Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

VITAMÍNY ve výživě člověka Mgr. DANA HRNČÍŘOVÁ, Ph.D. Ústav výživy 3. LF UK.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "VITAMÍNY ve výživě člověka Mgr. DANA HRNČÍŘOVÁ, Ph.D. Ústav výživy 3. LF UK."— Transkript prezentace:

1 VITAMÍNY ve výživě člověka Mgr. DANA HRNČÍŘOVÁ, Ph.D. Ústav výživy 3. LF UK

2 VITAMÍNY – „VITAL AMINE“ esenciální látky katalyzátory biochemických reakcí metabolismus bílkovin, tuků a cukrů Lipofilní vitamíny - vitamín A a jeho provitamín - beta-karoten, vitamín D, E a K Hydrofilní vitamíny - vitamín C a vitamíny skupiny B

3 HLAVNÍ FUNKCE VITAMÍNŮ Hydrofilní: Nejčastěji katalyzátory biochemických reakcí, jako koenzymy účast na metabolismu živin. Lipofilní: Účast na mnoha pochodech v těle: Růst a obnova tkání Zabezpečení tělesných funkcí Podpora obranyschopnosti Antioxidační vlastnosti (C, E, A)

4 PŘÍKLADY KOENZYMŮ VITAMÍNŮ KoenzymVitamínNemoc z nedostatku Thiaminpyrofosfát (TPP)Thiamin (B1)Beri-beri Flavinadenindinukleotid (FAD) Flavinmononukleotid (FMN) Riboflavin (B2) Nikotinamidadenindinukleotid (NAD+) Nikotinamidadenindinukleotidfosfát (NADP+) Niacin (B3)Pelagra Pyridoxalfosfát (PLP)B6 Koenzym A (CoA)Kys. pantotenová BiotinBiotin (B7) Tetrahydrofolát (THF)folátMegaloblast. anémie Methylkobalamin Adenosylkobalamin B12Perniciózní anémie Kyselina askorbováCSkorbut (kurděje)

5 ANTIVITAMÍNY Látky, které ruší funkci nebo absorpci vitamínů v těle PROVITAMÍNY Látky, ze kterých vznikají v těle vitamíny Provitamíny vitamínu A: karoteny

6 HYPOVITAMINÓZY hypovitaminosa = projev nedostatku vitaminu (vitamin dodáván v nedostatečném množství) avitaminosa = těžší stupeň hypovitaminosy (přechodný úplný nedostatek vitaminu) absolutní primární hypovitaminosa/ avitaminosa = způsobena nedostatečným přívodem potravou absolutní sekundární hypovitaminosa/ avitaminosa = způsobena neschopností organismu využít vitamin relativní hypovitaminosa = způsobena zvýšenou potřebou organismu při dostatečném přívodu i využitelnosti

7 HYPERVITAMINÓZY Vitamíny hydrofilní – nadbytečné množství se vyloučí Vitamíny lipofilní – nejrizikovější je vitamín A (smrtelná otrava, otrava s doživotními následky)

8 VITAMÍN C – funkce v organismu I dospělí 100 mg/den, těhotné 110 mg/den, kojící 150 mg/den kuřáci + 50 mg/den vitamín jen pro člověka, primáty, morčata, netopýry živící se ovocem (chybí L-gulonolakton-oxidasa) antioxidant: zametač volných radikálů (scavanger) ochrana vitamínu E, kys. listové a lipidů membrán biosyntéza kolagenu (hydroxylace prolinu na 3-hydroxyprolin v prokolagenu) inhibice tvorby karcinogenních nitrosaminů imunoprotektivní účinky

9 VITAMÍN C – funkce v organismu II metabolismus:  resorpci Fe (iontové formy)  resorpce Cu biosyntéza karnitinu účast při metabolismu cholesterolu účast na biosyntéze mukopolysacharidů účast na biosyntéze hormonů dřeně nadledvin (i kůry ?) tyrosin → noradrenalin účast na metabolismu cholesterolu

10 VITAMÍN C - hypovitaminóza krátkodobé (nespecifické) malátnost zvýšená únavnost ztráta chuti k jídlu nízká odolnost vůči infekcím déletrvající : kurděje oslabené a narušené kolagenní struktury rozsáhlá kapilární krvácivost uvolňování vaziva v kloubech, zubním lůžku, kosti (subperiostální krvácení), chrupavce špatné hojení rány gingivitida krvácivost dásní ztráta zubů

11 VITAMÍN C - hypovitaminóza kojenci Diagnóza: saturační test stanovení kys. askorbové v krvi a leukocytech Juvenilní skorbut (Moller-Barlowová choroba) bolestivé subperiostální hematomy porušená osifikace porušený vývoj dentice neléčený stav – smrt nejnižší preventivní dávka: mg vitamínu C denně zásoba v organismu vydrží cca 2-6 týdnů

12 VITAMÍN C - hypervitaminóza Velké dávky: laxativní účinek (vázání vody) zvýšená retence Zn a Mg tvorba oxalátových močových kamenů

13 VITAMÍN C – dietární zdroje brambory % ……… mg/100g zelenina % ovoce % mléko necelých 10 %

14 Zvýšená potřeba: těhotné, kojící rekonvalescence silné kuřáctví (cca + 50 mg/den) Nachlazení, infekce Léky snižující množství vit. C v těle: aspirin kortikosteroidy orální antikoncepce Množství vit. C v potravinách snižuje: světlo vyšší teplota (var) vzdušný kyslík voda (výluh) styk s kovy

15 VITAMÍNY SKUPINY B Thiamin (vitamín B1) Riboflavin (vitamín B2) Niacin (vitamín B3, PP) Kyselina pantotenová (vitamín B5) Pyridoxin (vitamín B6) Biotin (vitamín H) Kyselina listová (folacin, B9) Kobaloamin (vitamín B12) vyskytují se v potravě společně

16 VITAMIN B1 - dietární zdroje 1,3 – 1,0 mg/den Bohaté dietární zdroje: Kvasnice Pšeničné otruby Ovesná mouka Celozrnné cereálie Luštěniny Ořechy Libové vepřové Srdce, játra, ledviny Chudé dietární zdroje: Mléko Bílá mouka Loupaná rýže

17 VITAMIN B1 - biodostupnost Obecně vysoká Aktivitu thiaminu snižují: termostabilní fenoly některé druhy ovoce a zeleniny, čaj, káva Vit. C potlačuje působení taninů Termolabilní Thiamináza – v syrových sladkovodních rybách – v syrových plodech moře (korýši, měkkýši) – inaktivace varem

18 VITAMIN B1 - funkce metabolismus sacharidů (sacharidy→glc) normální funkce srdce normální funkce nervového systému (vedení nervových impulsů) přispívá k normálním psychologickým funkcím thiaminpyrofosfát - kofaktor významných enzymů účinek zvýšen v přítomnosti dalších vitamínů skupiny B (vitamín B6, B12, niacin a kyselina pantotenová) se zvýšeným příjmem sacharidů stoupá i spotřeba B1 uvádí se často DDD v mg/MJ při parenterální výživě nutno podat s glukózou parenterálně i thiamin

19 VITAMIN B1 – příčiny nedostatku Nedostatek ve stravě Chronický alkoholismus Excesivní průjmy / zvracení Malabsorpce Genetické metabolické defekty Přetížení tkání glukózou Diuretika Zvýšená funkce štítné žlázy aj. stavy zvýš. metabolismu

20 VITAMIN B1 - hypovitaminóza svalová slabost, nechutenství, hubnutí, gastrointertinální potíže, periferní a centrální neuropatie „Vlhké Beri – Beri“ (kardiální forma): kardiomegalie, arytmie, tachykardie, srdeční insuficience až selhání „Suché Beri – Beri“: Polyneuritida, motorické obry končetin, poruchy čití, atrofie svalů a nervů „Encefalická forma Beri – Beri“: sy Wernicke – Korsakov: ataxie, oftalmoplegie, delirantní stav Avitaminoza – v zemích, kde je hl. zdrojem potravy loupaná rýže

21 VITAMIN B2 (riboflavin, FMN, FAD) 1,5 – 1,2 mg/den Bohaté dietární zdroje: Kvasnice Játra, ledviny Pšeničné otruby Vejce Maso Mléko Sýry Vymílání zrn – 60 % ztráta Biodostupnost Vysoká maso, mléko Nižší z rostlinných zdrojů Zhoršená vysokou konzumací alkoholu

22 VITAMIN B2 - funkce aktivní účast v dýchacích řetězcích (tvorba energie)

23 VITAMÍN B2 - funkce přeměna AMK tryptofan na niacin konverze vitamínu B6 a kyseliny listové do jejich koenzymových forem přispívá k zachování zdravé kůže, sliznic, červených krvinek přispívá k zachování vidění snížení únavy a vyčerpání ochrana DNA, bílkovin, lipidů před oxidací udržení normální funkce nervového systému

24 VITAMIN B2 - hypovitaminóza Nebyly popsány závažné stavy z nedostatku úplné vyloučení masa, vajec a mléčných výrobků Projevy nedostatku: Glossitis (temně rudý, bolestivý jazyk se zvětšenými papilami, malinový jazyk) Cheilitis Angulární stomatitida Mazotok kůže ve vlasové části lebky záněty spojivek a světloplachost projevuje se spolu s nedostatkem ostatních vitamínů skupiny B

25 VITAMÍN B6 - dietární zdroje Kvasnice Obiloviny Luštěniny Sója Brambory Játra Maso Vejce 1,6 – 1,2 mg/den

26 VITAMÍN B6 - funkce nezbytný pro vznik pyridoxalfosfátu (koenzym) ↓ metabolismus obecně (zvl. metab. AMK, fosforolytické štěpení glykogenu) Pyridoxalfosfát - uvolňování energie konverzí glykogenu na glukózu (fosforolytické štěpení glykogenu), AMK→glc) Produkce serotoninu a jiných neurotransmiterů, tryptofan→niacin zvýšení účinku za přítomnosti některých vitamínů skupiny B (niacin, riboflavin, biotin) preventivní a podpůrný účinek při léčbě nervových onemocnění, homocysteinurie, revmatických onemocnění a premenstruačního syndromu

27 hypochromní anémie dermatitis cheilosis glossitis seborhoe poruchy imunity sklon ke křečím -často bývá deficit zastřen současnou karencí ostatních hydrosolub.vitamínů VITAMIN B6 - hypovitaminóza

28 VITAMÍN B6 – zvýšená potřeba alkoholici terapie farmaky (izoniazid, panicilamin..) perorální antikoncepce těžká podvýživa Atleti a osoby s vyšším příjmem proteinů

29 VITAMÍN B12 - dietární zdroje živočišné potraviny maso vnitřnosti vejce mléko Bakterie, kvasinky Dospělí 3 µg/den Těhotné 3,5 µg/den Kojící 4,0 µg/den (cca 0,13 µg/100 ml mat. mléka)

30 VSTŘEBÁVÁNÍ B12 Zdroj:

31 VITAMÍN B12 - funkce transmetylační reakce metabolismus některých AMK (homocystein→methionin) syntéza hemu umožňuje využití folátu pro syntézu DNA nezbytný pro hemopoézu a funkci nervstva

32 VITAMIN B12 - hypovitaminóza při nedostatku vnitřního faktoru, např. atrofická gastritis onemocnění střeva (porucha vstřebávání v distálních ileu) chirurgické odstranění střeva a žaludku chronická jaterní onemocnění nízký přívod potravou (vegani) postižení nervstva (periferní neuropatie) megaloblastická anémie přemnožení baktérií střeva střevní paraziti (diphyllobotriosa)

33 VITAMÍN B12 - hypovitaminóza porucha metabolismu methioninu (homocystein) Megaloblastická anémie poruchy nervové soustavy (periferní neuropatie) rozvoj nervových poruch: 2-3 roky Deficience vit.B12 vede k sekundární deficienci kyseliny listové – spojené metabolismy

34 KYSELINA LISTOVÁ - dietární zdroje 400 µg/den Těhotné a kojící 600 µg/den Těhotné 4 týdny před otěhotněním suplementace 400 µg/den a celý 1. trimestr zelená listová zelenina (špenát, chřest, kapusta, zelí, salát…) luštěniny, sója játra, nadledvinky

35 KYSELINA LISTOVÁ - funkce biosyntéza nukleových kyselin spolu s vitamínem B12 - tvorba krevních tělísek významná pro dobrou funkci kostní dřeně důležitá pro správný vývoj a optimální funkci nervového systému (prevence VVV) přenos uhlíkových a methylových skupin metabolismus homocysteinu - spolu s B12 a B6 se podílí na přeměně homocysteinu na neškodný methionin (prevence hyperhomocysteinémie)

36 KYS. LISTOVÁ - hypovitaminóza nízký přívod potravou (malnutrice, alkoholismus, špatná strava) poruchy vstřebávání léky (methotrexát, někt. antituberkulotika, antiepileptika, orální antikoncepce..) vrozené poruchy metabolismu folátu megaloblastová anémie trombocytopenie Těhotné: defekt míšní trubice, předčasné narození dítěte, příp. potrat

37 KYS. LISTOVÁ - hypervitaminóza ne více než 1 mg / den! maskování projevů perniciozní anémie z nedostatku B12

38 NIACIN (PP) - dietární zdroje kvasnice, maso, ryby, tmavý chléb tryptofan je součástí bílkovin mg NE syntetizován z tryptofanu NE (niacinekvivalent): 1NE = 1 mg niacinu (z 60 mg tryptofanu) NAD (nikotinamidadenindinukleotid) NADP (nikotinamidadenindinukleotidfosfátu) metabolismus sacharidů, lipidů, AMK, nukleotidů…

39 NIACIN (PP) - Funkce vliv na energetický metabolismus normální funkci nervového systému udržování normálního stavu kůže a slizničních membrán snížení (redukce) únavy a vyčerpání zachování normálních psychologických funkcí Hypolipidemikum (farmakologické dávky cca 0,5-4,5 g/den)

40 NIACIN - hypovitaminóza pellagra („nemoc tří D“): dermatitis, diarhea, demence kůže: drsná, suchá, hnědě pigmentovaná jazyk: šarlatový, pálící, atrofie papil hubnutí, průjmy apatie nebo podrážděnost psychické poruchy poruchy srdeční a CNS kukuřice jako hl. zdroj potravy!

41 KYS. PANTOTENOVÁ Fyziologický význam: součást koenzymu A → metab. MK a cholesterolu) syntéza MK a koenzymu A Hypovitaminóza: velmi vzácná, spojená s deficitem ostatních vit. B při podvýživě (váleční zajatci): pálení nohou (plosky), tzv. „zákopová noha“ Dietární zdroje: vejce, mléko, maso, játra, kvasnice (všudypřítomná - “pantos=vše„)

42 BIOTIN Fyziologický význam: koenzym karboxylás (přenos CO 2 ) Syntéza glc (glukoneogeneze) syntéza MK, AMK µg Hypovitaminóza: po požívání syrového vaječného bílku (avidin) únava, anorexie, nausea atrofie jazykových papil padání vlasů svědění kůže dermatitida Dietární zdroje: kvasnice, květák, luštěniny, sója, maso, játra, vejce, syntéza střevní mikroflóru

43 VITAMÍN A retinol = vitamin A 1 – základní látka vitamin A 2 = 3–dehydroretinol provitamin A = látka vykazující aktivitu vitaminu A (asi 50 přirozeně se vyskytujících sloučenin ze skupiny karotenoidů)  -karoten – nejvýznamnější provitamin A retinoidy – přirozeně se vyskytující/ syntetické karotenoidy vykazující aktivitu vitaminu A

44 VITAMÍN A - biochemie Tvorba rodopsinu (retinol → retinal, retinal+opsin → rhodopsin), rhodopsin = zrak. pigment v tyčinkách sítnice (ve formě 11–cis retinal) biosyntéza bílkovin (růst a diferenciace buněk/ tkání) → nezbytný pro vývoj buněk po celý život nezbytný pro normální funkci sliznic a kůže důležitý pro syntézu steroidních hormonů a vývoj plodu kofaktor enzymů regulujících metabolismus vitaminu A → zinek transport plazmou ve vazbě na specifické bílkoviny skladován a metabolizován v játrech (zde přeměna karotenoidů na retinol)

45 VITAMÍN A - jednotky Muži 1 mg RE/den Ženy 0,8 mg RE/den Těhotné od 4. měsíce 1,1 mg RE/den Kojící 1,5 mg RE (cca 70 μg RE/100 ml mat. mléka) 1 mg RE (ekvivalent retinolu) = 1 mg retinolu 6 mg  -karotenu 12 mg jiných biolog. aktivních karotenoidů 1 IU (international unit, mezinárodní jednotka, m.j.) = 0,3 μg retinolu

46 VITAMÍN A – příčiny nedostatku nízký přívod potravou porušené vstřebávání tuků různého původu malabsorpční syndrom pankreatitida obstrukce žlučových cest apod. jaterní insuficience

47 VITAMÍN A - hypovitaminóza Šeroslepost – potíže s viděním za šera a s akomodací oka na přesvětlení Bitotovy skvrny – našedlé/ lesklé bílé plošky trojúhelníkovitého tvaru, obvykle oboustranné, umístěny na zevní straně rohovky, někdy obklopeny hnědou pigmentací Xeroftalmie (vysychání spojivky a rohovky, suchost oční tkáně), klinické příznaky: xeróza spojivek – suché, ztluštělé a pigmentované spojivky korneální skleróza – keratinizace rohovky (zamlžený matný vzhled, ztráta citlivosti na dotek) keratomalácie – změknutí až rozpuštění tkáně rohovky. Pokud se léčí, dojde k zjizvení rohovky (mohou zcela znemožnit vidění). Bez léčby úplné oslepnutí (proděravění rohovky a vyhřeznutí oční čočky)

48 VITAMÍN A - hypovitaminóza Folikulární hyperkeratóza – ve folikulech vznik drsných výčnělků z keratinu (keratinové zátky) - frynoderma (žraločí/ ropuší kůže) výrazná keratinizace Xeroderma (suchá kůže) – suchá a hrubá kůže Sliznice (dýchacích, močových cest, GIT, vaginální) keratinizují Diarea (průjem) narušení ochrany proti infekcím (časté, zejm. respirační, infekty) často i urolitiasa u dětí - zpomalení růstu a vývoje mužská sterilita

49 VITAMÍN A - hypervitaminóza vysoké dávky vitaminu A → zvýšení jaterní rezervy retinolu → akutní/ chronická intoxikace příznaky: akutní intoxikace (100x více než DDD) – anorexie, bolesti hlavy, závratě, pruritus, utrikariální vyrážka, podráždění, šupinovitá dermatitida; chronická intoxikace (10x více než DDD týdny, roky) – bolesti hlavy, kostí, kloubů, ztráta vlasů, krvácení z nosu a rtů, praskání a olupování kůže. Jaterní cirhóza při dlouhodobém podávání nadměrných dávek. Teratogenita (potrat, malformace) Nadměrný příjem provitaminu A – přechodné žluté zbarvení kůže (hyperkarotenosa)

50 VITAMÍN D Vitamin D 3 (cholekalciferol) Provitamin D 3 = 7–dehydrocholesterol Vitamin D 2 (ergokalciferol) – rostlinný původ Provitamin D 2 = ergosterol Dospělí, těhotné, kojící 5 μg/den, nad 65 let 10 μg/den 1 IU = 0,025 μg vitaminu D 3 nebo D 2 (stejná biologická účinnost) 1μg = 40 IU

51 Zdroj:

52 VITAMÍN D - funkce Reguluje spolu s PTH hladinu vápníku a fosfátů stimuluje absorpci vápníku ve střevě zvyšuje střevní absorpci fosforu udržení krevní koncentraci kalcia ovlivňuje tvorbu a složení kosti ovlivňuje svalovou činnost účinek na diferenciaci buněk výstavba buněčných membrán svalové funkce vliv na imunitu a vliv na funkci CNS

53 VITAMÍN D – příčiny nedostatku nedostatečné ozařování kůže sluncem nedostatečný přívod vitaminu D potravou zvýšená potřeba organismu (např. těhotenství, laktace) poruchy vstřebávaní tuků různého původu jaterní onemocnění závažnější poruchy ledvin

54 VITAMÍN D - hypovitaminóza křivice (rachitis) : onemocnění dětského věku, měknutí a deformace kostí: nervové poruchy (neklid, nespavost, výrazné pocení v záhlaví, ochablost svalů a vazivového aparátu) craniotabes – měkké lebeční kosti, zvl. v záhlaví (při zatlačení povolují jako gumový míček) caput quadratum – hranatý vzhled lebky pozdní uzavření velké fontanely – ještě ve 2 letech otevřená, normálně již v 16 měsících uzavřená rachitický růženec – zduření na rozhraní kostěné a chrupavčité části žeber pectus carinatum – zploštění hrudníku ze stran, zvětšený předozadní průměr, hrudní kost ční dopředu Harrisonova rýha – v místech úponu bránice, pod ní se hrudník opět rozšiřuje deformace dlouhých kostí – rozšíření distálních konců kostí předloketních, stehenních a bércových deformity pánve a páteře (skoliosa) nohy do „X“ nebo do „O“ – deformace na kostech dolních končetin

55 OSTEOMALÁCIE bolesti v kostech (žebra, kost křížová, bederní obratle, pánev, dolní končetiny) svalová slabost, bolesti svalů typická kachní chůze (kolíbavá, krátké krůčky) deformity kostí (hlava nepostižena!) časté fraktury těžký deficit – rozvinutá tetanie (klinické projevy hypokalcemie):chvění prstů a rtů, positivní Chvostkův a Trousseaův příznak, ekvirovaná poloha nohy, risus sardonicus, laryngospasmus) další projevy hypokalcemie: obstipace s náhlými průjmy, poruchy periferního prokrvení, závratě, migrény, paroxysmy tachykardie, psychické poruchy, trofické poruchy kůže a adnex

56 VITAMÍN D - hypervitaminóza nechutenství, nausea, zvracení, polyurie, polydipsie, pocení, parestézie, bolesti kostí a kloubů, otitida, poruchy renálních funkcí (až selhání ledvin) ztráta váhy, kalcifikace (vápenné metastázy) v měkkých tkáních (ledviny, myokard, kůže, GIT) dlouhotrvající hypervitaminosa → ukládání vápníku a fosfátu v měkkých tkáních, např. srdci, ledvinách, svalstvu, cévní stěně a bronchopulmonálním systému

57 VITAMÍN D – dietární zdroje Živočišné potraviny: vit.D 3 vysoký obsah – jaterní tuky mořských ryb (halibut 30 mg/ kg, makrela 15, treska 2,5), maso tučných ryb (sleď, makrela, losos) nižší obsah – maso a vnitřnosti hospodář. zvířat, mléko, mléč. výrobky, vejce vit.D 2 přirozeně v plísňových sýrech Rostlinné potraviny: ergosterol v semenech olejnin, v obilovinách a cereálních výrobcích = mikrobiální kontaminace ostatní zdroje: ergosterol – vyšší houby (např. hřib jedlý 30 μg/ kg) kvasinky (Saccharomyces cerevisiae – sušené droždí)

58 VITAMÍN K Vitamin K = skupina látek strukturálně odvozená od 1,4–naftochinonu Vitamin K 1 (fyllochinon, phyllochinon) – jen potraviny rostlinného původu Vitamin K 2 (menachinon) – bakterie a aktinomycety Vitamin K 3 (menadion) - syntetický Ženy μg/den Muži μg/den Těhotné, kojící 60 μg/den

59 VITAMÍN K - funkce ptáci, savci: redukovaný vitamin K (hydrochinon) nezbytný pro krevní srážlivost (syntézu koagulačních faktorů II, VII, IX a X) udržení zdravých kostí vitamin K 1 je v plazmě hl. forma, transport ve vazbě na lipoproteiny (VLDL) ve střevě je K 2 syntetizován přirozenou mikroflórou GIT (E. Coli, Proteus, sporulující hnilobné tyčinky) v játrech hlavně vitamin K 2 40 – 50 % denní potřeby pochází z potravy, zbytek produkuje intestinální mikroflóra (E. Coli apod.)

60 VITAMÍN K - hypovitaminóza PŘÍČINY HYPOVITAMINOSY: porušení mikroflory trávicího traktu antibiotickou terapií novorozenci s dosud žádoucí mikroflórou neosídleným GIT porucha vstřebávání tuků intoxikace dikumaronovými preparáty (antagonisté vitamínu K) PROJEVY HYPOVITAMINOSY: prodloužená doba srážení krve až hemoragie

61 VITAMÍN K - hypervitaminóza Toxické projevy až po tisícinásobném překročení obvyklé dávky: Žloutenka Poruchy jater Anémie

62 DOPORUČENÁ LITERATURA VÝŽIVOVÉ DOPORUČENÉ DÁVKY - Referenční hodnoty pro příjem živin Společnost pro výživu, 2011


Stáhnout ppt "VITAMÍNY ve výživě člověka Mgr. DANA HRNČÍŘOVÁ, Ph.D. Ústav výživy 3. LF UK."

Podobné prezentace


Reklamy Google