Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Systemizace pracovních míst Organizační uspořádání podniku.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Systemizace pracovních míst Organizační uspořádání podniku."— Transkript prezentace:

1 Systemizace pracovních míst Organizační uspořádání podniku

2 Systematizace  Modul umožňuje vytvořit stromovou strukturu podřízenosti pracovních míst  Je grafickou nadstavbou nad popisem pracovních míst  Definuje organizační strukturu  Zaznamenává změny v ní provedené  Pomáhá hledat volná místa a úspory

3 Organizační struktura  Každý podnik má svá specifika  Těžko měřit univerzálně vliv org.struktury na výkonnost  Lze definovat: - stupeň formalizace (pravidla a postupy určující, co má každý jedinec dělat), stupeň centralizace, stupeň složitosti

4 Organizační výstavba podniku Posláním organizování je vymezit a hospodárně zajistit plánované i jiné nezbytné činnosti lidí při plnění cílů a dalších potřeb firmy nebo její části. Formou sdružování činností i lidí pro zabezpečování úkolů organizování jsou organizační struktury.

5 Úkoly organizování O = Objectives (cíle) – stanovit cíle jednotlivců, kolektivů, částí firmy nebo jejího celku S = Specialization (specializace) – využívá výhod dělby práce C = Coordination (koordinace) – slaďuje činnosti lidí i zdroje nezbytné k jejich zajištění A = Authority (pravomoc) – vymezuje řád, disciplínu a způsob provádění dílčích procesů R = Responsibility (zodpovědnost) – úzce souvisí s pravomocí

6 Základní pojetí organizačních struktur 1)Formální struktury – jsou vymezeny pomocí organizačních řádů a názorně zobrazeny pomocí organizačních schémat a)útvarová organizace – definuje způsob strukturalizace firmy b)procesní organizace – charakterizuje uspořádání pracovních procesů (proces = systémové propojení činností) v organizaci 2)Neformální struktury – vznikají spontánně na základě sdílených zájmů skupin lidí, osobních přátelství, sympatií či antipatií.

7 Proces tvorby útvarové organizace 1)Analýza úkolů zahrnuje vymezení: činností nutných k provedení úkolu, míst vzniku činností a úkolů, věcných prostředků nutných k jejich provedení, pořadí úkolů a priorit, věcné příslušnosti (plánování, realizace, kontrola). 2)Syntéza úkolů zahrnuje: tvorbu pracovních míst (shrnutí úloh na jednoho pracovníka), vymezení pravomocí a odpovědností, tvorbu řídících míst a oddělení, delegaci úkolů, stanovení stupně centralizace/decentralizace.

8 Klasifikace organizačních struktur Třídící hlediska a) podle sdružování činností, b) podle rozhodovací pravomoci a zodpovědnosti, c) podle míry delegace pravomoci a zodpovědnosti, d) podle členitosti, e) podle časového trvání.

9 Organizační struktury z hlediska sdružování činností a) funkcionální (funkční) struktury, b) výrobkové struktury, c) ostatní účelové struktury.

10 Funkcionální struktury Jsou založeny na funkční specializaci dílčích strukturních jednotek (útvarů). Do jednoho útvaru (úseku, odboru, oddělení) se kumulují stejné funkční činnosti, vzniká tak např. útvar specializovaný na řízení výzkumu a vývoje, výroby nebo financí. Výhody: efektivnost založená na společné práci a specializaci odborníků pro jednotlivé druhy činností, příkazy přicházejí ze specializovaných kompetentních míst, krátké komunikační cesty, flexibilita při řešení problémů. Nevýhody: kompetenční konflikty mezi nadřízenými útvary, nebezpečí rozporuplných příkazů, problémy při přiřazení odpovědnosti.

11 Příklad funkcionální struktury

12 Výrobkové struktury Jsou založeny na výrobkové specializaci. Do jednotlivých strukturních jednotek se kumulují stejné či podobné výrobky, služby či technologické činnosti. Strukturní jednotky mají často podobu divizí → divizionální struktura. Výhody: ucelené řízení (koordinace předvýrobních, výrobních a povýrobních etap), rozvoj vnitřní podnikatelské činnosti, schopnost rychlejší reakce na změny tržních podmínek, přehlednější vnitřní hospodaření. Nevýhody: nebezpečí nekoordinovaného soutěžení divizí o zdroje a trhy, tendence k odklonům od celkové podnikatelské strategie firmy, náročné vrcholové liniové řízení, potíže při integraci informačních a řídících systémů.

13 Příklad divizionální struktury

14 Ostatní účelové struktury Sdružování podle: zákazníků, teritoriálního umístění dílčích organizačních jednotek, poskytovaných služeb, technologické uzavřenosti obslužných procesů a zařízení.

15 Organizační struktury z hlediska rozhodovací pravomoci a zodpovědnosti a) liniové struktury, b) štábní struktury, c) kombinované struktury: liniově-štábní struktury, cílově-programové struktury (maticové struktury).

16 Liniové struktury Jsou organizační jednotky s přímou rozhodovací (přikazovací) pravomocí. Zabezpečují příkazové řízení ve vertikální dimenzi. Svoji činností jsou přímo zodpovědné za plnění předem vymezené soustavy cílů a úkolů, a to včetně jimi řízených strukturních jednotek. Výhody: snížení kompetenčních konfliktů, jasné uspořádání vztahů mezi nadřízenými a podřízenými útvary, průhlednost celého systému, lepší možnost kontroly nadřízeným pracovníkem. Nevýhody: nebezpečí přetížení vyšších úrovní řízení, dlouhé cesty mezi řídícími místy, zhoršení komunikace v důsledku řídících mezičlánků, těžkopádnost organizace, pomalá reakce na změny okolí.

17 Příklad liniové struktury

18 Štábní struktury Plní především poradní funkce k zabezpečení kvalifikovaného rozhodování strukturních jednotek s liniovou pravomocí. Ve štábních útvarech pracují odborníci specializovaní na určitou oblast činnosti (např. právní záležitosti). Za výsledky práce liniových jednotek, které jejich znalosti využívají, zodpovědnost nenesou. Hrozí zde proto nebezpečí, že pod pláštíkem odbornosti vzniknou rozsáhlé byrokratické útvary podvazující prosperitu firmy. Štábní struktura nemůže existovat samostatně, ale pouze v kombinaci s jinou organizační strukturou.

19 Liniově-štábní struktury Slučují liniovou a štábní strukturu. Vznikají tehdy, když liniová strukturní jednotka deleguje část svých rozhodovacích pravomocí na štábní útvary. Tyto pak uplatňují svou liniovou pravomoc a zodpovědnost vůči jiným útvarům, a to v jednoznačně vymezené funkční oblasti. Výhody: odlehčení linií, zlepšení kvality rozhodování, široká využitelnost, štábní funkce představují dobrou přípravu pro výkon liniové funkce. Nevýhody: kompetenční konflikty mezi linií a štábem, nebezpečí izolace štábních míst, nebezpečí nekontrolovatelného růstu počtu štábních útvarů.

20 Příklad liniově-štábní struktury

21 Maticové struktury Kombinují organizační vztahy vyplývající z příslušnosti k určitému útvaru a zároveň z účasti na nějaké, obvykle krátkodobé akci (projektu). Dochází k vytváření pružných týmů, často i s proměnnou účastí lidí a volným vedením. Používají se pro řešení tvůrčích úkolů (inovační týmy) či mimořádných situací (spěšné úkoly, havárie). Výhody: zvýšená inovační schopnost a pružnost celé organizace, možnost řešení problémů ve styčných místech, skupinová práce a snížení rizika chyb. Nevýhody: nebezpečí ztrát způsobených nedostatečnou komunikací mezi funkčními útvary a jednotlivými týmy, zvýšení pracovního zatížení, porušení jednoznačných vztahů nadřízenosti a podřízenosti, složitost struktury.

22 Příklad maticové struktury

23 Organizační struktury podle míry delegace pravomoci a odpovědnosti a) centralizované struktury – vůči podřízeným útvarům převažuje striktní a podrobné uplatňování rozhodovací pravomoci a následně zodpovědnosti za její uplatnění. b) decentralizované struktury – na podřízené útvary je delegována větší míra rozhodovací pravomoci a zodpovědnosti.

24 Organizační struktury podle členitosti Členění z hlediska tvaru organizační struktury, resp. řídícího rozpětí: a) ploché struktury – struktury s širokým rozpětím, b) špičaté struktury – struktury s úzkým rozpětím.

25 Ploché struktury Podnik má méně organizačních úrovní s větším počtem podřízených útvarů. Převládá decentralizované řízení, s vyššími nároky na samostatnost a kvalitu práce lidí.

26 Špičaté struktury Podnik má větší počet organizačních úrovní s menším počtem podřízených útvarů. Zpravidla převládá centralizované řízení.

27 Organizační struktury podle časového trvání a) dočasné struktury – fungování a existence strukturního uspořádání má časově omezené trvání (např. práce týmu), b) trvalé struktury – předpokládá se dlouhodobější trvání daného strukturního uspořádání.

28 Tendence rozvoje organizačních struktur a) duté struktury, b) síťové (hvězdicové) struktury, c) virtuální podnik, d) vnitropodnikatelství.

29 Duté struktury Podnik se zbavuje všech činností, které může nakoupit v potřebné jakosti, ale levněji od externích dodavatelů (outsourcing). Duté podniky si ponechávají činnosti s vysokou přidanou hodnotou, jako je např. vývoj, výzkum, konstrukce, design, technologické návrhy, marketing, prodej, zatímco běžnou „intelektuálně“ nenáročnou výrobu či služby přesouvají jinam.

30 „Plný“ podnik na výrobu nákladních automobilů

31 „Dutý“ podnik na výrobu nákladních automobilů

32 Kdy je outsourcing výhodný? cena je nižší než vlastní náklady, dodavatel je schopen zajistit vyšší jakost, výrobní kapacita je zcela využita a její rozšíření není možné, výroba vyžaduje nákup licence (patentů), jejíž cena je vysoká, výroba je spjata s mnoha riziky (bezpečnostními, ekologickými, …), podnik nemá dost zkušeností s řízením podobného typu výroby.

33 Kdy není outsourcing výhodný? cena by byla vyšší než jsou vlastní náklady, produkt není možné přepravovat nebo skladovat, vlastní produkce dosahuje vyšší jakosti než nabízejí externí dodavatelé, podnik má k dispozici volné výrobní kapacity, podnik má k dispozici volný kapitál, podnik vlastní speciální patenty nebo know-how, žádný dodavatel neprojevil o zakázku zájem.

34 Síťové struktury V tomto uspořádání se podniky navzájem propojují a dělí se o jednotlivá stádia přípravy, zhotovení a komercializace výrobku. Navenek vystupuje každý podnik samostatně, avšak výrobek mohou dodat pouze vzájemnou spoluprací.

35 Příklad síťové struktury

36 Virtuální podnik Pružná varianta síťového uspořádání. Na rozdíl od něj nemá pevnou strukturu, mění se podle účelu a situace. Jedná se o volnou organizaci podniků, které se sdružují na nějakou dobu za účelem realizace konkrétní zakázky. Virtuální podnik pracuje, dodává, i když vlastně jako samostatný neexistuje. Forma podnikové kooperace, kdy firmy vstupují do svazků, aby navzájem kombinovaly své omezené možnosti a vystupovaly společně se zvýšeným výzkumným, vývojovým, výrobním, prodejním či jiným potenciálem.

37 Vnitropodnikatelství Napodobuje uvnitř podniku poměry trhu a samostatného podnikání. Podnik se člení na podnikatelské jednotky se zvýšenou autonomií (SBU = Strategic Business Units), čímž vzniká „podnik v podniku“. Podnikatelské jednotky si počínají téměř jako samostatné, suverénní podniky – mají přesně definované zákazníky, konkurenty, poslání, cíle, plány a samostatné řízení zdrojů a odpovídají za dosažený hospodářský výsledek – avšak podléhají ústřednímu vedení a sdílejí jeho strategii.

38 Příklad struktury založené na SBU

39 Procesní organizace PROCES – systémové propojení činností. Příklad – objednání materiálu. ČINNOST – systémové propojení jednotlivých aktivit. Příklad – příjem materiálu. AKTIVITA – elementární prvek podnikatelského procesu, jež lze vymezit z hlediska nákladů, které je třeba v souvislosti s její realizací vynaložit. Příklad – složení palety s materiálem vysokozdvižným vozíkem.

40 Tvorba procesní organizace

41 Význam v PIS  Systemizace by měla odrážet skutečnou organizační strukturu podniku.  Její neustálá aktualizace vede k snadnému vyhledávání volných míst i úspor.  Tato agenda umožňuje vytvořit stromovou strukturu podřízenosti pracovních míst a je svým způsoben grafickou nadstavbou nad popisem pracovních míst.

42 Informace ze systematizace  Počet nadřízených i podřízených  Obsazenost míst  Vyhledávání vhodných pracovníků

43 Využití  Odráží skutečnou organizační strukturu  Umožňuje vytvořit stromovou strukturu pracovních míst  Je grafickou nadstavbou popisu pracovního místa  Je možné systematizaci využívat časově (minulost, přítomnost, budoucnoust)

44 Práce s org. stromem  V malých organizacích je možné vést celou systemizaci jako jeden strom.  Pokud má společnost kolem 100 míst - jeden strom nepřehledný (více stromů platných v jedno časové období a tyto stromy pod sebe vzájemně zařazovat).  Každý takovýto strom navíc může prezentovat organizační jednotku libovolného typu.  Systemizaci možné evidovat časově, tzn. včetně historie či budoucích stavů.  Program si pak může např. z popisů pracovních míst sáhnout zde pro informace o nadřízenosti/podřízenosti určitého místa, či jeho příslušnost na organizační jednotku, a to k libovolném dni (k dnešku, před půl rokem, za měsíc).

45 Systemizace podniku a systemizace pracovních míst  Menu: PIS – Systemizace – Systemizace podniku  Před prvním použitím systemizace je potřeba provést ÚPRAVU DATABÁZE (menu: Systém – Správa databáze – Úprava databáze) a spustit JEDNORÁZOVOU FUNKCI č. 89 (menu: Systém – Jednorázové funkce).

46 Systemizace má tři úrovně:  systemizace podniku – nejvyšší úroveň,  k ní patří alespoň jeden (nebo více) systemizačních stromů  systemizace pracovních míst.   Při založení nové systemizace (obvyklým způsobem – vložením nového záznamu) se můžete rozhodnout, zda vytvoříte čistou prázdnou systemizaci anebo kopii některé stávající (vybrané – modře podbarvené). Systém vám dá na výběr – objeví se asi takováto hláška.

47 Příklad systematizace

48 Nová systematizace a kopie  Kopie stávající vám ulehčí práci – bude převzata i nadřízenost a podřízenost pracovních míst.   Díky hierarchické úrovni je takto možné vytvářet návrhy celých systemizací v neomezeném množství.   Novou systemizaci systém uloží jako „návrh“ a předpokládá se, že v případě potřeby uživatel příznak změní na „platný stav“ až po zanesení změn do systemizace pracovních míst.   Pro vybranou systemizaci si v další záložce nechte zobrazit přiřazené systemizační stromy.

49 Systematizace podniku

50 Systemizace pracovních míst  Menu: PIS – Systemizace – Systemizace pracovních míst   Každá systemizace by měla mít alespoň jeden (základní) strom. Pokud tomu tak není, objeví se při otevření okna systemizace pracovních míst upozornění systému na tento stav.  V této části aplikace se zadává vzájemná podřízenost pracovních míst vůči sobě v rámci jednoho stromu a vzájemná podřízenost systemizačních stromů.

51

52 Schéma 1

53  Je voláno z okna systemizace pracovních míst pomocí rozbalovacího menu pro práci se stromem (pravým tlačítkem myši; volba Schéma 1; musí být zatrženo políčko ‚K určitému datu‘ a zvolen datum). Nejprve je znázorněna nabídka, co a s jakým obsahem se má ve schématu zobrazit.  Po stisku tlačítka ‚Vytvoř schéma‘ se znázorní blokový (chlívečkový) diagram.  S každým tímto blokem (i s nadpisem a podnadpisem) lze pomocí myši pohybovat. Malými tlačítky v pravých rozích lze sbalovat/rozbalovat podřízené prvky.  Pro změnu velikosti a zarovnávání prvků se používá rozbalovací menu volané pravým klikem na prvcích. Zarovnávání se vztahuje k prvně vybranému prvku. K vybírání více prvků použijte kombinaci myš + klávesa Ctrl. Pozor - po kliku na prázdnou plochu schématu se toto menu neobjeví.  Dále u tohoto schématu máte v menu přístupnou volbu tisk. Po jejím vybrání se schéma překreslí do tisknutelné podoby a můžete je buď tisknout, nebo uložit do PSR souboru pro pozdější prohlížení. Takto uložené soubory se prohlížejí pomocí volby menu Sestavy – Prohlížení uložených sestav.

54 Schéma 2

55  Druhá varianta pro zobrazení schéma systemizace se nachází také v okně Systemizace, kde na pravý klik myši na daném prvku stromu zvolíte volbu Schéma 2. Na rozdíl od schématu 1 jsou použity lomené čáry jako spojnice jednotlivých pracovních míst.  Před vytvořením máte možnost zvolit barvu pozadí rámečku, jaká data se mají zobrazovat v rámečcích pracovních míst a rozložení prvku ve schématu. Také volíte, která pracovní místa se mají zobrazit (vybíráte buď individuálně nebo tak, že odstraňujete celé jednotlivé úrovně pracovních míst).   Po zakliknutí tlačítka Vytvořit schéma se zobrazí blokové schéma systemizace, které je přehledně uspořádáno a na rozdíl od Schéma 1 již uživatel nemá možnost s jednotlivými bloky dále pracovat.

56 Otázky k problematice  Kolik pracovních míst na začátku založit?  Kolik vlastností použít při popisu pracovního místa?  Proč některé vlastnosti mají vyplněn sloupec „ze seznamu“ a jiné ne?  Co se stane, když některá vlastnost bude mít ve sloupci ZV (základní vlastnost) hodnotu ANO?  K čemu může být určen číselník profesí?  Zjistěte, která pracovní místa mají požadavek na vámi zvolené osvědčení.  Zjistěte, která pracovní místa neobsahují ve svém popisu vlastnost Profese.


Stáhnout ppt "Systemizace pracovních míst Organizační uspořádání podniku."

Podobné prezentace


Reklamy Google