Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Podniková ekonomika Investiční činnost. Pojetí investic Investice na nejobecnější úrovni lze chápat jako vynakládání zdrojů za účelem získání užitků,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Podniková ekonomika Investiční činnost. Pojetí investic Investice na nejobecnější úrovni lze chápat jako vynakládání zdrojů za účelem získání užitků,"— Transkript prezentace:

1 Podniková ekonomika Investiční činnost

2 Pojetí investic Investice na nejobecnější úrovni lze chápat jako vynakládání zdrojů za účelem získání užitků, které jsou očekávány v delším budoucím časovém období. Z tohoto pojetí vyplývají zároveň charakteristiky investiční činnosti: dlouhodobý dopad, vysoká kapitálová náročnost, relativní nevratnost rozhodnutí, časový faktor, nejistota a riziko.

3

4 Pojetí investic Ekonomická teorie chápe investice variantně jako: 1) odložení spotřeby za účelem získání budoucích užitků, 2) jednorázově, nebo v relativně krátké době vynaložené zdroje, které budou přinášet užitek (obvykle peněžní příjmy) během delšího budoucího období 3) kapitálová aktiva sestávající se ze statků, které nejsou určeny pro bezprostřední spotřebu, ale jsou určeny pro užití ve výrobě spotřebních statků nebo dalších kapitálových statků.

5 Členění investic Základní skupiny investic: hmotné investice, vytvářející nebo rozšiřující výrobní kapacitu podniku, nehmotné investice, jako je nákup know-how, licence, atp. finanční investice, jako je nákup cenných papírů, obligací, akcií atp.

6 Členění investic Z hlediska dalšího vývoje podniku lze rozlišit : 1) investice obnovovací - měly by udržet stávající schopnosti vyrábět, udržet stávající výrobní kapacitu. Popudem k realizaci obnovovací investice by měla být především fyzická či morální zchátralost (zastaralost, opotřebovanost) stávajícího zařízení. Obnovovací investice obvykle nezpůsobí výraznější zvýšení zisku, přinášejí však efekty plynoucí z nárůstu odpisů. 2) investice rozvojové – měly by zvyšovat schopnost vyrábět, rozšiřovat kapacitu a i výrazněji zvyšovat zisk podniku. Součet obnovovacích a rozvojových investic označujeme jako hrubé investice, tj. celkovou částku vydanou v určitém období na nákup investičních statků.

7 Rozhodování o investicích Vzhledem k výše uvedeným dopadům investiční činnosti na budoucí chod podniku je potřeba investiční činnost plánovat. Základním nástrojem je investiční plán, vycházející ze strategického podnikatelského plánu. Konkretizací investičního plánu jsou pak jednotlivé investiční projekty. Samotné rozhodování spočívá ve výběru přípustných projektů a rozhodnutí o jejich realizaci. K tomuto rozhodnutí se vypracovává podrobná technicko- ekonomická studie (feasibility study), která posuzuje investiční projekt z věcného (technická a výrobní stránka investice) a ekonomického (posouzení ekonomické efektivnosti a způsobu financování) hlediska.

8 Financování investic Jako zdroje financování investic lze použít dva základní zdroje: Vlastní zdroje odpisy, zisk, výnosy z prodeje a z likvidace majetku a zásob, nově vydané akcie. Cizí zdroje investiční úvěr, vydané a prodané obligace, splátkový prodej, leasing.

9

10 Hodnocení efektivnosti investic

11 Podstatou většiny metod hodnocení investice je porovnávání vynaloženého kapitálu (výdaje na investici) s výnosy (příjmy) s přihlédnutím k rizikovosti investice. Postup hodnocení efektivnosti investic lze shrnout do několika základních kroků: určení kapitálových výdajů na investici, odhad budoucích příjmů, které investice přinese včetně zohlednění rizika, určení „nákladů na kapitál“, kterými se investice financuje, aplikování různých metod ekonomického hodnocení investice.

12 Určení peněžních toků souvisejících s investicí Jde o odhad kapitálových výdajů (tj. pořizovací cena investice, nutný nárůst čistého pracovního kapitálu, změna provozních výdajů, výdaje na likvidaci investičního majetku tzn. odhad všech výdajů souvisejících s pořízením a provozem investice) a příjmů, z investice plynoucích po dobu její životnosti (nárůst tržeb, úspory nákladů, daňové efekty, příjmy z prodeje investičního majetku atd.).

13 Odhad kapitálových nákladů Kapitálové náklady investice představují veličinu, která je nejčastěji používaná jako diskontní sazba. V případě, že investice je financována ze stejných zdrojů jako celý podnik a je stejně riziková, pak lze za tuto hodnotu dosadit podnikové kapitálové náklady. Obecně se rizikovost odráží v nákladech jednotlivých složek kapitálu, ze kterých je investice financována. Jako diskontní míra nemusí být použity pouze kapitálové náklady, například lze použít požadovanou míru výnosnosti vlastního kapitálu, oportunitní náklady, či jiné veličiny odrážející riziko i faktor času.

14 Metody ekonomického hodnocení investic Nákladové metody hodnocení investic Doba návratnosti dodatečných investičních nákladů – porovnává dvě investice pomocí jejich počátečních investičních a každoročních provozních nákladů. Ukazuje, za jak dlouho se celkové náklady investice A (která má vyšší investiční náklady a nižší provozní) vyrovnají celkovým nákladům investice B (s nižšími investičními náklady a tedy vyššími provozními). N i – investiční náklady, N P – provozní náklady Z hlediska respektování faktoru času lze metody rozdělit do dvou základních kategorií – statické a dynamické.

15 Statické metody Výnosnost (rentabilita) investice – propočet je dán vzorcem, který vyjadřuje průměrnou výnosnost investice, již lze srovnávat s požadovanou mírou výnosnosti, či s výnosností alternativních investic a odtud odvozovat její přípustnost. Doba návratnosti investice – udává, za jak dlouho se kumulativní součty čistých CF plynoucí v jednotlivých letech životnosti z investice vyrovnají kapitálovým výdajům. Je-li doba návratnosti kratší než doba životnosti investice, je investice přípustná. Budeme-li diskontovat CF z investice, lze pak metodu chápat jako dynamickou.

16 Časová hodnota peněz Časová hodnota peněz – finanční metoda sloužící ke srovnání dvou a více peněžních částek v různých časových obdobích. Základní předpoklad časové hodnoty peněz: Stejné nominální částky mají v různých obdobích různou hodnotu. (Koruna získaná dnes má jinou hodnotu než koruna získaná zítra) Z časové hodnoty peněz vyplývá fakt, že peněžní částky lze za určitých podmínek během doby zhodnocovat (zvyšovat jejich hodnotu). Pokud se o jejich zhodnocování nesnažíme, dochází vlastně k jejich znehodnocování a měli bychom je přenechat někomu (bance, podniku, investičnímu fondu, atd.), kdo je zhodnotit dokáže.

17 Časová hodnota peněz Jistina – peněžní částka (vklad či půjčka), z níž se počítá úrok. Úrok – absolutní částka, jež je odměnou za poskytnutí peněžní částky (jistiny) po určité období. Úroková míra – poměr úroku a jistiny, vyjadřovaný v % nebo jako desetinné číslo. Vždy je udávána za určité období (roční, půlroční, čtvrtletní, měsíční, atd.) Anuita – platba plynoucí pravidelně ve stejné výši po určitý počet období. Perpetuita – platba plynoucí pravidelně ve stejné výši po nekonečně dlouhou dobu

18 Složité vs. Jednoduché úročení Jednoduché úročení: Úrok se počítá jen z jistiny Složité (složené) úročení: Úrok se počítá nejen z jistiny, ale i ze získaných úroků. Jistina tedy narůstá o úroky z předešlých let. Vložíme-li do banky 100 Kč na 3 roky při úrokové míře 10 %, kolik budeme mít po 3 letech v bance?

19 Budoucí hodnota peněz K zodpovězení otázky můžeme použít tzv. úročitele kde i je úroková míra a n je počet úrokovacích období Budoucí hodnotu našich současných 100 Kč zjistíme tak, že je vynásobíme úročitelem (pro úrokovou míru 10 % a 3 úrokovací období) BH = 100 * (1+0,1) 3 = 133,1 Kč

20 BHCF BHCF BHCF 3 133,1 BHCF 4 146, čas Kč +-+- úroková míra = 10 % BHCF 1 = * 0,1 = 100 * 1,1 = 100 * (1+0,1) 1 BHCF 2 = 100 *1,1 *1,1 = 100 * 1,1 2 = 100 * (1+0,1) 2 BHCF 3 = 100 * 1,1 * 1,1 * 1,1 = 100 * 1,1 3 = 100 * (1+0,1) 3 BHCF 4 = 100 * 1,1 * 1,1 * 1,1 * 1,1 = 100 * 1,1 4 = 100 * (1+0,1) 4 SHCF 0 100

21 Současná hodnota peněz Podobně můžeme zpětně zjistit jakou má pro nás dnes (tedy v současnosti) hodnotu určitá budoucí peněžní částka. Použijeme k tomu odúročitele: Úročitel – budoucí hodnota jednorázové platby jednotkové po uplynutí n úrokovacích období při úrokové míře i Odúročitel – současná hodnota jednorázové platby jednotkové placené po uplynutí n úrokovacích období při úrokové míře i

22 CF CF CF CF CF Současná hodnota peněz SHCF 1 109,09 CF CF CF čas Kč +-+- SHCF 2 99,17 SHCF 3 90,15 SHCF 4 81,96 Diskontní míra = 10 % 120 / (1+0,1) / (1+0,1) / (1+0,1) / (1+0,1) 4

23 Současná hodnota cash flow z investice Kapitálové výdaje na investici považujeme většinou za jednorázové. Jejich současná hodnota je tedy rovna jejich nominální výši. Pokud se výdaje během doby životnosti investice opakují, pak je musíme na současnou hodnotu diskontovat. Příjmy z investice v jednotlivých letech musíme diskontovat na současnou hodnotu. Obecně lze současnou hodnotu peněžních toků (SHCF) vyjádřit následovně.

24 Dynamické metody Čistá současná hodnota – představuje přebytek diskontovaných příjmů nad diskontovanými výdaji, neboli součet všech diskontovaných CF po dobu životnosti Investice je podle kriteria přijatelná, je-li ČSH nezáporná. Z více možných investičních projektů je vhodnější ten, který má vyšší ČSH.

25 SHCF 358,52 Investiční výdaj 300 ČSH 58,52 SHCF 1 109,09 CF CF CF CF čas Kč +-+- SHCF 2 99,17 SHCF 3 75,13 SHCF 4 75,13 Diskontní míra = 10 % 120 / (1+0,1) / (1+0,1) / (1+0,1) / (1+0,1) 4

26 Diskontní míra Jako diskontní míru (i) lze použít WACC investice (průměrné náklady kapitálu použitého na financování investice) nebo podnikovou diskontní míru (pokud nese investice stejné riziko jako je průměrné podnikové riziko a struktura kapitálu použitého na financování investice je stejná jako struktura kapitálu podniku).

27 Dynamické metody Vnitřní výnosové procento (VVP) – je taková diskontní míra, při níž je ČSH rovna nule. Tato diskontní míra (VVP) ukazuje průměrnou míru výnosnosti investice s ohledem na faktor času. Při hledání VVP postupujeme iterací, kdy postupným dosazováním volené diskontní míry dojdeme k nulové ČSH. Postup lze urychlit použitím lineární interpolace, odvozené na základě podobnosti dvou trojúhelníků. Investice bude přípustná, bude-li VVP vyšší, než skutečná diskontní míra investice. Při výběru z více možných variant investičních projektů preferujeme tu, jejíž VVP je nejvyšší.

28 Rozhodování mezi více investičními variantami Budeme-li vybírat z více možných variant vzájemně se vylučujících, jako kriterium zvolíme srovnatelné ČSH a vybereme investici s vyšší ČSH, která bude poté realizována. Existují-li více než dvě přípustné varianty a podnik je kapitálově omezen na realizaci pouze omezeného počtu variant, pak kriteriem výběru bude VVP. Jedná se o relativní ukazatel, zohledňující i vložený kapitál.

29 Doplněk – odhad VVP Postup výpočtu lze urychlit použitím lineární interpolace. kde i n je nižší úroková míra, i v je vyšší úroková míra, ČSH n je ČSH při nižší úrokové míře, ČSH v je ČSH při vyšší úrokové míře

30 Odhad VVP VVP inin iviv ČSH n ČSH v i ČSH + - ČSH 0 i v - i n ČSH n - ČSH v Odhad VVP- i n ČSH n


Stáhnout ppt "Podniková ekonomika Investiční činnost. Pojetí investic Investice na nejobecnější úrovni lze chápat jako vynakládání zdrojů za účelem získání užitků,"

Podobné prezentace


Reklamy Google