Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Nepojistné sociální dávky STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Olomouci, Vejdovského č.p. 988/4, 779 00 Olomouc 9.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Nepojistné sociální dávky STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Olomouci, Vejdovského č.p. 988/4, 779 00 Olomouc 9."— Transkript prezentace:

1 Nepojistné sociální dávky STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Olomouci, Vejdovského č.p. 988/4, Olomouc 9

2 V rámci sociální politiky ČR státní sociální podpora spadá do oblasti tzv. nepojistných sociálních dávek. K v rámci sociální reformy došlo k převodu agend souvisejících s výplatou nepojistných sociálních dávek z obcí na úřady práce. Cílem této reformy bylo, aby se Úřad práce stal jednotným výplatním místem pro tyto dávky.

3 Úřady práce tedy v oblasti sociálních dávek vyplácejí a zajišťují následující agendy:  dávky pomoci v hmotné nouzi,  dávky státní sociální podpory,  dávky pro zdravotně postižené občany,  příspěvek na péči,  mimořádné výhody pro zdravotně postižené občany

4 STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA Systém státní sociální podpory (SSP) je upraven zákonem č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Dalším stěžejním zákonem je zákon č. 500/2004 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění pozdějších předpisů. Státní sociální podporou se stát podílí na krytí nákladů na výživu a ostatní základní osobní potřeby dětí a rodin a poskytuje ji i při některých dalších sociálních situacích. SSP se ve stanovených případech poskytuje v závislosti na výši příjmu. Dávky SSP zohledňují jak příjmovou tak i sociální situaci rodiny. Čím je v rodině více nepříznivých sociálních událostí, tím více a vyšších dávek je rodině poskytováno. Rodina může pobírat více dávek SSP souběžně.

5 Dávky dělíme: a) dávky poskytované v závislosti na výši příjmu rodiny:  přídavek na dítě,  příspěvek na bydlení,  porodné, b) ostatní dávky (bez ohledu na příjem rodiny)  rodičovský příspěvek,  pohřebné.

6 Žádosti o dávky SSP vyřizuje Úřad práce České republiky – jeho kontaktní pracoviště podle místa trvalého pobytu osoby, která dávky uplatňuje – žadatele. Odvolacím orgánem proti rozhodnutí Úřadu práce České republiky je MPSV. Nárok na dávku vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených tímto zákonem. Nárok na výplatu dávek SSP zaniká uplynutím 3 měsíců ode dne, za který dávky náleží. U dávek jednorázových (porodné, pohřebné) zaniká nárok uplynutím 1 roku od vzniku nároku na dávku. Žádosti o dávky se podávají na tiskopisech předepsaných MPSV.

7 Okruh společně posuzovaných osob Nárok na dávky má pouze fyzická osoba, jestliže ona a s ní společně posuzované osoby jsou hlášeny k trvalému pobytu na území ČR (občané) nebo mají trvalý pobyt (cizinci) na území České republiky a mají zde bydliště. Cizinci, kteří nemají trvalý pobyt na území ČR, jsou oprávněnými osobami po uplynutí 365 dní ode dne hlášení k pobytu. Do doby 365 dnů pobytu na území ČR se nezapočítává doba, kdy je osoba žadatelem o udělení azylu ubytovaným v pobytovém středisku Ministerstva vnitra. Dávky SSP náleží rovněž dalším, v zákoně o SSP uvedeným osobám, které nemají na území ČR trvalý pobyt, pokud zde mají bydliště. (občané EU, krytí předpisy EU - Nařízením EP a Rady (ES) č. 883/2004 a Nařízením EP a Rady (EU) č. 492/2011).

8 Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Olomouci, Vejdovského č.p. 988/4, Olomouc 9 Příjem rozhodný pro přiznání dávky Příjmy rozhodné pro nárok na dávky státní sociální podpory zahrnují především příjmy:  příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky uvedené v § 6 odst. 1 a 10 zákona o daních z příjmů  příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti uvedené v § 7 odst. 1 a 2 zákona o daních z příjmů  příjmy z pronájmu uvedené v § 9 zákona o daních z příjmů,  příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti podle zákona o rodině,  odchodné, poskytované vojáku z povolání podle zvláštního právního předpisu  odchodné poskytované příslušníku bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu,

9  dávky nemocenského pojištění a důchodového pojištění  podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci  rodičovský příspěvek pro nárok na přídavek na dítě a příspěvek na bydlení,  přídavek na dítě pro nárok na příspěvek na bydlení Taxativní výčet rozhodných příjmů je uveden v § 5 zákona o SSP. Do rozhodného příjmu se započítávají tzv. "čisté" příjmy. Příjem rozhodný pro přiznání dávky se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny připadajících na rozhodné období.

10 Rozhodným obdobím Rozhodným obdobím, za které se zjišťuje rozhodný příjem, je: a) u přídavku na dítě kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek období od 1. října do 30. září následujícího kalendářního roku, v němž před počátkem uvedeného období je třeba prokázat rozhodný příjem, b) jde-li o: 1. příspěvek na bydlení, období kalendářního čtvrtletí předcházejícího kalendářnímu čtvrtletí, na které se nárok na výplatu dávky prokazuje, popřípadě nárok na dávku uplatňuje, 2. porodné, kalendářní čtvrtletí předcházející kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě (děti) narodilo.

11 Rodinou Rodinou se pro účely SSP rozumí soužití rodičů a nezaopatřených dětí ve společné domácnosti. Společně posuzovanými osobami jsou: a) nezaopatřené děti b) nezaopatřené děti a rodiče těchto dětí; za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel, partner rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby, c) manželé, partneři nebo druh a družka, d) nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče těchto rodičů, pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

12 Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu; podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje. Je-li nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, považuje se za rodinu samo toto dítě. Za osamělého rodiče se pro účely tohoto zákona považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem.

13 Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje:  rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiného občana než rodiče,  rozhodnutí soudu o osvojení dítěte,  rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí o péči budoucího osvojitele o dítě nejméně po dobu tří měsíců před rozhodnutím soudu o osvojení,  rozhodnutí soudu o ustanovení občana poručníkem,  rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu,  rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí podle zvláštního právního předpisu do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem,  rozhodnutí soudu o předběžném opatření o péči o dítě.

14 Výdělečná činnost Výdělečnou činností se rozumí činnost:  v České republice, která zakládá účast na nemocenském pojištění,  osoby samostatně výdělečně činné; za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se za takovou považuje pro účely důchodového pojištění, nebo  vykonávaná v zahraničí za účelem dosažení příjmu.

15 Nezaopatřené dítě Za nezaopatřené dítě se pro účely tohoto zákona považuje dítě do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže:  se soustavně připravuje na budoucí povolání, nebo  se nemůže soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, anebo  Posuzování zdravotního stavu pro účely tohoto zákona upravuje zákon upravující organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Za nezaopatřené dítě nelze však považovat dítě, které je poživatelem invalidního důchodu z důchodového pojištění pro invaliditu třetího stupně.

16 Životní a existenční minimum  Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.  Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let. Životní minimum ani existenční minimum nezahrnují nezbytné náklady na bydlení. Ochrana v oblasti bydlení je řešena v rámci systému SSP poskytováním příspěvku na bydlení a v systému pomoci v hmotné nouzi doplatkem na bydlení.

17 Životní a existenční minimum je upraveno zákonem č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, ve znění pozdějších předpisů. Částky životního a existenčního minima platné od jsou stanoveny nařízením vlády č. 409/2011 Sb., o zvýšení částek životního minima a existenčního minima. Hlavní využití životního a existenčního minima je v zákoně č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi. ŽM plní rozhodující úlohu při posuzování hmotné nouze i jako sociálně-ochranná veličina. Životní a existenční minimum je využíváno také v zákoně č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, při zjišťování nároku na dávky. Další využití ŽM je například v soudní praxi pro stanovení alimentačních povinností, v případě exekucí pro nezabavitelné částky, aj……

18 Valorizace životního a existenčního minima Životní a existenční minimum je zvyšováno nařízením vlády. Při zvyšování částek životního a existenčního minima se zachovává jejich reálná úroveň. Vláda je zmocněna zvyšovat částky životního a existenčního minima od 1. ledna podle skutečného vývoje spotřebitelských cen, pokud nárůst nákladů na výživu a na ostatní základní osobní potřeby přesáhne ve stanoveném rozhodném období 5 %. Částky životního a existenčního minima může vláda za mimořádných okolností zvýšit také mimo termín pravidelné valorizace.  Částka existenčního minima platná od v Kč za měsíc je Kč.

19 Částky životního minima platné od v Kč za měsíc  pro jednotlivce   pro první dospělou osobu v domácnosti  3140  pro druhou a další dospělou osobu v domácnosti  2830 Pro nezaopatřené dítě ve věku:  Do 6 let  1740  6 až 15 let  2140  15 až 26 let (nezaopatřené)  2450

20 jednotlivec dospělí = dospělý, 1 dítě ve věku 5 let = dospělí, 1 dítě ve věku 5 let = dospělí, 2 děti ve věku 8 a 16 let = dospělí, 3 děti ve věku 5, 8 a 16 let =

21 Přídavek na dítě Přídavek na dítě je základní, dlouhodobou dávkou, poskytovanou rodinám s dětmi, která jim pomáhá krýt náklady spojené s výchovou a výživou nezaopatřených dětí Nárok na přídavek na dítě má nezaopatřené dítě, které žije v rodině, jejíž rozhodný příjem je nižší než 2,4násobek částky životního minima rodiny. Pro nárok na dávku se posuzuje příjem za předchozí kalendářní rok, za příjem se považuje i rodičovský příspěvek. Přídavek je vyplácen ve třech výších podle věku nezaopatřeného dítěte.  Dítě do 6 let 500 Kč měsíčně  od 6 do 15 let610 Kč měsíčně  od 15 do 26 let700 Kč měsíčně

22 Příspěvek na bydlení Příspěvek na bydlení přispívá na krytí nákladů na bydlení rodinám či jednotlivcům s nízkými příjmy. Poskytování příspěvku podléhá testování příjmů rodiny za předchozí kalendářní čtvrtletí. Za příjem se považují i přídavek na dítě a rodičovský příspěvek. Na příspěvek na bydlení má nárok vlastník nebo nájemce bytu, který je v bytě přihlášen k trvalému pobytu, jestliže:  30% příjmů rodiny (na území hlavního města Prahy 35%), nestačí k pokrytí nákladů na bydlení a zároveň  těchto 30% příjmů rodiny je nižší než příslušné stanovené normativní náklady (průměrné náklady na bydlení stanovené zákonem).  NÁKLADY – (0,30 X PŘÍJEM RODINY)

23 Náklady na bydlení tvoří: a ) u bytů užívaných na základě nájemní smlouvy nájemné a náklady za plnění poskytované s užíváním bytu, nejsou-li tyto náklady zahrnuty do nájemného, b) u družstevních bytů a bytů vlastníků srovnatelné náklady, které činí za kalendářní měsíc: Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona Kč jedna dvě tři čtyři a více 3 882

24 c) u bytů uvedených v písmenech a) a b) náklady za plyn, elektřinu, vodné, stočné, odvoz odpadu a centrální vytápění nebo za pevná paliva; náklady za pevná paliva se započítávají částkami za kalendářní měsíc: Počet osob v rodině podle § 7 odst. 5 zákona Kč jedna674 dvě922 tři1 206 čtyři a více1 490

25 Náklady na bydlení tvoří u nájemních bytů nájemné a náklady za plnění poskytované v souvislosti s užíváním bytu, u družstevních a bytů vlastníků srovnatelné náklady, vyčíslené v zákoně o SSP. Plus u všech bytů náklady za energie, vodné a stočné, odpady, vytápění. Pro nárok a výši příspěvku se berou v úvahu průměrné náklady zaplacené za předchozí kalendářní čtvrtletí. Normativní náklady na bydlení jsou stanoveny jako průměrné náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují pro nájemní byty částky nájemného v souladu se zákonem o nájemném a pro družstevní byty a byty vlastníků obdobné náklady. Dále jsou do nich zahrnuty ceny služeb a energií. Normativní náklady na bydlení jsou propočítány na přiměřené velikosti bytů pro daný počet osob v nich trvale bydlících. Výše částek normativních nákladů na bydlení pro období od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2013 pro:

26 a.bydlení v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy: Normativní náklady na bydlení pro nájemní byty platné od do v Kč měsíčně Počet osob v rodině Počet obyvatel obce Praha nad 100 tis. obyvatel obyvatel obyvatel do obyvatel a více

27 b.v družstevních bytech a bytech vlastníků b.v družstevních bytech a bytech vlastníků Normativní náklady na bydlení pro družstevní byty a byty vlastníků platné od do v Kč měsíčně Počet osob v rodině Počet obyvatel obce Praha nad 100 tis. obyvatel obyvatel obyvatel do obyvatel a více11 615

28 Výše příspěvku na bydlení se stanoví jako rozdíl mezi náklady na bydlení (normativními náklady na bydlení) a násobkem rozhodného příjmu a koeficientu 0,30 (v Praze 0,35). Výplata příspěvku na bydlení je časově omezena. Příspěvek na bydlení náleží nejdéle po dobu 84 kalendářních měsíců v období 10 kalendářních let. Toto omezení neplatí pro domácnosti sestávající výlučně z osob starších 70 let a pro osoby se zdravotním postižením, které bydlí v pro ně postavených nebo upravených bytech. Lhůta 84 měsíce se začíná počítat od

29 Peněžitá pomoc v mateřství Je dávkou nemocenského pojištění, nárok na ni a na její výplatu posuzují okresní správy sociálního zabezpečení, místně příslušné podle sídla zaměstnavatele. Je to dávka, kterou může uplatnit pouze zaměstnanec (pojištěnec) v pracovním poměru, popř. zaměstnanec (pojištěnec) z titulu ochranné lhůty nebo osoba samostatně výdělečně činná. Ochranná lhůta pro nárok na výplatu PPM činní 180 kalendářních dnů od skončení pojištění, pokud pojištění trvalo aspoň 180 kal. dnů. V době rozvázání pracovního poměru musí být žena těhotná. Pro nárok a výplatu této dávky je třeba splnit určité podmínky, které stanoví zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb., v platném znění, konkrétně ustanovení § 32 - § 38. V době, kdy je OSSZ vyplácena dávka PPM a pojištěnec je zaměstnancem (ne z ochranné lhůty), tak u svého zaměstnavatele podle zákoníku práce čerpá mateřskou dovolenou.

30 Mateřská dovolená Zaměstnankyni (matce) náleží v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě mateřská dovolená po dobu 28 týdnů; porodila-li zároveň dvě nebo více dětí, náleží jí MD po dobu 37 týdnů; jestliže se dítě narodilo mrtvé, náleží mateřská dovolená po dobu 14 týdnů. Na mateřskou dovolenou žena může nastoupit v období od 8 do počátku 6 týdne před očekávaným dnem porodu. Datum si určuje pojištěnka sama, lékař pouze vystaví příslušný tiskopis, kde vyznačí datum předpokládaného dne porodu. Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu. Vrátí-li se zaměstnankyně do práce po skončení mateřské dovolené nebo zaměstnanec po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou (28 a 37 týdnů), je zaměstnavatel povinen zařadit je na jejich původní práci a pracoviště.

31 Nárok na PPM má:  pojištěnka, která dítě porodila  pojištěnec (žena i muž), který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu  pojištěnec, který pečuje o dítě jehož matka zemřela  pojištěnec, který o dítě pečuje a je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud se matka nemůže nebo nesmí pro dlouhodobé, závažné onemocnění starat

32 Podmínkou nároku na PPM je účast pojištěnce na nem. pojištění aspoň po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech přede dnem nástupu na PPM. Do doby pojištění se započítává doba účasti na nemocenském pojištění zaměstnanců činných na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti, od za určitých podmínek i dohoda o provedení práce. U osob samostatně výdělečně činných se započítává doba účasti na nemocenském pojištění, tzn. doba, za kterou si OSVČ dobrovolně platí pojistné. U OSVČ je třeba kromě podmínky splnění pojištění 270 kal.dnů v posledních 2 letech ještě splnění podmínky nemocenského pojištění aspoň po dobu 180 kalendářních dnů v posledním roce přede dnem počátku podpůrčí doby – nástupu na PPM. Od mezi pojištěné osoby nepatří studenti, tzn. že na PPM nemá nárok studentka střední, vyšší odborné nebo vysoké školy.

33 Rodičovská dovolená K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký o ni požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let. Rodičovská dovolená nemusí být čerpána vcelku. Tzn., že pokud zaměstnanec/zaměstnankyně nastoupí např. v jednom roce dítěte zpět do práce, může až do jeho tří let věku kdykoliv požádat znovu o poskytnutí rodičovské dovolené. Příjmy rodiče nejsou sledovány. Rodič může při nároku na výplatu rodičovského příspěvku zlepšovat sociální situaci rodiny výdělečnou činností, ale musí v této době zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou.

34 Rodičovský příspěvek P rávní úprava do : Na rodičovský příspěvek měl rodič nárok, jestliže po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečoval o dítě, které je nejmladší v rodině. Rodič si mohl zvolit čerpání rodičovského příspěvku po dobu do dvou, tří nebo čtyř let dítěte. Rodičovský příspěvek byl stanoven ve čtyřech výších daných v pevných měsíčních částkách:  zvýšená výměra Kč,  základní výměra Kč,  snížená výměra Kč,  nižší výměra Kč.

35 Právní úprava RP od Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, který po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě, které je nejmladší v rodině, a to až do vyčerpání celkové částky Kč, nejdéle do 4 let věku tohoto dítěte.

36 Pro stanovení nároku a výše rodičovského příspěvku je rozhodující výše denního vyměřovacího základu pro stanovení peněžité pomoci v mateřství nebo nemocenské v souvislosti s porodem. Jestliže alespoň jednomu z rodičů v rodině lze stanovit k datu narození nejmladšího dítěte 70 % 30násobku denního vyměřovacího základu, rodič si může volit výši a tím i délku pobírání rodičovského příspěvku. V případě, že denní vyměřovací základ lze stanovit u obou rodičů, vychází se z toho, který je vyšší. Výpočet výše RP: DVZ x 0,7 x 30 a) výsledek je menší než 7600 – můžeme provést volbu výše RP a to v rozmezí od 50,- Kč do 7600,- Kč/měs. b) Výsledek je větší než – můžeme provést volbu výše RP od 50,- Kč do ,- Kč/měs. c) Výsledek je v rozmezí 7 600,- Kč ,- Kč – můžeme provést volbu RP max. do výše výsledku (DVZ 380,- Kč; 380 x 0,7 x 30 = 7980)

37 Pokud ani jednomu z rodičů nelze uvedený vyměřovací základ stanovit, náleží rodičovský příspěvek v pevných měsíčních částkách Kč do konce 9. měsíce věku a následně ve výši Kč do 4 let věku dítěte. Volbu výše rodičovského příspěvku je oprávněn provést jen rodič, který uplatnil nárok na rodičovský příspěvek, měnit tuto volbu lze jedenkrát za tři měsíce, a to i v případě, že došlo u rodičovského příspěvku ke změně oprávněné osoby.

38 Podmínka osobní celodenní péče se považuje za splněnou a rodičovský příspěvek náleží i v kalendářním měsíci, v němž:  dítě se narodilo,  rodič měl po část měsíce z dávek nemocenského pojištění nárok na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské poskytované v souvislosti s porodem,  osoba dítě převzala do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu,  dítě dovršilo věk 4 let, do kterého náleží rodičovský příspěvek,  dítě nebo rodič zemřeli,  rodič převzal do péče vlastní dítě, které předtím bylo na základě rozhodnutí příslušného orgánu svěřeno do péče jiné osoby nebo bylo umístěno v ústavu nebo bylo více než 3 kalendářní měsíce v péči zdravotnického zařízení.

39 Podmínka osobní celodenní péče se považuje za splněnou a rodičovský příspěvek náleží i v případech, kdy:  dítě mladší 2 let navštěvuje jesle nebo jiné obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 46 hodin v kalendářním měsíci,  dítě pravidelně navštěvuje léčebně rehabilitační zařízení nebo mateřskou školu nebo její třídu zřízenou pro zdravotně postižené děti či jesle se zaměřením na vady zraku, sluchu, řeči a na děti tělesně postižené a mentálně retardované v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně,  zdravotně postižené dítě pravidelně navštěvuje předškolní zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 6 hodin denně,  dítě navštěvuje předškolní zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně, pokud jeho oba rodiče nebo osamělý rodič jsou osobami závislými na pomoci jiné osoby ve stupni III a IV,  rodič zajistí péči o dítě jinou zletilou osobou v době, kdy je výdělečně činný nebo studuje.

40 Podmínka bydliště na území České republiky musí být splněna jak u oprávněné osoby, tak u dítěte zakládajícího nárok na rodičovský příspěvek. Příjem rodiče není sledován. Při nároku na výplatu rodičovského příspěvku může rodič výdělečnou činností zlepšovat sociální situaci rodiny. Nezkoumá se ani nárok na podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci. Pokud se v rodině narodí další dítě, nárok na rodičovský příspěvek na starší dítě zaniká. Změnu je nezbytné ohlásit příslušnému orgánu, aby nevznikl přeplatek na dávce.

41 Pokud byl rodiči vyplacen rodičovský příspěvek a přitom nesplnil podmínky pro výplatu příspěvku, je rodič povinen vrátit příslušnému úřadu vyplacené částky za období, kdy mu rodičovský příspěvek nenáležel.

42 Porodné Porodné je dávka poskytovaná v závislosti na výši příjmu, kterou se rodině s nízkými příjmy jednorázově přispívá na náklady související s narozením prvního dítěte. Nárok na porodné je vázán na stanovenou hranici příjmů v rodině, která v kalendářním čtvrtletí předcházejícím kalendářnímu čtvrtletí, ve kterém se dítě narodilo, musí být nižší než 2,4násobek životního minima rodiny. Do rozhodného příjmu se nezapočítává rodičovský příspěvek a přídavek na dítě. Porodné náleží ženě, která porodila své první živé dítě nebo které se současně s prvně narozeným živým dítětem narodilo další živé dítě nebo děti. Jestliže žena, která dítě porodila, zemřela, splnila podmínky nároku na porodné a dávka jí nebo jiné osobě nebyla vyplacena, má na porodné nárok otec dítěte.

43 Nárok na porodné má rovněž osoba, která převzala dítě mladší jednoho roku do trvalé péče nahrazující péči rodičů, za stejných podmínek (rozhodný příjem rodiny do 2,4násobku životního minima, první dítě nebo současně narozené děti). Porodné náleží v rodině pouze jednou, a to buď na první živě narozené nebo na první dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Porodné je stanoveno pevnou částkou a činí Kč na první živě narozené dítě. Narodilo-li se s prvním živě narozeným dítětem další živě narozené dítě nebo děti, činí výše porodného Kč.

44 Pohřebné Touto jednorázovou dávkou se přispívá na náklady spojené s vypravením pohřbu. Pohřebné je stanoveno pevnou částkou ve výši Kč. Příjem rodiny se netestuje. Pohřebné náleží osobě, která vypravila pohřeb nezaopatřenému dítěti, nebo osobě, která byla rodičem nezaopatřeného dítěte, a to za podmínky, že zemřelá osoba (s výjimkou mrtvě narozeného dítěte) měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR.

45 Dávky pěstounské péče Od 1. ledna 2013 dávky pěstounské péče přestávají být dávkami státní sociální podpory. Právní úpravu dávek pěstounské péče obsahuje zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů. Pěstounská péče je formou náhradní rodinné výchovy. Soud svěřuje dítě pěstounovi do péče na jeho žádost v případech, kdy se o něj vlastní rodiče nemohou nebo nechtějí starat. Jako pěstounská péče se pro účely dávek pěstounské péče posuzuje péče o dítě poskytovaná osobou v evidenci (osobou vedenou v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu) a osobou pečující, tedy osobou:

46 která je pěstounem (nikoli na přechodnou dobu), které je před rozhodnutím soudu o svěření dítěte do pěstounské péče rozhodnutím soudu nebo orgánu sociálně-právní ochrany dítě dočasně svěřeno do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem, a to po dobu trvání takové péče (tzv. předpěstounská péče), která je poručníkem dítěte, jestliže o dítě osobně pečuje, nebo která má v osobní péči dítě, k němuž nemá vyživovací povinnost, a to po dobu, po kterou probíhá soudní řízení o ustanovení této osoby poručníkem.

47 Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé nezaopatřené dítě svěřené do pěstounské péče. Nárok je zachován i po dosažení zletilosti dítěte, nejdéle však do dvacátého šestého roku jeho věku, jde-li o nezaopatřené dítě podle zákona upravujícího státní sociální podporu, které trvale žije a společně uhrazuje náklady na své potřeby s osobou, která byla do dosažení jeho zletilosti osobou pečující. Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte činí za kalendářní měsíc: Kč pro dítě ve věku do 6 let, Kč pro dítě ve věku od 6 do 12 let, Kč pro dítě ve věku od 12 do 18 let, Kč pro dítě ve věku od 18 do 26 let.

48 Příspěvek při ukončení pěstounské péče Nárok na příspěvek při ukončení pěstounské péče má fyzická osoba, která byla ke dni dosažení zletilosti v pěstounské péči. Výše jednorázového příspěvku činí Kč.

49 Odměna pěstouna Nárok na odměnu pěstouna má osoba pečující a osoba v evidenci (osoba pečující i po dosažení zletilosti dítěte, pokud má dítě nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte). Pokud jsou oba manželé osobou pečující nebo osobou v evidenci, náleží odměna pěstouna pouze jednomu z nich. Výše odměny pěstouna činí za kalendářní měsíc: Kč, je-li pečováno o jedno dítě, Kč, je-li pečováno o 2 děti, Kč,

50  je-li pečováno alespoň o 3 děti,  je-li pečováno alespoň o 1 dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost),  jde-li o osobu v evidenci, a to i v případě, že nepečuje o žádné dítě, nebo  Kč, pečuje-li pěstoun alespoň o 1 dítě, které mu bylo svěřeno na přechodnou dobu, a toto dítě je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost). Za každé další dítě svěřené do péče osoby pečující se odměna pěstouna zvyšuje vždy o Kč.

51 Pokud je osoba pečující nebo osoba v evidenci rodičem nebo prarodičem otce nebo matky svěřeného dítěte, náleží jí odměna pěstouna vždy, pokud pečuje alespoň o 3 děti nebo o alespoň 1 dítě ve II., III. nebo IV. stupni závislosti. V ostatních případech (pečuje-li o 1 nebo 2 zdravé děti či děti v I. stupni závislosti), jí náleží odměna pěstouna pouze v případech hodných zvláštního zřetele, zejména s ohledem na její sociální a majetkové poměry a s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu dítěte – ÚP je povinen vyžádat si vyjádření OSPOD. Odměna pěstouna se považuje za příjem ze závislé činnosti.

52 Příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla Na příspěvek má nárok osoba pečující, která má v pěstounské péči nejméně 3 děti. Výše příspěvku na zakoupení motorového vozidla činí 70 % pořizovací ceny motorového vozidla nebo prokázaných výdajů na opravy, nejvýše však Kč. Podmínkou dále je, že osoba pečující nesmí motorové vozidlo používat k výdělečné činnosti.

53 Příspěvek při převzetí dítěte Nárok na příspěvek při převzetí dítěte má osoba pečující, která převzala dítě do pěstounské péče. Výše příspěvku při převzetí dítěte činí, jde-li o dítě ve věku: do 6 let, Kč, od 6 let do 12 let, Kč, od 12 let do 18 let, Kč.

54 Podávání žádostí o dávky Žádosti o poskytování dávek státní sociální podpory vyřizují krajské pobočky Úřadu práce ČR podle místa trvalého pobytu osoby, která má na dávku nárok, tj. oprávněné osoby. Adresu krajské pobočky a pobočky pro hlavní město Prahu naleznete na žádostí naleznete Nedosahují-li dávky za kalendářní měsíc částky 50 Kč, náležejí v této částce.

55 Podmínkou nároku na výplatu dávky je písemný souhlas oprávněné osoby a společně s ní posuzovaných osob (§ 7) s tím, aby státní orgány a další právnické osoby a fyzické osoby sdělily orgánům státní sociální podpory, pokud o dávce rozhodují, vyplácí ji nebo kontrolují, výši příjmu těchto osob, skutečnosti prokazující nezaopatřenost dítěte, nepříznivý zdravotní stav, údaje o přihlášení se k trvalému pobytu a další údaje, které tvoří náležitosti žádosti podle § 68, a to v rozsahu potřebném pro rozhodování o dávce, její výši a výplatě. Splňuje-li oprávněná osoba po část kalendářního měsíce nárok na dávku podle tohoto zákona v nižší výměře a po část tohoto kalendářního měsíce nárok na tutéž dávku ve vyšší výměře, náleží za kalendářní měsíc dávka ve výši odpovídající vyšší výměře dávky.

56 Změní-li se v období, na něž byla dávka přiznána, okruh společně posuzovaných osob nebo jiné skutečnosti rozhodné pro nárok na dávku nebo její výši, posoudí se nově nárok na dávku a její výši ke dni, ke kterému k takové změně došlo. Hlasový informační systém MPSV Zelená linka - informace o státní sociální podpoře Ministerstvo práce a sociálních věcí prostřednictvím zelených linek má v provozu hlasový informační systém. Náklady na provoz tohoto systému hradí MPSV. Občanům z celé České republiky jsou po celých 24 hodin denně zdarma (s výjimkou přístupů z mobilních telefonů, které jsou zpoplatňovány) podávány informace o dávkách státní sociální podpory. Hlasový informační systém je možno ovládat hlasem v českém jazyce a nebo pomocí tónové volby telefonních přístrojů. Zelená linka pro veřejnost je

57 Kontakty Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu podle místa (trvalého) pobytu portal.mpsv.cz/sz/local portal.mpsv.cz Adresy, telefony a úřední hodiny jednotlivých pracovišť naleznete na stránce Ministerstvo práce a sociálních věcí Odbor nepojistných dávkových systémů Na Poříčním právu 1, Praha 2 Tel.:

58 Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Olomouci, Vejdovského č.p. 988/4, Olomouc 9 DĚKUJI ZA VAŠI POZORNOST NÁSLEDUJE PROSTOR NA VAŠE DOTAZY


Stáhnout ppt "Nepojistné sociální dávky STÁTNÍ SOCIÁLNÍ PODPORA Krajská pobočka Úřadu práce ČR v Olomouci, Vejdovského č.p. 988/4, 779 00 Olomouc 9."

Podobné prezentace


Reklamy Google