří Fialka Seminář z aktuárských věd 12. října 2007.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "IFRS 4 – Fáze II Pojistné smlouvy Oceňování Jiří Fialka Seminář z aktuárských věd 12. října 2007."— Transkript prezentace:

1 IFRS 4 – Fáze II Pojistné smlouvy Oceňování Jiří Fialka Seminář z aktuárských věd 12. října 2007

2 222 © Deloitte Touche Tohmatsu All rights reserved Obsah Úvod Dokument k diskuzi Oceňování

3 Úvod

4 444 © Deloitte Touche Tohmatsu All rights reserved Úvod Důvody pro změnu –Pojistné smlouvy nejsou komplexně pokryty v jiných IRFS –Existuje příliš mnoho rozdílů mezi zeměmi - snaha o porovnatelnost –Potřeba věrohodnějších a relevantnějších informací pro uživatele Fáze I: IFRS 4 v účinnosti od ledna 2005 –Specifická definice pojistné smlouvy –Dočasné osvobození od určitých standardů –Návod na implemantaci

5 Dokument k diskuzi

6 666 © Deloitte Touche Tohmatsu All rights reserved Dokument k diskuzi Fáze II IFRS 4 – nejdříve v roce 2011 –3. května 2007 IASB (the International Accounting Standards Board) vydala dokument k diskuzi “Předběžný pohled na pojistné smlouvy” (DP) –Účetní model pro všechny pojistné smlouvy –20 specifických otázek –Lhůta pro komentáře do 16. listopadu 2007 –Zveřejnění návrhu standardu plánováno na konec roku 2008 –Definice pojistné smlouvy se před vydáním návrhu nemění –DP nepokrývá vykazování pojistníků o pojistných smlouvách –Konzistence s IAS 39

7 777 © Deloitte Touche Tohmatsu All rights reserved 3/5/2007 září 2008 (+18 měsíců) září 2009 (+12 měsíců) 2011 DP Zveřejnění návrhu Konečná verze standardu Implementace (nejdříve) Vydání Konec lhůty pro komentáře 16/11/2007 Fáze II – časový harmonogram

8 888 © Deloitte Touche Tohmatsu All rights reserved Členění DP Část 1: Úvod a hlavní část –Kapitola 1: Úvod –Kapitola 2: Vykazování (Recognition and derecognition) –Kapitola 3: Oceňování – hlavní otázky –Kapitola 4: Chování pojistníků, vztahy se zákazníky a pořizovací náklady –Kapitola 5: Oceňování – další otázky –Kapitola 6: Podíly na zisku –Kapitola 7: Změny v pojistných závazcích Část 2: Přílohy –A: Otázky –B: Srovnání s IAS 39 –C: Další relevantní projekty IASB –D: Témata nezahrnutá v tomto DP –E: Odhady budoucích peněžních toků –F: Rizikové přirážky –G: Příklady –H: Kreditní charakteristiky pojistných závazků

9 999 © Deloitte Touche Tohmatsu All rights reserved IFRS 4 Fáze II Vykazování výnosů Finanční instrumenty Závazky (IAS 37) Závazky a vlastní kapitál Oceňování tržní hodnotou Prezentace finančních výkazů Koncepční rámec Kontext: Další související projekty IASB Interakce / Vzájemné vztahy

10 Oceňování Hlavní otázky

11 11 © Deloitte Touche Tohmatsu All rights reserved Oceňování – hlavní otázky (Kapitola 3) Cíl IASB: “užitečné informace o výši, časování a nejistotě budoucích peněžních toků vznikajících ze smluvních práv a závazků vytvořených pojistnými smlouvami” Všechny pojistné závazky oceněny současnou výstupní hodnotou (Current Exit Value, CEV) –Životní pojištění, Neživotní pojištění, Přímé pojištění a zajištění CEV = “částka, kterou by pojistitel zaplatil k datu výkazu (reporting date), za okamžitý převod zbývajících smluvních práv a závazků jiné společnosti” 3 stavební kameny CEV –Současný odhad budoucích peněžních toků –Časová hodnota peněz –Jednoznačný a nestranný odhad přirážek za riziko a poskytované služby

12 12 © Deloitte Touche Tohmatsu All rights reserved Blok I – Odhady budoucích peněžních toků I Explicitní Konzistentní s tržními cenami Nestrannost Současné odhady Vyloučení peněžních toků specifických pro společnost (entity specific)

13 13 © Deloitte Touche Tohmatsu All rights reserved Blok I – Odhady budoucích peněžních toků II Explicitnost –Odkaz na očekávané peněžní toky –Snadnější pro porovnání s jinými závazky vykazovanými podle jiných IFRS (př. rezervy, zaměstnanecké benefity) Nestrannost –Odhad očekávané současné hodnoty všech peněžních toků vyplývajících z pojistné smlouvy –Vážený průměr přes všechny scénáře –Neutrální scénáře – nezohlednění obezřetnosti nebo optimismu Konzistence s tržními cenami –Vstupy konzistentní s pozorovatelnými tržními cenami –Hodnoty některých vstupů jsou snadno zjistitelné na trhu (např. úrokové míry) –Jiné proměnné nejsou pozorovatelné na trhu (např. správní náklady, kmenová úmrtnost, četnost a výše škod)

14 14 © Deloitte Touche Tohmatsu All rights reserved Blok I – Odhady budoucích peněžních toků III Současné odhady –Využití aktuálních informací x zamknuté od počátku –Vyhýbá se nutnosti použití LAT a oddělení vložených derivátů –Zahrnuje vnitřní a časovou hodnotu vložených opcí a garancí –Menší ale mnohem častější změny v ocenění Současné odhady - důsledky pro pojistitele –Očekávaná současná hodnota všech peněžních toků vzniklých ze smlouvy -Uvažovat všechny možné scénáře (včetně nepravděpodobných) -Spočíst současnou hodnotu pro daný scénář -Stanovit nestranný odhad pravděpodobnosti, že daný scénář nastane –Časová hodnota opcí a garancí -Nezohledněna v mnohých stávajících účetních modelech pokud nejsou v penězích -Scénáře zohledňující možnost využití opce před ukončením smlouvy –Požadavek na pojistitele - aktivní posuzování změn a review předpokladů –Posun v oceňování závazků od deterministického ke stochastickému přístupu

15 15 © Deloitte Touche Tohmatsu All rights reserved Blok I – Odhady budoucích peněžních toků IV Vyloučení peněžních toků specifických pro společnost (entity specific) –Dvě stejné smlouvy by měly být vykazovány stejnou částkou u různých pojistitelů –Neměly by se uvažovat interní synergie nebo peněžní toky plynoucí z ostatních aktiv a závazků –Nezaměňovat za peněžní toky specifické pro portfolio (portfolio specific) -např. úmrtnost –Správní náklady -Teorie – tržní náklady -Praxe – vlastní náklady, pokud nejsou významně odlišné -Významná odlišnost -> efektivita x charakteristiky smluv

16 16 © Deloitte Touche Tohmatsu All rights reserved Blok II – Časová hodnota peněz Diskontování všech peněžních toků –Životní i neživotní pojištění –Bez ohledu na zbývající dobu peněžních toků –Nezapomínat na materialitu v IAS 8 - zanedbatelný vliv diskontování Diskontní míra –Konzistentní s pozorovatelnou současnou tržní hodnotou peněžních toků, jejichž charakteristiky se shodují s vlastnostmi pojistných závazků (časování, měna, likvidita) –Měla by zohledňovat charakteristiky závazků, ne aktiv kryjících tyto závazky Otázky –Není návod na stanovení diskontní míry -Bezriziková diskontní míra: swapy nebo vládní dluhopisy? -Používat jednu diskontní míru nebo výnosovou křivku?

17 17 © Deloitte Touche Tohmatsu All rights reserved Blok III – Explicitní přirážky - riziko Riziková přirážka –Zohlednění nejistoty obsažené v pojistných peněžních tocích –Účel -Kompenzace společností za přebírání rizika (x „shock absorber“) -Odhadnuta na počátku a úprava ke každému datu účetní závěrky - posouzení rizika, které zůstává v závazcích (uvolňování z rizika) -Odhad na základě tržních dat a interních informací o závazcích –Kalibrace -Pojistné placené při sjednání = důležitá kontrola přiměřenosti počátečního ocenění závazku při sjednání -Možnost vykázání zisku / ztráty k datu počátku (většina IASB) -Stanovení pro každé portfolio bez zohlednění diversifikačních efektů –Není návod na stanovení přirážek kromě nástinu technik –Informace o nejistotě spojené s peněžními toky -> jednoznačný a nestranný odhad marže, kterou vyžadují účastníci na trhu pro přebírání rizika

18 18 © Deloitte Touche Tohmatsu All rights reserved Blok III – Explicitní přirážky – riziko II Riziková přirážka – přístup navrhovaný v příloze F k DP –Konzistence s maržemi očekávanými při převodu smluvních práv a závazků –Zohledňovat všechna rizika spojená se závazkem (např. ne investiční riziko) –Co nejvíce konzistentní s pozorovatelnými tržními cenami –Některé pravděpodobné charakteristiky jsou v příloze k DP (např. více nejistoty -> větší přirážka) –Možné přístupy zahrnují: náklady na kapitál, model oceňování aktiv, intervaly spolehlivosti, …

19 19 © Deloitte Touche Tohmatsu All rights reserved Blok III – Explicitní přirážky - služby Správní přirážky –Nestranný odhad marže, kterou účastníci na trhu požadují za poskytování dalších služeb (řízení investic, likvidace pojistných událostí, …) –Teoreticky: marže obvyklá na trhu pro danou službu –Prakticky: použití vlastních nákladů, pokud se významně neliší od cen na trhu –CEV – odlišné od IAS 18 -> možnost vykázání zisku při sjednání –Příklad: Trh Společnost A Přijaté pojistné =115Přijaté pojistné =115 Pořizovací náklady =15Pořizovací náklady = 20 Závazek = 70Závazek = 70 Riziková přirážka =20Riziková přirážka =20 Servisní přirážka =10Servisní přirážka =10  Ztráta ve výši 5 při použití tržní servisní přirážky  Pokud udržitelná současná výše servisní přirážky ve výši 5, pak vznikne ke každému dni závěrky zisk v této výši

20 20 © Deloitte Touche Tohmatsu All rights reserved Další oceňovací metody - I Současná vstupní hodnota – uvažují se dva přístupy i) Částka, kterou by pojistitel účtoval klientovi, kdyby byla dnes uzavřena smlouva se stejnými právy a povinnostmi jaké vyplývají se stávající smlouvy (IASB: „not fruitful“) ii) Částka, kterou by racionální pojistitel účtoval klientovi, kdyby byla dnes uzavřena smlouva se stejnými právy a povinnostmi jaké vyplývají se stávající smlouvy (IASB: „too close to CEV“) Hodnota vypořádání se s pojistníkem –argumentuje tím, že CEV je irelevantní, když pojišťovna nechce přesouvat své závazky na jinou stranu Reálná hodnota –DP na téma „Oceňování reálnou hodnotou“ byl publikován v listopadu 2006 –Není uzavřeno – nerozhodnuto, zda FV = CEV

21 21 © Deloitte Touche Tohmatsu All rights reserved Další oceňovací metody - II Implicitní hodnota (Embedded value) –Volný přebytek alokovaný danému portfoliu (free surplus) –+ požadovaný kapitál minus cena drženého požadovaného kapitálu –+ současná hodnota distribuovatelných zisků z budoucích peněžních toků ze stávajícího pojistného kmene –Neuvažuje hodnotu budoucího nového obchodu –Důležitý ukazatel pro tvorbu cen/výkazů při fúzích a akvizicích Nezasloužené pojistné –Obvykle užívané pro oceňování krátkodobých předškodních závazků neživotního pojištění –Rozumná aproximace CEV při oceňování krátkodobých smluv, u kterých se od jejich vzniku příliš nezměnila ziskovost Allocated customer consideration –V současné době tento přístup zkoumán v projektu IASB a FASB o vykazování výnosů –Vzhledem k povaze pojistných smluv a přenosu rizika na pojistitele nebude model pravděpodobně vhodný k měření pojistných závazků

22 Oceňování Ostatní otázky

23 23 © Deloitte Touche Tohmatsu All rights reserved Oceňování – další otázky (Kapitola 5) - I Aktiva kryjící pojistné smlouvy –Zvažovány různé metody pro eliminaci účetního nesouladu –Metoda současných odhadů pro pojistné závazky = nejvhodnější –FV možnost pro aktiva umožňuje snížení účetního nesouladu Účetní jednotka –Hodnota neovlivněna volbou účetní jednotky –Oceňování se může provádět na úrovni jednotlivých smluv i celého portfolia –Rizikové přirážky na homogenním portfoliu smluv (včetně slučování rizik), stejná úroveň agregace jako pro LAT podle IFRS 4 –Neuvažována diversifikace (mezi portfolii nebo negativní korelace)

24 24 © Deloitte Touche Tohmatsu All rights reserved Oceňování – další otázky (Kapitola 5) - II Oddělování –Pro smlouvy zahrnující pojistnou a vkladovou složku –Vzájemná provázanost tak, že samostatné ocenění je arbitrární -> postupy z fáze II na celou smlouvu (neoddělovat) –Není provázanost -> postupy z fáze II na pojistnou a IAS 39 na vkladovou část –Vzájemná provázanost, ale samostatné ocenění není arbitrární -> hodnota pojistné části = celá smlouva podle fáze II – vkladová část podle IAS 39 Kreditní charakteristiky pojistných závazků –CEV by je měla zohledňovat –Zveřejnit efekt na závazky k počátku a následné změny –Není pravděpodobný významný vliv na CEV

25 25 © Deloitte Touche Tohmatsu All rights reserved Oceňování – další otázky (Kapitola 5) - III Investiční smlouvy –DP neobsahuje žádné návrhy na zacházení s investičními smlouvami –Odkaz na jiné IFRS –Smlouvy, které nepřenášejí významné pojistné riziko - IAS 39 a IAS 18 Zajištění –Zajistná aktiva oceněna CEV –Riziková přirážka se rovná rizikové přirážce příslušných pojistných smluv –Úprava o riziko neplnění závazku nebo ztráty kvůli sporům se zajistitelem –Nebudou se měnit požadavky na zveřejnění

26 Oceňování Dotazy IASB

27 27 © Deloitte Touche Tohmatsu All rights reserved Otázky vznesené IASB - oceňování - I Q2: –Should an insurer measure all its insurance liabilities using the CEV? Q3: –Is the draft guidance on cash flows and risk margins (appendices E & F) at the right level of detail? –Should any of that guidance be modified, deleted or extended? Why or why not? Q4: –What role should the actual premium charged by the insurer play in the calibration of margins, and why? –Three alternatives are proposed and the Boards asks which alternative you support? Q5: –Is the CEV appropriate for insurance liabilities and if not, which other measurement attribute would you favour and why? –Is CEV the best label for that measurement attribute?

28 28 © Deloitte Touche Tohmatsu All rights reserved Otázky vznesené IASB - oceňování - II Q10: –Comments on the measurement of assets held to back insurance liabilities? Q11: –Should risk margins be determined for a portfolio of contracts? Why or why not? –If yes, should the portfolio be defined as in IFRS 4? –Should risk margins reflect the benefits of diversification between portfolios? Why or why not? Q12: –Should a cedant measure reinsurance assets at current exit value? Why or why not? –Do you agree that the consequences of measuring reinsurance assets at current exit value include the following? Why or why not? (i)A risk margin typically increases the measurement of the reinsurance asset, and equals the risk margin for the corresponding part of the underlying insurance contract (ii)An expected loss model would be used for defaults and disputes, not the incurred loss model required by IFRS 4 and IAS 39 (iii) If the cedant has a contractual right to obtain reinsurance for contracts that it has not yet issued, the current exit value of the cedant’s reinsurance asset includes the current exit value of that right. However, the current exit value of that contractual right is not likely to be material if it relates to insurance contracts that will be priced at current exit value.

29 29 © Deloitte Touche Tohmatsu All rights reserved Otázky vznesené IASB - oceňování - III Q13: –If a contract contains deposit or service components, should an insurer unbundle them? Why or why not? Q14: –Is the CEV of a liability the price for a transfer that neither improves nor impairs its credit characteristics? Why or why not? –Should the measurement of an insurance liability reflect (i) its credit characteristics at inception and (ii) subsequent changes in their effect? Why or why not? Q15: –Should the Board consider changing the treatment of some or all financial liabilities to avoid inconsistencies between the proposed treatment of insurance liabilities and the existing treatment under IAS 39 of financial liabilities? If so, what changes should the Board consider, and why?

30 30 © Deloitte Touche Tohmatsu All rights reserved Důležité oblasti pro další úvahy Diskontování pojistných peněžních toků včetně neživotního pojištění a výběr diskontní míry Požadavek uvažovat veškeré peněžní toky při stanovení pravděpodobnostně váženého středního odhadu peněžních toků (probability weighted expectead mean average CFs) Vývoj postupu trhu pro stanovení rizikových a servisních přirážek Nezohlednění diverzifikačních efektů Rizikové a servisní marže stanovené na počátku mohou vést k zisku/ ztrátě při sjednání Volatilita pojistných závazků a výsledku vyplývající ze změn tržně konzistentních diskontních měr a odhadů marží po počátku Subjektivita mnohých odhadů -> výzva pro stanovení vhodné výše pojistných závazků Zohledňování kreditních charakteristik pojistitele v CEV

31 31 © Deloitte Touche Tohmatsu All rights reserved This document contains general information only and is not intended to be comprehensive nor to provide specific accounting, business, financial, investment, legal, tax or other professional advice or services. This document is not a substitute for such professional advice or services, and it should not be acted on or relied upon or used as a basis for any decision or action that may affect you or your business. Before making any decision or taking any action that may affect you or your business, you should consult a qualified professional advisor. Whilst every effort has been made to ensure the accuracy of the information contained in this document, this cannot be guaranteed and neither Deloitte Advisory Sp. z o.o.nor any related entity shall have any liability to any person or entity who relies on the information contained in this publication. Any such reliance is solely at the user's risk. Deloitte refers to one or more of Deloitte Touche Tohmatsu, a Swiss Verein, its member firms, and their respective subsidiaries and affiliates. Deloitte Touche Tohmatsu is an organisation of member firms around the world devoted to excellence in providing professional services and advice, focused on client service through a global strategy executed locally in nearly 140 countries. With access to the deep intellectual capital of 135,000 people worldwide, Deloitte delivers services in four professional areas - audit, tax, consulting, and financial advisory services - and serves more than 80 percent of the world’s largest companies, as well as large national enterprises, public institutions, locally important clients, and successful, fast-growing global growth companies. Services are not provided by the Deloitte Touche Tohmatsu Verein, and, for regulatory and other reasons, certain member firms do not provide services in all four professional areas. As a Swiss Verein (association), neither Deloitte Touche Tohmatsu nor any of its member firms has any liability for each other’s acts or omissions. Each of the member firms is a separate and independent legal entity operating under the names “Deloitte,” “Deloitte & Touche,” “Deloitte Touche Tohmatsu,” or other related names. Deloitte Central Europe is a regional organisation of entities organised under the umbrella of Deloitte Central Europe Holdings Limited, the member firm of Deloitte Touche Tohmatsu in Central Europe. Services are provided by the subsidiaries and affiliates of Deloitte Central Europe Holdings Limited which are separate and independent legal entities. The subsidiaries and affiliates of Deloitte Central Europe Holdings Limited are among the region’s leading professional services firms, providing services through nearly 3,400 people in more than 30 offices in 17 countries. In Poland, the services are provided by Deloitte Advisory Sp.z o.o., Deloitte Audyt Sp.z o.o., Deloitte Doradztwo Podatkowe Sp.z o.o., FS Audyt Sp. z o.o., Deloitte Business Consulting S.A., which are affiliates of Deloitte Central Europe Holdings Limited. Deloitte Poland is one of the leading professional services organizations in the country providing services in four professional areas - audit, tax, consulting, and financial advisory services through over 800 employees national and specialized expatriate professionals.

32 © 2007 Deloitte Touche Tohmatsu All rights reserved.


Stáhnout ppt "IFRS 4 – Fáze II Pojistné smlouvy Oceňování Jiří Fialka Seminář z aktuárských věd 12. října 2007."

Podobné prezentace


Reklamy Google