Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Správní akty. Pojem správního aktu V české nauce pojem správní akt chápán dvěma způsoby V české nauce pojem správní akt chápán dvěma způsoby 1) v širším.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Správní akty. Pojem správního aktu V české nauce pojem správní akt chápán dvěma způsoby V české nauce pojem správní akt chápán dvěma způsoby 1) v širším."— Transkript prezentace:

1 Správní akty

2 Pojem správního aktu V české nauce pojem správní akt chápán dvěma způsoby V české nauce pojem správní akt chápán dvěma způsoby 1) v širším slova smyslu: označení pro veškeré mocenské právně závazné akty vydávané na základě zákona orgány veřejné správy, zahrnuje - normativní správní akty: obecně závazné předpisy vydávané veřejnou správou - individuální správní akty: akty aplikace práva, tedy správní akty v užším slova smyslu 2) v užším slova smyslu: individuální rozhodnutí, praktičtější pojetí, určující pro tento předmět

3 Správní akty v užším (pravém) slova smyslu správní akt = právně závazné rozhodnutí orgánu veřejné správy o právech a povinnostech nepodřízených subjektů správní akt = právně závazné rozhodnutí orgánu veřejné správy o právech a povinnostech nepodřízených subjektů pojmové znaky správního aktu: pojmové znaky správního aktu: 1) jednostrannost:výsledek jednostranného uvážení 2) individuálnost: akt určen individuálně určeným subjektům 3) konkrétnost: řeší konkrétní právní vztahy 4) externí povaha: akt je určen subjektům, které nejsou v podřízeném vztahu 5) bezprostřední závaznost: akt vyvolává právní účinky

4 Členění správních aktů Základními kritérii jsou: Základními kritérii jsou: 1) obsah správního aktu 2) účinky správního aktu 3) okruh zavázaných subjektů 4) změna postavení adresáta 5) přínos pro adresáta 6) uplatnění správního uvážení

5 Členění správních aktů podle obsahu meritorní (materiální) akty: rozhodnutí o hmotných právech a povinnostech fyzických a právnických osob, cílem každého řízení meritorní (materiální) akty: rozhodnutí o hmotných právech a povinnostech fyzických a právnických osob, cílem každého řízení procesní akty: rozhodnutí o procesních právech a povinnostech účastníků řízení, cílem je regulovat průběh řízení procesní akty: rozhodnutí o procesních právech a povinnostech účastníků řízení, cílem je regulovat průběh řízení

6 Členění správních aktů podle účinků konstitutivní akty: nově zakládají práva a povinnosti, popř. je mění či ruší, zpravidla působí ex nunc a pro futuro konstitutivní akty: nově zakládají práva a povinnosti, popř. je mění či ruší, zpravidla působí ex nunc a pro futuro deklaratorní akty: existenci práv a povinností autoritativně stvrzují, projasňují sporný právní vztah, zpravidla působí zpětně (ex tunc) deklaratorní akty: existenci práv a povinností autoritativně stvrzují, projasňují sporný právní vztah, zpravidla působí zpětně (ex tunc)

7 Členění správních aktů podle okruhu zavázaných subjektů určující je, zda právní účinky aktu mohou přecházet na právní nástupce určující je, zda právní účinky aktu mohou přecházet na právní nástupce akty ad personam: váží se ke konkrétní osobě, při smrti či zániku účinky nepřechází na právní nástupce akty ad personam: váží se ke konkrétní osobě, při smrti či zániku účinky nepřechází na právní nástupce akty ad rem: váží se k určité věci, účinky mohou přecházet na právní nástupce akty ad rem: váží se k určité věci, účinky mohou přecházet na právní nástupce

8 Členění správních aktů podle změny postavení adresáta pozitivní akt: jimi se mění hmotně právní postavení adresáta pozitivní akt: jimi se mění hmotně právní postavení adresáta negativní akty: hmotně právní postavení adresáta se jejich vydáním nemění negativní akty: hmotně právní postavení adresáta se jejich vydáním nemění

9 Členění správních aktů podle přínosu pro adresáta akty k dobru adresáta: přiznávají oprávnění, zpravidla vydávány na žádost adresáta akty k dobru adresáta: přiznávají oprávnění, zpravidla vydávány na žádost adresáta akty k tíži: ukládají povinnost, zpravidla vydávány z moci úřední akty k tíži: ukládají povinnost, zpravidla vydávány z moci úřední akty smíšené: přiznávají práva i ukládají povinnosti akty smíšené: přiznávají práva i ukládají povinnosti

10 Členění správních aktů podle uplatnění správního uvážení uvážení=určitá volnost při rozhodování; klasickým příkladem jsou případy, kdy má správní úřad dvě možnosti, jak rozhodnout; nejedná se o libovůli uvážení=určitá volnost při rozhodování; klasickým příkladem jsou případy, kdy má správní úřad dvě možnosti, jak rozhodnout; nejedná se o libovůli rozlišují se rozlišují se 1) akty bez možnosti uvážení (vydání občanského průkazu, registrace občanského sdružení) 2) akty s možností uvážení (udělení licence či koncese)

11 Náležitosti správních aktů U správních aktů se uplatňuje presumpce správnosti U správních aktů se uplatňuje presumpce správnosti Kdo rozhodnutí nepokládá za správné, může jej napadnout právem upravenými prostředky a způsoby, v přezkumu obstojí pouze rozhodnutí, které splňuje všechny náležitosti Kdo rozhodnutí nepokládá za správné, může jej napadnout právem upravenými prostředky a způsoby, v přezkumu obstojí pouze rozhodnutí, které splňuje všechny náležitosti Náležitosti rozhodnutí - kompetenční, formální, obsahové, procedurální Náležitosti rozhodnutí - kompetenční, formální, obsahové, procedurální

12 Kompetenční náležitosti správních aktů rozhodnutí ve věci může vydat pouze orgán rozhodnutí ve věci může vydat pouze orgán - do jehož pravomoci věc spadá a - který je věcně a místně příslušný toto pravidlo má 2 výjimky atrakce: rozhodnutí vydá orgán nadřízený orgánu příslušnému delegace: nadřízený orgán pověří vydáním rozhodnutí jiný věcně příslušný orgán

13 Formální náležitosti správních aktů teorie i praxe klade na vnější formu aktu zásadní požadavky: teorie i praxe klade na vnější formu aktu zásadní požadavky: 1) správní akty se vyhotovují písemně (jsou výjimky – např. rozhodnutí v blokovém řízení) 2) označení zákonem stanoveným způsobem (zpravidla rozhodnutí); označení orgánu, který jej vydal; označení věci ve které se rozhoduje; datum vydání

14 Obsahové náležitosti správních aktů Každý správní akty musí mít 3 obsahové součásti: Každý správní akty musí mít 3 obsahové součásti: 1) výrok (enunciát): vlastní rozhodnutí o právech a povinnostech 2) odůvodnění: základním požadavkem je přesvědčivost 3) poučení o opravných prostředcích Další obsahové náležitosti: Další obsahové náležitosti: - určitost - vnitřní konzistentnost (bezrozpornost) - přiměřenost - soulad s dobrými mravy - materiální rovnost

15 Procedurální náležitosti správních aktů správní akt je výsledkem správního řízení, tedy určitého procesu, který je právem podrobně upravený správní akt je výsledkem správního řízení, tedy určitého procesu, který je právem podrobně upravený procedurální náležitosti spočívají v dodržení stanoveného postupu při zajištění všech procesních práv účastníků řízení procedurální náležitosti spočívají v dodržení stanoveného postupu při zajištění všech procesních práv účastníků řízení

16 Vadné správní akty - úvod vadným správním aktem je takový akt, u kterého byly porušeny některé náležitosti (kompetenční, formální, obsahové nebo procedurální vady) vadným správním aktem je takový akt, u kterého byly porušeny některé náležitosti (kompetenční, formální, obsahové nebo procedurální vady) u správních aktů platí presumpce správnosti u správních aktů platí presumpce správnosti vadné správní akty je možné členit podle toho, které náležitosti byly porušeny, avšak účelnější je dělení podle povahy a závažnosti vad vadné správní akty je možné členit podle toho, které náležitosti byly porušeny, avšak účelnější je dělení podle povahy a závažnosti vad

17 Správní akty formálně vadné formální vady jsou nejméně závažné, např. zjevné nesprávnosti v psaní nebo počtech, zkomolení jména adresáta formální vady jsou nejméně závažné, např. zjevné nesprávnosti v psaní nebo počtech, zkomolení jména adresáta správní akt je v podstatě v pořádku, k chybě došlo pouze při jeho písemném vyhotovení správní akt je v podstatě v pořádku, k chybě došlo pouze při jeho písemném vyhotovení náprava je nejsnadnější; většinou je možná oprava neformální; pouze pokud se opravuje výrok, vydává se opravné rozhodnutí náprava je nejsnadnější; většinou je možná oprava neformální; pouze pokud se opravuje výrok, vydává se opravné rozhodnutí

18 Správní akty věcně nesprávné správní akt je věcně nesprávný, pokud správní úřad nezodpověděl správně skutkovou otázku, např. správní akt je věcně nesprávný, pokud správní úřad nezodpověděl správně skutkovou otázku, např. - neúplné zjištění skutkového stavu - nezohlednění některé důležité okolnosti - nepřiměřeně přísný trest atd. věcně nesprávný akt nelze opravit neformálně, nýbrž k nápravě slouží opravné prostředky věcně nesprávný akt nelze opravit neformálně, nýbrž k nápravě slouží opravné prostředky náprava je zpravidla možná pouze na návrh účastníka řízení (adresáta aktu), nikoliv z moci úřední náprava je zpravidla možná pouze na návrh účastníka řízení (adresáta aktu), nikoliv z moci úřední

19 Správní akty nezákonné správní akt je nezákonný, jestliže správní úřad nezodpověděl správně otázku právní správní akt je nezákonný, jestliže správní úřad nezodpověděl správně otázku právní nezákonnost aktu bude založena rozporem s nezákonnost aktu bude založena rozporem s - Ústavou či ústavním zákonem - mezinárodní smlouvou podle článku 10 Ústavy - zákonem - podzákonným obecně závazný předpisem - evropským právem základním prostředkem nápravy jsou opravné prostředky, nicméně nezákonnost je vada závažná, a proto má účastník více procesních zbraní, náprava možná nejen na návrh účastníka řízení, nýbrž i z moci úřední základním prostředkem nápravy jsou opravné prostředky, nicméně nezákonnost je vada závažná, a proto má účastník více procesních zbraní, náprava možná nejen na návrh účastníka řízení, nýbrž i z moci úřední

20 Správní akty nicotné (nulitní) právní řád spojuje nicotnost správního aktu pouze s nejzávažnějšími vadami právní řád spojuje nicotnost správního aktu pouze s nejzávažnějšími vadami jedná pouze o zdánlivé rozhodnutí (paakt) jedná pouze o zdánlivé rozhodnutí (paakt) podle platné právní úpravy vedou k nicotnosti aktu pouze 2 důvody: podle platné právní úpravy vedou k nicotnosti aktu pouze 2 důvody: 1) nedostatek věcné příslušnosti k jeho vydání (to neplatí, pokud akt vydá orgán nadřízený) 2) vnitřní rozpornost, právní či faktická neuskutečnitelnost nebo jiné vady, pro něž nelze akt vůbec považovat za rozhodnutí správního orgánu

21 Vlastnosti (právní účinky) správních aktů vlastnosti (právní účinky) správního aktu=soubor důsledků, které správní akt znamená pro své adresáty vlastnosti (právní účinky) správního aktu=soubor důsledků, které správní akt znamená pro své adresáty právní účinky správního aktu se vyvíjejí v čase a v každé fázi nesou s sebou různé důsledky pro adresáty právní účinky správního aktu se vyvíjejí v čase a v každé fázi nesou s sebou různé důsledky pro adresáty nejdůležitějšími vlastnostmi jsou – platnost, právní moc, účinnost a vymahatelnost nejdůležitějšími vlastnostmi jsou – platnost, právní moc, účinnost a vymahatelnost

22 Platnost správního aktu platnost správního aktu znamená, že správní akt vznikl a je závazný pro svého vydavatele; nemusí však být nutně ještě závazný pro adresáty platnost správního aktu znamená, že správní akt vznikl a je závazný pro svého vydavatele; nemusí však být nutně ještě závazný pro adresáty nabytí platnosti završuje proces vzniku aktu, jeho vydavatel jej už nemůže změnit nabytí platnosti završuje proces vzniku aktu, jeho vydavatel jej už nemůže změnit správní akty nabývají platnosti správní akty nabývají platnosti 1) oznámením adresátům - doručením písemného stejnopisu - ústním vyhlášením 2) Výjimečně pouhým poznamenáním do spisu Správní akty pozbývá platnosti Správní akty pozbývá platnosti 1) zrušením 2) uplynutím doby

23 Právní moc správního aktu materiální právní moc: správní akt se stává konečným a relativně nezměnitelným rozhodnutím v dané věci materiální právní moc: správní akt se stává konečným a relativně nezměnitelným rozhodnutím v dané věci formální právní moc: řízení je skončeno a nelze jej dále prodlužovat řádnými opravnými prostředky formální právní moc: řízení je skončeno a nelze jej dále prodlužovat řádnými opravnými prostředky doložka právní moci doložka právní moci

24 Účinnost správního aktu Účinnost správního aktu znamená, že správní akt vyvolává zamýšlené právní účinky Účinnost správního aktu znamená, že správní akt vyvolává zamýšlené právní účinky a) hmotně právní b) procesně právní (zejm. nemožnost uplatnit řádné opravné prostředky, překážka věci rozhodnuté)  nabytí účinnosti zpravidla splývá s nabytím právním moci

25 Vymahatelnost (vykonatelnost) vymahatelnost znamená, že lze státně mocenskými prostředky vynucovat splnění aktu, a to i proti vůli těch, kterým z něj vyplývají povinnosti vymahatelnost znamená, že lze státně mocenskými prostředky vynucovat splnění aktu, a to i proti vůli těch, kterým z něj vyplývají povinnosti Kdy správní akt stává vymahatelným? Kdy správní akt stává vymahatelným? 1) pokud přiznává právo: současně s účinností 2) pokud stanovuje povinnost: uplynutím lhůty k jejímu dobrovolnému splnění


Stáhnout ppt "Správní akty. Pojem správního aktu V české nauce pojem správní akt chápán dvěma způsoby V české nauce pojem správní akt chápán dvěma způsoby 1) v širším."

Podobné prezentace


Reklamy Google