Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

N_MF_B Mezinárodní finance 3. soustředění Témata Systémy devizového kurzu a determinace devizového kurzu Euroměnový trh Mezinárodní měnový systém Magisterské.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "N_MF_B Mezinárodní finance 3. soustředění Témata Systémy devizového kurzu a determinace devizového kurzu Euroměnový trh Mezinárodní měnový systém Magisterské."— Transkript prezentace:

1 N_MF_B Mezinárodní finance 3. soustředění Témata Systémy devizového kurzu a determinace devizového kurzu Euroměnový trh Mezinárodní měnový systém Magisterské studium VŠFS Kombinované studium zimní semestr 2014 přednášející Ing. Arnošt Klesla Ph.D. 1

2 Téma č.7 Systémy devizového kurzu, determinace devizového kurzu 1.Klasifikace systémů devizového kursu 2.Pevný a pohyblivý devizový kurs 3.Kurzové intervence

3

4 Systém devizového kursu Soubor pravidel a mechanismů determinace devizového kursu a jeho řízení při uskutečňování plateb do zahraničí a inkas ze zahraničí Kurs má svou objektivní, ale i subjektivní stránku - různé země používají rozdílná pravidla a mechanismy řízení kursu. 4

5 Klasifikace systémů devizových kurzů V netržních ekonomikách V tržních ekonomikách 1.Pohyblivé – řízený floating – čistý floating 2. Pevné s menší pružností s větší pružností 5

6 Systémy devizového kursu 1.systém volně pohyblivých kursů, často též označovaný jako floating (anglicky clean floating, free float nebo též independent float), 2.systém kursů s řízenou pohyblivostí, resp. řízeného floatingu (anglicky dirty float, nebo managed float), 3.systém pevných kursů s limitovanými hranicemi oscilace, vázaných k jedné vedoucí měně (fixed rates, adjustable peg), 4.systém pevných kursů s limitovanými hranicemi oscilace, vázaných (pegged), ať už k jedné měně anebo ke skupině měn (k měnovému koši), 5.systém pevných kursů s pravidelnými klouzavými změnami parit (crawling band, peg). 6

7 Kritéria klasifikace systému devizového kursu 1.kvalitativní charakter měny, její směnitelnost či nesměnitelnost, 2.způsob vymezení ústředního kursu, 3.změny ústředního kursu, 4.intervence centrální banky na devizovém trhu, 5.rozsah oscilace kursu, 6.regionální či nadregionální spolupráce při determinaci kursu 7

8 Kvalitativní charakter měny Podle údajů MMF z roku 2006 dosáhlo 165 členských zemí MMF statusu směnitelnosti./článek VIII.Stanov MMF- směnitelnost pro dev. cizozemce+operace na BÚ PB Některé měny se podílejí na mezinárodním platbách a inkasech jen nepatrným způsobem Směnitelné měny vyspělých průmyslových zemí ovlivňují mezinárodní platby a inkasa rozhodujícím způsobem. Kursy směnitelných měn, které jsou předmětem koupě a prodeje na mezinárodních (popř. i národních) devizových trzích, jsou vždy spojeny s některou z variant systémů pružných kursů. Kursy nesměnitelných měn se netvoří na devizovém trhu a jsou spojeny s některou z variant nepružných kursů. Jsou buď nepohyblivé, administrativně stanovené, diferencované, oficiálně korigované 8

9 Způsob vymezení ústředního kursu u pevných devizových kursů Podle poměru zlatých obsahů porovnávaných měn /do r stanovení měnových parit členských zemí MMF/ Vztahem k jiné národní měně /USD, GBP/ Vztahem k individuálnímu měnovému koši, /vážený aritmetický průměr, At=1// Vztahem k nadnárodní měně, jejíž kurs je počítán košovou metodou /SDR, ECU – 12 měn 1979 / SDR – Special Drawing Rights /od r sestával ze 16 měn, 4 měny od r. 2006, 44% USD, 34% EUR, 11% YAP, 11% GBP/ 9

10 Způsob změny ústředního kursu Změny měnových parit a ústředních kursů mohou probíhat: Pravidelně nebo nepravidelně Skokem nebo postupně, či klouzavě Po předchozím ohlášení nebo vyhlášením v době jejich uskutečnění 10

11 Intervence centrální banky na devizovém trhu Devizový kurs reaguje na přirozené tržní faktory, které určují jeho rovnovážnou úroveň zcela neomezeně pružnost jeho pohybu je limitována /omezována/ intervencemi centrální banky. – Intervence se uskutečňují na základě mezinárodních dohod nadregionálního charakteru (např. Bretton – Woodský systém v období ), regionálního charakteru (např. ERM ) nebo individuálně podle záměrů kursové politiky jednotlivých zemí. Systém intervenovaných kursů s menší pružností když země preferují větší stabilitu kursu pro rozvoj mezinárodního obchodu, investování v zahraničí a mezinárodní spolupráce vůbec. Země, které preferují reálnost kursu na úkor jejich stability, ponechávají vývoj kursů svých měn závislý čistě na vývoji tržních faktorů, anebo alespoň jejich pohyb zásadně nelimitují. 11

12 Intervence centrální banky v systému pevného kursu Oscilace kursu – omezování pružnosti kursu Pružnost kursu - rozsahem povolené, resp. dohodnuté oscilace v pásmech kolem ústředního kursu. Horní pásmo – devalvační – depreciace měny, CB nakupuje za devizy z devizových rezerv domácí měnu / omezuje peněžní zásobu, klesá poptávka po importu, roste úroková míra a do země přitéká spekulativní kapitál/. Dealeři CB vytvářejí nekonečně pružnou nabídku deviz, aby kurs nepřesáhl horní oscilační pásmo. Dolní pásmo – revalvační – apreciace měny, opačný postup, CB prodává domácí měnu a zvyšuje devizové rezervy, úroková míra klesá, zvyšuje se peněžní zásoba, ze země odtéká spekulativní kapitál 12

13 Intervence centrální banky na devizovém trhu Nesterilizované devizové intervence – CB připustí dopad na peněžní zásobu Sterilizované devizové intervence – CB eliminuje dopad na peněžní zásobu nákupem nebo prodejem státních cenných papírů / obligací/ a tím vyrovnává negativní dopady kolísání peněžní zásoby na úrokovou míru a cenovou stabilitu v zemi Pásma oscilace – šířka odpovídá preferenci stability kursu - ČNB do r jen +/- 0,5% - rozšíření na 0,75% Mezinárodní měnová spolupráce – společné intervence kursu /USD/ - udržení stability kursů - /USD/ JPY/CNY 13

14 Systémy pohyblivých devizových kursů volně pohyblivé kursy Bez omezení, tedy volně, se přizpůsobují změnám poptávky a nabídky na devizovém trhu a reagují tak zcela přirozeně na vývoj inflace, úrokových sazeb i všech ostatních faktorů, které determinují jejich rovnovážnou úroveň. Uplatňují se zásadně u směnitelných měn. Zpravidla nemají vymezen ústřední kurs, Rozsah jejich oscilace není nijak omezen Nejsou intervenovány ani povinně ani fakultativně centrální bankou. Mezinárodní spolupráce ovlivňuje jejich vývoj zpravidla jen nepřímo. Pokud země uplatňuje čistý floating, provádí nezávislou kursovou politiku, /někdy však respektuje mezinárodní ujednání, která mají nepřímý vliv na vývoj kursu – např. v oblasti úrokové politiky. / 14

15 Historie Představitelé MMF považovali ještě v pol.60.let volně pohyblivé kursy za naprosto nepřijatelné, neboť vytvářejí velkou nejistotu pro obchodníky i investory a vyvolávají napětí ve finančních i ekonomických vztazích uvnitř země i v jejím mezinárodním postavení. Jako první zavedla volně pohyblivý kurs Kanada v září K širšímu uplatnění volně pohyblivých kursů došlo v souvislosti s krizí Bretton – Woodského systému na počátku 70.let. Před zrušením směnitelnosti US dolaru za zlato, v roce 1971, byly na floating převedeno již 30%měn. Některé země uplatňovaly floating nepřímo, ve vazbě své měny na US dolar, jinou volně pohyblivou národní měnu nebo měnový koš. V návaznosti na doporučení mezinárodní konference v Kingstonu na Jamajce, v roce 1976, se stal systém volně pohyblivých kursů jedním z možných systémů uplatňovaných v rámci MMF. 15

16 Hodnocení volně pohyblivého kursu 1. Pozitivní očekávání od zavedení Volně pohyblivého kursu: Umožňuje pružně a včas přizpůsobit úroveň domácích výrobních nákladů a cen zahraničním výrobním nákladům a cenám. Prostředek, který umožní vládám jednotlivých zemí provádět nezávislou monetární politiku vč. volby míry inflace bez ohledu na její vývoj v zahraničí. Předpoklad, že umožní zabezpečit na každém stupni národní ekonomické aktivity dlouhodobou rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou po jednotlivých měnách na základě běžných i kapitálových transakcí. Předpoklad, že floating umožní stabilnější ekonomický růst. Nevyžaduje, aby země, zejména ty, jejichž měny patří k vedoucím měnám, udržovaly vysoké zásoby devizových rezerv pro intervence na devizových trzích. 16

17 Hodnocení Volně pohyblivého kursu 2. Negativa jsou produktem a činitelem inflace podporují spekulativní pohyb kapitálu a tím zpětně mohou vyvolávat labilitu v platebních bilancích a deformovat reálnou úroveň kursu. nevytvářejí stabilní prostředí pro rozvoj mezinárodního obchodu a investování jsou spojeny se značným rozvojem kursových rizik. Od zavedení floatingu se očekávalo, že : zmírní nerovnováhu platebních bilancí, oslabí dovoz inflace, zmírní závislost rozvoje mezinárodních měnových vztahů na míře mezinárodní likvidity. Očekávání spojená s floatingem se nenaplnila. Neomezený pohyb kursů předních světových měn se stal jedním ze závažných destabilizačních činitelů vývoje světové ekonomiky jako celku. Po roce 1995 tendence k relat. snižování podílu zemí s čistým floatingem. 17

18 Systémy devizových kursů s řízenou pohyblivostí Řízený floating – systém kursů s řízenou pohyblivostí Zaveden Louvreskou dohodu (Louvre Accord) o zavedení řízeného floatingu, podepsanou v roce 1987 v Paříži Kompromis mezi volně pohyblivými kursy s neomezenou oscilací a pevnými kursy se širokými pásmy oscilace. Systém kursů, jejichž pružnost je řízena na základě intervencí, které centrální banka provádí /bez dohody o pásmech oscilace/. 18

19 Systémy devizových kursů s řízenou pohyblivostí Akceptovatelná pásma oscilace jsou stanovena na základě oficiálních komuniké zveřejňovaných na summitech nebo jsou odvozována ze stanovisek oficiálních osobností a jsou periodicky revidována. Umožňuje krátkodobě stabilizovat kurs, zabránit jeho neúměrným výkyvům a snížit tak rizika a nejistoty jak v mezinárodním obchodě, tak i v investování. /destabilizující spekulace/ Vytváří předpoklady k tomu, aby devizový kurs v dlouhém období odrážel inflační diferenciál a ostatní základní dlouhodobé determinanty kursu. 19

20 Mechanismus fungování řízeného floatingu - spekulativní zvýšení poptávky po devizách D2S1 D1 28E2 E1 25 Q1 Q2 20

21 Mechanismus fungování řízeného floatingu intervence centrální banky D2S1 D1 S2 E2 E1 E3 POKLES DEVIZOVÝCH REZERV Q3 – Q1 Q1 Q2 Q3 21

22 Systém pevných devizových kursů a vázaných na jednu měnu nebo koš měn Kursy pevné jsou jednou z variant pružných kursů, jejich pružnost limitována kolem pevně stanoveného ústředního kursu. Pohybují se pouze v rámci pevně stanovených hranic oscilace, vymezených na základě mezinárodní dohody. Dohoda, podepsaná v roce 1944 v Bretton – Woods, povolené rozpětí kursů na +,- 1% parity, od 70.let na +,- 2,25%. parita měn byla vyjádřena buď vztahem ke zlatu nebo v amerických dolarech. ke změnám základní parity docházelo nepravidelně a jen v tom případě, že v zemi vznikla tzv. základní nerovnováha. změny parity větší než 10% musela každá země předem konsultovat s Mezinárodním měnovým fondem. Tento systém pevných kursů je známý jako adjustable peg, /systém brettonwoodských kursů/. 22

23 Systémy pevných devizových kursů a vázaných kursů na jednu měnu nebo koš měn - historie Politika pevných kursů byla v období 50.a 60.let významným přínosem pro rozvoj světového hospodářství. Relativní stabilita devizových kursů však byla uplatňována v období probíhající konjuktury, poměrně vyrovnaných platebních bilancí a nízkých cen Pevné kursy omezují možnost využití kursu jako pružného nástroje devizové a finanční politiky, znesnadňují včasné přizpůsobení domácích cen a nákladů zahraničním cenám a výrobním nákladům, Závažnější rozdíly, které vznikají v kupní síle jednotlivých národních měn se pružně nepromítají v adekvátní změně pevného kursu, ale projevují se teprve při eventuální změně parity měny, pokud je např. odsouhlasena Fondem. Vynucují udržování vyššího objemu devizových rezerv, což snižuje rozsah mezinárodní likvidity a zvětšuje potíže při vyrovnávání platebních bilancí. Na počátku 70.let nakonec byl nahrazen systému brettonwoodských pevných kursů /MMF/, hybridním systémem, /zahrnuje kursové režimy s velmi rozdílnou mírou pružnosti/ 23

24 Systémy kursů s pravidelnými změnami ústředního kursu a s neodvolatelným ústředním kursem Dílčí varianty pevného kursového systému crawling band : v určitých termínech dochází k devalvaci nebo revalvaci ústředního kurzu (i oscilačních pásem), musí být nastavena pravidla devalvace nebo revalvace, pro ekonomiku nejvýhodnější výhody: umožňuje kurzu určitý vývoj v delším horizontu umožňuje udržování relativně stabilního reálného kurzu (dovolí inflaci, aby se projevila ve změně kurzu) nevýhoda: dlouhodobě se udržuje vyšší míra inflace (časté devalvace se promítají do inflace více než u pevného kurzu) tento systém dříve používalo Maďarsko, Polsko, dnes Rumunsko, Uruguay 24

25 Systémy kursů s pravidelnými změnami ústředního kursu a s neodvolatelným ústředním kursem crawling peg /posuvné zavěšení/, glinding peg/ kursový režim, v němž CB stanovuje a udržuje devizový kurs na fixní úrovni, tuto úroveň v pravidelných intervalech mění po malých krocích podle vývoje inflace nebo jiné fundamentální proměnné./ nepoužívají se oscilační pásma, pouze ústřední kurs – ten se v určitých termínech devalvuje nebo revalvuje/ centrální banka provádí permanentní kurzové intervence (dokonalá stabilita kurzu) striktně definovaný – vhodný ke stabilizaci ekonomiky na přechodné období ÚK se mění podle přání CB (čtvrtletně, jestliže inflační diferenciál dosáhne 2%…) Tento systém je používán ve snaze vyhnout se příliš rychlému reálnému zhodnocování domácí měny a následným vynuceným velkým změnám centrálních parit a s nimi souvisejícím spekulativním útokům. Systém bývá aplikován zejména v transformujících se ekonomikách s relativně vyšší mírou inflace. 25

26 Systémy kursů s pravidelnými změnami ústředního kursu a s neodvolatelným ústředním kursem currency board: existence pouze ústředního kurzu – neodvolatelně zafixovaný na jedné úrovni neexistují oscilační pásma, CB neustále intervenuje cíl: stabilizuje inflaci, fixuje ceny zahraničního zboží neslučuje se se směnitelností měny, tržní ekonomikou CB musí disponovat značným objemem devizových rezerv, resp čerpat pomoc od MMF Monetaristický přístup, vhodný pro země, kde CB ztratila kredibilitu v boji s inflací / Argentiina / 26

27 Volba systému devizových kursů Strukturální charakteristika ekonomiky, míra flexibility cen, mezd a výrobních faktorů Výchozí makro podmínky a možnosti použití jiné nominální kotvy, než je pevný kurs / měnové agregáty/ Stupeň otevřenosti ekonomiky a stav devizových rezerv Institucionáln í faktory, účast v regionálních uskupeních zavazujících zemi k určité hospdářské politice a systému devizových kursů. 27

28 Jakým způsobem stanovuje ČNB kurz koruny k jiným měnám? S platností od jsou kurzy devizového trhu (tzv. fixing) stanovovány Českou národní bankou stejně jako dosud na základě monitorování vývoje měn na mezibankovním devizovém trhu. Zveřejňované kurzy vybraných měn odpovídají tomu, jak se jednotlivé měny obchodovaly na devizovém trhu ve 14:15 místního času. Kurzy devizového trhu slouží ve smyslu zákona o účetnictví a dalších právních norem pro neobchodní účely (ohodnocování závazků a pohledávek, daňová a celní řízení apod.). Kurzy jsou stanovovány vždy ve 14:15 s platností na aktuální den a následně zveřejněny stejným způsobem jako doposud.

29 Jakým způsobem se počítají průměrné devizové kurzy CZK? Kromě denních kurzů devizového trhu publikuje Česká národní banka také průměrné devizové kurzy za jednotlivé měsíce, čtvrtletí, kumulovaná čtvrtletí a roky. Zveřejněná hodnota je aritmetickým průměrem z denních kurzů vyhlášených v pracovní dny za dané období. Průměrné kurzy za uvedená období se zveřejňují současně se zveřejněním posledního denního kurzu spadajícího do příslušného období. Nejsou-li k dispozici všechny denní kurzy příslušné měny za dané období (tj. pokud kurz nebyl v nějakém období uváděn v kurzovním lístku ČNB), průměrný kurz se nevypočte a do příslušného pole tabulky se neuvede žádná hodnota

30 Česká národní banka ČNB > Finanční trhy > Devizový trh > Kurzy devizového trhu > Vybrané devizové kurzy - grafy Vybrané devizové kurzy - grafy Měnové páry jsou uvedeny ve standardním formátu podle zvyklostí na finančních trzích. To znamená, že jako první je uvedena bazická (hlavní) měna. Proto nelze tento formát chápat jako matematické vyjádření množství jednotek první měny za jednotku druhé měny, ale naopak. Protože ČNB stanovuje kurzy devizového trhu jednotně jako počet korun za příslušnou měnu, je tato měna považována za bazickou a je proto uvedena na prvním místě. Page 1 of Vybrané devizové kurzy - grafy - Česká národní banka 1 zoveho_trhu/graf.jsp?rok=...

31 Téma č. 8 Euroměnový trh Eurobanky Eurodolar Eurobondy Off shore

32 Eurotrh, Euroměnový trh Na eurotrhu se obchoduje s cennými papíry a dluhy, které jsou denominovány v euroměnách. Euroměnové trhy, z nichž eurodolarový trh je největší, vznikly na konci druhé světové války poté, kdy se měny staly konvertibilní a kdy se začalo poprvé skutečně v mezinárodním měřítku obchodovat s cennými papíry. Předložka euro se objevila téměř náhodně a je poněkud matoucí, neboť nemá nic společného s Evropou. Jedná se mezinárodní měnový trh, „Světoměnový“ Globalizační proces zahájený stažením dolarových depozit SSSR z USA v období Korejské války do Londýna/City/ Trh s eurocennými papíry probíhá ve všech hlavních finančních centrech, z nichž na Londýn připadá největší podíl.

33 Hlavní příčiny rozvoje euroměnového trhu Rozšíření bankovních služeb /depozita, úvěry/ pro potřeby nadnárodních firem, v různých částech světa, v různých měnách Možnost obcházení domácích úrokových úvěrových a devizových omezení, která se vztahují na domácí měnu Nižší náklady při vytváření eurodepozit v euroměnách (eurodepozita nejsou povinně pojišťována a neplatí povinnost držet PMR, což lumožňuje eurobankám nabídnout vyšší depozitní úrokové sazby a nižší úvěrové úrokové sazby; Snaha o překonání přirozeného omezení při rozvoji nových netradičních center, které spočívá v nedůvěryhodnosti domácí měny.

34 Eurobanky Eurobanky jsou banky provádějící euroměnové bankovní obchody. přijímají vklady a poskytují půjčky v jiných měnách, než je měna země, v níž jsou umístěny. euroměnové operace jsou alternativou mezibankovního trhu. Banky jsou ve svém euroměnovém oddílu bilance zproštěny PMR a pojištění vkladů a mají větší volnost při určování svého kapitálu i kvality úvěrového a investičního portfolia. mohou provádět transakce levněji než jejich domovské základny, můžou pracovat s menším úrokovým rozpětím / spread/, než domácí banky Obvykle dcery nadnárodních bank, nebo reprezentace umístěné v off-shore centrech

35 Eurobanky – produkty a obchody Pasiva : krátkodobá termínová depozita od nebankovních subjektů o fixované době dospělosti /1 den – několik týdnů/ eurodepozitní certifikáty jsou sekundárně obchodovatelné cenné papíry emitované eurobankami jako osvědčení o provedeném termínovém vkladu v euroměnách. Jejich obvyklá doba splatnosti je do jednoho roku. Dělí se na „tranche CD", které jsou určeny pro firmy, a „top CD", které jsou většího nominále a jsou určeny pro mezibankovní obchodování Eurobondy / floating rate notes Europůjčky od bank na mezibankovním trhu Základní kapitál Aktiva : Euroúvěry – roll-over-credits, úročení LIBOR /The London Interbank Offered Rate Europůjčky bankám na mezibankovním trhu

36 Eurodolar Dolary na účtech bank (tj. dolarové pohledávky a depozita), které jsou vzhledem k USA nerezidentskými bankami. eurodolar nepodléhá dohledu a regulaci centrálních bank zemí, kde se s eurodolary obchoduje. Eurodolar není přímo závislý na amerických úrokových mírách, i když je do určité míry spojen s americkým bankovním systémem a v bankách je řízen stejným způsobem jako všechny ostatní měny Aby transakce mohla být označena za euroměnovou, není rozhodující rezidentství původního věřitele ani rezidentství konečného dlužníka, ale umístění prostředníka. například americký občan půjčuje prostředky americké bance v Londýně, která tyto prostředky půjčuje společnosti v USA: Tato transakce je eurodolarovou operací. Naopak jestliže prostředky prochází americkou bankou v New Yorku, znamená to domácí dolarovou operaci.

37 Mechanismus tvorby euroměn primární emisí a v multiplikačním procesu Při vzniku euroměn je odlišena primární emise od dalšího multiplikačního procesu na euroměnovém trhu. Primární emise může v zásadě proběhnout dvěma způsoby: 1.kapitálovým převodem depozita od obchodní banky, jejíž sídlo se nachází v zemi, kde byla měna původně emitována, do eurobanky, která se nachází mimo měnové území původní emise; 2.vytvořením eurodepozita domácím exportérem ze zdrojů jeho devizového inkasa, které obdržel za vývoz zboží nebo služeb.

38 Multiplikační proces vkladů 1.Běžné depozitum banky v USA přechází přes účty Eurobank na účet firmy v USA / úvěr/ a přeúčtováním se vytváří zvýšení bankovních pasiv na více než dvojnásobek původní částky. 2.Zvýšení bankovních pasiv eurobank neznamenalo zvýšení peněz v oběhu v USA. 3.Celkový objem pasiv bankovního sektoru v USA zůstává stejný, mění se pouze držitelé 4.Americký bankovní sektor slouží pro eurobanky jako rezervní sektor, u kterého eurobanky drží své likvidní rezervy, jako v domácí měně jejich centrální banky.

39 Euroúvěry (eurocredits) využívají zejména velké národní a nadnárodní společnosti (okolo 80 % z celkového objemu euroúvěrů) a dále vlády, vládní instituce a centrální banky. úvěry nad jeden rok, obvyklý termín je 5 let. stamilióny USD, převažuje jejich syndikátní forma, která umožňuje diverzifikovat úvěrové riziko mezi více věřitelů. Sekundární trh s euroúvěry slouží k vyrovnávání likvidity eurobank a je podmíněn ratingovou standardizací. Syndikát tvoří: ohlavní manažer syndikátu (lead manager), který je hlavní organizátor celého úvěru a zpravidla hlavní věřitel; očlenové vedoucí skupiny syndikátu (managing banks), kteří poskytují relativně veliké podíly půjčky, aktivně pomáhají s organizací úvěru a poskytují rady hlavnímu manažerovi úvěru; oostatní účastníci syndikátu (participating banks), kteří se různou měrou podílejí na poskytnutém úvěru.

40 Eurobondy Domestic bonds – emise domácím subjektem na domácím trhu v domácí měně Foreign bonds – emise bondů v domácí měně zahraničním investorem, Yankee bonds, Samurai bonds, Rembrand bonds, Bulldog bonds, pod přísnými emisními regulačními pravidly Eurobonds jsou emitovány na zahraničních trzích v měně třetí země, emise nejsou regulovány, ale musí splňovat podmínky obchodování na sekundárních trzích / Londýn, Luxemburg/ Nejsou regulovány, nesou vysoké úvěrové riziko, emitují subjekty s ratingem AAA, AA, splatnost 3 – 10 let. Vydávány na doručitele /bearer bonds/ za účelem daňových úniků Nominální hodnoty od 1000 do USD, emise 100 – 1000 mil USD Lead manager, co managers, underwriters, sellers – syndikát upisovatelů Spread 1 – 3 %, rozdělen mezi členy syndikátu upisovatelů, emitent dostává při prodeji at par 99 – 97 % nominální hodnoty bondu.

41 Sekundární trh s eurobondy Centrum Londýn, (Amsterdam, Curych, Frankfurt) Market Makers, dvoucestnou kotaci, obdhodují na vlastní účet Brokers zprostředkovatelé, fee 0,025% Clearingová centra Euroclear Clearance Systém Limited v Bruselu (2/3 obchodů) a Cedel v Luxemburgu Custody bans – depozitní banky pro vytištěné bondy, které se nepohybují, jen mění majitele

42 Formy eurobondů Straight bonds – běžné bondy v jedné euroměně s pevnou kuponovou sazbou a platbou. Nákup bondů umožňuje firmám zaparkovat inkaso v zahraniční měně s výnosem a možností plateb mimo domácí devizový trh. Index linked bonds – nominální hodnota bondu se mění s indexem cenové hladiny a chrání hodnotu investice před inflací Currency option bonds – právo dostat úroky a jistinu ve zvolené měně ze dvou až více měn, podle spotového kurzu v den výplaty.

43 Formy eurobondů Dual currency convertible bonds – umožňuje držiteli vybrat si výplatu alternativně v akciích emitenta v domácí měně jeho sídla, pokud je to s ohledem na spotový kurz výhodnější Bonds with option – put, nebo call option, právo investora prodat bond emitentovi, emitenta vyplatit bond investorovi před dobou splatnosti, pokud se očekává pohyb úrokové míry a protisměrný pohyb ceny eurobondu.

44 Off shore Finanční instituce podnikají v offshore zónách především ve třech základních formách: banky, pojišťovny, investiční fondy. Banky Vyšší úroky + přísné utajení Banky operující v offshore zemích lze rozdělit na dvě základní skupiny: a) pobočky, příp. dceřiné společnosti renomovaných zahraničních bank, b) malé soukromé banky. Hlavním těžištěm činnosti standardní offshore banky je shromažďování peněžních prostředků od nerezidentů v místě registrace pobočky (a tedy i od vlastní mateřské banky) a jejich půjčování jiným nerezidentům se ziskem, který je minimálně zdaňován. Nejdůležitějším zdrojem fondů pro tyto půjčky je tzv. euroměnový trh. Odtud jsou zdroje redistribuovány formou půjček a obligací jak offshore, tak i standardními bankami. Na tyto činnosti navazuje provádění spekulací na devizových trzích, případně i účast v jiných relativně riskantních operacích, které nejsou v mateřských zemích bankám povoleny nebo jsou limitovány.

45 . Co slibují offshore banky svým klientům, aby vyrovnaly zvýšené riziko ? Především výrazně vyšší úroky z vkladů, které navíc nezatěžují srážkové daně (tj. vyplácené úroky nepodléhají zdanění v zemi, kde je banka zaregistrována). Druhým faktorem, jenž hraje ve prospěch offshore bank, je velmi přísné zákonodárství týkající se bankovního tajemství. Druhou velkou skupinou off-shore bank jsou malé banky vlastněné soukromými osobami, které se obvykle specializují na různé nestandardní operace. Majitelé bankovních domů tohoto typu využívají především toho, že kapitálové požadavky na založení banky s omezenou působností jsou relativně nízké (základní kapitál asi ve stovkách tisíc USD v závislosti na zemi registrace). Rovněž tento typ peněžních ústavů je velmi populární a zakládají se v širokém měřítku. K nejběžnějším službám, na které se tyto instituce specializují, patří poskytování záruk, získávání levnějších zdrojů od jiných bank, vystupování v kontraktech, které vyžadují účast banky, apod.

46 . Obvykle požadovaná výše bývá pro banky typu A a B (viz níže) podle jednotlivých zemí USD. Pro banky s omezením přibližně od USD. Udělované licence se přitom liší mírou oprávnění, které poskytují. Z tohoto hlediska lze rozdělit offshore banky na několik skupin: 1. Banky kategorie A Tyto banky jsou oprávněny brát vklady od veřejnosti a mohou podnikat jak na na území, kde jsou registrovány, tak i celosvětově. 2. Banky kategorie B Tyto banky mohou podnikat pouze mimo území registrace (tzn. nesmí brát vklady od daňových rezidentů). Jedná se o zdaleka nejpočetnější skupinu. 3. Banky kategorie B s omezením Tyto banky navíc mohou brát vklady pouze od osob vyjmenovaných v licenci. Vzhledem k tomu, že podíl vkladů získaných v zemi registrace nebývá rozhodující, první dva typy licence zaručují, že banky mohou provádět v podstatě jakékoli legální operace.

47 Off shore Země nabízející možnost registrace offshore banky lze pak rozdělit do dvou skupin: 1. Rozvinutá finanční centra, která mají infrastrukturu na západoevropském standardu (především pokud jde o telekomunikace), mají výborné dopravní spojení se světem atd. K nim patří: Kajmanské ostrovy, Hongkong, Bahamy, Guernsey, Jersey. 2. Státy, které jsou málo známé, snaží se přilákat kapitál,a proto umožňují relativně snadnější získání bankovní licence typu B: Anguilla, Grenada, Montserrat, St. Vincent, Turks a Caicos, Palau, Vanuatu.

48 Off shore Pojišťovny: Offshore pojišťovnami se obvykle rozumí pojišťovací společnosti, které se zabývají pojišťováním rizik vznikajících mimo území, kde jsou registrovány. Mají obvykle následující charakteristické znaky, jež je odlišují od standardních pojišťoven založených v ostatních vyspělých zemích. Jsou to: vyšší flexibilita a ochota vytvářet individuální produkty, které jsou způsobeny nižším stupněm regulace činnosti ze strany státu, nižší základní kapitál - řádově ve statisících amerických dolarů, vynětí ze zdanění v zemi registrace (v některých zemích nejsou vyňaty ze zdanění, ale platí daň z příjmu podle místa registrace řádově v jednotkách procent), nepodléhají devizovým omezením v místě registrace.

49 Off shore Pojišťovny: Pojišťovny registrované v daňových rájích profitují především z možnosti podstatně pružněji reagovat na potřeby trhu, než je tomu u klasických pojišťoven. Oproti situaci v členských zemích OECD je zde totiž finanční sektor výrazně méně regulován ze strany státu. Většina zemí, jež vytvořily legislativní rámec pro působení offshore pojišťoven, se nachází v karibské oblasti, kde je standardem používání amerických dolarů. To ve spojení s neexistencí devizových omezení umožňuje investorům vyhnout se rizikům, která vznikají při držení měn, jež se obchodují pouze v omezeném množství a jsou náchylné k silným otřesům. Ke státům umožňujícím relativně snadnou registraci offshore pojišťoven patří především: Antigua a Barbuda, Barbados, Bermudy, Britské Panenské ostrovy, Gibraltar, St. Vincent a Grenadiny, Západní Samoa.

50 Off shore Investiční fondy Využívají skutečnosti, že je lze velmi dobře spravovat ze zemí, v nichž probíhají investiční aktivity fondu a zároveň požívat výhod nízkého zdanění a nízké regulace v daňových rájích, která by jinak v zájmu ochrany investorů snižovala dlouhodobou výnosnost. Výborné legislativní podmínky pro zakládání tohoto typu offshore investičních fondů nabízejí především Kajmanské ostrovy, Britské Panenské ostrovy a Bermudy. Alternativou k fondům registrovaným v karibských zemích jsou pak fondy zakládané na ostrovech Guernsey a Jersey. Ty naopak podléhají silné regulaci v zájmu maximální ochrany investorů. Mnoho z nich je kótováno na Londýnské a jiných předních světových burzách. Některé dokonce mají rating AAA firem Moody`s a Standard & Poors.

51 Off shore Investiční fondy pokračování Offshore fondy se zakládají v nejrůznějších právních formách podle toho, pro jaký druh investorů jsou určeny. Od podílových fondů tak, jak je známe od nás na jedné straně, až po fondy ve formě tzv. partnerství s omezeným ručením (limited partnership) na straně druhé.V tomto případě fond spravuje jeden nebo několik generálních partnerů, kteří za závazky fondu ručí neomezeně. Pasivně pak do takového fondu investuje ještě více partnerů, kteří však již ručí pouze do výše svého vkladu. Tato forma fondů bývá využívána především institucionálními investory. V současné době je možné považovat finanční instituce registrované v offshore zemích za nepostradatelnou součást světového finančního systému, která navíc neustále posiluje své pozice. Hlavní faktory, které podporují tento rozmach, jsou především stále silnější internacionalizace kapitálu a s tím spojená snaha o maximální efektivnost a v neposlední řadě také existence vyššího zdanění ve vyspělých zemích.

52 N_MF_A Mezinárodní finance A 9. Mezinárodní měnový systém Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Banka pro mezinárodní platby, Evropská centrální banka Regionální finanční instituce 52

53 osnova Mezinárodní měnový fond, Světová banka, Banka pro mezinárodní platby ECB Další regionální instituce 53

54 Mezinárodní finanční a měnové instituce internetové portály a weby: Mezinárodní měnový fond/www.mfcr.cz/ Světová banka /www. svetovabanka.cz/ BIS/http://www.bis.org/index.htm European central bank/www.ecb.int./ 54

55 Mezinárodní měnový fond (International Monetary Fund, IMF, MMF) mezinárodní organizace přidružená k OSN, s cílem usnadňovat mezinárodní měnovou spolupráci, podporovat stabilitu směnných kurzů a prostřednictvím půjček podporovat státy, jež zažívají hospodářské potíže. Založen v červenci 1944 v Bretton Woods, New Hampshire, a má v současnosti 184 členských států.1944 Hlavní sídlo MMF ve Washingtonu D.C..Washingtonu D.C. 55

56 Mezinárodní měnový fond historie koncem 30. let formulován v důsledku světové hospodářské krize návrh na založení organizace, jež by vytvořila globální ekonomický systém, který by byl schopný čelit i velkým ekonomickým depresím. Mezinárodní měnový fond, byl založen schválením Článků dohody (Articles of Agreement) na Měnové a finanční konferenci v Bretton Woods v americkém státě New Hampshire Podepsalo 29 vlád včetně ČSR /na přípravě se podílela i exilová vláda ČSR/, byla vyloučena v r a znovu vstoupila v r jako ČR. organizace vznikla v květnu 1946 jako součást poválečných rekonstrukcí, finanční operace Fondu byly zahájeny Společně s MMF vznikla i jeho sesterská organizace Světová banka. 56

57 Základní cíle Fondu definované ve Článcích dohody podporovat mezinárodní měnovou součinnost stálou institucí, která mechanismus konzultací a spolupráce v mezinárodních měnových otázkách; usnadňovat rozmach a vyrovnaný růst mezinárodního obchodu a přispívat tak k podpoře a udržování vysokého stupně zaměstnanosti a reálného důchodu i k rozvoji výrobních zdrojů všech členů jakožto prvořadých cílů hospodářské politiky; podporovat kursovou stabilitu a čelit konkurenčnímu znehodnocováni měny; 57

58 Základní cíle Fondu definované ve Článcích dohody napomáhat při rozvoji soustavy mnohostranného placení pro běžné transakce mezi členy a při odstraňováni devizových omezení Umožnil členům dočasný přistup k všeobecným zdrojům MMF a umožnit jim tak napravit poruchy ve vyrovnávání jejich platebních bilancí; v souladu s výše uvedenými cíli zmírňovat stupeň nerovnováhy platebních bilancí členů MMF 58

59 Organizační struktura a řízení MMF Sbor guvernérů (Board of Governors) je vrcholným orgánem MMF zastupujícím jednotlivé členské země, dalším organizačním stupněm je stejný počet jejich zástupců. Guvernéři a jejich zástupci bývají většinou ministry financí či řediteli centrálních bank jednotlivých států. Sbor guvernérů je oprávněný přijímat nové členy MMF, určovat výši členských kvot (objem kapitálu, který musí každá členská země každoročně zaplatit) a přidělovat SDR Sbor guvernérů se schází během výročních setkání MMF, zpravidla jednou ročně. Vnitřní výbor (Interim Committee), složený z 24 guvernérů, funguje jako poradní orgán Sboru guvernérů.

60 Organizační struktura a řízení MMF Výkonný sbor (Executive Board/Board of Directors), se skládá z 24 zvolených nebo dosazených výkoných ředitelů. Osm členských států (Čína, Francie, Německo, Japonsko, Rusko, Saúdská Arábie, Velká Británie a USA) má právo na jednoho výkonného ředitele, dalších 16 ředitelů zastupuje jednotlivé skupiny států. Výkonný sbor je zodpovědný za záležitosti jednotlivých států (hodnocení vývoje jejich hospodářství, prosazování politiky doporučené MMF apod.) a schází se alespoň třikrát týdně. Výbor pro rozvoj (Development Committee) je společným orgánem MMF a Světové banky. Zabývá se situací v rozvojových zemích a tvoří jej 24 členů, zpravidla se jedná o ministry financí či rozvoje členských států.

61 Organizační struktura a řízení MMF Generální ředitel MMF je volen Výkonným výborem na pětileté funkční období. Účastní se setkání Sboru guvernérů, Vnitřního výboru a Výboru pro rozvoj a dohlíží na zhruba 2700 zaměstnanců této organizace. Podle nepsaného pravidla je ředitel MMF Evropan a ředitel Světové banky občan USA. Christine Lagardeová Ve funkci od: 5. července 2011

62 Hlavní principy členství v MMF Základem kursových vztahů se staly parity měn vyjádřené buď ve zlatě, nebo vztahem k americkému dolaru; k byl zlaty obsah dolaru vymezen na 0, gramů ryzího zlata a oficiální cena činila 35 USD za trojskou unci zlata. Země byly povinny udržovat pohyb svých kursů v rozpětí +/- 1 % od parity. Parity mohly být změněny pouze tehdy, pokud v zemi vznikla základní nerovnováha", přičemž změny větší než 10 % musely být do 72 hodin konzultovány s MMF. Systém stabilních devizových kursů byl jedním z podstatných nástrojů podpory rozvoje poválečné měnové spolupráce. Jeho nevýhodou bylo, že vyžadoval udržování poměrně značných zásob devizových rezerv pro případ, kdy centrální banky musely udržovat kursy svých měn v rámci mezinárodních dohodnutých, velmi úzkých pásem oscilace devizovými intervencemi na devizových trzích. 62

63 Troyská unce Troy weight nebo Troy ounce základní váhová jednotka na národních a mezinárodních trzích stříbra, zlata, platiny a dalších drahých kovů, příp. drahokamů. Název pochází z francouzského města Troyes, kde se v ní poprvé obchodovalo již v období středověku. 1 oz = troyská unce 1 troyská unce = 1/12 troyské libry = 31, gramů 32,15 troyských uncí = 1 kilogram 175 troyských uncí = 192 uncí

64 Hlavní principy členství v MMF Země byly povinny zdržet se diskriminačních praktik v oblasti devizových kursů svých měn, jako jsou např. pluralitní (diferencované) devizové kursy. V dohodách byla zakotvena rovněž zásada postupného přechodu ke směnitelnosti v oblasti plateb za zboží a služby (tj. Článek VIII). 64

65 Krize systému a transformace MMF Druhým základním úkolem MMF bylo poskytování krátkodobé finanční podpory zemím, které vyčerpaly své zahraniční měnové rezervy a ocitly se v potížích. V roce 1971 „pozastavily“ navždy USA (Smithsonianské dohody) volnou směnitelnost dolaru a došlo k první poválečné devalvaci dolaru o V Kingstonu byl v r dotvořen nový systém, připouštějící volně pohyblivé měnové kurzy u členských zemí MMF. Vymezení měnových parit bylo zakázáno provádět ve zlatě a naopak doporučeno v SDR nebo směnitelných měnách. /konec měnové funkce zlata/ Srovnání Brettonwoodských a Kingstonských dohod viz str. 456, kap. 14, Mezinárodní finance 65

66 MMF po roce 1976 MMF je zachován jako konzultační, poradenský a dozorový orgán poskytující krátkodobé půjčky. Postupně byly zapojovány další typy úvěrů: úvěr ke stabilizačnímu financování výkyvů ve vývozu (Compensatory Financing of Export Fluctuations) úvěr k financování výkyvů v nárazníkových zásobách surovin (Buffer Stock Financing) úvěr k financování devizových následků růstu dovozních cen ropy (Oil Facility) doplňková finanční facilita (Supplementary Financial Facility, vytvořená z dalších příspěvků členských zemí v r. 1977). 66

67 Mezinárodní měnový fond IMF je v současné době aktivní v těchto oblastech: dohled prováděný IMF (surveillance ) – monitoring ekonomického a finančního vývoje a politik v členských zemích a na globální úrovni; IMF dále poskytuje poradenství v oblasti měnové politiky finanční asistence (financial assistance ) – půjčování členským zemím s problémy platební bilance, nejedná se o dočasné financování ale o podporu opatření a reforem zaměřených na nápravu těchto problémů technická asistence (technical assistance ) je poskytována vládám a centrálním bankám členských zemí IMF – jedná se o různá expertní školení 67

68 MMF a mezinárodní finanční systém Jednou z hlavních aktivit MMF je dohled nad mezinárodním finančním systémem. „surveillance“, čili dozor nad finanční politikou členských států) je vykonávána formou pravidelné konzultace se zástupci jednotlivých členských států. MMF podle nich následně posuzuje podmínky, za kterých je měna toho kterého státu kupována či prodávána. Konzultace se provádí zpravidla jednou ročně a hodnotí i to, nakolik se členské státy řídí doporučeními MMF. 68

69 Konzultační činnost MMF Podle článku IV Článků dohody (Articles of Agreement) vede MMF dvoustranná jednání s členskými státy, a to obvykle každoročně. Tým pracovníků MMF navštíví tuto zemi, shromáždí ekonomické a finanční informace a prodiskutuje s vedoucími činiteli hospodářský vývoj a politiku země. Czech Republic – 2013 IMF Article IV Consultation Concluding Statement May 20, 2013 Po návratu do ústředí připraví pracovníci zprávu, která tvoří základ jednání Výkonné rady. Na závěr jednání vrchní ředitel jako předseda rady shrne názory výkonných ředitelů a tento přehled je předán orgánům příslušné země. / Public Information Notices/

70 Oznámení (Public Information Notices, PIN) jsou součástí úsilí MMF o zvýšení transparentnosti názorů MMF a analýz hospodářského vývoje a hospodářské politiky. Se souhlasem příslušné země (nebo zemí) jsou oznámení vydávána poté, co ve Výkonné radě proběhne diskuse o konzultacích se členskými zeměmi v rámci článku IV, o jejím dohledu nad vývojem na regionální úrovni, o monitoringu po ukončení programů a o ex post hodnocení členských zemí s dlouhodobějšími závazky v rámci programů. Oznámení jsou také vydávána po diskusích v rámci Výkonné rady o obecných hospodářskopolitických otázkách, pokud v konkrétním případě Výkonná rada nerozhodne jinak.

71 Multilaterální dohled MMF Fond sleduje trendy v globální ekonomice a vývoj na mezinárodních kapitálových trzích. Hlavními nástroji jsou pravidelné publikace MMF Světový ekonomický výhled, Zpráva o globální finanční stabilitě.

72 Special Drawing Rights Zvláštní práva čerpání SDR jsou mezinárodní rezervní měnou, která byla zavedena IMF v roce 1969 k zajištění potřebné výše mezinárodních rezerv, odpovídající aktuální potřebě mezinárodního obchodu – SDR mělo doplňovat úlohu tehdejších rezervních aktiv (zlato, USD). SDR představují pro své držitele aktivum, zvýšení jejich devizových rezerv. IMF je oprávněn vytvořit a přidělit SDR členským zemím IMF, které se na operacích s SDR zúčastní, SDR jsou přidělovány v závislosti na výši členských kvót. Doposud IMF emitoval 21,4 mld. SDR, tj. cca 32 mld. USD (poslední emise se uskutečnila v období ). Hodnota SDR je určována denně, je tvořeno košem čtyř hlavních měn – EUR, GBP, JPY a USD. Složení tohoto měnového koše je každých pět let přezkoumáno, aby byla zajištěna reprezentativní úroveň vah jednotlivých měn v měnovém koši. 72

73 Financování z MMF a členské kvóty Primárním prostředkem financování prostřednictvím MMF je zdroj, který se skládá z úpisů kapitálu, placeného každou členskou zemí. Každá země při připojení se k MMF upisuje tedy určitou sumu peněz, tzv. členskou kvótu. Členský vklad se rovná kvótě a člen jej upisuje v plné výši. 25 % musí být splaceno v měnových aktivech podle dispozic MMF (SDR nebo použitelné měny) a zbytek ve vlastní měně členského státu.

74 Úvěrové mechanismy MMF Stand-By Arrangement je způsob poskytováni úvěru Fondem, který byl zaveden v roce V situaci, kdy má členský stát problémy s platební bilancí, může požádat Fond o překlenovací úvěr. Země se zavazuje uplatňovat určitou hospodářskou politiku, kterou nařídí Fond, aby co nejrychleji odstranila problémy s platební bilancí. Nyní si může země půjčit ročně 200% své členské kvóty, kumulativní limit je stanoven na 600% členské kvóty. Obvykle je půjčka poskytovaná na měsíců, horní hranice však je stanovena na 36 měsíců. Ke splacení musí dojít během 3,25- 5 let od okamžiku obdržení pomoci. Rozšířená facilita vznikla v roce 1974 a slouží k řešení vážnějších problém platební bilance. Předpokladem pro obdržení pomoci slouží předložení plánu na obnovení vnější rovnováhy. V rámci této facility země dostávají půjčky od Fondu na delší dobu než při financování pomocí překlenovacího úvěru. Půjčka může být poskytnuta maximálně na dobu v délce 3 let s prodloužením na 1 rok. Ke splacení by mělo dojít během 4,5-10 let. Limity na vypůjčené částky jsou shodné s limity překlenovacího úvěru. Prostředky nad tyto limity mohou státy získat pouze ve velmi výjimečných situacích na základě přísných podmínek..

75 Úvěrové mechanismy MMF Flexibilní úvěrová linka (Flexible Credit Line, FCL). Aby určitý stát mohl získat půjčku pomocí tohoto programu, musí splnit předem stanovená kvalifikační kritéria. Na zakladě FCL získávají země jednorázový přístup ke zdrojům Fondu, velikost úvěru se zjišťuje pro každý případ zvlášť. Neexistuje limit čerpání z Fondu2, na rozdíl od Krátkodobé likviditní facility, kde státy mohly čerpat úvěr maximálně do výše 500% členské kvóty. 30. srpna 2010 Rada výkonných ředitelů fondu schválila vytvoření nového úvěrového rámce, tzv. Preventivní úvěrová linka (Precautionary Credit Line, PCL). Tento instrument byl zaveden pro státy, které neodpovídají přísným podmínkám FCL, ale jejich ekonomická politika je v dobrém stavu. PCL poskytuje členským zemím přístup ke zdrojům Fondu ve výši 500% členské kvóty, kumulativně pak do výše 1000% členské kvóty.

76 Úvěrové mechanismy MMF Spolu s modernizací Preventivní úvěrové linky došlo k určitým změnám v politice pomoci v případě nouze (Policy of Emergency Assistance). Před tím existující pomoc při přírodních katastrofách (Emergency Natural Disaster Assistance) a pomoc zemím postiženým válkou (Emergency Post-Conflict Assistance) byly sloučeny do jednoho instrumentu – Instrument rychlého financování (Rapid Financing Instrument). Tento instrument byl měl sloužit při poskytování nouzové pomoci, jíž mohou využít všechny členské země (zemím s nízkými příjmy je však doporučeno používat speciální instrument Rapidní úvěrovou facilitu (Rapid Credit Facility)..

77 Členské kvóty Členské kvóty MMF jsou klíčové v činnosti a řízení MMF ze čtyř důvodů. 1.Výše členské kvóty se přímo promítá do hlasovací síly, protože počet hlasů každé země je založen na velikosti kvóty. 2. Velikost členské kvóty určuje, kolik si dotyčná země může půjčit od MMF, 3. kolik finančních prostředků by mohla MMF půjčit (když bude vyzvána) a 4.kolik jí bude přiděleno zvláštních práv čerpání (dále SDR) v případě odsouhlasené alokace. 77

78 Členské kvóty Pro přidělení kvóty používá MMF vzorec k určení relativní pozice daného státu ve světové ekonomice vzorec se skládá z váženého průměru HDP (váha 50 %), otevřenosti (váha 30 %), ekonomické variability (váha 15 %) a mezinárodních rezerv (váha 5 %). Kvóty jsou revidovány každých 5 let a může dojít jak k jejich navýšení, tak k jejich přerozdělení mezi členskými zeměmi. Jakákoliv změna musí být odsouhlasena 85 % hlasů členských zemí 78

79 Kvóty členských zemí MMF po aktualizaci 2007 země/oblast/Podíl na celkové kvótě (v %) Výše kvóty (v mil. SDK) USA17, Kanada2, Rusko2, Švýcarsko1, EU32, Asie11, Čína3, Indie1, Korea1,32927 Střední východ7, Turecko0,51191 Latinská Amerika7, Mexiko1, Brazílie1,43036 Afrika5, Austrálie1, Ostatní země9,821317

80 Reformy MMF V oblasti reformy kvót Rada guvernérů přijala dne Rezoluci č. 63-2, jejíž naplnění vyžaduje změnu Dohody. V oblasti financování MMF Rada guvernérů přijala dne Rezoluci 63-3, jejíž naplnění též vyžaduje změnu Dohody 80

81 Rezoluce rady guvernérů č První část Rezoluce upravuje systém zvýšení členských kvót u podreprezentovaných zemí na základě nového modelu pro výpočet kvót a přijetí zásad pro budoucí zvyšování kvót. Na základě těchto výpočtů dojde ke zvýšení členských kvót u 54 členských zemí. Skutečné kvóty řady zemí včetně ČR jsou z historických důvodů nižší, než kvóty vypočtené podle vzorce odrážejícího aktuální velikost HDP, otevřenost ekonomiky, variabilitu běžných plateb a výši devizových rezerv.

82 Váha ČR v rámci MMF stoupla, návrh schválila vláda Původní členská kvóta ČR v MMF 1,002 miliardy tzv. zvláštních práv čerpání (Special Drawing Rights; SDR). kvóta ČR vzrostla na 2,180 miliardy SDR. Česko navýšení splácí z jedné čtvrtiny hotově z devizových rezerv České národní banky a ze tří čtvrtin formou směnky ČNB. Od velikosti kvóty se odvíjí počet hlasů každé země. Také určuje, kolik by která země mohla fondu půjčit, pokud ji o to požádá.

83 Spory v MMF členské země vedou spory o novou podobu vzorce již přes dva roky. Podle dohody uzavřené v rámci zasedání finančních představitelů skupiny G20 v roce 2010 v Soulu se na rozvíjející země mělo přesunou více než šest procent hlasovacích práv. Jejich spravedlivější přerozdělení má totiž odrážet ekonomický vzestup zemí jako jsou Čína, Brazílie a dalších rychle se rozvíjejících ekonomik. Tyto státy od nového vzorce očekávají, že jim poskytne větší pravomoci při ovlivňování této globální finanční instituce se sídlem ve Washingtonu. Především zástupci Evropy v MMF jsou obviňováni, že se brání změně, jež by oslabila jejich tradičně silnou pozici v rámci fondu.

84 Fast Facts on the IMF Membership: 188 countries Headquarters: Washington, D.C. Executive Board: 24 Directors representing countries or groups of countries Staff: Approximately 2,600 from 142 countries Total quotas: US$362 billion (as of 8/28/14) Additional pledged or committed resources: US$1 trillion Committed amounts under current lending arrangements (as of 8/28/14): US$185 billion, of which US$161 billion have not been drawn Biggest borrowers (amount outstanding as of 8/28/14): Greece, Portugal, Ireland, Ukraine Biggest precautionary loans (amount agreed as of 8/28/14): Mexico, Poland, Colombia, Morocco Surveillance consultations: 122 consultations in 2012 and 122 in 2013 Technical assistance: 246 person years in FY2013 Original aims: promote international monetary cooperation; facilitate the expansion and balanced growth of international trade; promote exchange stability; assist in the establishment of a multilateral system of payments; and make resources available (with adequate safeguards) to members experiencing balance of payments difficulties.

85 Skupina Světové banky – WBG (World Bank Group) tvoří pět organizací: 1.Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (International Bank for Reconstruction and Development - IBRD) – 2.Mezinárodní finanční korporace (International Financial Corporation – IFC) 3.Mezinárodní rozvojová asociace (International Development Association – IDA) 4.Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů (International Centre for Settlement of Investment Disputes – ICSID) 5.Mnohostranná agentura pro investiční záruky (Multilateral Investment Guarantee Agency – MIGA)

86 WBG Hlavním cílem činnosti WBG je snižování chudoby prostřednictvím podpory rozvoje ekonomik rozvojových zemí a transformujících se ekonomik. Hlavními nástroji k dosažení tohoto cíle je dlouhodobé financování (půjčky a kapitálové vklady) a poskytování technické pomoci. Jako sídlo WBG byl zvolen Washington D.C V současné době je členem WBG 184 zemí.

87 Vztahy ČR a WB Československá republika byla zakládajícím členem WBG. Roku 1954 bylo členství přerušeno pro neplnění základní povinnosti poskytovat informace. Roku 1990 bylo členství České a Slovenské federativní republiky obnoveno. Samostatná ČR je členem ode dne svého vzniku, tj. od V roce 1991 poskytla IBRD tehdejšímu Československu půjčku SAL (Structural Adjustment Loan) ve výši 450 mil. USD na financování strukturálních změn ekonomiky, zejména budování infrastruktury. Po rozdělení Československa přešlo na ČR 300 mil. USD. Tato půjčka byla v roce 2003 předčasně splacena. Další půjčky ČR od IBRD nemusela čerpat.

88 Vztahy ČR a WB Kapitálový vklad ČR ČR upsala kapitál v celkové hodnotě 761 mil. USD (z celkové hodnoty kapitálu 188,22 mld. USD), z toho splacená část činí 45,9 mil. USD (z 11,39 mld. USD). Podíl ČR na hlasovacích právech je 0,41%. Zastoupení ČR ve WBG Česká republika je členem konstituence sdružující následující státy: Belgie, Bělorusko, ČR, Kazachstán, Lucembursko, Maďarsko, Rakousko, Slovenská republika, Slovinsko a Turecko. ČR graduovala z operací IBRD dne a stala se partnerem WB Spolupráce v rámci konstituence se řídí konstituenční smlouvou účinnou od 1. listopadu 2004 do 31. října Guvernérem WBG za ČR je vždy ministr financí ČR.

89 Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj ( International Bank for Reconstruction and development - IBRD) poskytuje úvěry klientským zemím, kterými mohou být země s transformující se ekonomikou a některé rozvojové země. IBRD není bankou pro nejchudší země IBRD byla založena na konferenci konané v Bretton Woods (New Hampshire, USA) v červenci 1944 Vzhledem k výbornému ratingu má možnost půjček za výhodných podmínek. Zaměřuje se zejména na dlouhodobé projekty hospodářského rozvoje v délce Iet. Celkový objem poskytnutých úvěrů nesmí převýšit objem vlastního kapitálu.

90 Mezinárodní finanční korporace (International Financial Corporation – IFC) financuje rozvojové projekty uskutečňované jinými subjekty než státem v zemích třetího světa a transformujících se ekonomikách formou dlouhodobých úvěrů a minoritních kapitálových vkladů družstevnímu a soukromému sektoru. Poskytuje úvěry na investice s rozpočtem od 20 mil USD a úvěrově se angažuje do 25% této investice Založena v roce 1956.

91 Mezinárodní rozvojová asociace (International Development Association – IDA) pomáhá financovat programy pro rozvoj vzdělávání a pro zdravotní péči v nejchudších zemích. Výhodné podmínky – bezúročné půjčky, jen poplatek 0,75 % z poskytnutých fondů Zdroje získává především od dárců /dárcovské konference/ Založena v roce 1960.

92 Mezinárodní centrum pro řešení investičních sporů (International Centre for Settlement of Investment Disputes – ICSID), Založeno ICSID je prostředníkem pro urovnávání sporů mezi vládami a soukromými zahraničními investory. ve smírčích řízeních a arbitrážích. Strany sporu se na ICSID obrací dobrovolně, po souhlasu s arbitráží však nemohou jednostranně odstoupit. Centrum je autonomní organizací s úzkými vazbami na Světovou banku. Všichni jeho členové jsou zároveň členy Světové banky. Ve správní radě ICSID, jíž předsedá prezident Světové banky, má každá země, která úmluvu ratifikovala, jednoho zástupce.

93 Mnohostranná agentura pro investiční záruky (Multilateral Investment Guarantee Agency – MIGA) poskytuje záruky soukromým investorům na politické riziko země (= znárodnění, občanské války). Za poskytnuté záruky inkasuje nízké pojistné prémie Založena 1988.

94 Půjčky Světové banky jsou určeny na konkrétní rozvojové projekty i na technickou pomoc a poradenství. Světová banka pomáhá zemí zajistit dodávky pitná vody svým obyvatelům, budovat školy, zvyšovat produktivity zemědělství, obhospodařovat lesy a další přírodní zdroje, stavět a udržovat silnice, železnice a přístavy, snižovat znečištění ovzduší a řešit jiné ekologické problémi, budovat telekomunikační sítě, vyrábět a rozvádět elektrickou energii, rozšiřovat zdravotní péči, zejména pro ženy a děti a modernizovat. Světová banka také působí jako katalyzátor, který stimuluje investice a půjčky jiných subjektů. Kromě toho Banka půjčuje peníze na najmutí technických expertů a na pomoc zemím v transformaci jejich ekonomik s cílem vyšší výkonnosti a produktivity. V průměru Světová banka poskytne každý rok půjčky ve výši 20 miliard dolarů vládám rozvojových zemí na podporu více než 225 projektů.

95 Banka pro mezinárodní platby Banka pro mezinárodní platby (Bank for International Settlement – BIS) je mezinárodní organizace pro podporu mezinárodní měnové a finanční spolupráce slouží jako banka pro centrální banky Banka byla založena v roce 1930 jako zúčtovací mezinárodní centrum pro vypořádání válečných náhrad placených poválečným Německem po 1.WW Jako zúčtovací centrum sloužila i po 2.WW. V pozdější době vzhledem ke změnám na světových finančních trzích se změnila na metodické, teoretické a informační centrum pro centrální banky a zejména pro bankovní dohled Banka pro mezinárodní platby má ustředí v Basel a dvě pobočky v Honkongu a Mexico City

96 BIS V současnosti jsou členy BIS všechny evropské banky včetně ECB a CB USA, Kanady, Japonska, Austrálie, JAR, Argentiny, Filipín... (celkem 55 členů). Sídlo má v Basileji, není subjektem švýcarského práva, je osvobozena od placení daní, má veškeré výsady centrálních bank. Základní kapitál mil. zlatých franků, který je rozdělen na 600 tisíc akcií po francích. Tyto akcie jsou rozděleny mezi členské země. Splacený kapitál tvoří 20% (300mil. franků). Dalšími zdroji jsou depozita ve volně směnitelných měnách (USD, EUR), zlatě, depozita mají krátkodobou splatnost – max. 1 rok. Odhaduje se, že spravuje 10% celkových rezerv CB. Aktiva tvoří CP ve volně směnitelných měnách, úvěry, zlato. Aktiva jsou vysoce likvidní. Většina zisku je přerozdělena ve prospěch rezervních fondů.

97 BIS působnost Centrum mezinárodní spolupráce, v oblasti centrálního bankovnictví a bankovního dohledu s cílem zajištění měnové a finanční stability Centrum mezinárodního ekonomického a měnového výzkumu Banka centrálních bank v oblasti spolupráce při řízení devizových rezerv Zprostředkovatel při uzavírání mezinárodních finančních dohod

98 Evropská centrální banka Evropská centrální banka (dále jen „ECB“) byla založena v roce 1998 Smlouvou o Evropské unii a má sídlo ve Frankfurtu (v Německu). Jejím úkolem je řídit euro – jednotnou měnu EU – a zabezpečovat stabilitu cen pro více jak dvě třetiny občanů EU, kteří používají euro. ECB rovněž odpovídá za definování a provádění hospodářské a měnové politiky EU. V rámci své funkce ECB spolupracuje s „Evropským systémem centrálních bank“ (ESCB), ke kterému náleží všech 27 zemí EU. Pouze 15 z těchto zemí však zatím přijalo euro. Těchto 15 zemí společně vytváří tzv. „eurozónu“ a jejich centrální banky společně s Evropskou centrální bankou tvoří tzv. „eurosystém“.

99 Evropská centrální banka ECB pracuje naprosto nezávisle. Ani ECB ani národní centrální banky eurosystému ani žádný člen jejich rozhodovacích orgánů nemůže žádat ani přijímat pokyny od žádného jiného orgánu. Orgány EU a vlády členských států musí tuto zásadu dodržovat a nesmí se snažit ovlivňovat ECB ani národní centrální banky. V úzké spolupráci s národními centrálními bankami EIB připravuje a provádí usnesení přijatá rozhodovacími orgány eurosystému – Radou guvernérů, Výkonnou radou a Generální radou. Prezidentem ECB se v listopadu roku 2003 stal Jean-Claude Trichet z Francie.

100 Evropská centrální banka Jedním z hlavních úkolů ECB je udržovat cenovou stabilitu v eurozóně tak, aby se kupní síla eura nesnižovala v důsledku inflace. Cílem ECB je zajistit, aby meziroční zvýšení spotřebitelských cen bylo nižší, ale blížilo se 2 % ve střednědobém výhledu. To zajišťuje dvěma způsoby: 1.kontrola množství peněz v oběhu. Bude-li totiž množství peněz v oběhu ve srovnání s množstvím zboží a služeb příliš velké, dojde k inflaci. 2.je monitorování cenových trendů a posuzování rizik, které ovlivňují cenovou stabilitu v eurozóně. Kontrola množství peněz v oběhu mimo jiné spočívá v určování úrokových sazeb v rámci eurozóny.

101 Evropská centrální banka - orgány Výkonná rada sestává z prezidenta ECB, viceprezidenta a čtyř dalších členů, kteří jsou všichni jmenováni na základě společné dohody prezidentů či předsedů vlád zemí eurozóny. odpovídá za provádění měnové politiky, jak ji definuje Rada guvernérů (viz. níže), a za vydávání pokynů národním centrálním bankám. Připravuje rovněž zasedání Rady guvernérů a je odpovědná za každodenní řízení ECB. Rada guvernérů je nejvyšším rozhodovacím orgánem Evropské centrální banky. Tvoří ji šest členů Výkonné rady a guvernéři 15 centrálních bank eurozóny. Předsedá jí prezident ECB. prvotním posláním je definovat měnovou politiku eurozóny, a zejména určovat úrokové sazby, za kterých mohou obchodní banky obdržet peníze od Centrální banky. Generální rada- sestává z prezidenta a viceprezidenta ECB a guvernérů národních centrálních bank všech 27 členských států EU.

102 Regionální finanční instituce Podle vzoru Světové banky, která má globální dosah a působnost, vzniklo od šedesátých let ve světě několik bank, které se orientují na rozvojovou problematiku. Tyto banky působí regionálně, a jejich dosavadní činnost je také podrobována kritice stejně jako v případě Světové banky. Tyto banky při tom mnohdy patří v regionálním měřítku ke klíčovým hráčům, a podílejí se na projektech, které jsou přínosné a pomáhají místnímu rozvoji.

103 Regionální finanční instituce Evropská investiční banka (EIB), založená v roce 1958 Římskou smlouvou, je institucí EU pro poskytování dlouhodobých úvěrů. Půjčuje peníze subjektům veřejného i soukromého sektoru na projekty v evropském zájmu, a to zejména v těchto oblastech: soudržnost a konvergence regionů EU; podpora malých a středních podniků; životní prostředí; výzkum, vývoj a inovace; doprava; energetika. EIB působí v EU a v dalších asi 140 zemích světa, s nimiž EU uzavřela dohodu o spolupráci.

104 Regionální finanční instituce Evropská banka pro obnovu a rozvoj European Bank for Reconstruction and Development - EBRD) byla založena v roce 1991 v Londýně. Klienty země střední a východní Evropy při budování tržního ä demokratického prostředí. Členy banky je 61 zemí, Evropské společenství a EIB cílem finanční pomoci je 29 zemí od střední Evropy po střední Asii. Investice poskytuje společně s dalšími soukromými investory, Ze 70 % do soukromého sektoru a 30 % do sektoru veřejného. Půjčky a investice jdou na rozvoj soukromého podnikání, privatizaci či restrukturalizaci státních firem či na podporu komunálních služeb.

105 Regionální finanční instituce Meziamerická rozvojová banka (Inter-American Development Bank — IADB) založena v roce Jejími členy je 47 států včetně některých evropských zemí, Izraele a Japonska; ze všech rozvojových bank disponuje největším kapitálem. K poskytování půjček a investic má několik nástrojů, fondů a institucí, rozhodující slovo v ní mají Spojené státy. Sídlí ve Washingtonu financuje různé projekty v latinskoamerických zemích, zejména v oblasti infrastruktury.

106 Regionální finanční instituce Africká rozvojová banka (African Development Bank — AFDB) byla založena v roce 1964; posláním je urychlení ekonomického rozvoje a integrace afrických zemí do světové ekonomiky pomocí rozvojových projektů. V roce 1972 byl vytvořen Africký rozvojový fond, jehož původním účelem bylo poskytnout vývozcům kapitálu kontrolu nad poskytnutými prostředky a zahrnout do investičního portfolia banky i neafrické zdroje. Původně sídlila v Abidjanu v Pobřeží slonoviny, ale v únoru 2003 se kvůli konfliktu v této zemi přesunula do Tunisu

107 Regionální finanční instituce Asijská rozvojová banka (Asian Development Bank — ADB) založily asijské, severoamerické a některé evropské státy v roce 1966 na doporučení Hospodářské komise OSN pro Asii. oficiálním posláním je podporovat ekonomický růst a spolupráci v Asii s důrazem na méně rozvinuté země. Může poskytovat půjčky i přímé investice. Sídlem banky je filipínská Manila. Banka také vytváří důležité statistiky o ekonomice regionu a jednotlivých zemích. Jako nástroj pro shromažďování prostředků vytvořila Asijský rozvojový fond, z něhož plyne pomoc především chudším asijským zemím.

108 Regionální finanční instituce Islámská rozvojová banka (Islamic Development Bank — IDB) strukturálně kombinuje postavení rozvojové finanční instituce západního typu a islámské tradice v souladu s islámským právem šaría. Byla založena v roce 1974 pětadvaceti islámskými státy, nyní má 55 členů a nejsilnějšími akcionáři jsou ropné státy Perského zálivu. Sídlí v saúdskoarabské Džiddě. Svoji pomoc uskutečňuje prostřednictvím přímých kapitálových vstupů nebo půjček a mimo islámský svět prakticky nepůsobí.

109 Banka a fond BRICS Dohoda zemí BRICS z června 2014 Cílem vytvoření nové banky je zajištění finanční podpory v případě prudkého snížení zlatých a valutových rezerv členských států. Objem fondu bude tvořit 100 miliard dolarů a vznikne z členských příspěvků zemí BRICSu Sídlo instituce bude v Hongkongu

110 Banka a fond BRICS 41 miliard USD poskytne Čína, 18 miliard USD Rusko, Indie a Brazílie. 5 miliard USD JAR. Objem pomoci, která může být poskytnuta, je omezena příspěvkem Pokud nějakou zemi potká problém s odtokem financí a bude pod tlakem valutových trhů, může ihned získat až 30 procent svého podílu. Zbylá část pomoci může být poskytnuta pouze v případě, když země bude součástí stabilizačního programu MMF.


Stáhnout ppt "N_MF_B Mezinárodní finance 3. soustředění Témata Systémy devizového kurzu a determinace devizového kurzu Euroměnový trh Mezinárodní měnový systém Magisterské."

Podobné prezentace


Reklamy Google