Citlivost řízení Ovlivnění řízeného objektu akční veličinou Skládání statických charakteristik řízených objektů.

Prezentace na téma: "Citlivost řízení Ovlivnění řízeného objektu akční veličinou Skládání statických charakteristik řízených objektů."— Transkript prezentace:

1

2 Citlivost řízení Ovlivnění řízeného objektu akční veličinou Skládání statických charakteristik řízených objektů

3 2 Praktické využití citlivosti v řízení Při praktickém řízení společnosti se setkáváme s úlohou implementace strategického plánu do dílčích úkolů subordinovaných jednotek struktury. Přitom strategická hladina řízení tvoří obdobu regulátoru, který je spojený s řízeným objektem – s taktickou a operativním úrovní řízení. (pro zjednodušení je použito základního členění řídících úrovní). Protože strategické řízení charakterizované dlouhodobostí řídícího procesu, představovala by registrace odchylky od plánu až v čase dosažení plánu příliš pozdní informaci. Proto bývá realizace strategického plánu rozdělena do kontrolních bodů – tj. je vybavena zpětnou vazbou (viz. následující slide). Ve faktické realizace plánu z hlediska přenášených znalostí vzniká diferenční problém jak ve věcné rovině (každá hladina dělá něco jiného), tak ve kompetenční rovině (každá hladině má jiný relativní rozsah ovlivnění a vymezený čas na modifikace svého plánu). Z výše uvedených atributů implementace strategického plánu vyplývá potřeba formálně charakterizovat citlivost požadavku (regulovaná veličina) na pracovní operace (akční veličina). Přitom tato citlivost vlastně kvantifikovaně charakterizuje kauzalitu strategie- taktika operativa v rámci řízení určité struktury podniku.

4 3 Chování řízeného Objektu: taktika &operativa Stimuly z okolí (zátěž) Z 1 Výstup: Nabídka zboží a služeb y: regulovaná veličina Skutečné y:y: Zpětná vazba &měření _ + Očekávání w :řídící veličina (plán tržního podílu) Odchylka e=w-y Rozhodnutí řídícího Subjektu ve strategické úrovni Akční veličina u Princip zpětnovazebního řízení: Blokové schéma transformace strategického plánu do řízení produkčních procesů Porucha z okolí Z 2

5 4 Strategické rozhodování Marketing Pracovníci Výroba Zásobování Finance Prodej OPERATIVNÍ TAKTICKÁ STRATEGICKÁ Úroveň managementu: čas Rozdělení úrovně managementu podle časového horizontu dopadu rozhodnutí a úrovně rozhodování Neurčitost čas Neurčitost Dopad strategického rozhodnutí Dopad taktického rozhodnutí

6 5 Implementace metodiky pro Strategické plánování do nižších hladin řízení  Empirické pravidlo: Každý rozlehlý systém je třeba hierarchicky uspořádat pro účinné řízení.  Spolehlivost plánování klesá s dobou koncového bodu plánu.  Pokud existuje dostatečně spolehlivý (a používaný) přístup pro dlouhodobější plán, proč by ho po modifikaci (exogenních proměnných) nebylo možné použít v taktické oblasti, kde je čas plánování kratší.  Vyšší úroveň rozhodování s sebou přináší vyšší váhu odpovědnosti (prosperita  konkurenceschopnost  produktivita).  Pokud se nějaký přístup osvědčil, jako dostatečně spolehlivý pro významnější rozhodování a lze ho modifikovat pro méně významná rozhodnutí, proč toho nevyužít.

7 6 Problémy spojené s implementací strategického plánu Informaci (resp. uspořádání informací ve znalost) můžeme dle sémiotiky chápat jako vztah mezi symboly zprávy nebo mezi symboly a okolním světem. V podstatě můžeme rozlišovat minimálně tři druhy takových vztahů, a to: strukturní vztahy mezi symboly – syntaktické hledisko informace; vztahy mezi symboly a okolním světem omezené na vztahy mezi významem symbolů a jejich uživatelem – pragmatické hledisko informace; vztahy mezi symboly a okolním světem omezené na vztahy mezi označením a významem – sémantické hledisko informace.

8 7 Komponenty znalosti Znalost Sémantický rozměr informace Půdorys Nárys Bokorys Pragmatický rozměr znalosti Adekvátní velikost znalosti k provedení řídícího zásahu reprezentuje krychle Syntaktický rozměr znalosti

9 8 Přehled nejobvyklejších handicapů získané znalosti A) Syntaxe je dostatečná, ale odpovídající sémantika je nedostatečná B)C) D) Syntaxe je dostatečná, ale neodpovídá pragmatický rozměr znalosti Pragmatický rozměr je dostatečný, ale neodpovídá sémantický rozměr znalosti Syntaxe i sémantika je nedostatečná

10 9 A)Syntaxe je dostatečná, ale odpovídající sémantika je nedostatečná je v podniku, kde disponují výkonnými aplikace informačních systémů (TPC, OAS, PCS, MIS, DSS, KWS, ESS apod.), ale výtečnost znalostí je neodpovídající vlivem nízké uživatelské způsobilosti. B) Syntaxe je dostatečná, ale neodpovídá pragmatický rozměr znalosti představuje situaci, když je firma v zavádění IT zbytečným leaderem. Přitom někdy je lepší být následovníkem, nikoliv leaderem – –při současném vývoji je pravděpodobné, že ten, kdo s nákupem nové aplikace jistou dobu počká, dostane za stejnou cenu mnohem víc, než kdyby nakupoval okamžitě. Zpoždění nákupu navíc znamená snížení rizika špatné volby, když firma při předčasném nákupu dostane od dodavatele neprověřený systém IT.

11 10 C ) Pragmatický rozměr je dostatečný, ale neodpovídá sémantický rozměr znalosti představuje situaci, když je firma v zavádění IT disponuje aplikacemi, které vůbec nepotřebuje. D)Syntaxe i sémantika je nedostatečná znamená, že firma má zastaralé systémy pro práci se znalostmi a pro podporu inženýrské práce – –jedná se o speciální systémy, které pomáhají při neurčitých projektech (například při vývoji nového výrobku, při plánování projektových subdodávek apod.). Do této kategorie IS spadají CAD, CAM, CIM a expertní systémy.

12 11 Praktické využití  Ilustrativní příklad pro ilustraci využití citlivosti na akční veličinu: Dáno: Vedení společnosti plánuje na svém nejvíce profitovém trhu zvýšení tržního podílu o 17 % během šesti let. Taktická hladina tvořená marketingovým, vývojovým a technologickým oddělením má zpracovat svůj plán realizace. Marketingový analytik navrhuje k posílení stagnujících prodejů produktu dvě taktiky. Těmi jsou: –rozšíření portfolia produkce ze stávajících 4 na šest produktů, –reklamní působení na vytvoření umělé potřeby u latentních odběratelů. Konstrukčně vývojové oddělení musí vypracovat plán inovace produktů vyššího řádu, aby bylo možné během dvou let uvést na trh 2 nové produkty. Technologické oddělení musí vytvořit výrobní postupy a navrhnout uspořádání výrobních kapacit, aby bylo dosaženo nákladových a produkčních limitů. ?Úkolem je zjistit, jak rozhodnutí ve strategii ovlivnění chování nižších hladin řízení, a zda-li je tento plán realizovatelný. ?Úkolem je tedy navrhnout formální metodiku jak provést „feasibility study“ prostřednictvím zmiňované citlivost na akční veličinu.

13 12 Řešení: Z úsporných důvodů je úloha vyřešena mezi strategickým požadavkem a úkoly v taktické úrovni řízení. Stejným postupem by bylo možné dojít až k prověření proveditelnosti záměru až na úroveň operativy. Postup je založen na „statické citlivosti“ a postupu „skládání charakteristik“ jednotlivých oddělení v taktické hladině. Statická citlivost S je obecně vyšetřována tak, že se změří změna velikosti zátěže z ustáleného stavu na jinou (např. okamžitou zátěž) a přitom zajistíme, aby všechny ostatní vstupy zůstali fixovány na svých referenčních hodnotách. Po určité době časového zpoždění se ustálený výstup změní a ustálí na nové hodnotě. Statická citlivost S je pak definována jako poměr přírůstku výstupu (řízené veličiny) k přírůstku vstupu (zátěže, poruch):

14 13 Skládání charakteristik: Spojení dvou charakteristik představuje agregované působení z několika dílčích objektů. V našem případě bude prvním objektem vývojově-výrobní realizace portfoliové řady a druhý objekt bude marketingová podpora prodeje. Přitom oba objekty spojíme do série (budeme předpokládat, že podoba produktů je známá před jejím vývojem a nebude probíhat kontinuální průzkum trhu). Tímto spojením vznikne množina bodů, která představuje různou úroveň v dosažení strategického plánu – přírůstku tržního podílu.

15 14 Skládání charakteristik v odděleních v taktické hladině řízení Agregací technologie a konstrukce vznikne nové výrobkové portfolio: f 1 S 1 Agregací 2 taktik marketingu vzniknou nové extra-prodeje: f 2 S 2 ZsZs ΔZsΔZs UsUs ΔUsΔUs Výsledná statická citlivost Ss je při lineárních vztazích f 1, f 2 je dáná součinem S 1 a S 2. Pak výsledný změna řízené veličina (změna podílu na trhu) je dána: ysys ΔysΔys

16 15 Grafické skládání charakteristik C f2f2 f1f1 fSfS +z s +y s +u s Původní tržní podíl Plán. tržní podíl Skutečný tržní podíl

17 16 2 příklady ze současné praxe 1.Regulačním úkolem je určit nastavení otevření škrtící klapky (míru sešlápnutí pedálu plynu) pro dosažení a udržení žádaných otáček motoru v závislosti na změně zátěže motoru. Přitom zátěž motoru se bude měnit v závislosti na zařazeném převodovém stupni, stoupání/klesání vozovky, obsazení auta počtem pasažérů, rychlosti jízdy (růst odporu vzduchu) atd. Vstupem je zde tedy míra sešlápnutí plynového pedálu (otevření škrtící klapky) a výstupem regulace jsou požadované (např. z hlediska spotřeby paliva optimální) otáčky motoru.

18 17 Charakteristika motoru v rovnovážném stavu ns1ns1 nsns n s2 MsMs n s1

19 18 2. Produktový manažer má kompenzovat vliv klesajícího reálného důchodu (zátěže) z na klesající množství prodejů u svého výrobku q, které způsobuje klesaní celkových výnosů z prodeje výrobku CV (CV představují výstupní cílovou (řízenou) veličinu). Akční veličina je zde cena produktu p z prodeje určitého výrobku.

20 19 2 Lineární průběh poptávkové funkce v závislosti ceny zboží q p

21 20 Našim úkolem je nastavit velikost akční veličiny v podobě ceny produktu, která by kompenzovala vliv zátěžové veličiny (snížení reálného důchodu) na pokles celkových tržeb z 800 mil. Kč na hodnotu 640 mil. Kč.

22 21 Posun poptávkové funkce formuluje regulační úlohu D2D2 D1D1 CV 1 – cílová veličin a 48 50 Posun popt.křivky p 1 =p 2 = 40 q2q2 q1q1 q(tis.ks ) p (tis. Kč) 96100

23 22 Otázku, kterou musíme v této regulační úloze zodpovědět je: Je možné rozsahem akční veličiny kompenzovat vliv zátěže? Když ano, jaké je nové nastavení akční veličiny, zde ceny produktu ?

24 23 Závěr Skládání charakteristik v jednotlivých hladinách řízení nám umožňuje provést studii proveditelnost řídícího zásahu v podobě realizace strategického plánu. Přitom umožňuje prověřit při jakém nastavení parametrů strategické realizace je možné dosáhnout žádoucích procesů v nižších hladinách řízení.  Nevýhodou je, že je nutné respektovat princip superpozic, tzn.musíme linearizovat charakteristiky zátěž, akční veličina, regulovaná veličina v blízkosti jejich pracovních bodů.  Dále musíme umět určit průběh charakteristik a tomu potřebuje mít dostatečný rozsah minulých dat (tj. organizace musí mít určité stáří v oboru).