Civilní právo procesní

Prezentace na téma: "Civilní právo procesní"— Transkript prezentace:

1 Civilní právo procesní
JUDr. Marek HODULÍK

2 Civilní proces Proces – postup.
Civilní proces – postup soudu a jiných procesních subjektů při poskytování ochrany porušeným a ohroženým subjektivním právům a právem chráněným zájmům vyplývajících ze soukromoprávních vztahů, jakož i procesní vztahy, které mezi procesními subjekty při této činnosti vznikají. Soukromoprávní vztahy – vztahy vyplývající z odvětví soukromého práva - občanského práva, pracovního práva, obchodního práva a rodinného práva.

3 Pojmové prvky civilního procesu
Procesní subjekty – subjekty, které svými procesními úkony ovlivňují průběh civilního procesu – základní soud a účastníci, +zvláštní. Procesní úkony – projevy vůle subjektů směřující k zahájení, průběhu a ukončení civilního procesu (např. žaloba, rozsudek, usnesení, předvolání, doručování apod.). Procesní vztahy – vztahy vznikající mezi procesními subjekty v průběhu civilního procesu.

4 Občanské (civilní) právo procesní
občanské právo procesní ( občanské soudní řízení ) je souhrn právních norem, které upravují postup soudu, účastníků řízení popř. jiných osob nebo orgánů (procesních subjektů), jehož cílem je poskytnout ochranu práv a oprávněných zájmů právnických a fyzických osob. Slouží k realizaci hmotného práva v těch případech, kdy se nerealizuje samo, automaticky, ale k jeho uskutečnění je třeba, aby bylo zjištěno, autoritativně vysloveno, popř. aby jeho plnění bylo vynuceno cestou výkonu rozhodnutí .

5 Prameny : Ústava ČR, zejména hlava čtvrtá – moc soudní
Listina základních práv a svobod - hlava pátá – právo na soudní ochranu zák. č. 99/1963Sb.,občanský soudní řád v platném znění /OSŘ/ zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní zák. 182/2006 Sb., insolvenční zákon v platném znění zák. č. 6/2002Sb., o soudech a soudcích zák.č. 120/2001Sb.,exekuční řád a další

6 Druhy civilního procesu
ŘÍZENÍ NALÉZACÍ ŘÍZENÍ VYKONÁVACÍ (EXEKUČNÍ) SMÍRČÍ A ZAJIŠŤOVACÍ ŘÍZENÍ INSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ ROZHODČÍ (ARBITRÁŽNÍ) ŘÍZENÍ

7 Druhy civilního procesu
ŘÍZENÍ NALÉZACÍ druh civilního procesu, který vede k rozhodnutí, jímž soud buď zjišťuje, co je právem, anebo právo vytváří v nalézacím řízení soud vydává autoritativní rozhodnutí, které většinou jde vykonat prostřednictvím řízení vykonávacího dělí se: sporné – má reparační funkci (napravit porušení práva) kontradiktorní postavení účastníků, spor o právo, žalobce a žalovaný (spor o neplatnost smlouvy, o zaplacení částky, rozvod manželství) nesporné – má preventivní funkci (předejít možným sporům tím, že se právní vztahy postaví na pevný základ) – úprava právních poměrů do budoucna, nejde o konflikt, účastníci nesou jiné označení, právní úprava – pátá hlava třetí části o.s.ř. (Zvláštní ustanovení) – např. dědické řízení, péče soudu o nezletilé, řízení ve věcech odchodního rejstříku apod.

8 Druhy civilního procesu
ŘÍZENÍ VYKONÁVACÍ (EXEKUČNÍ) Řízení nalézací  co je právem + nedošlo k dobrovolnému plnění dochází k donucení, tedy k výkonu práva i proti vůli toho, kdo měl právní povinnost k plnění nejde o automatické pokračování nalézacího řízení. nucená realizace titulem uložené povinnosti může probíhat i v tzv. exekučním řízení dle EŘ – exekuci provádí soudní exekutor.

9 Druhy civilního procesu
ŘÍZENÍ SMÍRČÍ A ZAJIŠŤOVACÍ specifická řízení probíhající před zahájením řízení ve věci samé slouží k předběžnému zajištění práva nebo jeho výkonu v případě ohrožení cílem je za pomoci soudu dosáhnout smírného řešení sporu nebo určitého předběžného upravení poměrů mezi účastníky.

10 Druhy civilního procesu
ŘÍZENÍ SMÍRČÍ A ZAJIŠŤOVACÍ – pokr. Smírčí řízení – prétorský smír (dle § 67 o.s.ř.), existuje i soudní smír (§ 99 o.s.ř.) Zajišťovací řízení – patří sem předběžná opatření, zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech povahu zajišťovacího řízení má i předběžná ochrana práva poskytovaná ve správním řízení na základě § 5 OZ

11 Druhy civilního procesu
INSOLVENČNÍ ŘÍZENÍ zvláštní řízení - kombinuje prvky nalézacího řízení i vykonávacího řízení proces, jehož cílem je dosáhnout určitého uspořádání majetkových vztahů mezi věřiteli a dlužníkem, jež byl stižen úpadkem (bankrotem). zákon stanoví pravidla uspořádání majetkových vztahů mezi věřiteli a dlužníkem a pravidla pro realizaci majetkového uspořádání způsoby řešení úpadku – konkurs, reorganizace, oddlužení Právní úprava o konkurzním a vyrovnávacím řízení: zák. 182/2006 Sb. – insolvenční zákon

12 Druhy civilního procesu
ROZHODČÍ (ARBITRÁŽNÍ) ŘÍZENÍ nehraje zde roli soud, ale rozhodce, pokud se tak strany smluvně dohodly -> nejedná se o soudní řízení Alternativní řešení sporu - řešení sporu má procesní povahu a stát jim propůjčuje autoritu tím, že je vykonává základem pravomoci je rozhodčí smlouva, strany určitého právního vztahu se mohou jejím uzavřením dohodnout, že spory týkající se jejich právního vztahu budou namísto soudu řešeny rozhodčím orgánem Právní úprava: zák. č. 216/1994 Sb.

13 Výhody arbitrážního řízení:
průběh projednání a rozhodnutí věci je méně formální je v zásadě neveřejné (pokud se strany nedohodnou jinak) rychlost řízení rozhodci mohou disponovat zvláštními odbornými znalostmi z různých oblastí života (rozhodčí řízení je vhodnější v případech posuzování a řešení sporů vzniklých v mezinárodním obchodním styku)

14 Rozhodci X soud Řádné soudy mají práva a povinnosti vůči rozhodčímu řízení: Rozhodnutí rozhodčího orgánu je označeno jako rozhodčí nález, který odpovídá svým významem i právními účinky rozsudku vydanému v řádném rozhodčím řízení. kontrolou může soud rozhodčí nález zrušit a nebo zastavit nařízený výkon rozhodnutí obecný soud na návrh kterékoliv strany zkoumá, zda byly dodrženy meze přípustnosti rozhodčího řízení a rozhodčích smluv a kontrovat dodržení zásad vnitřní organizace rozhodčích soudů, jejich procesního postupu a rozhodování

15 SUBJEKTY ŘÍZENÍ Jeden z pojmových prvků civilního procesu, bez nich nemůže probíhat žádné soudní řízení ve věcech civilních. Subjekty, které svoji činností (svými procesními úkony) ovlivňují průběh řízení. Můžeme dělit na základní a zvláštní.

16 Subjekty řízení 1. soudy – tj. orgány, které mají zákonem danou pravomoc autoritativně rozhodovat, mají v řízení zvláštní postavení dané zákonem 2. účastníci řízení

17 Soudy Soustavu soudů tvoří : okresní soudy krajské soudy vrchní soudy
Nejvyšší soud ČR, Nejvyšší správní soud Pozn.: Ústavní soud stojí mimo soudní soustavu jako soudní orgán ochrany ústavnosti

18 SOUD plní roli nezúčastněného subjektu, který věc projedná a rozhodne o ní. má nadřazené postavení. může být obsazen samosoudcem nebo senátem (senát složen ze soudců nebo i přísedících).

19 SOUD - OBSAZENÍ Úkoly výkonu soudnictví u okresních a krajských soudů plní soudci, přísedící, justiční čekatelé, vyšší soudní úředníci, soudní tajemníci, soudní vykonavatelé a zaměstnanci odborného aparátu soudů: Soudní vykonavatelé – jednotlivé úkony při provádění výkonu rozhodnutí může činit zaměstnanec soudu (vykonavatel), stanoví-li tak zákon nebo zvláštní právní předpisy, nebo pověří-li ho tím předseda senátu; při své činnosti se řídí pokyny předsedy senátu. Justiční čekatelé, soudní tajemníci, asistenti soudců a vedoucí soudní kanceláře: podílí se na rozhodovací a jiné činnosti soudů v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem. Např. sepisování podání, vyřizování dožádání, rozhodování ve věcech soudních poplatků apod.

20 SOUD - OBSAZENÍ Vyšší soudní úředníci:
Vyšším soudním úředníkem může být občan České republiky, který je bezúhonný a úspěšně ukončil studium vyšších soudních úředníků. Vyšší soudní úředník je oprávněn samostatně provádět v rozsahu stanoveném zákonem úkony soudu v občanském soudním řízení, v trestním řízení a v jiné činnosti soudu. Za úkony soudu lze považovat i úkony notářů jako soudních komisařů v řízení o dědictví a soudních exekutorů dle EŘ.

21 Příslušnost Příslušnost soudů vymezuje rozsah působnosti mezi jednotlivými soudy navzájem, vztahy mezi nimi, případně určení konkrétního soudu, jenž bude věc projednávat a rozhodovat o ní.

22 Příslušnost soudů - věcná
Věcná – vymezuje rozsah působnosti mezi jednotlivými články soustavy soudů (okresní soud, krajský soud atd.), tj. který soud věc projednává a rozhoduje v prvním stupni upravena v § 9 OSŘ tak, že nestanoví-li zákon jinak, jsou k řízení v prvním stupni příslušné okresní soudy (odst. 1); krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně o specializovaných a méně frekventovaných agendách (ochrana osobnosti, spory z nemocenského nebo důchodového pojištění, o určení nezákonnosti výluky nebo stávky – odst. 2); krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně o podstatné části (vyjmenované) agendy ve věcech obchodních, včetně věcí o peněžní plnění nad 100 tis. Kč (odst. 3); Nejvyšší soud rozhoduje jako soud prvního stupně tehdy, stanoví-li tak zákon (odst. 4 - uznání cizích rozhodnutí).

23 Příslušnost soudů - místní
určuje konkrétní soud ze soudů věcně příslušných podle místních hledisek (§ 84 a násl. OSŘ). místní příslušnost obecnou a zvláštní (danou na výběr a výlučnou). obecná (§§ 84 – 86) – příslušný je obecný soud účastníka - žalovaného, v zásadě okresní soud (podrobněji viz věcná příslušnost), obecným soudem fyzické osoby je soud v obvodu jejího bydliště (místa, kde se zdržuje), obecným soudem právnické osoby její sídlo, státu sídlo organizační složky (event. místo, kde nastala rozhodná skutečnost) atd.; daná na výběr (§ 87) – vedle obecného soudu žalovaného může být příslušný též jiný soud, volba je na žalobci (též místo, kde nastala rozhodná skutečnost, např. kde vznikla škoda, kde je umístěna organizační složka právnické osoby atd.); výlučná (§ 88) – namísto obecného soudu je příslušný jiný zákonem stanovený soud (rozvodový soud pro řízení následující, soud bydliště nezletilého, soud, v jehož obvodu je nemovitosti, týká-li se řízení práva k ní atd.). Místně příslušný soud si mohou smluvně zvolit – není-li dána výlučná příslušnost – tzv. prorogační dohodou účastníci obchodní věci (§ 89a).

24 Účastníci řízení : Osoby, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno. Mají rovné postavení  soud je povinen zajistit jim stejné možnosti uplatnění práv žalobce (navrhovatel – nesporná řízení) žalovaný (odpůrce) ten, koho zákon za účastníka výslovně označuje ( např. v řízení o osvojení osvojované dítě, řízení o povolení uzavření manželství- nezletilá osoba i její zákonní zástupci… hl. nesporné řízení)

25 Způsobilost být účastníkem řízení
tj. způsobilost mít procesní práva a povinnosti - tuto způsobilost určuje hmotné právo ( občasné právo hmotné – nezletilé dítě, nasciturus.., pracovní právo a pod).

26 Procesní způsobilost :
způsobilost k tomu, aby účastník mohl před soudem samostatně jednat. V plném rozsahu se nabývá zletilostí Nezletilé osoby – zastoupení zákonným zástupcem – rodiči Osoby stižené duševní poruchou s omezením ke způsobilosti k právním úkonům – soudem stanovený opatrovník Zastoupení ze zákona – viz výše na základě plné moci- advokát, jakákoli zletilá osoba

27 Zastoupení Plná moc – prostá nebo procesní
advokát, notář – jen procesní plná moc (pro celé řízení) – nelze prostá obecný zmocněnec – jakákoliv FO způsobila k PÚ, nesmí jedna osoba v různých věcech opětovně patentový zástupce odborová organizace – může zastupovat pouze člena, ne obchodní věci Úřad pro mezinárodně právní ochranu dětí PO – sdružení – předmět činnosti ochrana před diskriminací – řízení ochrany proti diskriminaci PO, k jejímuž předmětu podnikání, popřípadě činnosti patří ochrana práv podle autorského zákona – ve sporech o nárocích z autorského zákona Stát (ÚZSVM) – obec

28 Zastoupení Plná moc V téže věci může mít účastník jen jednoho zástupce. Zvolením jiného zástupce se má za to, že vypověděl plnou moc dosavadnímu zástupci. Podpisy na plné moci musí být úředně ověřeny, jen stanoví-li tak zákon nebo rozhodl-li tak předseda senátu. Plná moc zaniká, nevyplývá-li z ní něco jiného, právní mocí rozhodnutí, kterým bylo skončeno řízení, pro něž byla udělena.

29 Zastoupení Advokát Notář Patentový zástupce
Lze udělit jen procesní plnou moc. Může se dát zastupovat jiným advokátem, advokátním koncipientem nebo svým zaměstnancem. Notář V rozsahu svého oprávnění dle NŘ. Může se dát zastupovat jiným notářem, notářským kandidátem nebo notářským koncipientem. Patentový zástupce V rozsahu oprávnění dle zákona o patentových zástupcích. Nelze pro dovolací řízení.

30 Zastoupení Obecný zmocněnec Odborová organizace
Fyzická osoba plně způsobilá k právním úkonům. Soud nepřipustí, je-li nezpůsobilý k řádnému zastupovaní nebo vystupuje-li v různých věcech opětovně. Odborová organizace Může svého člena, s výjimkou věcí obchodních. Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí Pro zákonem vymezená řízení, jde-li o věci se v vztahem k cizině.

31 Zastoupení Stát – za něž jedná ÚZSVM (Úřad pro zastupování ve věcech majetkových) Zastupuje obec v případech stanovených zvláštním právním předpisem. Lze udělit pouze procesní plnou moc. Právnická osoba, k jejímž činnostem patří ochrana před diskriminací Řízení ve věcech ochrany před diskriminací Právnická osoba, k jejímuž předmětu podnikání patří ochran práv dle autorského zákona např. pro spory o nárocích vycházejících z autorského zákona

32 ZVLÁŠTNÍ PROCESNÍ SUBJEKTY
Státní zastupitelství (státní zástupce): organizační složka státu – nemá právní subjektivitu. může v civilním procesu působit „trojím“ způsobem: může vstoupit do řízení uvedených v § 35 o.s.ř. – může činit vše, co účastník s výjimkou úkonů, které může činit pouze účastník vztahu – zvláštní procesní subjekt, může podat návrh na zahájení řízení (§ 35 odst. 1 pís. b)- d) a i) – navrhovatel = účastník, může podat žalobu dle zvláštních právních předpisů – např. § 62 zákona o rodině (žaloba na popření otcovství) – žalobce = účastník

33 Účast státního zástupce
Státní zastupitelství může vstoupit do zahájeného řízení ve věcech a) určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení, b) uložení výchovného opatření podle § 43 odst. 1 a 2 zákona o rodině, c) nařízení ústavní výchovy a prodloužení ústavní výchovy, d) pozastavení, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti, e) způsobilosti k právním úkonům, f) prohlášení za mrtvého, g) určení data narození nebo úmrtí fyzické osoby, h) vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče, i) umoření listin, j) obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností, nadačního rejstříku a rejstříku společenství vlastníků jednotek,57a) k) některých otázek obchodních společností, družstev a jiných právnických osob (§ 200e), l) v nichž se řeší dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek, včetně incidenčních sporů, a moratoria53c), m) společenství vlastníků jednotek, n) vyslovení neplatnosti dražby57b), o) navrácení dítěte ve věcech mezinárodních únosů dětí (§ 193a).

34 ZVLÁŠTNÍ PROCESNÍ SUBJEKTY
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (postavení upravuje zákon č. 201/2002 Sb.): Organizační složka státu, nemá právní subjektivitu, Může vystupovat v civilním procesu čtverým způsobem: Organizační složka oprávněná jednat jménem státu – účastníkem řízení je stát, Může vystupovat za stát jako vedlejší účastník – jedná jménem státu – vedlejší účastník je stát, Může podat návrh na zahájení řízení (§35a o.s.ř. a § 11 zákon č. 201/2002 Sb., o ÚZSVM) – jde-li o neplatnost smlouvy o převodu vlastnictví věci nebo smlouvy o převodu cenných papírů, jejichž účastníkem není stát ani státní organizace- navrhovatel - účastník Může vstoupit do řízení uvedeného pod bodem c – zvláštní procesní subjekt.

35 ZVLÁŠTNÍ PROCESNÍ SUBJEKTY
3. Rozhodci: zvláštní procesní subjekt civilního procesu v rozhodčím řízení má postavení základního procesního subjektu, který rozhoduje fyzická osoba plně způsobilá k právním úkonům 4. Insolvenční správce zvláštní procesní subjekt insolvenčního řízení ustanovuje se ze seznamu správců insolvenčním správcem je fyzická osoba, která je oprávněna vykonávat činnost insolvenčního správce. insolvenčním správcem je rovněž i veřejná obchodní společnost nebo zahraniční obchodní společnost nebo zahraniční sdružení, které poskytuje stejné záruky ručení společníků jako veřejná obchodní společnost, a je založená podle práva členského státu Evropské unie, členských států Dohody o evropském hospodářském prostoru a která je oprávněna vykonávat činnost insolvenčního správce

36 OSOBY ZÚČASTNĚNÉ NA ŘÍZENÍ
NEJEDNÁ SE O PROCESNÍ SUBJEKTY! osoby, které mají v řízení určité povinnosti, nikoli však práva. např. svědek, znalec. jedná-li se v řízení o jejich dílčím právu, stávají se tzv. účastníkem pro určitý úsek řízení – např. rozhodnutí o svědečném. osoba, která se fyzicky účastní jednání, nemá však v řízení žádná práva a povinnosti – VEŘEJNOST.

37 Účastníci řízení – procesní nástupnictví
Procesní nástupnictví – tzv. změna účastníků – nutné odlišovat od záměny. Záměna Byl žalován účastník, který nebyl nositelem věcné legitimace – „bylo nutné ho vyměnit za toho správného.“ Změna v průběhu řízení došlo k přechodu práva a povinnosti, o něž v řízení jde – bylo žalováno „dobře“, ale nositel se změnil. Procesní nástupci jsou povinni přijmout stav řízení, jaký je v době jeho nástupu. V návaznosti na to, zda k přechodu nebo převodu práva došlo univerzální nebo singulární sukcesí.

38 Účastníci řízení – procesní nástupnictví
Univerzální sukcese - § 107 o.s.ř.: ztráta způsobilosti být účastníkem řízení po zahájení – fyzická osoba zemře, právnická zanikne v řízení nastane překážka postupu – vznik nedostatku způsobilosti být účastníkem řízení - kterou musí soud řešit ex officio (z úřední povinnosti, i bez návrhu) je nutné odlišit od situace, kdy je nedostatek způsobilosti být účastníkem řízení dán již v okamžiku zahájení řízení za zákonem stanovených podmínek možné jednat s procesním nástupcem k nástupnictví dochází ze zákona – sporná i nesporná řízení pokud není možné pokračovat s nástupcem, soud řízení zastaví - není možné rozhodnout ve věci samé.

39 Účastníci řízení – procesní nástupnictví
2. Singulární sukcese – pouze sporná řízení § 107a o.s.ř.: přechod nebo převod práva nebo povinnosti, o něž v řízení jde, např. žalobce postoupí pohledávku v řízení nenastane nedostatek procesní podmínky ani překážka postupu řízení, ale vznikne nedostatek věcné legitimace (až po zahájení řízení), je možné rozhodnout meritorně k nástupnictví dochází jen na návrh žalobce

40 Řešení jednotlivých situací
řízení proti Karlovi zahájeno – Pan Karel zemřel Soud zjistil, že pan Karel zemřel, řízení zastaví – nedostatek způsobilosti být účastníkem řízení, který je dán od počátku

41 Řešení jednotlivých situací
Řízení proti Karlovi zahájeno Nastala překážka postupu řízení – nedostatek způsobilosti být účastníkem řízení po zahájení - soud postupuje dle § 107 o.s.ř. Pokračuje s nástupcem Pan Karel zemřel Nepokračuje s nástupcem - zastaví

42 Řešení jednotlivých situací
Soud rozhodne o záměně – řízení končí pro pana Karla a „začíná“ pro pana Luďka žalován pan Karel Žalobce zjistí, že měl být žalován pan Luděk NEDOSTATEK VĚCNÉ LEGITAMCE OD POČÁTKU Navrhne záměnu dle 92 o.s.ř.

43 Řešení jednotlivých situací
Soud připustí změnu dle § 107a o.s.ř. a pokračuje v řízení s panem Luďkem žalován pan Karel dluh pana Karla v souladu s hmotněprávní úpravou převezme Luděk – ZANIKÁ VĚCNÁ LEGITIMACE KARLA Žalobce navrhne změnu dle § 107a o.s.ř.

44 Procesněprávní vztah Vztahy, které vznikají v průběhu procesu mezi procesními subjekty. Jsou nezávislé na existenci či neexistenci hmotněprávních vztahů! Procesněprávní vztah vzniká zahájením řízení bez ohledu na existenci hmotněprávního vztahu : Např. Není důležité, zda je žalovaný skutečně nositelem povinnosti, jejíž splnění žalobce požaduje.

45 Procesněprávní vztah Ve sporném řízení je procesněprávní vztah vždy trojstranný, bez ohledu na to, kolik je na té které straně účastníků – tzv. Hegelův trojúhelník. SOUD ŽALOBCE ŽALOVANÝ

46 Procesněprávní vztah Procesněprávní vztah mezi žalobce a soudem vzniká podáním žaloby. Mezi žalobcem a žalovaným, jakož i mezi žalovaným a soudem, vzniká doručením žaloby žalovanému. = základní procesněprávní vztah + mohou existovat dílčí vztahy (např. vstoupí státní zastupitelství apod.) Mohou vzniknout specifické situace, kdy dojde ke vzniku vztahu jako takového ve vztahu k účastníku dojde jen „papírově“.

47 Procesněprávní vztah V nesporném řízení neplatí klasický Hegelův trojúhelník – je možné najít tolik vztahů, kolik je účastníků (minimálně dvoustranný). Obsahem procesně-právního vztahu jsou procesní práva a povinnosti.

48 Základní zásady občanského soudního řízení
zásada formální pravdy zásada volného hodnocení důkazů dispoziční rovnosti účastníků ústnosti a přímosti veřejnosti hospodárnosti řízení

49 Zásada materiální pravdy x zásada formální pravdy
Zásada materiální pravdy – soudní orgány poskytují ochranu skutečnému porušenému nebo ohroženému právu nebo právem chráněnému zájmu, soud směřuje ke zjištění skutečného stavu věci. Možnost zjišťování pravdivého stavu věci. X opačnou zásadou je zásada formální pravdy – soud postupuje dle formálně stanovených pravidel (např. rozsudek pro zmeškání)

50 Zásada volného hodnocení důkazů x legální teorie důkazní
Zásada volného hodnocení důkazů – zákon neukládá soudci, jakou důkazní sílu má přiznat jednotlivým důkazním prostředkům /netýká se zákonnosti důkazů/. Soud hodnotí důkazy jednotlivě, i ve vzájemné souvislosti, přihlédne ke všemu, co vyšlo v řízení najevo a k tomu, co uvedli účastníci. Opakem je legální teorie důkazní – projevuje se u veřejných listin - § 134 o.s.ř. „Listiny vydané soudy České republiky nebo jinými státními orgány v mezích jejich pravomoci, jakož i listiny, které jsou zvláštními předpisy prohlášeny za veřejné, potvrzují, že jde o nařízení nebo prohlášení orgánu, který listinu vydal, a není-li dokázán opak, i pravdivost toho, co je v nich osvědčeno nebo potvrzeno.“

51 Zásada dispoziční Vůdčí zásada civilního procesu.
Spočívá v možnosti účastníků řízení disponovat řízením nebo jeho předmětem prostřednictvím tzv. dispozičních úkonů – např. žaloba (dispozice řízením), změna žaloby (dispozice předmětem) Typická pro sporné řízení (je možné zahájit pouze na návrh) – v nesporném řízení pouze v omezené míře.

52 Zásada oficiality Procesní aktivita je v rukou soudu – soud postupuje ex officio – tj. z úřední povinnosti. Nesporná řízení – mohou být zahájena i bez návrhu – ex officio. (mohou být ale zahájena i na návrh – pak jde o dispoziční zásadu). Ve sporném řízení se projevuje postupem soudu z úřední povinnosti po zahájení řízení.

53 Zásada kontradiktornosti, zásada veřejnosti
7. Zásada kontradiktornosti – užší pojetí - řízení představuje konflikt mezi dvěma stranami, z nichž každá hájí v řízení své zájmy. (opačnou je zásada kooperace – soud a účastníci dosáhnou řešení vzájemnou spoluprací) - širší pojetí – vše má být podrobeno debatě, právo vyjadřovat se ke všem okolnostem. 8. Zásada veřejnosti Veřejné je jednání. Zákon stanoví důvody, pro které může být veřejnost vyloučena.

54 Zásada ústnosti a přímosti, zásada hospodárnosti
podstatné je, co bylo předneseno soud je v přímém kontaktu s účastníky. ve spojení se zásadou veřejnosti – nejde o kategorické požadavky Zásada hospodárnosti rychle, účinně a bez zbytečných nákladů. problematické x nezávislost a nestrannost soudců.

55 Dokazování Sporné řízení je ovládáno zásadou projednací  odpovědnost za výsledek sporu nesou účastníci, kteří jsou povinni označit všechny důkazy na podporu svých tvrzení Řízení nesporné platí zásada vyšetřovací  odpovědnost za důkazy nese soud, ne účastníci, nemůžeme mluvit o neunesení důkazního břemene, odpovědnost za zjištění skutkového stavu nese soud

56 Nedokazují se: Předpisy uvedené ve sbírce zákonů – uveřejněné, tak i oznámené – zásada iura novit curia Skutečnosti obecně známé = notoriety – něco, co je všeobecně známé, ale podmínkou je, aby byly známé i soudci Skutečnosti soudu známé z úřední činnosti – např. to, že Zepter vyrábí nádobí z ušlechtilé oceli Zkušenostní věty nebo domněnky právní i skutkové – právní domněnka = např. za otce dítěte se považuje muž, který byl manželem matky, jestliže od rozvodu neuběhlo více než 300 dní nebo jestli se manželé nedohodli do 3 let od rozvodu o vypořádání majetku, má se za to, že se vypořádali tak,…., skutkové = např. každý z nás je zdravého rozumu (účastník je duševně zdráv) – tato domněnka by musela být vyvrácena důkazem opaku Fikce = důsledky určitých skutkových událostí, které konstruuje zákon, je tak blízká reálné skutečnosti, že přesto, že je fikcí, je vlastně pravdou = např. v o.s.ř. – náhradní doručení – pro vyvrácení musíme dokázat, že nenastaly skutečnosti, se kterými zákon konstruuje vznik této fikce

57 Řízení na prvním stupni :
Zahájení řízení : obecně na návrh účastníka (žaloba). Náležitosti žaloby : § 42 a 79 OSŘ označení účastníků ( jméno, příjmení, bydliště, IČO, sídlo právnické osoby atd.) pravdivé vylíčení rozhodných skutečností označení důkazů žalobní petit (čeho se navrhovatel domáhá) Příprava jednání Důkazní řízení – výslech účastníků, svědků, znalecké posudky, důkaz listinou, ohledáním…Zásada volného hodnocení důkazů.

58 Rozhodnutí : rozhodnutí ve věci samé – rozsudek rozhodnutí procesní ( např. o ustanovení znalce , zastavení řízení..,)- usnesení.

59 Rozsudek Při rozhodování o nároku je soud je vázán uplatněným nárokem – petitem. 2 výjimky: je-li možné zahájit řízení i bez návrhu. z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání mezi účastníky (např. vypořádání společného jmění manželů).

60 Rozsudek : konečný cíl celého soudního procesu
Obsah rozhodnutí: úvodní část: označení soudu, účastníků, jejich zástupců, v jaké věci …. výrok : v přesné, stručné a úplné formulaci závazný úsudek soudu o otázce, která je předmětem řízení , součástí bývá i rozhodnutí o nákladech řízení odůvodnění poučení o odvolání

61 15C 158/ ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Dolínkem v právní věci žalobce Huberta Krátkého, bytem Východní 25, Olomouc, právně zastoupeného JUDr. Cecílií Dobrovolnou, advokátkou se sídlem Hynkova 8, Olomouc, proti žalovaným Marii Vonáskové a Robertovi Vonáskovi, oba bytem Slovácká 58, Olomouc, o zaplacení částky Kč s příslušenstvím takto: Žalovaní jsou povinni rukou společnou a nerozdílnou zaplatit žalobci částku 10 000 Kč s poplatkem z prodlení ve výši 2,5 promile dlužné částky za každý den prodlení, od do zaplacení, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Plněním jednoho ze žalovaných zanikne v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého žalovaného. Žalovaní jsou povinni žalobci rukou společnou a nerozdílnou k rukám jeho právního zástupce, paní JUDr. Cecílie Dobrovolné, advokátky se sídlem Hynkova 8, Olomouc, na nákladech řízení nahradit částku 7200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Plněním jednoho ze žalovaných zanikne v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého žalovaného. O d ů v o d n ě n í Žalobce se svým návrhem ze dne se svým návrhem, který byl soudu doručen dne domáhal, aby soud uložil žalovaným povinnost společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit peněžitou částku 10 000 Kč s poplatkem z prodlení ve výši 2,5 promile dlužné částky za každý den prodlení od do zaplacení, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení a dále ve stejné lhůtě povinnost nahradit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobce, paní JUDr. Cecílie Dobrovolné, advokátky se sídlem Hynkova 8, Olomouc. Žalobce ve své žalobě uvedl, že je vlastníkem bytové jednotky č.5, 2+1, o rozloze 56 m2, nacházející se ve 2. nadzemním podlaží obytné budovy na ulici Kosmovská 786/15. Bytová jednotka je zapsána na listu vlastnictví č. 568 pro katastrální území Olomouc-Město, u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj. Bytovou jednotku nabyl žalobce dědictvím po své matce Jiřině Krátké. Žalobce byt neužívá pro svou vlastní potřebu, proto se rozhodl jej pronajmout, a to žalovaným. Žalobce uzavřel se žalovanými dne nájemní smlouvu, kterou jim pronajal výše uvedenou bytovou jednotku na dobu určitou od do Výše nájemného bylo dohodnuta na 5000 Kč měsíčně, o platbu úhrad spojených s užíváním bytu se starali dle smlouvy nájemci sami.Žalovaní platili nájemné řádně do listopadu V prosince 2005 navštívila žalovaná Marie Vonásková žalobce a požádala jej o posečkání s platbou nájemného za prosinec na leden, což jí bylo žalobcem povoleno, žalovaní však dlužné nájemné v lednu nezaplatili a nezaplatili ani nájemné za leden. K  se žalovaní z bytu žalobce odstěhovali a požádali o posečkání s úhradou dlužné částky do Ke dni podání žaloby však dlužnou částku 10 000 Kč za dva měsíční nájmy neuhradili. Žalobce navrhl k prokázání svých tvrzení důkaz listinou – nájemní smlouvou ze dne , dále výpisem z katastru nemovitostí a svědeckou výpovědí paní Ludmily Krátké, manželky žalobce. Žalovaní navrhl žalobu v plném rozsahu zamítnout s tím, že dlužné nájemné uhradili žalobci dne K prokázání svých tvrzení navrhli výslech účastníků. Soud provedl dokazování následujícími důkazními prostředky a vzal z nich za prokázané: výpisem z katastru nemovitostí, listem vlastnictví č. 568 pro katastrální území Olomouc-město ze dne vzal soud za prokázané, že žalobce je vlastníkem bytové jednotky 5, 2+1, o rozloze 56 m2, nacházející se ve 2. nadzemním podlaží obytné budovy na ulici Kosmovská 786/15, nájemní smlouvou ze dne vzal soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanými vznikl závazkový právní vztah založený touto smlouvou. Předmětem nájmu byla bytová jednotka č. 5 ve vlastnictví žalobce, doba nájmu byla stanovena na jeden rok (od do ) a nájemné na 5000 Kč měsíčně. Úhrady spojené s užíváním bytu se žalovaní zavázali hradit sami. Výslechem svědka, paní Ludmily Krátké, manželky žalobce. Z tohoto výslechu soud vzal za prokázané, že svědkyně byla přítomna uzavírání nájemní smlouvy mezi žalobcem a žalovanými a dále pak byla přítomna návštěvy žalované v jejich společné domácnosti se žalobcem, během které žalovaná žádala o posečkání s platbou nájmu za prosinec 2005. --- P o u č e n í Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání, a to do 15 dnů o jeho doručení, které se podává ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím soudu zdejšího. Odvolání je třeba předložit ve dvou vyhotoveních. Nesplní-li žalovaní povinnost jim uloženou tímto rozhodnutím dobrovolně, lze se domáhat soudního výkonu rozhodnutí. V Olomouci dne JUDr. Petr Dolínek Samosoudce Za správnost vyhotovení: Lubomír Gejša

62 Formy soudních rozhodnutí
OSŘ rozeznává: Rozsudek Usnesení Platební rozkaz forma rozhodnutí ve věci samé (rozsudkem rozhoduje soud ve věci samé, nestanoví-li zákon jinak § 152 o.s.ř.) – výjimky – nesporná řízení – usnesení, zkrácená řízení –platební rozkaz + usnesení o schválení smíru soud rozhoduje tam, kde nestanoví zákon jinak § 167 o.s.ř. meritorní rozhodnutí – zkrácená řízení

63 Třídění soudní rozhodnutí (rozsudků)
Dle účinků třídíme na: Konstitutivní zakládají, mění nebo ruší hmotněprávní vztahy (např. rozvod manželství), účinky ex nunc (od nynějška=právní moci rozsudku), Deklaratorní pouze deklarují (autoritativně zjišťují) existenci nebo neexistenci právního vztahu (neplatnost výpovědi z pracovního poměru), účinky ex tunc (od vydání přezkoumávaného právního vztahu).

64 Třídění soudních rozhodnutí
2. Dle vyčerpání předmětu řízení dělíme na : Konečné – vyčerpán celý předmět řízení Částečné – rozhodují pouze o části předmětu řízení Mezitimní – rozhodují pouze o základu nároku

65 Třídění soudních rozhodnutí
3. Dle obsahu výroku dělíme na: Statusové Určovací Na plnění

66 Třídění soudních rozhodnutí
4. Dva zvláštní druhy rozsudku: Rozsudek pro zmeškání (§ 153b o.s.ř.) Pouze na návrh žalobce Žalovaný byl předvolán (doručeno do vlastních rukou) – nejméně 10 dnů předem Žalovaný se nedostaví bez důvodné a včasné omluvy Žalovaný byl o následcích nedostavení se poučen Jednalo se o první jednání ve věci Nesmí jít o věci, v nichž není možné uzavřít a schválit smír a nesmí jít o věc, v níž je vydáno konstitutivní rozhodnutí. Zmeškal-li žalovaný z omluvitelných důvodů – soud na jeho návrh (nejpozději do právní moci) rozsudek pro zmeškání zruší a nařídí jednání.

67 Třídění soudních rozhodnutí
b) Rozsudek pro uznání Uzná-li žalovaný nárok (konečný rozsudek pro uznání) nebo základ nároku (mezitímní rozsudek pro uznání). Uzná-li žalovaný pouze část nároku – částečný rozsudek pro uznání – jen na návrh žalobce. Nelze ve věcech, v nichž nelze uzavřít smír. Může být vydán i na základě fikce uznání – výzva dle § 114b o.s.ř. nebo nedostavení se k přípravnému jednání dle § 114c.

68 Formální stránka právní moc
konečnost rozhodnutí – definitivní, formálně se skončilo popř. procesní stav nezměnitelnosti rozhodnutí předpoklady, za nichž rozhodnutí nabývá právní moci účinné doručení nemožnost napadení řádným opravným prostředkem

69 Formální právní moc se nabývá:
okamžik, kdy již není možné napadnout řádným opravným prostředkem: rozsudek soud prvního stupně, proti kterému je odvolání obecně přípustné – marné uplynutí odvolací lhůty, 15 dnů rozsudek – bagatelní věci ( do ) – právní moc nabývá účinným doručením, jestliže je to 12.5 doručeno, tak je právní moc 12.5., okamžikem převzetí obálky rozsudek soudu prvního stupně – účastníci se vzdali práva na odvolání – účinným doručením rozsudek soudu prvního stupně – odvolání bylo vzato zpět – marným uplynutím odvolací lhůty ( neplatí u rozvodu, neplatnosti nebo neexistenci manželství, partnerství ) - zpětně nabývá právní moc, jako by nebylo odvolání podáno u soudu druhého stupně dnem doručení rozhodnutí poslednímu z účastníků

70 Materiální stránka právní moci
Dělíme na pozitivní (závaznost) a negativní stránku (nezměnitelnost). Závaznost objektivní meze (co zavazuje) – pouze výrok subjektivní meze – koho zavazuje: Obecně – inter partes – účastníci, soud a ve stejném rozsahu všechny orgány (§ 159a odst. 1 a 4 o.s.ř.) O osobním stavu – erga omnes (§ 159a odst. 3 o.s.ř.)

71 Materiální stránka právní moci
2. Nezměnitelnost – ne bis in idem- § 159a odst. 5 o.s.ř. Totožnost řízení je dána totožností účastníků a totožností předmětu řízení (totožnost skutku – stejný nárok vyplývající z týchž skutkových okolností). Pravomocný rozsudek zakládá překážku rei iudicatae (věci rozsouzené). Výjimky: mimořádné opravné prostředky (dovolání, žaloba pro zmatečnost, žaloba na obnovu řízení) jiné – např. § 163 – změna poměrů: rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek nebo k plnění ve splátkách je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek nebo splátek. Nestanoví-li zákon jinak, je změna rozsudku přípustná od doby, kdy došlo ke změně poměrů. rozsudky o výchově a výživě nezletilých dětí a o přiznání, omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo o pozastavení jejího výkonu lze změnit i bez návrhu, změní-li se poměry. § 190 zrušení rozsudku o způsobilosti k právním úkonům apod.

72 Příklad nabytí právní moci
rozsudek, kterým byla uložena povinnost zaplatit částku 1750 Kč byl žalobci doručen dne , žalovanému téhož dne uložen u provozovatele poštovních služeb., 1. května svátek, proto účinky 2. května rozsudek, kterým byla uložena povinnost zaplatit částku 17 500 byl žalobci doručen dne , žalovanému téhož dne uložen u provozovatel poštovních služeb., 17.4 sobota, poslední den lhůty 19.4., právní moc 20.4., právní moc může nastat i v sobotu (10 dnů – fikce doručení, 15 dnů odvolání)

73 Opravné řízení řízení, ve kterém se přezkoumává soudní rozhodnutí.
podněty, kterými se zahajuje - opravné prostředky . Opravné prostředky: řádné (odvolání) mimořádné (dovolání, žaloba pro zmatečnost, žaloba na obnovu řízení)

74 Odvolání řádný opravný prostředek
proti rozhodnutí soudu prvního stupně (rozsudky i usnesení). Odvolání není přípustné v tzv. bagatelních věcech – rozhodnutí do Kč , k příslušenství se přitom nepřihlíží. Lhůta: 15 dní  běží od doručení rozhodnutí Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o odvolání, lhůtě nebo soudu, u kterého se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení, že odvolání není přípustné – tři měsíce od doručení (výjimky v § 204 odst. 3 o.s.ř.)

75 Odvolací důvod Vymezeny v § 205 a 205a o.s.ř.
Nebyly splněny procesní podmínky,vyloučený soudce Nesprávně aplikovaná koncentrace řízení (nepřihlédl ke skutečnostem) Vada, která mohla mít na následek nesprávné rozhodnutí ve věci Neúplné zjištění skutkového stavu (neprovedl důkaz) Nesprávné skutkové závěry Výjimky z neúplné apelace – nové skutečnosti a důkazy Nesprávné právní posouzení

76 Účinky odvolání odkladný ( suspenzivní): odkládá se právní moc a většinou i vykonatelnost rozhodnutí devolutivní - pravomoc rozhodnout o odvolání přechází na soud vyššího stupně – odvolací soud (funkčně příslušné – krajské a vrchní soudy). Výjimka – soud prvního stupně může rozhodnout v zákonem stanovených případech o odvolání + institut tzv. autoremedury – soud prvního stupně může v zákonem stanovených případech (§ 210a o.s.ř., usnesení) rozhodnout meritorně, pokud v plném rozsahu vyhoví.

77 Odvolání - rozhodnutí Odvolací soud odvolání:
odmítne – opožděné, nepřípustné, podáno někým,kdo není oprávněn… rozhodnutí potvrdí – je-li věcně správné rozhodnutí změní- rozhodl-li soud I. stupně nesprávně, ačkoli právní stav věci byl zjištěn správně rozhodnutí zruší a věc vrátí soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí

78 Mimořádné opravné prostředky:
lze je použít ve výjimečných případech stanovených zákonem i tehdy, když již rozhodnutí nabylo právní moci dovolání obnova řízení žaloba pro zmatečnost

79 Mimořádné opravné prostředky: Obnova řízení - § 228 OSŘ
Znamená, že pravomocné rozhodnutí může být za určitých předpokladů zrušeno a o věci jednáno znovu. Návrh na obnovu řízení lze podat pouze z důvodů uvedených v § 228 OSŘ ( nové skutečnosti,rozhodnutí důkazy, které účastník nemohl bez své viny uplatnit v původním řízení……) Návrh lez podat do 3 měsíců, kdy se ten, kdo navrhuje obnovu dozvěděl o důvodech obnovy, nejdéle však do 3 let od právní moci rozsudku. Návrh se podává u soudu, který rozhodoval v I. stupni. Pokud obnovu povolí, věc se znovu projedná.

80 Žaloba pro zmatečnost : § 229 OSŘ
Pouze z důvodů zde uvedených – např. věc nenáleží do pravomoci soudů, ten, kdo v řízení vystupoval jako účastník jím nebyl, nebo neměl procesní způsobilost, rozhodoval vyloučený soudce, bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce, účastníku řízení bylo nesprávným postupem odvolacího soudu odňata možnost jednat před soudem…. Žalobu pro zmatečnost lze podat ve lhůtě 3 měsíců od doručení napadeného rozhodnutí nebo v některých v zákoně uvedených případech od doby, kdy se ten, kdo žalobu podává o důvodu dozvěděl (trestný čin soudce).

81 Žaloba na obnovu řízení ani pro zmatečnost nejsou přípustné proti rozsudkům uvedeným v § 230 OSŘ
( zejména rozvod a neplatnost manželství )

82 Dovolání Lze jím napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští. Ve kterých případech je dovolání přípustné stanoví § 237 OSŘ. Dovolání podává účastník řízení do 2 měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. Podává se u soudu, který rozhodoval v I. stupni. Obsahuje-li rozhodnutí chybné poučení o dovolání, nebo poučení o dovolání chybí - lze dovolání podat do 4 měsíců od doručení. Dovolatel musí být zastoupen advokátem, to neplatí, má-li sám vysokoškolské právnické vzdělání. Dovolacím soudem je soud nejblíže vyššího stupně soudu, který rozhodoval o odvolání (krajský- vrchní, vrchní – nejvyšší).

83 Vykonatelnost rozhodnutí :
vykonatelnost rozhodnutí spočívající v možnosti vynucení splnění povinnosti v něm uložené i proti vůli toho, komu byla uložena, a to prostřednictvím státního donucení vlastnost všech rozhodnutí X je nutné odlišovat od možnosti výkonu rozhodnutí ( pouze rozhodnutí na plnění ) podmínky nabytí vykonatelnosti stanoveny odlišně v návaznosti na charakter rozhodnutí

84 Vykonatelnost rozsudku
je nutné rozlišovat rozsudky na plnění a ostatní ostatní rozsudky – vykonatelnost nastává právní mocí rozhodnutí rozsudky na plnění – uplynutím lhůty k plnění, která běží od právní moci – 3 dny, u vyklizení nemovitosti 15, soud může stanovit delší nebo plnění ve splátkách žalovaný – uloženo – 10 dní – desátý den 1.5. – svátek, proto doručeno – lhůta pro odvolání – 15 dnů – patnáctý den ( sobota ) – proto poslední den lhůty v pondělí, právní moc , lhůta k plnění ů 3 dny, poslední den lhůty , vykonatelnost nastává

85 předběžná vykonatelnost rozsudku
vykonatelnost rozsudků nezávisle na právní moci – lhůta k plnění běží od doručení, respektive od data v rozsudku uvedeného : obligatorní – ze zákona, rozsudky odsuzující k plnění výživného nebo pracovní odměny za poslední tři měsíce před vyhlášením rozsudku fakultativní – na návrh rozhodnutím soudu, jestliže by jinak účastníku hrozilo nebezpečí těžko nahraditelné nebo značné újmy. – zvláštní výrok rozhodnutí

86 vykonatelnost – usnesení
usnesení , kterým se ukládá povinnost k plnění – uplynutím lhůty k plnění, která běží nestanoví-li zákon jinak, od doručení usnesení ( jsou předběžně vykonatelná ) není-li lhůta k plnění – doručením, nedoručuje-li se vyhlášením nebo vyhotovením.

87 Vykonatelnost usnesení
usnesení, kterým byla uložena pořádková pokuta – 15 000 Kč, bylo doručeno účastníku, kterému byla uložena , vykonatelnost 25.4., právní moc ( po uplynutí lhůty pro odvolání )

88 Platební rozkaz - vykonatelnost
platební rozkaz, proti kterému nebyl podán odpor, nebo byl podán opožděně nebo neoprávněnou osobu , -má účinky pravomocného a vykonatelného rozsudku ( obdobně u směnečného a šekového platebního rozkazu ) 15. den poslední lhůta k plnění, 16. den je vykonatelné Platební rozkaz doručen 3. prosince, 18 poslední lhůta k plnění, 19. prosince vykonatelnost

89 Výkon rozhodnutí na peněžitá plnění
Způsoby výkonu rozhodnutí Výkon rozhodnutí na peněžitá plnění

90 Způsoby výkonu rozhodnutí 2. výkon rozhodnutí na nepeněžitá plnění

91 Subjekty vykonávacího řízení Soud
Příslušnost: věcná – vždy okresní místní obecný soud povinného výživné nezletilého dítěte výlučná místní příslušnost pro: Prodej podniku – v jehož obvodu je podnik Nemovitost – v jehož obvodu je nemovitost

92 Náklady řízení

93 Náklady řízení Hlava třetí části třetí o.s.ř.
Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v. z.p.p. Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících a prováděcí vyhláška 37/1967 Sb. Vyhláška č. 177/1996 (advokátní tarif) Vyhláška č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů řízení v občanském soudním řízení, v.z.p.p. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce Vyhláška MS 37/1992, o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy

94 Náklady řízení Hotové výdaje účastníků a jejich zástupců: JÍZDNÉ
STRAVNÉ a NOCLEŽNÉ Regulováno zákoníkem práce. Zahraniční stravné – vyhláška Ministerstva financí 338/2007

95 Náklady řízení 2. Soudní poplatky
Soudní poplatky – určité finanční částky, které je účastník povinen státu zaplatit za řízení nebo za jednotlivé procesní úkony. Právní úprava – zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v z.p.p. – jeho přílohu tvoří sazebník soudních poplatků. Předmět soudních poplatků – řízení nebo jednotlivé úkony uvedené v sazebníku.

96 Výše poplatku Buď pevnou sazbou nebo procentní sazbou.
Základ poplatku vyjádřeného procentní sazbou – cena předmětu řízení vyjádřená peněžní částkou – zaokrouhluje se na celá sta dolů a vypočtený poplatek na celé desítky nahoru. Sporné řízení v prvním stupni – 4% z předmětu řízení, minimálně 600 Kč. Dle sazebníku vybírán poplatek nejvýše v částce kč. Za návrh na nařízení výkonu rozhodnutí – 2% z předmětu řízení, nejméně 300 Kč.

97 Výše poplatku Za řízení, jehož předmětem není peněžité
plnění – částky stanoveny v sazebníku: Např. za každou nemovitost – 3000 Kč za každý podnik – Kč Není-li určeno – 1000 Kč. Poplatky se platí kolkovou známkou (do 5000 Kč) nebo na účet státního rozpočtu u ČNB. Poplatníkem je, není-li stanoveno jinak navrhovatel.

98 Osvobození od soudních poplatků
Věcné (§ 11/1 zákona č. 549/1991 Sb.) – vztahuje se na druh řízení bez ohledu na to, kdo je účastníkem – např. řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, řízení o způsobilosti k právním úkonům, dědické řízení v prvním stupni apod. Osobní (§ 11/2 zákona č. 549/1991 Sb.) – vztahuje se na určité subjekty – např. ČR a státní fondy, navrhovatel v řízení o určení výživného (rodiče a děti), navrhovatel v řízení o náhradu škody na zdraví apod. VYPLÝVAJÍ PŘÍMO ZE ZÁKONA

99 Osvobození od soudních poplatků
3. Individuální (§ 138 o.s.ř.) Na návrh účastníka Odůvodňují-li to poměry (majetkové, výdělečná činnost apod.) Nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva Jednou zaplacené se nevracejí V PŘÍPADĚ OSVOBOZENÍ OD PLACENÍ NEJDE O OSVOBOZENÍ OD HRAZENÍ.

100 Náklady řízení 3. Ušlý výdělek účastníků a jejich zástupců
4. Náklady důkazů Předseda senátu může uložit účastníku, u něhož nejsou podmínky pro osvobození od soudních poplatků, aby složil zálohu na náklady důkazu, který navrhl nebo který nařídil soud o skutečnostech jím uvedených anebo v jeho zájmu. Náklady důkazů, které nejsou kryty zálohou, jakož i hotové výdaje ustanoveného zástupce, který není advokátem, a náklady spojené s tím, že účastník jedná ve své mateřštině nebo se dorozumívá znakovou řečí, platí stát.

101 Náklady řízení Svědečné - Svědci mají právo na náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku (svědečné). Toto právo zaniká, není-li uplatněno do tří dnů od výslechu nebo ode dne, kdy bylo svědku oznámeno, že k výslechu nedojde. O tom musí soud svědka poučit. Znalečné – náhrada hotových výdajů a odměna (sazby stanoveny zvláštním právním předpisem).

102 Náklady řízení 5. Odměna notáře za úkony soudního komisaře a jeho hotové výdaje 6. Odměna správce dědictví a jeho hotové výdaje - Regulováno vyhláškou MS 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví 7. Tlumočné Náhrada hotových výdajů a odměna – stanoví zvláštní právní předpis.

103 Náklady řízení 8. Odměna za zastupování (pouze advokát, notář a patentový zástupce) Pro určení výše odměny při rozhodování o náhradě nákladů řízení se postupuje dle vyhlášky 484/2000 Sb. 9. Náhrada za daň z přidané hodnoty Je-li zástupcem advokát, notář nebo patentový zástupce, který je plátcem DPH, nebo je–li zástupcem advokát, který je společníkem právnické osoby zřízené za účelem výkonu advokacie, která je plátcem DPH nebo provádí-li úkony soudního komisaře notář, který je plátcem DPH.

104 Povinnost hradit Zásada úspěchu ve věci:
Právo na náhradu nákladů hradí účastník, který měl ve věci úspěch. V případě částečného úspěchu se od úspěchu odečte neúspěch. V případě částečného neúspěchu – může soud přiznat náhradu plnou – jestliže byl neúspěch jen nepatrný nebo záviselo –li rozhodnutí na znaleckém posudku nebo úvaze soudu.

105 Advokátní tarif Není-li stanoveno jinak, ve věcech, v nichž je předmětem řízení zaplacení peněžité částky nebo jiné penězi ocenitelné plnění, činí sazba odměny 1. do Kč Kč, 2. přes do Kč Kč, 3. přes do Kč Kč, 4. přes do Kč Kč a 17% z částky přesahující Kč, 5. přes Kč do Kč Kč a 2% z částky přesahující Kč, 6. přes Kč Kč a 0,15% z částky přesahující Kč.

106 Advokátní tarif ve věcech rozvodu manželství, určení neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, řízení o určení a popření otcovství Kč, b) ve věcech upravených zákonem o rodině Kč, c) ve věcech pracovních Kč, d) ve věcech nájmu nebo vyklizení nemovitostí, bytů a nebytových prostor a určení, že povinnost k vyklizení bytu není vázána na zajištění bytové náhrady, popřípadě je-li vázána na zajištění jiné bytové náhrady Kč, e) ve věcech nahrazení projevu vůle Kč, f) ve věcech práv k věcem cizím Kč, g) ve věcech rozhodovaných v řízení o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob Kč.

107 Nárok na náhradu nákladů řízení nevzniká :
Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení o rozvod nebo neplatnost manželství anebo určení, zda tu manželství je či není, anebo o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství. Soud však může přiznat i náhradu těchto nákladů nebo jejich části, odůvodňují-li to okolnosti případu nebo poměry účastníků.

108 KONEC