Poplatkové nástroje v oblasti nakládání s odpady – ekonomická a environmentální udržitelnost? Ing. Jan Slavík IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou.

Prezentace na téma: "Poplatkové nástroje v oblasti nakládání s odpady – ekonomická a environmentální udržitelnost? Ing. Jan Slavík IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou."— Transkript prezentace:

1 Poplatkové nástroje v oblasti nakládání s odpady – ekonomická a environmentální udržitelnost? Ing. Jan Slavík IEEP, Institut pro ekonomickou a ekologickou politiku při NF VŠE Praha

2 Cíl přednášky = na základě vývoje ekonomického myšlení zhodnotit argumenty obhajující podporu recyklace odpadu a současně diskutovat nástroje poplatkového typu s ohledem na jejich environmentální účinnost a efektivitu

3 Argumenty obhajující podporu recyklace  vyčerpatelnost primárních surovinových zdrojů  vyčerpatelnost kapacit k odstranění odpadu (odpadu je „příliš mnoho“)  negativní externí efekty způsobené odstraňováním odpadu → jsou tyto argumenty dostatečné?

4 I. Vyčerpatelnost primárních surovinových zdrojů  Thomas Malthus (zač. 19. stol.) –„otec“ myšlenky vyčerpatelnosti –ekonomie = „ponurá věda“ –růst populace vs. růst možností obživy  19. a 20. století je obdobím názorového boje mezi „skeptiky“ a „těšiteli“ (Hampl, 2004)  70. léta 20. stol. „vítězství“ Římského klubu –bestseller Meze růstu (Limits to Growth)

5 II. Vyčerpatelnost primárních surovinových zdrojů  kritika závěrů Římského klubu ze strany ekonomů (Nordhaus, Simon…)….JAKÁ? –predikce nerespektují přizpůsobování trhu (nabídka a poptávka) –kriterium vzácnosti = CENA! –nabídka = hledání nových nalezišť => růst a nikoli pokles zásob (↓ vzácnosti) –poptávka = hledání substitutů, úspory a RECYKLACE (? „back-stop-technology“) =>predikce nerespektují technologické změny

6 III. Vyčerpatelnost primárních surovinových zdrojů  závěr = nikdy nedojde k situaci, kdy se budeme rozhodovat o tom, co udělat s posledním barelem ropy  vyčerpatelnost není dostatečným argumentem pro podporu recyklace  má recyklace smysl? –ANO, jako reakce na růst vzácnosti primárních surovinových zdrojů, ale tato situace ještě nenastala!

7 Vyčerpatelnost kapacit  co je „nadmíru velké množství odpadu“?  argumentace stejná, jako v případě vyčerpatelnosti primárních surovinových zdrojů  př. Německo v 90. letech  v současné době nic nenasvědčuje růstu vzácnosti kapacit (skládky a spalovny)  vzácnost kapacit jako důsledek administrativních překážek a politické neprůchodnosti (Linscheidt, 1998) => vyčerpatelnost kapacit rovněž není dostatečným argumentem pro podporu recyklace ? má recyklace smysl? –ANO, jako reakce na růst vzácnosti kapacit k odstraňování odpadu (doprovázený růstem ceny), ale tento stav ještě nenastal!

8 I. Negativní externí efekty  problém = pejorativní vnímání pojmu „odpad“ resp. „skládka“ či „spalovna“ => nízká akceptace druhotných surovin na trhu → „regulace požadující označovat recyklovatelné materiály jako „odpad“ může způsobit zbytečné tržní nedokonalosti“ (OECD, 2007)  negativní efekty dnes spíše u „starých zátěží“ a nelegálního nakládání s odpady → tento problém ale recyklace neřeší!

9 II. Negativní externí efekty  ? ztráty estetické hodnoty krajiny –pekuniární externalita → neinternalizovat! –rozdíl od technologických externalit (průsaky, skládkový plyn apod.)  recyklace jako proces spořící energie? „To je sice pravda, ale tržní hodnota recyklovaných materiálů používaných ve výrobním procesu je odvozena právě od toho, nakolik umožňují výrobcům spotřebovat méně primárních surovin a méně energie. Neexistuje žádná „dodatečná“ hodnota plynoucí z toho, že recyklace znamená méně energie či materiálu. Všechny úspory primárních surovin a energie jsou již plně započítány v komparaci nákladů recyklace s jinými způsoby nakládání s odpadem. Odděleně poukazovat na tyto úspory je pokus (snad bezděčný) započítat je dvakrát. Každé takové opomenutí nutně vždy bezdůvodně zvýhodňuje recyklaci“ (Benjamin, 2003).  ani negativní externí efekty nejsou dostatečným argumentem pro podporu recyklace!

10 Má recyklace smysl?  ANO, ale pouze tehdy, když: –roste vzácnost primárních surovinových zdrojů a druhotné suroviny jsou vhodným substitutem primárních (s ohledem na kvalitu apod.) => „back-stop technology“ –roste vzácnost kapacit k odstraňování odpadu –trh dokáže absorbovat druhotné suroviny (dílčí problémy jako nedokonalé informace, pejorativní vnímání pojmu odpad apod.)  Realita je ale jiná! → státy EU nemají možnost volby cílů (viz kvóty na recyklaci obalových odpadů), mohou volit pouze nástroje!

11 I. Poplatkové nástroje v OH 2 základní typy nástrojů: 1.poplatky za ukládání odpadu na skládky 2.platby za komunální odpad ad 1) motivovat k recyklaci nebo internalizace externích efektů? → priority se mění! ? jaká by měla být jejich výše –aby internalizovala externí efekty? ALE nelze vyčíslit! –aby zvýšila konkurenční schopnost recyklace? ALE tak vysoký poplatek není! ad 2) motivační (podpora recyklace) nebo fiskální funkce?

12 II. Poplatkové nástroje v OH  OECD (2007) navrhuje 7 základních kriterií hodnocení nástrojů!  jak určit jejich výši, když služby v OH mají v řadě případech charakter veřejné služby (Baum-Cantner, 2004)? => v ČR naplní svou fiskální funkci → obce systémy dotují => nemusí mít nutně charakter veřejné služby (viz př. Finska)  jak platby konstruovat, aby byly motivační? –kombinované platby (variabilní a fixní složka) –cenová elasticita poptávky –povaha „tržní ceny“ („pay as you throw“) – stejně jako v případě platby za plyn, energii či vodu

13 I. Závěr  recyklace má smysl, ale nikoli nástroj řešení problému vyčerpatelnosti primárních surovinových zdrojů, kapacit k odstraňování odpadu či negativních externích efektů => rozhodující úlohu hraje vzácnost a mechanismy trhu!  podpora recyklace: –odstranění překážek, které brání trhu najít efektivní míru recyklace (např. legislativní, administrativní apod.) –zreálnit platby za komunální odpad (výše podle skutečných nákladů)

14 II. Závěr „Trh je schopen nalézt rovnováhu mezi spotřebou vyčerpatelného zdroje a jeho recyklací a mezi skládkováním odpadů a jejich recyklací. Proto se táži: Je dnešní tolik používané označení „konzumní společnost“ skutečně na místě? Pokud ano, tak čas pro recyklaci spuštěnou tržními mechanismy dosud nenastal, nebo je nutné hledat vysvětlení v identifikaci tržních selhání, které byly způsobeny vysláním špatných cenových signálů současné politiky.“ (Tietenberg, 1992)

15 Děkuji za pozornost! Ing. Jan Slavík IEEP jslavik@vse.cz