BANKOVNICTVÍ Mgr. Marcela Stryjová

BANKOVNICTVÍ Mgr. Marcela Stryjová
KVALIFIKOVANÁ EKONOMICKO-PRÁVNÍ ADMINISTRACE PRO KOMERČNÍ SFÉRU

7. Přednáška Základní druhy bankovních obchodů
Banka je instituce, která poskytuje finanční služby. Její základní činností je shromažďování dočasně volných peněžních prostředků, které formou úvěru dává k dispozici a nastavováním úroku zhodnocuje. Tímto způsobem umožňuje pohyb peněz v ekonomice a zprostředkovává využití dočasně volných zdrojů. Provozování těchto služeb je regulováno státem. Banka proto pro svoji činnost potřebuje bankovní licenci a podléhá bankovnímu dozoru, který většinou vykonává centrální banka.

Jméno banka a bankéř jest původu italského (v Janově užívá se již ve XII. stol. názvu bancherii), odvozeno jest od slova banco, t. j. stůl, jehož užívali penězoměnci, vykládajíce na trhu neb jiných veřejných místech své peněžní skříně (stůl penězoměnce, jenž se stal nezpůsobilým ku placení, byl zlomen „banco rotto“, odtud bankrot).

Banka – subjekt, finanční zprostředkovatel, jehož hlavní činností je zprostředkování pohybu finančních prostředků mezi jednotlivými ekonomickými subjekty.

Vymezení banky je zakotveno v zákoně o bankách, podle kterého musí splňovat 4. základní úkoly: PO se sídlem v ČR založeno jako a. s. přijímá vklady od veřejnosti a poskytuje úvěry zprostředkovává platební styk musí mít k výkonu svých činností povolení působit jako banka (licence od ČNB)

Žádost o licenci musí obsahovat základní náležitosti: a) ZK 500 mil. Kč. b) Odborná způsobilost managementu c) Obchodní plán na 3 roky dopředu d) Technické a materiálové zabezpečení banky

Žádost se podává ČNB která vykonává nad bankami bankovní dohled uděluje licence výsledkem zhodnocení žádosti o bankovní licenci je její udělení, odmítnutí nebo omezení jen na některé bankovní obchody

Cíle banky Banka, stejně jako ostatní podnikatelské subjekty, které nesou riziko povolání, sleduje při své činnosti především zisk. Snaha o dosažení maximálního zisku je ovšem doplněna i o další cíle. Mezi ně může, dle zaměření banky, patřit: maximalizace tržní hodnoty, stabilní pozice na trhu, růst banky, uspokojení klientů, minimalizace nákladů, omezení rizik a další. Banka se snaží uspokojit nejen potřeby vlastní a potřeby klientů, ale i vlastníků banky.

Obecně musí při stanovení svých cílů respektovat tři základní zásady: Rentabilita Likvidita Solventnost

Rentabilita představuje ziskovost či výnosnost banky, tedy to jak je schopná dosahovat zisku a tedy zabezpečovat dosažení cíle maximálního zisku.

Ukazatele rentability porovnávají hospodářský výsledek s: vloženými vlastními zdroji (ROE) aktivy (ROA). Ukazatel ROE vyjadřuje míru zhodnocení prostředků vložených akcionáři ROA návratnost aktiv, to jakou má management schopnost zhodnotit svěřené prostředky.

K nejlikvidnějším náleží: pokladní hotovost, vklady u centrálních bank, státní pokladniční poukázky apod. Česká národní banka stanovuje pravidla likvidity, které musí každá banka dodržovat.

Rentabilita vlastního kapitálu ROE = čistý zisk po zdanění vlastní kapitál (*100) Rentabilita bankovních aktiv ROA = čistý zisk po zdanění celková aktiva (*100)

Zásada likvidity vypovídá o schopnosti banky dostát svým závazkům. Tím se rozumí: vyplatit klientům vložené vklady na požádání dodržení tak smluvně ujednaných podmínek. Aby neohrozila své podnikání, musí v určité míře držet likvidní aktiva.

Solventnost je platební schopností, kdy banka dokáže ze svých vlastních příjmů hradit náklady, a to i v případě, kdy vykazuje záporný hospodářský výsledek. A tak i přes ztrátu může dále pokračovat v podnikání.

ROZVAHA BANKY AKTIVA PASIVA Cizí zdroje Závazky k bankám
Pokladniční hotovost Vklady u centrálních bank Státní pokladniční poukázky Pohledávky za jinými bankami Úvěry klientům Cenné papíry Majetkové účasti Hmotný a nehmotný majetek Pohledávky za akcionáři Vlastní akcie Cizí zdroje Závazky k bankám Závazky ke klientům Závazky z emitovaných obchodovatelných cenných papírů Rezervy Podřízený dluh Vlastní zdroje Vklady – Základní kapitál Fondy tvoření ze zisku

Aktiva banky Pokladniční hotovost Tato položka vyjadřuje hotovostní peníze v tuzemské i zahraniční měně Vklady u centrálních bank Tato položka vyjadřuje kdykoliv splatné pohledávky u centrální banky. Významná část těchto vkladů má podobu povinných minimálních rezerv. Státní pokladniční poukázky V této položce se vykazují dvě základní skupiny cenných papírů , které může banky použít jako nástroj refinancování centrální bankou (lze je odprodat nebo zastavit a tak získat úvěr od centrální banky)

Pohledávky za jinými bankami Tato položka zahrnuje všechny formy nesekuritizovaných (tzn. nemají formu cenných papírů) pohledávek, které vyplývají z obchodů s ostatními bankami. Úvěry klientům Tato položka vyjadřuje veškeré pohledávky za nebankovními subjekty, kromě pohledávek vzniklých na základě cenných papírů.

Cenné papíry Tato položka zahrnuje obchodovatelné dluhopisy a majetkové cenné papíry. Majetkové účasti V této položce jsou vykazovány majetkové cenné papíry. Ve srovnání s cennými papíry z předchozí položky nejsou určeny k obchodování, banka. Hmotný a nehmotný majetek Potřebuje banka ke své činnosti stejné jako kterýkoli jiný podnik

Pohledávky za akcionáři a vlastní akcie Pohledávky za akcionáři vyplývají z upsaného, dosud nesplaceného základního jmění banky. Vlastní akcie se v aktivech objeví, pokud je banka získá do svého portfolia jako kteréhokoli jiné cenné papíry.

Pasiva banky Cizí zdroje jsou tvořeny zdroji, které banka získá k časově omezenému použití na úvěrovém principu od svých věřitelů. Patří sem: Závazky k bankám Do této položky patří všechny nesekuritizované částky vyplývající z bankovních obchodů, dlužné jiným bankám.

Závazky ke klientům Sem jsou zahrnovány veškeré částky dlužné nebankovním subjektům. Tyto položky mají zpravidla formu vkladů. Závazky z cenných papírů jsou do této položky zahrnovány jen v případě, že plynou z neobchodovatelných cenných papírů. Závazky z emitovaných obchodovatelných cenných papírů V této položce se vykazují veškeré dluhy banky, na které byly vydány obchodovatelné cenné papíry.

Rezervy Jedná se o zdroje vytvářené na vrub nákladů a určené ke krytí rizik vyplývající z činnosti banky. Část z nich má podobu povinně vytvářených zákonných rezerv. Podřízený dluh Tato položka představuje jakýsi přechod mezi cizími a vlastními zdroji. Pozice věřitelů u podřízeného dluhu je charakterizována tím, že jejich pohledávky jsou v případě krachu banky uspokojovány jako poslední

Vlastní zdroje Jsou tvořeny vkladem majitelů banky a zdroji, které banky vytvořila svoji činností. Pro banku je to důležitý zdroj financování. Vzniká jednak při založení (majitelé – akcionáři vkládají vklady) a jednak v průběhu činnosti banky.

Způsoby tvorby kapitálu jsou dva: externí – kapitál se vytváří od investorů, kteří zakupují nově emitované akcie (zvyšování základního kapitálu) interní – vznikají uvnitř banky z vytvořeného zisku

Kapitál plní v bance řadu funkcí: zdroj k refinancování aktivních obchodů banky ke krytí ztrát, které vznikají bance v důsledku nedobytných pohledávek apod. ohraničení rozsahu obchodů banky, aby se zamezilo snižování podílu kapitálu na celkových aktivech banky a tím i růstu rizikovosti bank ukazatel kapitálové síly banky

Základní jmění Tato položka je peněžním vyjádřením souhrnů hodnot kapitálových vkladů akcionářů dané banky. Kapitálové fondy Jedná se o peněžní fondy, které banka vytváří v průběhu své činnosti z jiných zdrojů než ze zisku.

Rezervní fondy a ostatní fondy tvořené ze zisku Tyto fondy banka vytváří ze zdaněného zisku. Jedná se především o zákonný rezervní fond, jehož tvorba a použití jsou dány Obchodním zákoníkem. Nerozdělený zisk Tato položka bilance představuje vytvořený zisk, který doposud nebyl rozdělen

Podrozvahové položky Banky mají povinnost vykazovat podrozvahově následující dvě skupiny položek: Potenciální závazky Vyplývající ze směnečných akceptů a indosamentů a jiných písemných závazků (bankovní záruky, neodvolatelné akreditivy) a hodnoty dané jako záruky za třetí osoby. Úvěrová rizika Zahrnující veškeré neodvolatelné závazky banky, ze kterých může plynout úvěrové riziko (např. dohody o zpětném odkupu)

Základní funkce bank finanční zprostředkování, umisťují získaný kapitál do míst, kde jim přináší nejvyšší zhodnocení emise bezhotovostních peněz (zápisy na BÚ) a kromě ČNB je mohou vytvářet i banky ostatní, hotovostní peníze může emitovat výhradně ČNB (má emisní monopol) provádění bezhotovostního platebního styku – banky vedou účty pro více klientů a provádějí jejich vzájemné platby převodem hotovostních peněz

Bankovní systém Rozdělení: 1. jednostupňový a dvoustupňový jednostupňový – je starší, neexistence centrální banky, všechny bankovní činnosti prováděly obchodní banky, zvláštní forma byla v centrálně plánovaných ekonomikách, kdy veškeré funkce bank plnila jediná banka – monobanka dvoustupňový – ve vyspělých ekonomikách, je založen na institucionální oddělení funkcí centrální banky a ostatních bank

2. univerzální bankovnictví , oddělené a smíšené podle rozsahu oprávnění jednotlivých bank k provádění bankovních obchodů univerzální – banky mohou poskytovat služby komerčního i investičního bankovnictví souběžně (v ČR) oddělené – striktní oddělení komerčního a investičního bankovnictví smíšené – také oddělené, ale ne tak striktně

Do roku 1990 byl u nás bankovní systém jednostupňový s výrazným monopolem Státní banky Československé, která plnila zároveň i funkci centrální banky. V roce 1990 vzniká v ČR dvoustupňový bankovní systém. Ten je tvořen centrální bankou a souhrnem bank zde působících. Je uspořádán na různých principech. Hlavním cílem ČNB je zabezpečení měnové stability a u ostatních bank je to zisk.

Obchodní banky Obchodní banky jsou podnikatelské subjekty – vyvíjejí činnost za účelem dosažení zisku. Zisk banky je dán úrokovým rozpětím (úroky přijaté z úvěrů minus úroky vydané vkladatelům), banky tedy získávají peníze levněji, než je půjčují. Dalším významným příjmem bank jsou různé poplatky za služby, které klientům poskytují (vedení účtů, zprostředkování plateb, platební karty, devizové operace, zprostředkování obchodů s cennými papíry, ukládání cenností v trezorové schránce atd.)

Hlavní činnosti: « Aktivní úvěrové obchody - poskytování úvěrů « Pasivní úvěrové obchody – banka přijímá vklady, je v dlužnické pozici

Aktivní obchody jsou takové, kdy banka vystupuje v roli věřitele. Vznikají jí různé pohledávky (např. při poskytování úvěrů, nákupu dluhopisů) nebo jí vznikají v jejich důsledku určitá vlastnická práva (např. při zakoupení majetkových cenných papírů). Jde o poskytování úvěrů. Protože banka získává z úvěrů úroky a protože půjčené peníze znamenají pro banku pohledávku, která je v rozvaze na straně AKTIV, proto se tyto činnosti nazývají aktivními bankovními operacemi.

Aktivní úvěrové obchody – poskytování úvěrů Banky poskytují úvěry, vystupuje v aktivní roli věřitele. Klient nemá na úvěr právní nárok, je to smluvní vztah mezi ním a bankou. Banka zde sleduje dva cíle: výnosnost úvěru – banka musí stanovit takové úroky z úvěru, aby vydělala (a přitom to nesmí být tak vysoký úrok, aby jej firmy či občané byli schopni zaplatit). návratnost úvěru – banka se musí zajistit proti případnému nesplacení závazku dlužníka.

Druhy úvěrů: krátkodobé (do 1 roku) kontokorentní úvěr - kombinace běžného účtu s možností čerpat krátkodobý úvěr do vše úvěrového limitu eskontní úvěr – souvisí s eskontem (odkoupením) směnky klienta před dobou splatnosti bankou. Nesplatí-li dlužník bance směnku v termínu splatnosti, žádá banka úhradu od posledního majitele směnky (klienta, který ji směnku prodal) revolvingový úvěr – banka umožňuje klientovi opakované čerpání úvěru lombardní úvěr - úvěr jištěný zůstanou movité věci

střednědobé a dlouhodobé (od 1 do 10 let) hypoteční úvěr – jištěný hypotékou (zástavou nemovitosti) emisní úvěr – spojený s emisí dlouhodobých cenných papírů spotřební půjčky občanům

Bankovní obchody bilančně neutrální Neutrální obchody jsou bilančně neutrální. Některé z těchto obchodů, které pro banku představují budoucí pohledávku či závazek /např. záruky, akreditivy/, musí banka vykazovat v podrozvaze.

Neutrální obchody nemají přímou vazbu na bankovní bilanci, banka v nich není v postavení věřitele ani dlužníka. Zprostředkovaně však mohou mít určitý odvozený vliv na stranu pasiv nebo aktiv rozvahy. Komisionářské transakce, k jejichž uskutečnění banka požaduje určitou peněžní zálohu. Depotní obchody (úschova cenností), správa cenných papírů, finanční a investiční poradenství.

Úroková marže, úroková míra a sazba Úroková míra (sazba) vyjadřuje podíl úroku na zapůjčené částce, resp. poměru úroku k velikosti zapůjčené peněžní sumy, nejčastěji v procentech za jeden rok. Z kvantitativního hlediska se úrok jeví jako rozdíl mezi vypůjčenou a vrácenou částkou peněz. Úrok je cena peněz. V tržní ekonomice je úroková veličina nižší než míra zisku a vyšší než nula.

Úroková marže je rozdíl mezi přijatými úroky a vyplacenými úroky, který si banka ponechává za zprostředkovatelskou činnost. Úroková marže je hlavní zdrojem příjmů většiny bank. Proto se také hovoří o obchodě na základě úrokového rozdílu.

Jaké faktory ovlivňují úrokové sazby riziko klienta – rizikový klient musí zaplatit vyšší úrok – kompenzace za možné riziko. Ratingové systémy. lhůta splatnosti – dlouhodobější aktiva přinesou větší výnos než podobná krátkodobá aktiva velikost úvěru a depozita – administrativní výhody při správě velkých úvěrů proti vedení velkého množství malých úvěrů částečně ovlivňují nižší sazby bank u velkých úvěrů různé druhy finančních transakcí – různými druhy transakcí se zabývají různí půjčovatelé nebo investoři.

soutěžení o depozita mezi bankami a nebankovními finančními institucemi – nebankovní instituce se snaží zaplatit mírně vyšší úrokovou sazbu než mají bankovní depozita. Riziko vůči jistému vkladu v bance. soutěžení o depozita mezi bankami – primární depozita znamenají pro banky nejlevnější formu refinancování a banky se snaží nabídnout vyšší sazbu, aby depozita přitáhly.

Cena bankovních produktů Každý poskytnutý produkt představuje pro banku nákladovou položku. Banka funguje na ziskovém principu, každý náklad chce mít pokrytý. Proto si za jednotlivé produkty a služby účtuje určité výše cen, které platí klient banky. O ceně nových i stávajících produktů a služeb rozhoduje banka v rámci své cenové strategie a cenové politiky, kterými se sledují různorodé cíle.

Těmi mohou být například: samotné přežití banky (kdy dochází ke snížení cen a zisk už není tak důležitý jako přežití banky), maximalizace zisku, maximalizace příjmů, maximalizace růstu prodeje (banka věří, že čím více produktů prodá, tím více se jí sníží náklady na jednotlivé produkty a úměrně tomu vzrostou zisky, tedy stanovuje cenu jako co nejnižší) další cíle.

Bankovní produktová strategie Pro pochopení produktové strategie obchodní banky je důležité nejprve definovat co slovo strategie obnáší, jaký je její význam a přínos pro banku, jak produktová strategie zapadá do celkové strategie banky a v neposlední řadě co se pojmem produktová strategie rozumí.

Strategie a strategické plánování Původ slova strategie, podle Encyklopedie Diderot, pochází z řeckého slova stratégos neboli vojevůdce. Značí „řízení určité činnosti k dosažení základních cílů“. Stejná definice strategie platí i pro bankovní strategii, tedy řízení bankovního podnikání tak, aby bylo dosaženo bankou stanovených cílů.

Strategické plánování je většinou zaměřeno na delší časový horizont, zpravidla na více jak pět let. Vše bývá stanoveno pouze v obecných rysech (tedy žádné konkrétní plány), které se většinou vztahují na banku jako celek. Ke krátkodobějšímu a konkrétnímu vyjádření slouží taktické popř. operativní plánování.

Taktické a operativní plánování Taktické plánování specifikuje dílčí cíle, váže se ke kratšímu období zhruba jednoho roku. Podílí se na něm především nižší úrovně managementu. Důležité je, že taktické plánování není samostatnou složkou, nýbrž na strategické plánování navazuje a specifikuje ho. Již jsou zde uvedeny konkrétnější plány pro konkrétní činnosti. Každý bankovní segment by měl mít svůj taktický plán, který zodpoví na otázky co, kdo, jak, kolik, kdy a pro koho.

Operativní plánování neboli rozpočtování. Jeho hlavním úkolem je přiřadit plánům konkrétní číselnou podobu. Nejčastěji se tvoří na období jednoho roku, ale mohou se vyskytovat i plány čtvrtletní či půlroční. Operativní plánování zahrnuje čtyři základní typy plánů: obchodní plán, finanční plán, plán pracovníků a mezd a plán financování investic.

Operativní plánování zahrnuje čtyři základní typy plánů: obchodní plán, finanční plán plán pracovníků mezd plán financování investic.

Záměr Každé strategické plánování začíná etapou záměru. Jedná se o představu banky, jakým směrem by se chtěla do budoucna ubírat. Je vyjádřena v tzv. vizi a misi banky. Ty jsou stanovovány na delší časové období, jejich formulace by měla být jasná. V záměru se banka odlišuje od konkurence, oslovuje zákazníky z cílových skupin, ale také díky ní motivuje zaměstnance.

Analytická fáze K analytické fázi strategického plánování náleží SWOT analýza. Jedná se o důkladné prozkoumání vnějšího a vnitřního prostředí. Management banky hledá v rámci analýzy vnitřního prostředí slabé a silné stránky banky, pokouší se odpovědět na otázky v čem je banka dobrá a co jí naopak dělá potíže. Banka by se pochopitelně měla do budoucna soustředit na silné stránky a ty slabé co nejvíce potlačit, popřípadě přeměnit na silné.

Analýza vnějšího prostředí zahrnuje dílčí analýzy trhu, konkurence, oboru. Banka zde musí počítat s podmínkami prostředí, které nedokáže ovlivnit (jako ekonomické, právní, politické, demografické podmínky a další). Ptá se na otázky, kdo jsou její klienti, kdo patří k největším konkurentům, jaké využívá distribuční kanály apod. Vše probíhá z pohledu budoucího vývoje, zkoumá se však i současnost. Při analýze vnějšího prostředí se banka ptá a rovnou zodpovídá otázky týkajících se hrozeb a budoucích příležitostí banky.

U SWOT analýzy je nejdůležitější realistický pohled na situaci. Přílišné nadhodnocení či podhodnocení situace by ohrozilo strategické rozhodnutí managementu.

Koncepční fáze Na analytickou část navazuje koncepční fáze. Ta zahrnuje několik etap strategického plánování. Jedná se o etapy: Strategické cíle a rámcové podmínky, Strategické alternativy, Rozhodující faktory úspěchu a Výběr strategie – strategické rozhodnutí.

Fáze implementace V této fázi dochází ke konečné konkretizaci stanovených cílů. Zvolená strategie se přenáší na nižší úrovně i s odpovídající pravomocí v rozhodování, kde se dle jednotlivých úrovní převádí do krátkodobých operativních plánů. Například obchodní plán, plán investic, finanční plán a další.

Fáze kontroly Nedílnou součástí tvorby strategie je zpětná vazba. Management porovnává skutečný vývoj s předem stanovenými cíly. Zkoumá odchylky, důvody rozdílu a příčiny špatného odhadu. Snaží se i o zpětnou korekci určených cílů.

Produktová strategie Produktová strategie je nedílnou součástí celkové strategie banky. Je tedy nezbytné, aby ji produktová strategie respektovala a doplňovala. Jde o snahu nalézt nejlepší kombinaci nabízených výrobků a služeb vybrané cílové skupině zákazníků. Banka se rozhoduje, který produkt nabídne, jestli ho bude inovovat, zdokonalovat, rozšiřovat nebo bude lepší produkt vyřadit z produktového portfolia.

Marketingový mix Odraz produktové strategie lze nalézt v marketingovém mixu, přestavující marketingovou strategii. „soubor akcí určených pro podnik, jež svým souhrnným působením na všech úsecích podnikové činnosti mají zajistit splnění cíle podniku na daném úseku“.

Marketingový mix v sobě spojuje 4 základní prvky Produkt, Cena Distribuce (místo) Propagace. V moderním pojetí byl ještě rozšířen o další 3P: Lidé Procesy Fyzické prostředí. Jednotlivé prvky na sebe vzájemně působí, doplňují se. Cílem je nalezení optimální kombinace prvků.

Životní cyklus produktu Nejen že každý bankovní produkt či služba prochází etapami vývoje, každý produkt má i svůj životní cyklus. Myslí se tím stádia vývoje produktu. Žádný produkt neexistuje věčně bez obměn. Každá banka neustále zlepšuje kvalitu svých služeb, aby obstála v tvrdé konkurenci. Rozlišují se 4 základní stádia cyklu: zavádění, růst, zralost a pokles.

BANKOVNICTVÍ Mgr. Marcela Stryjová

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "BANKOVNICTVÍ Mgr. Marcela Stryjová"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

BANKOVNICTVÍ Mgr. Marcela Stryjová

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "BANKOVNICTVÍ Mgr. Marcela Stryjová"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář