Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

N_STFS 3. Aktuální vývoj bank a bankovních systémů; zimní semestr 2013 Ing. Arnošt Klesla, Ph.D.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "N_STFS 3. Aktuální vývoj bank a bankovních systémů; zimní semestr 2013 Ing. Arnošt Klesla, Ph.D."— Transkript prezentace:

1 N_STFS 3. Aktuální vývoj bank a bankovních systémů; zimní semestr 2013 Ing. Arnošt Klesla, Ph.D.

2 Osnova Banka Bankovní činnosti Bankovní systémy (soustava)

3 Banka Pojem banka může být vymezen (a) podle funkce, kterou zastává, tj. jako druh finančního zprostředkovatele, jehož hlavní činností je zprostředkování pohybu finančních prostředků mezi jednotlivými finančními subjekty; (b) právní definicí obsažené v zákonu o bankách a dalších předpisech. Základní funkcí banky je transformace vkladů na úvěry. Banky vykonávají i mnoho dalších činností, které právní předpisy dané země pokládají za bankovní.

4 Bankovní činnosti podle zákona o bankách č.21/1992 Sb Pro účely tohoto zákona se rozumí a) vkladem svěřené peněžní prostředky, které představují závazek vůči vkladateli na jejich výplatu, b) úvěrem v jakékoliv formě dočasně poskytnuté peněžní prostředky. (3) Banka může, kromě činností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), vykonávat tyto další činnosti, má-li je povoleny v jí udělené licenci, a) investování do cenných papírů na vlastní účet, b) finanční pronájem (finanční leasing), c) platební styk a zúčtování, d) vydávání a správu platebních prostředků, například platebních karet a cestovních šeků,

5 Bankovní činnosti podle zákona o bankách č.21/1992 Sb e) poskytování záruk, f) otvírání akreditivů, g) obstarávání inkasa, h) poskytování investičních služeb podle zvláštního právního i) finanční makléřství, j) výkon funkce depozitáře, k) směnárenskou činnost, l) poskytování bankovních informací, m) obchodování na vlastní účet nebo na účet klienta s devizovými hodnotami, které nejsou investičním nástrojem, a se zlatem, n) pronájem bezpečnostních schránek, o) činnosti, které přímo souvisejí s činnostmi uvedenými v písmenech a) až n) a v odstavci 1.

6 Bankovní systémy (soustava) Bankovní systém (soustava) jako souhrn bank působící v určitém teritoriu, zpravidla v určité zemi, jejich vzájemné vazby a vazby k okolí (P. Dvořák). Prvky současného bankovního systému: a) centrální banka, b) souhrn bank, c) vztahy mezi centrální bankou a bankami, d) vztahy mezi bankami, e) vztahy bank k okolí. Centrální banka zabezpečuje převážně makroekonomické funkce. Banky jako podnikatelské subjekty převážně zabezpečují mikroekonomické funkce. Pojem bankovní systém (soustava) někdy bývá nepřesně ztotožňován s pojmem bankovnictví.

7 Bankovní systémy (soustava) Bankovní systémy lze klasifikovat podle různých hledisek: 1. Podle toho, zda je regulováno nebo neregulováno (regulované bankovnictví versus tzv. svobodné nebo volné bankovnictví). 2. Podle organizačního uspořádání (jednostupňové versus dvoustupňové). 3. Podle povahy vzájemných vztahů mezi bankami (konkurenční, oligopolistické nebo monopolistické bankovnictví). 4. Podle rozsahu bankovních činností (maloobchodní, velkoobchodní nebo smíšené bankovnictví). 5. Podle rozsahu bankovní licence (universální nebo oddělené, resp. specializované bankovnictví). 6. Podle vnitřní organizace banky - centralizované nebo decentralizované (pobočkové) systémy. 7. Podle vztahu bank k okolí (systém vysoce otevřený nebo málo otevřený. 8. Podle prostoru, v němž banky operují (banky operující v hospodářském prostoru jedné země nebo mezinárodní, světové, globální banky). Specifickým typem je tzv. „náboženský model“ bankovnictví, který představuje islámské bankovnictví, v němž je zakázán úrok. V teorii byly vypracovány různé modely bank (např. Wicksellův model, Monti- Kleinův model monopolní banky aj.).

8 Druhy bank Historicky vzniklo množství různých druhů bank. Zpočátku byly banky obvykle pojmenovávány podle toho, kterými bankovními činnostmi se zabývaly. Paleta bank je dnes velmi pestrá. Existují: obchodní (komerční) banky, spořitelní banky, investiční banky, rozvojové banky, specializované vládní banky, hypoteční banky, stavební spořitelny, zemědělské banky, městské a komunální banky, konsorciální banky, bankovní holdingové společnosti, mezinárodní banky, centrální banky, centrální banky integračních seskupení (Evropská centrální banka – ECB).

9 Univerzální obchodní banky Mezi nejběžnější a typické produkty univerzální banky patří přijímání vkladů, poskytování úvěrů, zprostředkování platebního styku, emisní obchody, obchody s cennými papíry, depotní služby atd. Velké univerzální banky disponují rozsáhlou pobočkovou sítí a zakládají i dceřiné společnosti pro poskytování některých speciálních produktů, např. stavebního spoření, hypotečních úvěrů apod. široká škála produktů, které tyto banky nabízejí, jim umožňuje relativně vyšší rozložení rizik, což může pozitivně ovlivnit jejich stabilitu a získat mnoho klientů. Pro klienta je výhodou možnost získat různé služby a produkty u stejné banky, i když občas u některých služeb za vyšší cenu.

10 Specializace bank Výhody: možnost nabízet kvalitnější služby; úspory nákladů plynoucí ze specializace na vybrané činnosti (užší sortiment); jednodušší organizace a řízení. Nevýhody: nižší konkurenceschopnost; vyšší riziko úpadku. Mezi specializované obchodní banky patří např. spořitelny, stavební spořitelny, hypoteční banky, družstevní záložny aj.

11 Spořitelny tradičně orientovány na shromažďování vkladů od obyvatelstva a na poskytování půjček. Většinou se zabývají bankovními operacemi menšího rozsahu, tj. bankovními obchody maloobchodní povahy Klasickým nástrojem majitelů úspor byla vkladní knížka, dnes běžný účet

12 Stavební spořitelny jsou specielním druhem spořitelen, které jsou oprávněny získávat zdroje pouze formou stavebního spoření. Disponují omezenou bankovní licencí na účelový sběr vkladů a účelové poskytování půjček fyzickým i právnickým osobám na řešení jejich bytové situace. Působení stavebních spořitelen je upraveno zvláštním zákonem (96/1993 Sb. Zákon o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření ze den ). Klient uzavírá se stavební spořitelnou smlouvu, která zahrnuje jak podmínky spoření, tak poskytnutí úvěru. Prostřednictvím adresného státního příspěvku ve formě dotace na stavební spoření podporuje stát tento produkt. Dočasný přebytek finančních prostředků umísťují stavební spořitelny do snadno likvidních a minimálně rizikových aktiv, dočasný nedostatek finančních zdrojů řeší půjčkami od jiných institucí na finančním trhu. V ČR mezi nejvýznamnější stavební spořitelny patří např. Všeobecná stavební spořitelna Komerční banky, a.s., Českomoravská stavební spořitelna, a.s., ČS stavební spořitelna, a.s., Raiffeisen stavební spořitelna, a.s., HYPO stavební spořitelna, a.s., Wüstenrot, a.s. a další.

13 Hypoteční banky Poskytování hypotečních úvěrů a emise vlastních hypotečních zástavních listů. Speciální licenci pro vykonávání těchto obchodů mohou v ČR získat buď univerzální nebo specializované banky. Hypoteční úvěry jsou ve světě i u nás podporovány státem prostřednictvím státního příspěvku. Hypoteční úvěr je v zemích s tržní ekonomikou nejběžnějším typem úvěru na získání bytu či domu. Obvykle jde o účelový úvěr určený k financování koupě nemovitosti, výstavby nemovitosti, modernizace, opravy, dostavby, vestavby či přístavby nemovitosti nebo ke koupi podílu na nemovitosti za účelem vypořádání spoluvlastnických a dědických nároků. Hypoteční úvěr je zajištěn zástavním právem k nemovitosti, tzv. hypotékou. Převoditelnost nemovitosti zatížené hypotékou je, kromě dědictví, omezena a je vázána souhlasem banky. V ČR poskytuje hypoteční úvěry řada bank, po příp. jejich dceřiných společností. Patří k nim např. Česká spořitelna, ČSOB, Uni Credit Bank, Raiffeisenbank, GE Capital Bank, aj.

14 Hypoteční zástavní listy Hypoteční zástavní listy (dále HZL) jsou dluhopisy vydávané hypotečními bankami s cílem získat finanční prostředky na poskytování hypotečních úvěrů. Jmenovitá hodnota a hodnota poměrného výnosu HZL je plně kryta pohledávkami z hypotečních úvěrů. Pro řádné krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů mohou být použity pouze pohledávky z hypotečních úvěrů, které nepřevyšují 70 % ceny zastavených nemovitostí. Vedle institutu řádného krytí funguje také tzv. náhradní krytí, což mohou být jen vysoce likvidní a bonitní prostředky (například hotovost, státní dluhopisy nebo vklady u ČNB). Takto kvalitní krytí činí z hypotečního zástavního listu jeden z vůbec nejbezpečnějších cenných papírů. HZL jsou vhodné pro konzervativní investory, kteří nemají příliš velké zkušenosti s angažmá na kapitálových trzích a nechtějí podstupovat významnější riziko

15 Družstevní záložny jsou jednou z tradičních forem úvěrových institucí, v nichž se občané sdružují na podkladě členského principu. Tato forma úvěrových institucí je rozšířena po celém světě, neboť umožňuje s relativně nízkými náklady shromažďovat vklady členů družstva a poskytovat jim půjčky. Družstevní záložny patří v bankovním sektoru mezi malé, avšak často dobře prosperující podniky, které mohou hrát velmi pozitivní úlohu při finanční podpoře drobného a středního, či regionálního podnikání. V českých zemích byl šiřitelem myšlenky družstevní formy úvěrových institucí Dr. Cyril Kampelík, podle jehož jména byla tato družstva označována za tzv. kampeličky. V r byla tato družstva bývalém Československu zrušena. V polovině 90.tých let byl v ČR umožněn jejich vznik zákonem č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých dalších opatřeních s tím souvisejících, z 20. dubna 1995, v současné době mají družstevní záložny v českém bankovním sektoru zcela okrajový význam.

16 Specializované banky Mezi specializované banky patří také banky, které zakládá stát na podporu určité části ekonomiky, např. banky zaměřené na podporu vývozu, na podporu středních a drobných podnikatelů, na podporu ekologie, zemědělství, event. na podporu ručení, na pomoc při obnově likvidity či na pomoc při ozdravění bankovních aktiv. V České republice bylo zřízeno několik bank tohoto typu, na př. Českomoravská záruční a rozvojová banka, Česká exportní banka nebo Konsolidační banka (resp. Konsolidační agentura).

17 Specializované banky Českomoravská záruční a rozvojová banka a.s., vznikla v roce 1992 složením kapitálu pěti obchodních bank a státu. Hlavní snahou bylo podpořit vznik a rozvoj malých a středních soukromých podniků úhradou části úroků a event. návratným příspěvkem na úhradu splátek úvěru. Významnou úlohou ČMZRB je i poskytování záruk bankám na poskytnuté úvěry, a to až do výše 60 % poskytnutého úvěru. Všechny tyto druhy podpory lze v některých případech podle přesně stanovených kritérií spojovat. K poskytování podpory slouží tzv. standardizované programy.

18 Specializované banky Česká exportní banka, a.s., vznikla na podporu vývozu, zejména investičních celků, poskytováním zvýhodněných úvěrů. Je z části přímo a z části nepřímo, prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti, ve vlastnictví státu. Své pevné místo při podpoře exportu má Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), a.s.,jejímž posláním je pojišťování vývozních úvěrů.

19 Specializované banky Konsolidační banka, s. p. ú., byla založena v roce 1991 pro správu dlouhodobých státních pohledávek. Podniková sféra byla po přechodu na tržní hospodářství zatížena problematickými úvěry z minulosti, které zatěžovaly finance podniků. Bylo rozhodnuto převést velkou část těchto pochybných pohledávek do Konsolidační banky a umožnit podnikům získat nové úvěry pro rozvojové programy. Postupem doby se banka podílela z prostředků Fondu národního majetku i na dalším oddlužování podniků a od roku 1995 se začala transformovat na banku, jejímž cílem je podpora rozvojových cílů s orientací na dlouhodobé a důležité projekty. V roce 1999 byla Konsolidační banka pověřena spoluúčastí na programu revitalizace vytipovaných rozhodujících průmyslových podniků, který byl připraven ekonomickými ministry a schválen vládou ČR. V rámci této činnosti ustavila banka „revitalizační agenturu“ a zaměřila se na zpracování příslušných metodických postupů. V roce 2001 byla Konsolidační banka transformována na Konsolidační agenturu. Jejím hlavním úkolem bylo soustředit problematické pohledávky především bank, které koncem 90. let a po roce 2000 vstupovaly do privatizačního procesu a zabezpečit prodej těchto pohledávek.

20 Hlediska rozdělení bank 1. Podle vlastnických vztahů lze banky členit na banky soukromé, státní a smíšené. 2. Podle rozsahu bankovní licence lze rozlišovat banky universální nebo oddělené, resp. specializované (např. hypoteční banky, stavební spořitelny, aj.) 3. Podle převažujícího předmětu činnosti banky lze banky členit na banky orientující se určité odvětví nebo obor v ekonomice dané země, tj. banky průmyslové, zemědělské, a na banky orientující se převážně na poskytování provozních úvěrů nebo investičních úvěrů, tj. banky investiční nebo rozvojové apod. 4. Podle velikosti základního kapitálu nebo podle obratu lze členit banky na velké, střední a malé.

21 Hlediska rozdělení bank 5. Podle povahy bankovních operací lze banky členit za banky provozující operace maloobchodní (retail), velkoobchodní (wholesale) nebo smíšené. 6. Podle povahy klientely, na kterou se banka orientuje, na banky s korporátní klientelou a na banky s privátními klienty-fyzickými osobami; zvláštním typem bank jsou tzv. privátní banky, jejichž klienty se mohou stát – na doporučení již existujícího klienta - pouze majetné osoby. 7. Podle vnitřní organizace banky existují banky centralizované nebo decentralizované (tzv. pobočkové) 8. Podle formy komunikace banky s klientem lze banky členit na tradiční banky a elektronické banky. 9. Podle vlastníka banky, kterým může být zahraniční subjekt nebo domácí subjekt, lze dělit banky na zahraniční a tuzemské.

22 Hlediska rozdělení bank 10. Podle prostoru, v němž banky operují, lze banky členit na banky operující v hospodářském prostoru jedné země (lokální- komunální,městské, celonárodní, regionální) a na banky mezinárodní, regionální, světové nebo globální banky. 11. Podle právní formy banky, tj. např. banky ve formě akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, státního peněžního ústavu, bankovní holdingové společnosti apod. Velké banky (zejména mezinárodní banky) zakládají dceřiné společnosti obvykle buď na regionálním principu, tj. dceřiná společnost založená v určité zemi odlišná od země, v níž sídlí mateřská společnost, nebo vyčleněním určité činnosti (např. poskytování hypotečním úvěru) do dceřiné společnosti. V obou případech takto vzniká tzv. bankovní skupina. Od bankovních skupin nutno rozlišovat tzv. finanční (bankovní) konglomeráty. Finanční konglomeráty bývají definovány jako jakákoliv skupina společností pod společnou kontrolou, jejíž výhradní nebo převažující činnosti spočívají v poskytování významných služeb v nejméně dvou různých finančních sektorech (tj. v bankovnictví, v oblasti cenných papírů a v pojišťovnictví).

23 Banky kategorie To big to fall podle výběru G 20 (listopad 2012) Systémově důležité" banky budou přísněji regulovány, krach těchto bank by ohrozil celý globální finanční systém. Lídři nejvyspělejších zemí tzv. G20 prohlásili v listopadu 2012, že tyto banky musí splňovat přísnější požadavky na potřebu kapitálu a vytvořit plán na likvidaci bez pomoci daňových poplatníků, pokud by se ocitly v problémech. Seznam celosvětově systémově důležitých finančních institucí, nazývaný G-SIFI, by měl být přehodnocen každý rok v listopadu. Sedmnáct bank je z Evropy. Na seznamu není největší banka světa Industrial and Commercial Bank of China, protože prý není systémově důležitá. Kritici často upozorňují na to, že přísnější požadavky na kapitálovou přiměřenost bank povedou k tomu, že velké banky omezí poskytování úvěrů, protože křehká globální ekonomika je stále na pokraji recese.

24 Banky systémově důležité kategorie To big to fall podle výběru G 20. Bank of America (USA) Bank of China (Čína) Bank of New York Mellon (USA) Banque Populaire CdE (Francie) Barclays (UK) BNP Paribas (Francie) Citigroup (USA) Commerzbank (Německo) Credit Suisse (Švýcarsko) Deutsche Bank (Německo) Dexia (Francie/Belgie/Lucembursko) Goldman Sachs (USA) Group Crédit Agricole (Francie) HSBC (UK) ING Bank (Nizozemsko). JP Morgan Chase (USA) Lloyds Banking Group (UK) Mitsubishi UFJ FG (Japonsko) Mizuho FG (Japonsko) Morgan Stanley (USA) Nordea (Švédsko) Royal Bank of Scotland (UK) Santander (Španělsko) Société Générale (Francie) State Street (USA) Sumitomo Mitsui FG (Japonsko) UBS (Švýcarsko) Unicredit Group (Itálie) Wells Fargo (USA)

25 Největší světové banky podle objemu aktiv (bil. USD)

26 Charakteristika systémově důležitých bank Č.Student kapitálaktivazisklicencečinnostpob.dompob. zahr. 1.Alaguzova, AlinaBank of America (USA) 2.Bezuglova, NataliaBank of China (Čína) 3.Bilyk, RomanBank of New York Mellon (USA) 4.Černý, JaroslavBanque Populaire CdE (Francie) 5.Hadyová, BarbaraBarclays (UK) 6.Holeček, PetrBNP Paribas (Francie) 7.Hološková, TerezaCitigroup (USA) 8.Isich, SabinaCommerzbank (Německo) 9.Jonáš, MartinCredit Suisse (Švýcarsko) 10.Kalmusová, LucieDeutsche Bank (Německo) 11.Kára, JakubDexia (Francie/Belgie/Lucem) 12.Kaspayeva, SauleGoldman Sachs (USA) 13.Kistanova, JuliaGroup Crédit Agricole (Francie) 14.Koudelka, MartinHSBC (UK) 15.Krotova, IrinaING Bank (Nizozemsko) 16.Kubínová, JanaJP Morgan Chase (USA) 17.Langmajerová, TerezaLloyds Banking Group (UK) 18.Monczková, ZuzanaMitsubishi UFJ FG (Japonsko) 19.Nikiforov, NikitaMizuho FG (Japonsko) 20.Novák, MartinMorgan Stanley (USA) 21.Rottová, KateřinaNordea (Švédsko) 22.Slavíček, PetrRoyal Bank of Scotland (UK) 23.Stančík, RadimSantander (Španělsko) 24.Šour, MilanSociété Générale (Francie) 25.Špicar, MichalUBS (Švýcarsko) 26.Štella, LukášUnicredit Group (Itálie) 27.Tobolka, JanWells Fargo (USA)

27

28

29


Stáhnout ppt "N_STFS 3. Aktuální vývoj bank a bankovních systémů; zimní semestr 2013 Ing. Arnošt Klesla, Ph.D."

Podobné prezentace


Reklamy Google