Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát I.K.

Prezentace na téma: "Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát I.K."— Transkript prezentace:

1 Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát I.K.
Výuka ZS Tel. +420/

2 Politika zaměstnanosti Podpora v nezaměstnanosti ZS 2014-15
Zákon o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., v platném znění/ZZ

3

4 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR/MPSV
integrovaný portál - Správa služeb zaměstnanosti, Uřad práce ČR, místně příslušné krajské pobočky dle bydliště žadatele - uchazeče o zaměstnání, zájemce o zaměstnání může získávat informace kdekoli v CR nebo v zemích EU - EURES/EVropský portál služeb zaměstnanosti/European Employment Services, ÚZ Zákoník práce 2014 ÚZ Pracovněprávní předpisy 2014

5 Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR/MPSV
Zrušeny původní (okresní) úřady práce zřízené podle zákona o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.). Zákon o ÚP ČR, z. č. 73/2011 Sb., účinný od Veškeré úkoly v oblastech zaměstnanosti, ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, státní sociální podpory a sociální pomoci a péče dalších přebírá Úřad práce České republiky. Úřad práce je správním úřadem s celostátní působností.  Organizačně je Úřad práce členěn na generální ředitelství a krajské pobočky. 

6 Politika zaměstnanosti
Součástí sociální politiky státu je i státní politika zaměstnanosti. Cílem je dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle. Základem právní úpravy politiky zaměstnanosti je u nás zákon o zaměstnanosti, č. 435/2004 Sb., v platném znění/ZZ - § 1 „Dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti jsou základními cíli zabezpečování státní politiky zaměstnanosti.“ .

7 Politika zaměstnanosti - členění
Centrální Regionální Aktivní Pasivní MPSV CŘ Úřad práce ČR MPSV ČR Krajské pobočky Kontaktní pracoviště

8 Centrální politika zaměstnanosti
SoučástíTzv. velká politika zaměstnanosti, která vytváří globální strategie. Klíčovou roli v ní hrají nástroje měnové, fiskální a mzdové politiky, strukturální změny ekonomiky, zaměření exportu, úroveň vzdělávacího systému i celková koncepce zaměstnanosti. Jde o makroekonomické ovlivňování hospodářství, které je nutné odvíjet od výrobních rezortů, jež by měly působit preventivně proti nezaměstnanosti a jejím negativním sociálním dopadům. Hlavní úlohu v oblasti centrální státní politiky zaměstnanosti má Ministerstvo práce a sociálních věcí. ČR/MPSV,

9 Regionální politika zaměstnanosti
Tzv. malá politika zaměstnanosti, která čítá provozování základních služeb zaměstnanosti. Zajišťuje vytváření nových pracovních míst. Může stimulovat rozvoj národního hospodářství. Konkretizuje globální politiku státu na místní podmínky a stanovuje způsoby její realizace. Hlavní váha při tvorbě a uskutečňování této politiky je na Úřadu práce ČR, generální ředitelství, krajské pobočky. Na dodržování pracovněprávních předpisů dohlížejí inspektoráty práce.

10 Aktivní politika zaměstnanosti
Aktivní politika zaměstnanosti je politikou státní. Jejím cílem je vytvářet reálné podmínky pro dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, zejména podmínky pro vznik : nových a efektivních pracovních míst – investiční pobídky, dotace společensky účelných pracovních míst veřejně prospěšných prací zajišťování rekvalifikace

11 Pasivní politika zaměstnanosti
Pasivní politika zaměstnanosti znamená podle zákona o zaměstnanosti, z. č. 435/2004 Sb., v platném znění /ZZ zprostředkování zaměstnání uchazečům o práci a dále podpora v nezaměstnanosti

12 Příklady aktivní politiky zaměstnanosti
40.000, ,- Kč, budou-li OSVČ vedené v evidenci Úřadu práce ČR nově podnikat po dobu 1-2 roky 24.000,- Kč podpora na zaměstnávání absolventů mladých lidí bez praxe Cca ,- příspěvky na zkrácené úvazky Vytvořit nová pracovní místa s možností zkrácených úvazků a zaměstnat tak více lidí. To je – zjednodušeně řečeno – druhý ze sedmibodového Plánu na zaměstnanost ministerstva práce a sociálních věcí 2013 Řešit má mj. dlouhodobou nezaměstnanost s důrazem na matky s dětmi. Právě ženy tvoří víc než polovinu z celkem 192 tisíc uchazečů o zaměstnání evidovaných na Úřadu práce ČR déle než 1 rok (údaje 2013). Na zkrácené pracovní úvazky resort firmám nabízí až 12tisícový příspěvek.

13 Právo na práci x Právo na vhodné zaměstnání
Právo na práci je jedním ze základních sociálních práv občanů. Podle čl. 23 Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948 má každý právo na práci, na svobodou volbu zaměstnání, na spravedlivé a uspokojivé pracovní podmínky a na ochranu proti nezaměstnanosti. V čl. III, části 6. Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech z roku 1966, který je pro ČR závazný, uznávají smluvní státy paktu právo na práci, které zahrnuje právo každého na příležitost vydělávat si na živobytí prací, kterou si svobodně vybere nebo přijme, a učiní příslušná opatření k ochraně tohoto práva. Dále je toto právo rozvedeno v Úmluvách MOP (č. 44, 88, 96, 97, 111, 142, 168) Významná je Evropská sociální charta z roku 1961a Sociální charta Evropského společenství z roku 1989 jako politická deklarace.

14 Právo na práci U nás je právo upraveno v Listině základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku ČR. Čl. 26 odst. 3 LZPS deklaruje, že každý má právo získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Občany, kteří toto právo nemohou bez své viny vykonávat, stát v přiměřeném rozsahu hmotně zajišťuje. Kdybychom si nyní z těchto jednotlivých ustanovení pokusili dát dohromady definici práva na práci, lze ji koncipovat následovně: Právo na práci je subjektivním právem každého občana na uplatnění vlastních schopností v pracovním procesu a prostřednictvím využití své pracovní síly (souhrnu duševních a fyzických vlastností člověka) i právo na získání prostředků k uspokojení svých základních potřeb. Nelze jej chápat jako právo absolutní, stát nemá povinnost každého občana za každou cenu zaměstnat.

15 Právo na vhodné zaměstnání
Právo na zaměstnání je upraven v čl. 26 odst. 1 LZPS, podle něhož má každý právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Dále je toto právo rozvedeno v zákoně o zaměstnanosti, konkrétně § 20 ZZ. Právem na zaměstnání je právo fyzické osoby, která chce a může pracovat a o práci se uchází, na zaměstnání v pracovněprávním vztahu, na zprostředkování zaměstnání a na poskytnutí dalších služeb za podmínek stanovených zákonem o zaměstnanosti. Fyzická osoba má právo si sama svobodně zvolit a zabezpečit zaměstnání a vykonávat je na celém území ČR, nebo si může zabezpečit zaměstnání v zahraničí.

16 Nezaměstnanost Politika trhu práce a sociální ochrana proti nezaměstnanosti se prolínají a doplňují. Nezaměstnanost není považována za vážný ekonomický a sociální problém do té doby, dokud se nestává masovou. Samotná existence nezaměstnanosti je přirozeným fenoménem a atributem svobodné společnosti založené na tržním mechanismu a demokracii. Statistiky: Regionální statistiky: _souhrn

17 Politika zaměstnanosti

18 Politika zaměstnanosti

19 Podpora v nezaměstnanosti
Právo na přiměřené hmotné zabezpečení při ztrátě zaměstnání Učast na sociálním pojištění v posledních 2 letech minimálně 12 měsíců, z. č. 589/1992 Sb. o sociálním zabezpečení - sociální pojištění (nemocenské a důchodové pojištění, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti) Právo na vhodné zaměstnání, § 20 ZZ Národní soustava povolání, odpovídající požadavkům kvalifikačním, zdravotním, rozsahu úvazku min. 80%stanovené týdenní pracovní doby, doba určitá přesahující 3 měsíce ……..

20 Podpora v nezaměstnanosti
Zápočtový list - potvrzení o zaměstnání vydává zaměstnavatel při skončení pracovního poměru Důvod skončení pracovního poměru Výše průměrného výdělku na samostatném potvrzení Výše dle předchozího příjmu, maximální částka stanovená obecnou právní úpravou - Maximální výše podpory v nezaměstnanosti v ČR činí 0,58násobek průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předchozího roku (14.281,- Kč měsíčně pro rok 2014), v případě podpory při rekvalifikaci její 0,65násobek (16.005,- Kč pro rok 2014), Podpůrčí doba - dle věku uchazeče o zaměstnání činí: 5 měsíců – osoby mladší 50 let 8 měsíců – osoby starší 50 let a mladší 55 let 11 měsíců – osoby starší 55 let

21 Podpora v nezaměstnanosti
Výše: procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání. První 2 měsíce 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Při rekvalifikaci činí 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

22 Podpora při rekvalifikaci
Po celou dobu trvání rekvalifikace - hmotné zabezpečení jako nástroj pasivní politiky zaměstnanosti Rekvalifikační kurzy ve spolupráci s Úřadem práce CR jako nástroj aktivní politiky zaměstnanosti Snaha podpořit uchazeče či zájemce o zaměstnání v hledání vhodného zaměstnání Podpora při rekvalifikaci - nástroje politiky zaměstnanosti ve snaze zavést vhodná opatření k podpoře zaměstnatelnosti na trhu práce ohrožených kategorií zaměstnanců - absolventi, mladiství, dlouhodobě nezaměstnaní, osoby zdravotně znevýhodněné, rodiče malých dětí atd.

23 Pracovní rehabilitace
Nástroje aktivní politiy zaměstnanosti pro osoby zdravotně postižené/OZP Povinný podíl zaměstnávání osob zdravotně postižených - 4% zaměstnavatelé zaměstnávající alespoň 25 zaměstnanců Alternativní plnění - odběr výrobků z chráněných dílen zaměstnávajících více než 50% osob zdravotně postižených Alternativní plnění - odvod do státního rozpočtu

24 Ochrana zaměstnance při platební neschopnosti zaměstnavatele
Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, ve znění novely č. 217/2009 Sb. účinné od 20. července 2009, v návaznosti na insolvenční zákon, z. č. 182/2006 Sb., v platném znění Zaměstnanec, kterému zaměstnavatel dluží mzdu, se může přihlásit o svůj nárok na úřadu a práce, v jehož obvodu má sídlo nebo místo podnikání zaměstnavatel, a současně může podat návrh na zahájení insolvenčního řízení. Úřad práce zveřejňuje na úřední desce informace o podání insolvenčního nárvhu na určitý podnik. Lze uplatnit mzdové nároky za 3 měsíce rozhodného období, nejvýše v rozsahu odpovídajícím splatným mzdovým nárokům za rozhodné období, které je maximálně 6 měsíců před podáním návrhu na zahájení insolvenčního řízení a 3 měsíce po zahájení. 3 měsíce rozhodného období, zpětně od prvního dne kalendářního měsíce, je-li podán insolvenční návrh u příslušného krajského soudu ČR na zaměstnavatele, který je v platební neschopnosti: 1. Zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, je po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit 2. Neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti Celkově lze vyplatit 1 zaměstnanci za 1 měsíc částku jeden a půl násobku průměrné mzdy v národním hospodářství v době podání návrhu na insolvenční řízení, například 1. květen – 30. duben 2010 je to ,- Kč.1,5 násebek činí ,- Kč, maximálně lze vyplatit za období 3 měsíců 1 zaměstnanci tedy částku ,- Kč.

25 Příjemný a klidný zbytek dne přeji. I. K.
Děkuji za pozornost. Příjemný a klidný zbytek dne přeji. I. K. tel. +420/ Mgr. Ilona Kostadinovová, advokát