Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Toxikologie – nauka o jedech Oměj vlčí mor Aconitum lycoctonum Bolehlav plamatý Conium maculatum Tis červený Taxus baccata TOXICON = substance pro napouštění.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Toxikologie – nauka o jedech Oměj vlčí mor Aconitum lycoctonum Bolehlav plamatý Conium maculatum Tis červený Taxus baccata TOXICON = substance pro napouštění."— Transkript prezentace:

1 Toxikologie – nauka o jedech Oměj vlčí mor Aconitum lycoctonum Bolehlav plamatý Conium maculatum Tis červený Taxus baccata TOXICON = substance pro napouštění hrotů šípů

2 Definice jedu Laik: Jed je látka, jež může způsobit otravu. Paracelsus (1537): Všechny látky jsou jedy; toliko dávka je příčinou, že látka přestává být jedem. Druckrey (1957) : Nevratnost účinku činí z látky jed. Zákonodárce: Jedy jsou takové látky, které způsobují otravu i v jednorázových malých i opakovaných dávkách a jsou uvedeny v seznamech jedů.

3 Toxikologický účinek látky výsledek vzájemné interakce – látka x organismus účinek a jeho velikost závisí: 1.účinná látka – chemická konstituce hydrofobnost – polarita vazeb reaktivita – funkční skupiny prostorové uspořádání 2.expozice dávka – gram/průměrného jedince x mg/kg hladina v prostředí – ppm = mg/kg, ppb = μg/kg trvání kontaktu, způsob resorpce 3.organismus druh, kmen, rod věk, pohlaví, zdravotní stav individuální, zděděné a získané vlastnosti

4 nespecifický výsledek obecného fyzikálně chemického působení chemikálie narkóza, poleptání žíravinou nebo oxidačním činidlem specifický výsledek specifického zásahu do určitého biochemického děje konfigurace chemikálie x receptor 100 x nižší koncentrace Typy účinků

5 Časový průběh účinku akutní jednorázové podání vyšší dávky projeví se okamžitě nebo ve velmi krátkém čase (hodiny) obvykle má velmi vážné zdravotní následky (smrt) akutní toxicita vyjadřována jako smrtelná dávka – LD 50 chronický po dlouhodobé expozici nízkých dávek projeví se po dlouhé době (měsíce, roky) příznaky akutního a chronického účinku nebývají shodné pozdní po dlouhé době latence (i několik roků) působení chemikálie už nemusí existovat karcinogeny a mutageny – projevy se mohou vyskytnout až za několik let po expozici, která může být i akutní

6 Konvenční dělení xenobiotik do kategorií dle akutní toxicity kategorieLD 50 orálně potkan (mg kg –1 ) příklad prakticky neškodný> 15000NaCl, ethanol prakticky netoxický5000–15000TiO 2, aceton málo toxický500–5000CuSO 4, diethylether toxický50–500NaF, nikotin velmi toxický5–50Pb(CH 2 CH 3 ) 4, akrolein krajně toxický< 5dioxin, CF 3 COOH oxid arsenitýLD 50 (potkan) = 20 mg/kg LD 50 (člověk) = 1,4 mg/kg

7 Závislost velikosti účinku na dávce s prahovým účinkem s bezprahovým účinkem vystavení souboru jedinců účinkům látky rozptyl – interindividuální rozdíly

8 Mechanismus účinku 1. Látky dráždící sliznice a kůži – místní účinek kyseliny, zásady, oxidanty – poleptání aldehydy, alkylační a acylační činidla – reakce s proteiny pneumokoniózy – změny struktury plic inhalací prachu – silikóza, azbestóza 2. Narkoticky účinné látky – celkové působení těkavá rozpouštědla – benzin, benzen, toluen, CCl 4, C 2 Cl 4, inhalační anestetika rozpouštění v membránách, brzdí přenos nervového vzruchu, potlačení aktivity nervové soustavy

9 3. Látky inhibující transport kyslíku a elektronů interakce s vazebným místem hemoglobinu pro O 2 – CO, NO látky měnící hemoglobin na methemoglobin (hemiglobin) –oxidace Fe 2+ na Fe 3+ - dusitany, chlorečnany, nitrobenzen, anilin inhibice cytochromoxidázy – HCN, H 2 S 4. Látky inhibující enzymy ionty těžkých kovů Hg 2+, Pb 2+, Cd 2+, AsO 3 3-, alkylační činidla – reakce s –SH a –NH 2 skupinami enzymů Pb 2+ - porfobilinogensyntetasu analogy substrátu – kyselina fluorooctová – inhibice akonitasy organofosfáty a karbamáty – inhibice acetylcholinesterasy

10 5. Látky indukující tvorbu enzymů indukce cytochromů P-450 endoplasmatického retikula v játrech – změna rychlosti biotransformace, zvýšené množství metabolitů, rychlejší syntéza enzymů PCB, PAH, dioxiny (induktory často prokarcinogeny) 6. Látky účinkující alkylačním a arylačním mechanismem alkylace dusíkatých bází DNA, RNA a proteinů – mají mutagenní a karcinogenní účinky dimethylsulfát, diazomethan, ethylenoxid, methyljodid, dimethylnitrosamin 7. Látky vyvolávající tvorbu radikálů a lipoperoxidaci CCl 4, O 3, halogenuhlovodíky, benzopyren inaktivace bílkovin, lipoperoxidace polyenových mastných kyselin – vydechování ethanu a pentanu

11 8. Látky s mutagenním a karcinogenním účinkem mutageny – vyvolávají změnu genetické informace mutace zárodečných buněk – přenos poškození do další generace mutace somatických buněk – rakovinové bujení karcinogeny – tvorba neoplazma benigní maligní – metastáze dlouhá doba latence chemických karcinogenů – 10 a více let 80 – 90% karcinogenů jsou zároveň mutageny – oba účinky se doprovázejí

12 Přeměny bází v DNA dimerizace thyminu UV a ionizující záření adenininosin cytosinuracil HNO 2, NH 2 OH

13 Chemické karcinogeny 1915 – japonští patologové Yamagawa a Ichikawa – kožní nádory u zvířat po aplikaci uhelného dehtu organické látky – polycyklické aromatické sloučeniny, aromatické aminy, chlorované binenyly, azosločeniny, epoxidy, aflatoxiny, nitrosoaminy,... anorganické látky – arsen, chrom (VI), kadmium, nikl kovové a polymerní implantáty –tenké vrstvy, vlákna, prášky – několik  m –porozita, tloušťka, drsnost povrchu –asbestová vlákna

14 Mechanismy působení chemických karcinogenů výzkum probíhá již 60 let od zjištění karcinogenního působení PAH z uhelného dehtu, nutnost pokračování základní princip – karcinogen se kovalentně váže na biologickou makromolekulu – DNA, protein, fosfolipid v některých případech vytváří kovalentní vazbu produkt biotrasformace primárního karcinogenu prokarcinogen (mateřský karcinogen) – meziprodukty – koncový karcinogen

15 Aflatoxin B 1 (CH 3 ) 2 N-NO Přeměny guaninu účinkem karcinogenů methylace alkylace 7-methylguanin 7-hydroxyethylguanin

16 Epoxidace PROKARCINOGEN → KARCINOGEN

17 Polycyklické aromatické uhlovodíky – PAH nerozpustné ve vodě, sublimují nedokonalé spalování uhlíkatých látek – hlavní zdroj znečištění, kouření surovina pro výrobu barviv a léčiv – z černouhelného dehtu páry dráždí oči a kůži, působí na ledviny a játra, snížení plodnosti a vývojové vady u 15 PAH prokázána kancerogenita benzopyreny – cigaretový kouř, spalování uhlí, výfukové plyny – zachycování prachových částic v plicích – rakovina plic, též příjem zažívacím traktem, kontakt s kůží

18 Polycyklické aromatické uhlovodíky

19 Polychlorované dibenzodioxiny a furany – PCDD/F laicky – dioxiny pevné látky, nepatrně rozpustné ve vodě, sorbují se na kal a plankton vysoce stabilní – rozklad pomocí UV, hromadí se v tukové tkáni, možnost zakoncentrování v potravním řetězci PCDD/F nemají praktické využití a nebyly záměrně průmyslově vyráběny, vedlejší produkty chemických výrob (pesticidy) a během spalování v procesech v kouřových plynech toxické jen se současnou substitucí v polohách 2,3,7 a 8 – nejtoxičtější 2,3,7,8- tetrachlordibenzodioxin TeCDD – na něj se ostatní přepočítávají poškození jater a dalších orgánů, specifické kožní onemocnění – chlorakne, karcinogeny a teratogeny

20 Dioxiny

21 Polychlorované bifenyly - PCB vyráběny od 1929 v USA, v 70.letech výroba zastavena chladící náplně v transformátorech a kondenzátorech, hydraulické kapaliny, nátěrové hmoty podobné účinky jako dioxiny – chlorakne, poškození jater, reprodrodukce, kancerogeny znečištění prostředí – úniky z transformátorů zakoncentrování v životním prostředí: půda – voda – plakton – ryby – nejvýznamnější zdroj PCB


Stáhnout ppt "Toxikologie – nauka o jedech Oměj vlčí mor Aconitum lycoctonum Bolehlav plamatý Conium maculatum Tis červený Taxus baccata TOXICON = substance pro napouštění."

Podobné prezentace


Reklamy Google