Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Teorie firmy. Chování firmy a formování nabídky Příčiny existence firmy: 1.výhody týmové práce 2. snížení nákladů spojených s uzavíráním kontraktů – Často.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Teorie firmy. Chování firmy a formování nabídky Příčiny existence firmy: 1.výhody týmové práce 2. snížení nákladů spojených s uzavíráním kontraktů – Často."— Transkript prezentace:

1 Teorie firmy

2 Chování firmy a formování nabídky Příčiny existence firmy: 1.výhody týmové práce 2. snížení nákladů spojených s uzavíráním kontraktů – Často je daleko ekonomičtější organizovat výrobu prostřednictvím firmy, než uzavíráním mnohostranných smluv.

3 Firma je subjekt, který se zabývá výrobou (přeměnou vstupů ve výstupy). Firma může mít různé cíle: maximalizace zisku maximalizace příjmů maximalizace růstu dosažení určitého podílu na trhu dlouhodobé přežití, …

4 V dalším výkladu budeme většinou uvažovat cíl: maximalizace zisku Účetní zisk = celkové příjmy – explicitní náklady Ekonomický zisk = celkové příjmy –ekonomické náklady

5 Ekonomické náklady = explicitní náklady + implicitní náklady Explicitní náklady (náklady účetní) – výrobce je reálně platí. (např.: platby za pronájem výrobní haly … , mzdy.… , platba za materiál … , …)

6 Implicitní náklady - obětované příležitosti výrobcových vlastních výrobních faktorů (to co by dostal v druhé nejlepší příležitosti). (např.: Výrobce pracuje ve své vlastní firmě. Jestliže by nepodnikal, byl by zaměstnán jako bankovní expert a vydělával by ročně Kč. Protože ovšem podniká, nemůže tyto peníze vydělat – musí se jich vzdát Kč jsou tedy implicitní náklady našeho podnikatele.)

7 Utopené náklady – náklady, které člověk nese, ať se rozhodne pro kteroukoli alternativu. (Např.: Uvažuji, jestli mám studovat na vysoké škole nebo ne. Při tomto rozhodování nebudu brát v úvahu náklady na oblečení – oblečení si musím pořídit v každém případě.)

8 Produkční funkce Hlavní činností firmy je přeměna vstupů ve výstupy. Produkční funkce vyjadřuje vztah mezi množstvím vstupů, které byly ve výrobě použity a maximálním objemem výstupu, který byl s danými vstupy vytvořen.

9 Produkční funkce: Q(X 1,X 2,….,X n ) Vlastnosti produkční funkce: možnost substituce vstupů uvažujeme neměnnou úroveň technologie uvažujeme maximálně efektivní výrobní procesy

10 Členění období Krátké období – období, ve kterém je alespoň jeden vstup fixní Dlouhé období – období, ve kterém jsou všechny vstupy variabilní

11 Veličiny Celkový produkt TP – výstup, který je vyroben s danými vstupy Průměrný produkt AP – produkt na jednotku vstupu (např. AP K = Q/K)

12 Mezní produkt MP – vyjadřuje změnu celkového produktu v důsledku změny vstupu o jednotku (předpokládáme množství ostatních vstupů konstantní) – parciální derivace produkční funkce podle variabilního faktoru

13 Krátké období Je možné graficky zachytit produkční funkci. Tvar produkční funkce závisí na výnosech z variabilního vstupu (předpokládáme, že se mění jeden vstup a ostatní jsou fixní).

14 Výnosy z variabilního vstupu Rostoucí Konstantní Klesající

15 Rostoucí výnosy z variabilního vstupu Jestliže každá další jednotka variabilního vstupu zvýší celkový produkt více než ta předcházející, pak hovoříme o rostoucích výnosech z variabilního vstupu.

16 Konstantní výnosy z variabilního vstupu Jestliže každá další jednotka variabilního vstupu zvýší celkový produkt stejně jako ta předcházející, pak hovoříme o konstantních výnosech z variabilního vstupu.

17 Klesající výnosy z variabilního vstupu Jestliže každá další jednotka variabilního vstupu zvýší celkový produkt méně než ta předcházející (až do bodu maxima produkční funkce), pak hovoříme o klesajících výnosech z variabilního vstupu.

18 X Q Inflexní bod X1X1 X2X2 X3X3 Běžná krátkodobá produkční funkce Nejprve se do X 1 prosazují rostoucí výnosy z variabilního vstupu a od X 1 klesající.

19 X Q Inflexní bod X1X1 X2X2 X3X3 X MP X1X1 X2X2 X3X3 AP

20 Mezní a průměrná veličina Provádíme důkaz, že mezní veličina protne průměr v extrému průměru:

21

22

23 Dlouhé období Dochází k substituci vstupů Není možné graficky zachytit produkční funkci. Jsme schopni modelovat izokvanty. Izokvanta – množina kombinací vstupů s jejichž využitím získáme konstantní úroveň produktu.

24 Vlastnosti izokvant: izokvanty jsou klesající izokvanty se neprotínají jsou seřazeny kardinálně izokvanta bližší k počátku je spojena s nižším produktem než ta vzdálenější

25 L K A C B L3L3 K2K2 L1L1 L2L2 K1K1 Izokvanty jsou klesající – plyne z předpokladu maximálně efektivního využívání vstupů. Q

26 K L A B C L2L2 K2K2 K1K1 L1L1 Izokvanty se neprotínají – plyne z předpokladu maximálně efektivního využívání vstupů. Q2Q2 Q1Q1

27 K L A B K2K2 K1K1 L1L1 L2L2 Izokvanta bližší k počátku je spojena s nižším produktem než ta vzdálenější – plyne z předpokladu maximálně efektivního využívání vstupů. Q2Q2 Q1Q1

28 Mezní míra technické substituce (Marginal Rate of Technical Substitution) vyjadřuje poměr, ve kterém je možné nahrazovat jeden vstup druhým, aniž se změní úroveň produktu směrnice tečny izokvanty v daném bodě

29 předpoklad - konstantní Q

30 Mezní míra technické substituce Pohybuji se z bodu A do bodu B přes bod D. A B D K1K1 K2K2 L1L1 L2L2 L K

31 Pohyb z A do D: Klesne množství kapitálu, které máme k dispozici a proto klesne objem produktu. Pokles produktu vyjádříme následujícím vztahem: ∆ K. MP (K) Pohyb z D do B: Vzroste množství práce, které máme k dispozici a proto vzroste objem produktu. Růst produktu vyjádříme následujícím vztahem: ∆ L. MP (L)

32 Body A a B leží na jedné izokvantě. Proto se velikost poklesu produktu musí rovnat velikosti růstu produktu. –∆ L. MP (L) = ∆ K. MP (K)

33 A B K1K1 K2K2 L1L1 L2L2 L K C K3K3 L3L3 Absolutní hodnota mezní míry technické substituce v případě klesající a konvexní izokvanty je při pohybu z A do C klesající.

34 Dokonalé substituty mezní míra technické substituce je konstanta B A K1K1 K2K2 L K L1L1 L2L2

35 Dokonalé komplementy L K Q1Q1 Q3Q3

36 Izokosta Izokosta je množina takových kombinací vstupů, při kterých se celkové náklady nemění. (Budeme uvažovat Q(K,L) a ceny práce a kapitálu předpokládáme, že jsou nezávislé na množství, které firma koupí. Pak je izokosta klesající přímkou.) TC(L,K) = P L. L + P K. K

37 L K TC/P K TC/P L

38 L K TC/P K TC/P L Rostou celkové náklady izokosta se rovnoběžně posouvá

39 Mění se jedna z cen izokosta mění sklon Např.: uvažujeme pokles ceny P L L K TC/P K TC/P L

40 klesá cena P K L K TC/P K TC/P L

41 Optimální kombinace vstupů L K L2L2 K2K2 A Q3Q3 Q2Q2 Q1Q1 TC 1

42 L K L1L1 K1K1 A Q1Q1 TC 2 TC 3 TC 1

43 Optimální kombinace vstupů Sklony izokvanty a izokosty se v daném bodě rovnají. Druhou rovnicí je pak buď rovnice konkrétní izokosty (analogie s užitkem), nebo konkrétní izokvanty.

44 Příklad: Produkční funkce firmy je dána vztahem Q=K 1/2 L 1/2, kde K a L jsou její vstupy kapitálu a práce. Jaká množství práce a kapitálu by měla firma používat, rovná-li se cena práce P L =1 a cena kapitálu P K =4 a chce-li vyrábět 2 jednotky výstupu ?

45

46 Výnosy z rozsahu Nepopisují celou dlouhodobou produkční funkci, ale jen její část. Zachycují vztah mezi proporcionální změnou vstupů a změnou výstupu.

47 Druhy výnosů z rozsahu Rostoucí Klesající Konstantní

48 Rostoucí výnosy z rozsahu proporcionální změna vstupů vyvolá větší než proporcionální změnu výstupu. (Vstupy se zvýší a krát a produkt se zvýší více než a krát, a>1.)

49 Klesající výnosy z rozsahu proporcionální změna vstupů vyvolá menší než proporcionální změnu výstupu. (Vstupy se zvýší a krát a produkt se zvýší méně než a krát.)

50 Konstantní výnosy z rozsahu proporcionální změna vstupů vyvolá proporcionální změnu výstupu. (Vstupy se zvýší a krát a produkt se zvýší také a krát.)

51 Ekonomické náklady firmy TC(Q, P X1,…, P Xn ) Situaci zjednodušíme: 1.firma využívá pouze dva vstupy: kapitál a práci 2.ceny těchto vstupů jsou konstantní (firma může nakoupit libovolné množství daného vstupu, aniž to ovlivní cenu vstupu) 3.vstupy jsou homogenní 4.firma vyrábí pouze jeden statek

52 Vymezení pojmů Celkové náklady TC(Q) Průměrné náklady AC(Q) Mezní náklady MC(Q)

53 Celkové náklady TC(Q) součet nákladů na jednotlivé vstupy V našem případě součet nákladů na kapitál a na práci. (Ty náklady, které firma musí vynaložit, aby mohla vyprodukovat příslušnou úroveň produktu.)

54 Průměrné náklady AC(Q) náklady na jednotku produktu (Q)

55 Mezní náklady MC(Q) vyjadřují změnu celkových nákladů vyvolanou zvýšením produktu o jednotku. první derivace celkových nákladů podle Q.

56 Krátké a dlouhé období V krátkém období existují fixní náklady. V dlouhém období jsou všechny náklady variabilní.

57 Krátké období Celkové náklady členíme na fixní a variabilní. fixní náklady jsou nezávislé na úrovni produktu variabilní náklady se mění v závislosti na výši produktu TC(Q) = FC + VC(Q)

58 Průměrné veličiny v krátkém období Průměrné náklady jsou členěny na průměrné fixní náklady a průměrné variabilní. AC(Q) = AFC + AVC(Q) průměrné fixní náklady AFC = FC/Q průměrné variabilní náklady AVC(Q) = VC/Q

59 Funkce celkových nákladů v krátkém období Q TC(Q) VC(Q) FC TC(Q) Q1Q1

60 Q MC(Q) AVC(Q) MC(Q) AC(Q) Q1Q1 Funkce průměrných a mezních nákladů AVC(Q) AC(Q)

61 Q AFC

62 Tvar (průběh) funkce krátkodobých celkových nákladů závisí na výnosech z variabilního vstupu.

63 Funkce celkových nákladů v dlouhém období Q TC(Q) Q1Q1

64 Funkce průměrných a mezních nákladů Q MC(Q) AVC(Q)= AC(Q) MC(Q) Q1Q1 AC(Q)

65 Tvar (průběh) funkce dlouhodobých celkových nákladů závisí na výnosech z rozsahu. OPAKOVÁNÍ: TC = P L. L + P K. K TC 0 = P L. 2L + P K. 2K TC 0 = 2TC

66 Rostoucí výnosy z rozsahu Q TC(Q) 123 TC 1 TC 2 TC 3 2TC 1 8

67 Souvislost mezi krátkým a dlouhým obdobím L K L1L1 K1K1 A Q1Q1 TC 2 TC 3 TC 1 B C K2K2 L3L3 L2L2 Q2Q2

68 Q TC(Q) LTC(Q) STC(Q)

69 Příjmy firmy Celkový příjem …..TR(Q) = P.Q – celková peněžní částka, kterou firma získá prodejem svých výrobků Průměrný příjem... AR(Q)=TR/Q=P.Q/Q=P – příjem, který firmě plyne z jedné prodané jednotky produktu – funkce AR(Q) vyjadřuje vazbu mezi cenou a prodaným množstvím – proto je vždy funkcí poptávky po produktu dané firmy

70 Mezní příjem ……. MR(Q)=  TR/  Q MR(Q)=dTR/dQ - změna celkového příjmu v důsledku změny výstupu o jednotku - derivace celkového příjmu podle Q

71 Tržní struktury Cíl firmy: maximalizace ekonomického zisku

72 Maximalizace ekonomického zisku

73 Krátké období Je to období, ve kterém existují fixní náklady a počet firem na trhu je fixní. Jestliže je ekonomický zisk záporný, pak firma může: 1.zastavit činnost 2.pokračovat ve výrobě

74 Kdy bude firma ochotna pokračovat ve výrobě? Ztráta firmy musí být nižší než v případě zastavení činnosti. Víme:  =TR-VC-FC Zastavíme činnost……….  =-FC Pokračujeme ……TR(Q)-VC(Q)-FC -FC TR(Q)-VC(Q) 0 AR(Q)-AVC(Q) 0 P AVC(Q)

75 Dlouhé období Všechny vstupy jsou variabilní a počet firem se mění. Pokud firma může libovolně vstoupit na trh a vystoupit z trhu, bude tam v dlouhém období pouze pokud celkové příjmy pokryjí její celkové náklady (TC=VC)- tj pokud bude realizovat nulový ek. zisk.

76 Druhy tržních struktur Dokonalá konkurence Nedokonalá konkurence - monopolistická konkurence - oligopol - monopol

77 Dokonale konkurenční prostředí Předpoklady modelu dokonalé konkurence: 1) Na trhu je velký počet kupujících a prodávajících. 2) Všechny subjekty na trhu jsou vzhledem k velikosti trhu malé. 3) Všechny statky jsou homogenní. 4) Všichni výrobci i spotřebitelé mají dokonalé informace. Z 1), 2), 3) a 4) plyne, že žádná z firem není tak silná, aby mohla ovlivnit tržní cenu (firmy přebírají cenu z trhu).

78 5) Na trh je volný vstup i výstup. 6) Spotřebitelé usilují o maximalizaci užitku a výrobci o maximalizaci zisku. Z 5) plyne, že ekonomický zisk v dlouhém období je nulový. Opakování: Nulový ekonomický zisk – nemáme důvod měnit své chování (realizujeme stejný zisk jako v případě druhé nejlepší příležitosti).

79 Základní funkce MR(Q) = P AR(Q) = TR(Q)/Q = P. Q/Q = P TR(Q) = P. Q

80 P* MR(Q)=AR(Q) P Q

81 P* MR(Q)=AR(Q) P Q Q* MC(Q) Optimální množství

82 P* MR(Q)=AR(Q) P Q Q* MC(Q) MC 1000 MC 1050

83 P1P1 MR 1 P Q Q1Q1 MC(Q) Odvození funkce nabídky MR 2 MR 3 Q2Q2 Q3Q3 P2P2 P3P3

84 Funkce nabídky splývá v modelu dokonalé konkurence s funkcí mezních nákladů.

85 Funkce nabídky v krátkém období Q P AVC(Q) MC(Q) AC(Q) Q1Q1 P1P1 MR 1 =AR 1 AVC 1

86 Q P AVC(Q) MC(Q) AC(Q) Q2Q2 P2P2 MR 2 =AR 2 AVC 2

87 Q P AVC(Q) MC(Q) AC(Q) Q3Q3 MR 3 =AR 3 P 3 =AVC 3

88 Q P AVC(Q) MC(Q) AC(Q) Q4Q4 P4P4 MR 4 =AR 4 AVC 4 Množství Q 4 nebude firma v krátkém období na trhu nabízet.

89 Q P AVC(Q) MC(Q) Q5Q5 Funkce mezních nákladů je v krátkém období nabídkou od průsečíku s průměrnými variabilními náklady. P3P3

90 Funkce nabídky v dlouhém období Q PMC(Q) AC(Q)=AVC(Q) Q1Q1 MR=AR P 1 =AC 1

91 Funkce nabídky v dlouhém období splývá s jedním bodem (tímto bodem je průsečík mezních nákladů s průměrnými náklady).

92 Dokonalá konkurence krátké období firma realizuje kladný ekonomický zisk Q P AVC(Q) MC(Q) AC(Q) Q1Q1 P1P1 MR 1 =AR 1 AC 1 E

93 Dokonalá konkurence krátké období firma realizuje nulový ekonomický zisk Q P AVC(Q) MC(Q) AC(Q) Q2Q2 AC 2 =P 2 MR 2 =AR 2

94 Dokonalá konkurence krátké období firma realizuje ekonomickou ztrátu Q P AVC(Q) MC(Q) AC(Q) Q3Q3 P3P3 MR 3 =AR 3 AC 3

95 Dokonalá konkurence krátké období firma realizuje ekonomickou ztrátu ve výši fixních nákladů – maximálně možná ztráta Q P AVC(Q) MC(Q) AC(Q) Q4Q4 P4P4 MR 4 =AR 4 AC 4

96 Dokonalá konkurence dlouhé období PMC(Q) AC(Q) Q1Q1 AC 1 =P 1 MR 1 =AR 1 Q

97 PMC(Q) AC(Q)=AVC(Q) Q1Q1 AC 1 =P 1 MR 1 =AR 1 Q

98 Efektivnost v podmínkách dokonalé konkurence Rozlišujeme dva základní duhy efektivnosti: 1) efektivnost výrobní 2) efektivnost alokační

99 Výrobní efektivnost Firma je výrobně efektivní, jestliže v dlouhém období produkuje produkt při minimálních průměrných nákladech. Firma, která působí v podmínkách dokonalé konkurence je výrobně efektivní.

100 Alokační efektivnost Alokační efektivnosti je dosaženo, jestliže žádné z možných přeskupení výroby nemůže znamenat, že na tom bude kdokoli lépe, aniž na tom bude někdo jiný hůře. V podmínkách alokační efektivnosti se tedy může zvýšit užitek jedné osoby pouze snížením užitku někoho jiného. Firma je alokačně efektivní, jestliže platí následující rovnost: MU = MC.

101 Cílem firmy je maximalizace zisku: MC = P. Z teorie užitku víme: MU = P. Je zřejmé, že dokonale konkurenční firma je alokačně efektivní (firma produkuje takové množství produktu, že platí MU = MC). Stejným způsobem lze odvodit, že celý dokonale konkurenční trh je alokačně efektivní.

102 Monopolistická konkurence Základní předpoklady modelu: 1.velký počet subjektů na trhu 2.všechny subjekty jsou vzhledem k velikosti trhu malé 3.výrobky jsou velmi blízkými substituty (produkt je diferencovaný) (křížová elasticita poptávky je kladná) 4.na trhu jsou dobré informace

103 5.existují malé překážky vstupu do odvětví (protože v dlouhém období není problém tyto překážky překonat, tak monopolisticky konkurenční firma realizuje v dlouhém období nulový ekonomický zisk) Z 3) a 4) plyne, že firma je cenovým tvůrcem (poptávka je negativně skloněná – cenová elasticita poptávky je velmi vysoká)

104 Základní funkce

105 Poptávka po produktu firmy Rozhodujeme se, zda příslušný produkt prodávat za cenu 20,- Kč, nebo 15,- Kč za jednotku. Q P

106 Změna TR je dána: 1)Poklesem TR, ke kterému došlo z důvodu poklesu jednotkové ceny u všech prvních jednotek. 2)Růstem TR, ke kterému došlo proto, že nyní jsme schopni prodat o jednotek více – každou jednotku za 15,- Kč.

107 Mezní příjem Q P AR MR

108 Příklad: Ukázali jsme, že pokud je funkce poptávky přímkou, pak funkce MR klesá dvakrát rychleji.

109 Příklad:

110 Optimální množství a cena FIRMA MAXIMALIZUJE ZISK Q P AR MR MC P1P1 Q1Q1

111 Funkci nabídky v nedokonalé konkurenci nemůžeme zkonstruovat. (VZTAH MEZI MNOŽSTVÍM A CENOU NENÍ JEDNOZNAČNÝ) TRH: QQ1Q1 D2D2 D1D1 S P Q2Q2 P2P2 P1P1

112 q P AR 1 MR 1 MC P1P1 q1q1 P2P2 AR 2 MR 2 Firma:

113 Krátké období kladný ekonomický zisk Q P AR MR MC P1P1 Q1Q1 AVC AC AC 1

114 Krátké období nulový ekonomický zisk Q P AR MR MC P1P1 Q1Q1 AVC AC

115 Krátké období ekonomická ztráta Q P AR MR MC P1P1 Q1Q1 AVC AC AC 1 AVC 1

116 Krátké období ekonomická ztráta ve výši FC - maximálně možná Q P AR MR MC P1P1 Q1Q1 AVC AC AC 1

117 Dlouhé období Q P AR MR MC P1P1 Q1Q1 AC= AVC

118 Domácí úkol: Výrobní efektivnost: Alokační efektivnost: V případě monopolistické konkurence je cena, za kterou je produkt prodáván vyšší než mezní náklady. Monopolistická konkurence je tedy alokačně neefektivní. Efektivnost v podmínkách monopilisticé konkurence

119 Maximalizace TR Q P AR MR MC P1P1 Q1Q1

120 Oligopol Základní charakteristiky: (tyto charakteristiky je třeba vnímat orientačně) 1)Relativně malý počet velkých firem na trhu. (dvě, tři, čtyři, dominantní firma,…) 2)Produkt může být homogenní (ropa) i diferencovaný (oděvy). 3)Mohou existovat bariéry vstupu do odvětví. (např. přirozený oligopol)

121 Kartel – smluvní oligopol Skupina firem, které na trhu působí se chová jako firma jediná s jednotlivými závody (jako monopol). Jejich cíl je např. maximalizovat zisk celého odvětví.

122 Příčiny nestability kartelu Kartelové smlouvy jsou zakázány a tím pádem i právně nevynutitelné. Členské firmy nebývají ochotny poskytovat pravdivé informace o nákladech. Členské firmy mají tendenci tajně zvyšovat produkci. Není známa tržní poptávka. Některé firmy realizují vyšší zisky než jiné.

123 Oligopol s dominantní firmou (s cenovým vůdcem) Na trhu existuje jedna velká firma a skupina malých firem. Velká firma určuje cenu – malé firmy cenu přebírají (malé firmy tvoří tzv. konkurenční lem).

124 Oligopol s dominantní firmou Q P d MR MC P1P1 Q1Q1 QTQT D

125 Oligopol se zalomenou křivkou poptávky (Sweezyho model) Na trhu existuje několik velkých firem. Firmy vyrábějí diferencovaný produkt. Model vysvětluje strnulé ceny. Pokud firma sníží cenu, je následována ostatními firmami na trhu. Pokud firma cenu zvýší, nebude ji žádná další firma následovat – zvýší cenu jako jediná.

126 Q P d MR 1 MC 2 P1P1 Q1Q1 MR 2 MC 1

127 Cournotův model Předpoklady: v odvětví existují pouze dvě firmy (i, j) produkt je homogenní firmy mají stejné nákladové křivky firmy znají tržní poptávku

128 i – tá firma považuje při rozhodování o velikosti svého výstupu výstup j – té firmy za konstantní

129 i – tá firma si uvědomuje, že změna výstupu ovlivní cenu

130 stejně uvažuje o množství a o ceně i firma j Nyní můžeme formulovat nutnou podmínku maximalizace zisku firmy i a firmy j.

131 Nutná podmínka max. zisku firmy

132 Chování firmy i Firma i očekává, že firma j vyrobí q j. (Celkový výstup duopolu je Q= q i + q j a tržní cena bude P(Q) = P(q i + q j ).)

133 Zisková funkce

134 Pro různé úrovně výstupu firmy j budou existovat různé výstupy firmy i. Tento vztah se nazývá reakční křivka (reakční funkce) firmy i. (Říká, jaká množství má produkovat firma i v závislosti na produkci firmy j, aby stále maximalizovala zisk.)

135 Rovnováha duopolu

136 qiqi qJqJ q i (q J ) q J (q i ) qi*qi* qJ*qJ*

137 Příklad: Tržní poptávka: P=200-Q Q=q i +q J Upravíme poptávku: P=200-(q i +q J ) P=200- q i -q J Pro jednoduchost dále předpokládáme, že náklady firem jsou nulové.

138 Firma i:

139 Firma j:

140 Máme 2 reakční křivky a hledáme jejich průsečík (máme dvě rovnice o dvou neznámých).

141 qiqi qJqJ q i (q J ) q J (q i ) 66,

142 Stackelbergův model

143 Monopol Základní předpoklady modelu: 1.na trhu působí jedna velká firma 2.výrobek je jedinečný 3.na trhu může docházet k výrazným informačním zpožděním

144 4. existují velké překážky vstupu do odvětví (proto v dlouhém období může firma realizovat ekonomický zisk, případně ekonomickou ztrátu) Z 1), 2) a 3) plyne, že firma je cenovým tvůrcem (poptávka je negativně skloněná)

145 Hlavní překážky vstupu do odvětví 1)administrativní – např. zásah státu do ekonomiky 2)kontrola zdrojů nezbytných k výrobě produktu – (firma Alcoa – před druhou sv. válkou kontrolovala všechny zdroje bauxitu a byla jediným výrobcem hliníku v USA)

146 3) právní restrikce – patenty, ochranná práva 4) přirozené příčiny (přirozený monopol) – trh je vzhledem k optimální velikosti firmy příliš malý (v odvětvích, ve kterých se dlouho prosazují rostoucí výnosy z rozsahu); -DVĚ FIRMY BY PRODUKT NABÍZELY ZA VYŠŠÍ JEDNOTKOVOU CENU, NEŽ FIRMA JEDINÁ

147 Q P AR MR MC AC Přirozený monopol

148 Q P AR MR MC AC Přirozený monopol cíl firmy je maximalizace zisku Q1Q1 P1P1 AC 1 K L

149 Administrativní monopol DLOUHÉ OBDOBÍ Q P AR MR MC P1P1 Q1Q1 AC= AVC AC 1

150 Výrobní a alokační efektivnost Monopol je výrobně neefektivní – je zřejmé z grafu dlouhého období. Monopol je alokačně neefektivní – (většinou neplatí vztah MU=MC)

151 Alokační efektivnost srovnání trhu dokonalé konkurence a monopolu Q K D tržní S tržní P1P1 Q1Q1 Q D LMC P1P1 Q1Q1 A E B K L L E MR Dokonale konk. trh Monopol

152 Alokační neefektivnost monopolu se nazývá ztráta mrtvé váhy – je v grafu monopolu zachycena plochou ABE.

153 CENOVÁ DISKRIMINACE Cíl firmy: získání přebytku spotřebitele Podstatou cenové diskriminace je stanovení rozdílných cen (různým spotřebitelům nebo různým množstvím), aniž by k tomu vedly nákladové příčiny.

154 Druhy cenové diskriminace Cenová diskriminace prvního stupně, Cenová diskriminace druhého stupně, Cenová diskriminace třetího stupně, atd.

155 Cenová diskriminace prvního stupně Jde o teoretický problém – monopol stanoví každému spotřebiteli maximální cenu za každou koupenou jednotku. MONOPOL TAK ZÍSKÁVÁ CELÝ PŘEBYTEK SPOTŘEBITELE.

156 Q P AR=MR MC P1P P2P2 P3P3 P4P4

157 Cenová diskriminace prvního stupně je teoretickou abstrakcí, protože firma nezná maximální cenu, kterou je každý spotřebitel ochoten za každou jednotku zaplatit a není schopna tuto cenu zjistit. V praxi je využívána nedokonalá cenová diskriminace prvního stupně – je založena na odhadech max. cen (daňový poradce).

158 Cenová diskriminace druhého stupně (Multi-Part pricing) Podstata: stanovení odlišných cen za jednotlivá kumulovaná množství daného statku. (jeden spotřebitel platí různé ceny podle odebraného množství)

159 Cenová diskriminace druhého stupně Q P AR MC P1P1 Q1Q1 P2P2 P3P3 Q2Q2 Q3Q3

160 Cenová diskriminace třetího stupně Podobá se cenové diskriminaci prvního stupně – jde rovněž o diskriminaci podle spotřebitelů. Podstata: Rozdělení spotřebitelů na několik skupin podle cenové elasticity jejich poptávkových křivek.

161 1)Poptávky jednotlivých skupin spotřebitelů se liší cenovou elasticitou. 2)Skupiny spotřebitelů jsou oddělené (tj. není možný vzájemný prodej mezi spotřebiteli)

162 Příklad: Uvažujeme, že spotřebitele je možné rozdělit do dvou skupin. Vycházíme z následujících skutečností: a)MR 1 =MR 2 V případě porušení rovnosti (tj. např. příjem z prodeje první skupině by byl vyšší než příjem z prodeje druhé skupině), přesunula by firma část výstupu do první skupiny – v té by klesla cena a v druhé skupině by cena vzrostla.

163 b) MR 1 =MC=MR 2 Pokud by se mezní příjmy rovnaly, ale současně by byly větší než mezní náklady, firma by mohla zvýšit zisk zvětšením výstupu. To by vedlo k poklesu cen u obou skupin spotřebitelů a tím i k poklesu mezního příjmu. Ten by se pak vyrovnal s mezními náklady.

164 Q P D2D2 MR 2 MC P1P1 Q1Q1 MR 1 D1D1 MR T Q2Q2 QTQT P2P2 MR T … je horizontální součet jednotlivých křivek mezních příjmů 20

165 Trh výrobních faktorů cíl firmy: maximalizace zisku Řešíme otázku: Jaké množství určitého vstupu má firma nakupovat, jestliže je jejím cílem maximalizace zisku?

166

167 příjem z mezního produktu práce:

168 MRP L ……… dodatečný příjem, který firma realizuje díky tomu, že najme dalšího pracovníka. (Firma najme dalšího pracovníka, ten vyprodukuje dodatečný produkt a příjem z prodeje tohoto dodatečného produktu je příjem z mezního produktu práce)

169

170 MFC L ……….. dodatečné náklady, které firma musí vynaložit, jestliže se rozhodne najmout dalšího pracovníka

171 Nutná podmínka maximalizace zisku JAKÉ MNOŽSTVÍ PRÁCE MÁ FIRMA NAKOUPIT?

172 Průměrné veličiny Příjem z průměrného produktu práce ARP L …….je příjem firmy připadající na jednotku použité práce

173 Průměrné náklady na faktor práce AFC L ……… jsou veškeré pracovní náklady na jednotku práce, která byla zapojena do výroby. Průměrné náklady na výrobní faktor jsou vždy totožné s funkcí nabídky výr. faktoru.

174 Poznámka: Existuje dvojí chápání individuální nabídky výrobního faktoru: 1.Nabídka výr. faktoru jedné firmě. Tj. z hlediska jednoho poptávajícího. 2. Nabídka daného výrobního faktoru (např. nabídka práce jednoho člověka). Tj. z hlediska jednoho nabízejícího.

175 Krátké období V krátkém období existují fixní náklady. Jestliže firma zastaví činnost, její ztráta je:

176 Firma je ochotna pokračovat ve výrobě, jestliže na tom bude lépe než pokud zastaví činnost.

177 Dokonalá konkurence NA TRHU PRODUKTU I NA TRHU VÝROBNÍHO FAKTORU Dokonalá konkurence na trhu produktu: MR Q =P Dokonalá konkurence na trhu výrobního faktoru: MFC L =P L

178 Grafické zachycení křivky MFC L L PLPL P L1 MFC L

179 Grafické zachycení křivky MRP L (tvar této funkce je vždy závislý na tvaru produkční funkce)

180 X Q Inflexní bod X1X1 X2X2 X3X3 X MP X1X1 X2X2 X3X3 AP

181 Optimální množství vstupu L PLPL P L1 MFC L MRP L L1L1

182 Grafické vyjádření funkce ARP L L PLPL ARP L

183 Grafické vyjádření funkce AFC L DOKONALÁ KONKURENCE NA TRHU VÝROBNÍCH FAKTORŮ L PLPL P L1 AFC L =MFC L

184 Nabídka výrobního faktoru L PLPL P L1 S L =AFC L =MFC L

185 Odvození poptávky po výrobním faktoru DOKONALÁ KONKURENCE NA TRHU VÝROBNÍHO FAKTORU L PLPL P L1 MRP L =D L L1L1 L2L2 L3L3 P L2 P L3 S L1 =AFC L1 =MFC L1 S L2 =AFC L2 =MFC L2 S L3 =AFC L3 =MFC L3

186 Poptávka firmy po výrobním faktoru v krátkém období L PLPL P L1 AFC L1 =MFC L1 MRP L L1L1 L2L2 L3L3 P L2 P L3 ARP L AFC L3 =MFC L3 AFC L2 =MFC L2 DLDL L4L4

187 L PLPL MRP L =D L ARP L P L1 L2L2 L1L1

188 Nedokonalá konkurence na trhu produktu Projeví se na funkcích: MRP L a ARP L Grafy funkcí MRP L a ARP L budeme dále kreslit jako paraboly. K přesnému zachycení by bylo třeba řešit průběhy funkcí.

189 Nedokonalá konkurence na trhu výrobního faktoru Projeví se na funkcích: MFC L a AFC L

190 Např.: Abychom získali další jednotku práce (dalšího pracovníka) musíme ho nalákat vyšší mzdou.

191 Základním rysem nedokonalé konkurence na trhu výrobních faktorů je rostoucí křivka nabídky daného výrobního faktoru příslušné firmě.

192 Nedokonalá konkurence na trhu výrobního faktoru L PLPL P L1 S L =AFC L MFC L

193 Druhy nedokonalé konkurence na trhu výrobního faktoru Monopson Oligopson Monopsonistická konkurence

194 Nedokonalá konkurence na trhu výrobního faktoru a dokonalá konkurence na trhu produktu L PLPL S L =AFC L MFC L P L1 L1L1 MRP L ARP L

195 Nedokonalá konkurence na trhu výrobního faktoru a nedokonalá konkurence na trhu produktu L PLPL S L =AFC L MFC L P L1 L1L1 MRP L ARP L

196 Poptávka firmy po výrobním faktoru v krátkém období (pokud je na trhu výrobního faktoru nedokonalá konkurence, není možné poptávku zkonstruovat z důvodu nejednoznačného vztahu mezi množstvím a cenou)

197 L PLPL P L2 S L1 =AFC L1 MFC L1 P L1 L1L1 S L2 =AFC L2 MFC L2 MRP L

198 Příklad: Firma usiluje o maximalizaci zisku v podmínkách dokonalé konkurence na trhu výrobních faktorů a trhu produktů. V krátkém období je variabilní pouze vstup X a všechny ostatní vstupy jsou fixní. Fungování firmy je popsáno následujícími funkcemi: TP(X) = 60X 2 – X 3, P(Q) = 100, P(X) =

199 a) Napište krátkodobou funkci poptávky po faktoru. b) Určete interval I (množina všech X, pro která graf funkce MRP(X) splývá s grafem funkce krátkodobé poptávky po výrobním faktoru). c) Určete interval všech funkčních hodnot MRP(X), pro která platí MRP(X) = D(X). d) Určete, jaké množství X bude firma poptávat, pokud usiluje o maximalizaci zisku. e) Určete, jaké množství produktu bude firma produkovat.

200 a) Určení krátkodobé poptávky po výrobním faktoru: Protože trh výrobního faktoru je dokonale konkurenční, je možné konstruovat funkci poptávky po výrobním faktoru. (Část grafu funkce MRP(X) – příjem mezního produktu výrobního faktoru – splývá s grafem funkce krátkodobé poptávky firmy po výrobním faktoru.)

201 Uvědomíme si, že TP(X) = Q(X): MRP(X) =(TR(Q(X))) ´ = TR ´ (Q). Q ´ (X) = =MR(Q). MP(X) MRP(X) =MR(Q). MP(X)

202 Zadání: TP(X) = 60X 2 – X 3, P(Q) = 100, P(X) = MRP(X) = 12000X – 300X 2. poznámka

203 b) Určení intervalu I: 1) Určíme maximum funkce ARP(X). Pro X > 0 a Q(X) > 0 platí: ARP(X) = AR(Q(X)). AP(X), Poznámka:

204 ARP(X) = 100(60X – X 2 ) = 6000X – 100 X 2, ARP ´ (X)=6000 – 200X = 200(30 – X). Body podezřelé z extrému vypočteme z rovnice ARP ´ (X) = 0, tj. X=30. Funkce ARP(X) je rostoucí pro 030.

205 Vypočteme nulové body funkce MRP(X) na intervalu (0; ∞): 12000X – 300X 2 =0, 300X(40 – X)=0 => X=40. Na intervalu < 30; 40) splývá graf funkce příjmu z mezního produktu s grafem funkce krátkodobé poptávky po výrobním faktoru.

206 c) Určení intervalu funkčních hodnot MRP(X), pro které platí MRP(X) = D(X): ARP(30) = 90000, 0

207 d) Určete, jaké množství X bude firma poptávat, pokud usiluje o maximalizaci zisku: MRP(X) – MFC(X) =0 π´(X) = 12000X – 300X 2 – = 0, (X – 30). (X –10)=0, X 1 =10, X 2 =30.

208 e) Určíme množství produktu, které bude firma nabízet na trhu: TP(X) = 60X 2 –X 3, TP(30) =


Stáhnout ppt "Teorie firmy. Chování firmy a formování nabídky Příčiny existence firmy: 1.výhody týmové práce 2. snížení nákladů spojených s uzavíráním kontraktů – Často."

Podobné prezentace


Reklamy Google