JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA

Prezentace na téma: "JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA"— Transkript prezentace:

1 JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZDRAVOTNĚ SOCIÁLNÍ FAKULTA
Metodologie výzkumu Doc. Ing. Lucie Kozlová, Ph.D. Katedra sociální práce a sociální politiky

2 Základní kroky Námět a výzkumný problém
Dosavadní stav poznání – současný stav Cíl a hodnota výzkumu Předmět výzkumu Zkoumaný soubor Metody a techniky Zpracování Organizační zabezpečení Využití výsledků výzkumu

3 Námět a výzkumný problém
správné postavení problému (co vlastně chceme zkoumat) např. Problematika porodnosti u vysokoškolsky vzdělaných žen výzkumný problém ve většině případů pátrá po odpovědi na otázku mezi dvěma, či více proměnnými např. z jakého důvodu klesá porodnost u vysokoškolsky vzdělaných žen

4 Dosavadní stav poznání – současný stav
K získání poznatků, zda je uspokojivý dosavadní stav poznání určitého jevu, je nutné zodpovědět si především následující otázky: Jaké poznatky jsou o daném problému známy a co ještě nebylo poznáno? Je k dispozici odpovídající rozsah potřebné literatury (zdrojů) a byl problém konzultován s jinými odborně fundovanými specialisty? Jakých poznatků bylo dosaženo v terénu (výzkumné studie – MPSV, MZ, VÚPSV)?

5 Cíl a hodnota výzkumu Cíl musíme formulovat co nejpřesněji a nejkonkrétněji Např. Nestačí říci, že budeme sledovat spokojenost klientů se sociálními službami, ale musíme jasně stanovit, které složky (ze sociální služby) jsou z hlediska současné situace nejvýznamnější – např. odbornost personálu, technické zajištění služby, dodržování práv klientů, podmínky poskytování služby atd. Dílčí cíle vztahující se k pracovním hypotézám Klademe si otázky vztahující se k hodnotě výzkumu: Za jakým účelem realizovat právě tento výzkumný problém? K jakým možnostem praktické aplikace dojde jeho vyřešením (jaké bude využití pro praxi)?

6 Předmět výzkumu Když získáme co nejvíce výchozích poznatků o daném jevu, je možné formulovat předmět výzkumu. Provést optimální redukci původních širších záměrů, tím docílit zúžení problematiky a možnosti volit jen některé její specifické složky. Dále je také žádoucí přesně definovat všechny základní pojmy, proměnné výzkumu a stanovit hypotézy (kvantitativní výzkum).

7 Hypotéza Hypotézu chápeme jako obecný výrok (předběžnou domněnku) o vztahu mezi jevy nebo jejich určitými stránkami. Hodnověrnost hypotézy je podmíněna získáním dalších důkazů, faktů, argumentů, potvrzení pravdivosti. Má-li být hypotéza potvrzena, musí odpovědět na všechna stanovená fakta a tvrzení.

8 Druhy hypotéz Předvědecká hypotéza – orientační, intuitivní
Prvotní - bývá zpravidla obsažena v úvodní studii. Má většinou poměrně obecnou a obtížně ověřitelnou formulaci. Východisková (teoretická, hlavní) – explikace (vysvětlení, výklad) prvotní hypotézy, která je provedena na základě zevrubného a intenzivního studia vědeckých a dalších poznatků týkajících se daného jevu. Je východiskem pro tvorbu pracovních (operačních) hypotéz. Pracovní (operační) jsou charakteristické věcnějším obsahem, který se dá formulovat aplikací operacionalizovaných obecných pojmů. Vznikají bližším určením východiskové (hlavní) hypotézy. Lze je ověřovat (verifikovat) tak, že jsou testovány všechny znaky vyjádřené hypotézy o souvislostech mezi proměnnými. Statistická (empirická) - specifický případ, ověřovány nebo falzifikovány pomocí empirického materiálu (na základě dlouholeté zkušenosti).

9 Formy hypotéz Hypotéza ve formě výroku (nejčastější)
jednoduchost, verifikovatelnost či falzifikovatelnost, srozumitelnost Chyby: formulace v negativní podobě komplikovaná formulace obsažen rozpor Hypotéza ve formě otázky jednoduchost, srozumitelnost, ale obtížná verifikovatelnost či falzifikovatelnost

10 Obsah hypotézy Souvislost mezi dvěma případně více jevy - nejobvyklejší Hypotéza obsahuje pouze jeden jev resp. jeho výskyt – méně obvyklá ! Počáteční podmínky !

11 Hypotéza a verifikace Explanační funkce (potvrzení) hypotézy – po sběru dat a jejich analýze Smysluplnost hypotézy (verifikace) – před metodikou

12 Smysluplnost hypotézy (verifikace)
Smysluplnost výroku závisí na tom, zda je správně logicky utvořen (logická syntaxe), zda koresponduje s realitou (logická sémantika), zda je adekvátně používán uživatelem (logická pragmatika)

13 Logická syntaxe Správný výrok
O pacienty, kteří jsou hospitalizováni v nemocnici, pečuje lékař. Nesprávný výrok Pacienti v nemocnici mají příznivý zdravotní stav. Extrém: Percepce chování minorit je refundantně adekvátní k přírodním vlivům.

14 Logická sémantika Správný výrok
Se zvyšujícím se věkem žen se snižuje znalost o antikoncepci. Péče o klienta v domácím prostředí je levnější než v ústavní péči. Nesprávný výrok Mladé ženy znají antikoncepci, protože jsou krásné. Péče o klienta v domácím prostředí je levnější, ale ústavní péče je klidnější.

15 Logická pragmatika Správný výrok Cesta je mokrá, protože pršelo.
Sociální služby splňují kvalitativní požadavky, ale nevyhovují kvantitativně. Nesprávný výrok Cesta je mokrá, protože pláče pod tíhou projíždějících kamionů. Sociální služby jsou v podstatě vyhovující.

16 Shrnutí – verifikace hypotézy
Verifikace (smysluplnost) hypotézy je logický proces, jehož pozitivním cílem je dobře formulovaná hypotéza a negativním cílem je odstranění nepřijatelných výrazů z ní. Verifikace hypotézy je metoda prověřování měřitelnosti vlastního objektu. Verifikace hypotézy je metoda prověřování adekvátnosti výrazů použitých pro popis vlastností objektů. Verifikace hypotézy je metoda prověřování míry diskurzivizace výzkumníka, který hypotézu formuluje.

17 Verifikovaná (smysluplná) hypotéza je hypotéza, jejíž složky mají alespoň v principu empiricky určitý význam a která jako celek koresponduje se zkoumanou skutečností.

18 Hypotéza a falzifikace
Falzifikace = nepravdivost, falešnost Metoda demarkace (oddělení) = postup, který má zajistit kvalitu a heuristickou (objevnou, tvořivou) hodnotu hypotézy. Každý empirický vědecký systém musí být vyvratitelný zkušeností. Uplatňuje se ve fázi formulování hypotézy (před metodikou).

19 Srovnání verifikace a falzifikace hypotézy
Verifikace hypotézy Falzifikace hypotézy Cíl pozitivní Smysluplnost hypotézy Demarkace hypotézy Cíl negativní Eliminace nesmyslné hypotézy Eliminace nevědecké hypotézy Logický nástroj Indukce Dedukce

20 Shrnutí – falzifikace hypotézy
Falzifikace hypotézy je logický proces, jehož pozitivním cílem je dobře formulovaná hypotéza a negativním cílem je odstranění heuristicky neefektivní hypotézy. Hypotéza, kterou nelze falzifikovat, je problematickým metodologickým nástrojem. Hlavní funkcí falzifikace hypotézy je demarkace hypotézy a tedy odstranění hypotézy, která brání vzniku poznatků, jež mohou být v rozporu s dosavadní zkušeností. Falzifikace hypotézy je metoda prověřování míry otevřenosti výzkumníka novým a neobvyklým poznatkům. Falzifikace hypotézy je metodou prověřování schopnosti výzkumníka opouštět autoritativní způsoby legitimizace vědeckého poznání ve prospěch jiných.

21 Falzifikovaná hypotéza je hypotéza vyvrácená z ní odvozeným jedinečným výrokem pomocí falzifikující inference (usuzování, odvozování) založené na formálně logické proceduře modus tollens.

22 Vysvětlení + příklad Falzifikace hypotézy preferuje možnost budoucí zkušenosti před danou zkušeností. Příklad: Hypotéza: Cesta je mokrá, protože pršelo. Musí být cesta mokrá pouze od deště? Obecná zkušenost je, že ano. Ale existuje i možnost, že může být mokrá i z jiného důvodu (např. kropící vůz). Tím, že tuto možnost připustíme jsme falzifikovali hypotézu a ta se stala pro účely výzkumu vhodným metodologickým nástrojem.

23 Zkoumaný soubor Základní soubor (populace) Zkoumaný
Výběrový soubor (vzorek) soubor Cílový soubor (cílová populace) Př. Životní styl bezdomovců v ČR ZS = bezdomovci ČR VS = vybraní bezdomovci na základě výběru (kvótní, účelový…) CS = pracovníci hygieny, sociální pracovníci, lékaři,

24 Reprezentativnost vzorku
Různé druhy výběrů (systematický, vícestupňový, stratifikovaný, kvótní atd.) Základní hlediska dle reprezentativnosti: pohlaví, věk, vzdělání, lokalita, sociální status 4 % nebo 10 % dle velikosti ZS

25 Základní soubor (ZS) = uživatelé sociálních služeb
Výběrový soubor = oslovení uživatelé (vyjádřeno v % ze základního souboru) do 100 uživatelů 80% do uživatelů 40% do 10 000 uživatelů 7,5% do 100 000 uživatelů 1,5% Například: Celkový počet osob bez přístřeší, které využívají sociální službu je cca 100 (základní soubor), pak velikost vzorku, tzn. oslovených uživatelů, bude 80.

26 Validita a reliabilita
!GIGO = garbage in, garbage out ! Validní měření = je takové měření, které skutečně měří to, co jsme zamýšleli měřit. Reliabilní měření = je takové měření, které nám při opakované aplikaci dává shodné výsledky (při nezměněném vnějším kritériu).

27 Kontrola validity založena na:
Srovnání s vnějším kritériem Členství ve známé skupině Prediktivní validita Souběžná validita Konstruovaná validita (hypotézy) Obsahu měřeného jevu Mínění skupiny soudců Výčtem obsahu Zjevná validita

28 Metody a techniky Cíl Metody a techniky Kvantitativní Kvalitativní
Integrovaný Cíl Testování hypotéz, generalizace dat Tvorba hypotéz, popis problému, nelze generalizovat data Podle převažující strategie (problému) – testování či tvorba hypotéz Metody a techniky Standardizované (řízené) Experiment Pozorování Dotazování rozhovor dotazník (survey) anketa Průzkum Analýza dokumentů sekundární analýza dat obsahová analýza Nestandardizované (neřízené) skupinová diskuse brainstorming analýza osobních dokumentů Kombinace metod a technik kvalitativního a kvantitativního výzkumu dle převažujícího problému

29 Pokračování předchozí tabulky
Kvantitativní Kvalitativní Integrovaný Prostředky Dotazník Záznamový arch pro rozhovor či pozorování Anketní lístek Nahrávky na diktafonu (průzkum) Systematické shromažďování tzv. polních dat ve formě písemné, nahrané na diktafon či kameru Kombinace prostředků kvantitativního a kvalitativního výzkumu Příklady Průzkum informovanosti široké veřejnosti o sociálních službách (řízený rozhovor nebo survey popř. anketa) Sociální potřeby rodin s dítětem s autistickým postižením (neřízený rozhovor, osobní dokumenty, pozorování apod.) Marginální skupiny v podniku (např. nejprve sociometrický test a dále neřízené rozhovory)

30 Vybrané metody a techniky kvantitativního výzkumu
Řízené (standardizované, strukturované) pozorování – záznamový arch, časové intervaly pro pozorované jevy, kategorizace, eliminace efektu morčete Obsahová analýza dat – záznamové (kvantitativní) a kontextuální (kvalitativní) jednotky Sémantický diferenciál – zjištění stereotypních představ, předsudků Pre a post test – prověření názorů, znalostí, chování před a po nějaké události

31 Řízené pozorování 1. 2. 3. 4. 5. 6. Sleduje přednášejícího, dělá si pravidelně poznámky Občas sleduje přednášejícího, poznámky si dělá sporadicky Nedělá si poznámky, ale sleduje přednášejícího Čte si Vyrušuje se sousedem Usnul Odešel

32 Obsahová analýza dat Typ jednotky Příklady
Rozsah sdělení (kvantitativní) slovo, řádek, odstavec, článek, minuta, Zdroj, autorita (kvalitativní) kdo sdělil, napsal (lékař, sociální pracovník) Námět (kvalitativní) zápletka v románu, popis sociální situace v rodině, lékařská diagnóza Hrdina (kvalitativní) osoba objevující se ve sdělení – klient, pacient

33 Sémantický diferenciál
1 2 3 4 5 pomalý rychlý moudrý hloupý sobec štědrý čistý špinavý nemocný zdravý bohatý chudý odpuzující přitažlivý pracovitý líný nevzdělaný vzdělaný

34 Vybrané metody a techniky kvalitativního výzkumu
Skupinová diskuse (focus group) = cílem je konfrontace názorů diskutujících a pozorování způsobů jejich modifikace vzájemným ovlivňováním členy skupiny. Individuální hloubkový rozhovor = cílem je odhalit často velmi hluboce zakořeněné příčiny respondentových názorů anebo chování. Brainstorming = cílem je najít nové pohledy na řešení daného problému (odborní experti).