Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Statika nosných konstrukcí Technická mechanika 5. přednáška.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Statika nosných konstrukcí Technická mechanika 5. přednáška."— Transkript prezentace:

1 Statika nosných konstrukcí Technická mechanika 5. přednáška

2 Technická mechanika 4. přednáška Prutová (příhradová) nosná konstrukce eskalátoru ve stanici metra Nosné konstrukce Prutové (příhradové) konstrukce

3 Příhradové vazníky Dřevěné příhradové konstrukce Technická mechanika 5. přednáška

4 Ocelové příhradové konstrukce (mosty, lávky, dopravníky apod.) Příhradové dopravníky Technická mechanika 5. přednáška

5 Ocelové příhradové konstrukce (stožáry, halové konstrukce, jeřáby apod.) Větrné čerpadlo Technická mechanika 5. přednáška

6 Rovinné prutové soustavy - příhradové konstrukce Prutová (příhradová konstrukce) je soustava, tvořená výhradně pruty, které, - jsou k ostatním prutům vázány výhradně kloubovými vazbami; - jsou zatíženy výhradně ve styčnících (kloubová spojení jednotlivých prutů). Styčník (uzel) - je místo spojení jednotlivých prutů prutové soustavy, ze statického hlediska ho považujeme za kloub bez ohledu na druhu spojení (svařované, nýtované, svorníkové). Podle počtu prutů ve styčníku rozlišujeme styčníky dvojné, trojné a vícenásobné. Technická mechanika 5. přednáška

7 Předmětem řešení statiky prutové soustavy je zjištění velikosti osových sil v prutech. Označíme je S 1, S 2,..., S 11. Pruty jsou těmito osovými silami namáhány na tah nebo tlak. Osové síly mají směr prutů, jejich směr je tedy dán geometrií prutové soustavy. Technická mechanika 5. přednáška Styčníky jsou na obrázku označeny písmeny A, B,..., G. V každém styčníku se může stýkat několik prutů. Pruty jsou označeny čísly 1, 2,..., 11. Zatěžující síly F B, F C,..., F F působí pouze ve styčnících. Kloubové vazby mezi jednotlivými pruty nazýváme styčníky. (stýkají se v nich jednotlivé pruty). Rovinná prutová soustava

8 Než provedeme řešení osových sil, vypočteme reakce v uložení (vazbách) soustavy. To provedeme způsobem, popsaným na 3. přednášce. Na prutovou soustavu můžeme pohlížet jako na jedno těleso, protože geometrie soustavy je jednoznačně dána délkami prutů. Technická mechanika 5. přednáška

9 Statická a tvarová určitost prutové soustavy Stejně jako u tuhého tělesa musíme určit i u prutové soustavy její statickou určitost, která určuje, zda-li podpory odebírají právě tři stupně volnosti (staticky určité konstrukce) Určení statické určitosti i = 3 – n kde i... počet stupňů volnosti, n... počet neznámých vazbových sil. Mimo statické určitosti se u prutových soustav určuje ještě tvarová určitost. Tvarová určitost - uvádí, zda-li je konstrukce dostatečně tuhá (ve své geometrické skladbě vytváří trojúhelníky). Tvarovou určitost určíme z podmínky tvarové určitosti kde s... počet styčníků, p... počet prutů (aby byla podmínka splněna, lichý počet). Konstrukce staticky určitá i = 0 Jestliže platí červeně orámované vztahy (podmínky), pak je konstrukce staticky i tvarově určitá a osové síly v jednotlivých prutech můžeme zjišťovat pomocí metod statiky. Technická mechanika 5. přednáška 2 s – (p + 3) = 0

10 Základní soustavou prutů, ze kterých vzniká staticky i tvarově určitá soustava je prutový trojúhelník. Přidáním vždy 2 prutů k tomuto trojúhelníku tvoříme soustavu vždy tvarově i staticky určitou. Z podmínky tvarové určitosti vyplývá, že počet prutů v soustavě musí být lichý. Technická mechanika 5. přednáška Existuje několik metod při výpočtech neznámých osových sil v prutových konstrukcích. My se seznámíme se pouze s dvěmi základními metodami řešení osových sil: metodou styčníkovou (již lze považovat za základní metodu), metodou průsečnou (lze ji považovat za doplňkovou metodu).

11 Styčníková metoda – je založena na tomto předpokladu: jsou-li v rovnováze jednotlivé styčníky, pak musí být v rovnováze i celá soustava. Použití styčníkové metody : - při určování vazbových sil ve všech prutech soustavy, - ve styčnících jsou pouze dvě neznámé síly. Styčníková metoda spočívá v uvolnění jednotlivých styčníků. Na styčníky působí tři druhy sil : - vnější zatížení - síly F B, F C,..., F F, - reakce R Ax, R Ay a R G - a osové síly S1, S 2,..., S 11 (dvě, stejně velké, opačně orientované osové síly S i působí na dva styčníky, které prut spojuje). Technická mechanika 5. přednáška

12 Tyto síly, působící na styčník, tvoří rovinnou silovou soustavu se společným působištěm. Rovnováhu této silové soustavy tedy vyjádříme dvěma rovnicemi rovnováhy. Pro každý styčník sestavíme dvě rovnice rovnováhy. Začínáme tím styčníkem, kde jsou pouze dvě neznámé; máme přece k dispozici pouze dvě podmínky rovnováhy. Můžeme tedy začínat výpočet styčníkem A nebo G. Neznámé osové síly jsou pak S 1, S 2 (styčník A) S 10, S 11 (styčník G). Samozřejmě ze všeho nejdříve musíme vypočítat reakce v uložení R Ax, R Ay a R G. Technická mechanika 5. přednáška

13 V uvedeném příkladu, kde je 7 styčníků, sestavíme tedy 14 rovnic, v nichž bude 14 neznámých : 11 osových sil a 3 reakce v uložení. Jak je zřejmé, tyto reakce není nutné vypočítat předem z rovnováhy na soustavě jako celku. Mohou být vyřešeny současně s osovými silami z jedné soustavy rovnic. Přehlednější však je, vypočítat si nejdříve neznámé vazbové síly v uložení (v našem příkladu A a G) a pak postupně řešit jeden styčník po druhém. Začínat musíme od styčníku, kde jsou pouze dvě neznámé síly! Součástí řešení je znaménková dohoda: Tahové síly pokládáme za kladné, tlakové za záporné. Technická mechanika 5. přednáška Tahové síly pak působí na styčníky směrem ze styčníku ven, tlakové naopak do styčníku.

14 Grafické řešení styčníkové metody – Cremonův obrazec 1) Nejdříve musíme mít vypočítané (za pomoci nám známých rovnic rovnováhy) neznámé vazbové síly: Technická mechanika 5. přednáška

15 2) Zvolíme si směr obcházení soustavy, který musíme po celou dobu grafického řešení dodržovat, zvolíme např. kladný směr hodinových ručiček. 3) Zvolíme měřítko sil. 4) Vnější zatěžující síly a vazbové reakce (F B ….. F F a R ax, R ay, R G ) vyneseme do silového obrazce podle zvoleného směru obcházení. 5) Do tohoto obrazce zakreslujeme postupně síly působící v jednotlivých styčnících, stále dodržujeme pořadí vynášených sil podle zvoleného směru obcházení a začínáme u toho styčníku, ve kterém jsou pouze dvě neznámé síly, které vynášíme až jako poslední. V našem případě můžeme začínat styčníkem A nebo G. U styčníku A vyneseme první reakci R A, pak rovnoběžku s neznámou osovou silou S 1 a S 2. U styčníku G začínáme reakcí R G a pokračujeme neznámými silami S 10 a S 11. U dalších styčníků pak pokračujeme s výpočtem obdobně Technická mechanika 5. přednáška

16 Průsečná (Ritterova) metoda - je založena na předpokladu: je-li v rovnováze část soustavy, je v rovnováze i celá soustava. Tato metoda umožňuje vypočítat pouze některé z osových sil, nikoliv všechny. Proto ji lze považovat za doplňkovou metodu, kterou používáme ke kontrole sil v některých prutech. Spočívá v rozdělení prutové soustavy na dvě dílčí podsoustavy pomyslným přerušením tří prutů, které nahradíme příslušnými osovými silami. Přerušené pruty se nesmí protínat v jednom bodě! Technická mechanika 5. přednáška

17 Příklad řešení soustavy průsečnou metodou Přerušené pruty nahradíme osovými silami S 4, S 5, S 6, působícími v těchto prutech.


Stáhnout ppt "Statika nosných konstrukcí Technická mechanika 5. přednáška."

Podobné prezentace


Reklamy Google