Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Antimonopolní politika 5HP_428 poznámky k přednáškám Osnova I. Historie, zákony II. Zdroje monopolu III. Zdůvodnění antimonopolní politiky IV. Tržní struktura.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Antimonopolní politika 5HP_428 poznámky k přednáškám Osnova I. Historie, zákony II. Zdroje monopolu III. Zdůvodnění antimonopolní politiky IV. Tržní struktura."— Transkript prezentace:

1 Antimonopolní politika 5HP_428 poznámky k přednáškám Osnova I. Historie, zákony II. Zdroje monopolu III. Zdůvodnění antimonopolní politiky IV. Tržní struktura a oligopol V. Kartel a tichá koluze VI. Tržní síla, tržní koncentrace VII.Zneužití dominantního postavení VIII. Fúze IX. Státní pomoc X. Regulace a a ntimonopolní politik a Písemná zkouška: v hod Konzultace: - úterý VŠE - středa 10-12, CERGE-EI, NHÚ Akademie věd, Politických vězňů 7, Praha 1 Literatura, otázky

2 I. Historie Antimonopolní zákony ve starověkých obchodních civilizacích Středověk – podpora monopolů v rámci cechů a udělování privilegií USA: 1890 Shermanův zákon Německo: 1930 a během 2.světové války – nucená kartelizace EU: 1957 základní články Římské smlouvy Období plánované ekonomiky – nucená monopolizace ČR – vývoj po roce 1989

3 II. Zdroje monopolu 1) ekonomická výhoda na základě inovace a úspor nákladů (ekonomické překážky vstupu na trh) 2) výhoda na základě zásahu státu (administrativní překážky konkurence) * 3) chování a strategie podniku/ů s cílem vytvořit či udržet překážky vstupu na trh jiné než ad 1) (zákaz viz zákon 143/2001Sb., a články 81 a 82 Smlouvy o založení Evropského společenství)

4 (1)Ekonomické překážky vstupu firem na trh Nové technologie, inovace Úspory z rozsahu a ze šíře sortimentu Úspory v důsledku procesu učení se Kapitálová náročnost Kvalifikace pracovní síly (talent) Know-how Zapuštěné náklady Diferenciace produktu Náklady na změnu dodavatele

5 (2) Administrativní překážky vstupu firem na trh patenty a licence (ochrana investice) regulace počtu konkurentů: licence, koncese (ochrana kvality nebo monopolu?) přirozený monopol, regulace cen (tržní selhání nebo dobývání renty?) cla, kvóty (ochrana domácího trhu, obchodní válka) Státní podpora a výjimky v zákonech

6 (3) Chování firem, které narušuje konkurenci: monopolní praktiky a) dohodami soutěžitelů b) zneužitím dominantního postavení soutěžitelů c) spojením soutěžitelů (viz §1, zákona 143/2001 Sb.)

7 III. Zdůvodnění antimonopolní politiky Efektivnost a blahobyt Produktivní efektivnost Alokační efektivnost Dynamická alokační a produktivní efektivnost Velikost firmy a efektivnosti? Tržní síla a efektivnost?

8 Tržní koncentrace a efektivnost Tržní koncentrace má obvykle positivní vliv na produktivní efektivnost podniku: rostou-li úspory nákladů díky rozložení fixních nákladů na více jednotek a díky procesu “opakování určitých aktivit a získávání zkušeností” při výrobě, malé podniky nemohou být konkurenceschopné Tržní koncentrace má obvykle negativní vliv na alokační efektivnost, protože roste tržní síla podniku/ů Existují trhy, na nichž úspory z rozsahu nehrají významnou roli, přesto jsou značně koncentrované, a to může mít negativní vliv na produktivní a alokační efektivnost

9 Monopol - velikost firmy –tržní koncentrace a antimonopolní politika Některá odvětví jsou koncentrována v důsledku ekonomické efektivnosti velkých firem Určitá minimální velikost je předpokladem pro dosahování úspor z rozsahu Antimonopolní politika, která je zaměřena proti velikosti firmy může být proti blahobytu spotřebitele. Ztráta ekonomické efektivnosti při značné tržní síle je však pravděpodobnější

10 Antimonopolní politika a ekonomická teorie V ekonomické literatuře není zcela jednoznačný názor na způsob vykonávání antimonopolní politiky. Některé školy ekonomického myšlení navrhují její reformy, jiné dokonce její zrušení. Hlavní směr ekonomického myšlení zdůvodňuje její existencí s tím, že trh není schopen sám o sobě problém monopolu řešit a pracuje s pojmem „tržní selhání“ a „tichá dohoda“

11 IV. Tržní struktura, chování (strategie) a výsledek Firmy neustále hledají cesty, jak narušit fungování dokonalé konkurence, jak získat monopol Ekonomická analýza se zaměřuje na tržní sílu a strategické chování firem: snaží se identifikovat chování či praktiky podniků, které vytvářejí tržní sílu na základě koncentrovaných trhů tam, kde by z hlediska úspor nákladů ve výrobě a ve výzkumu neexistovala Podniky mohou ovlivnit strukturu a podmínky vstupu svojí strategií, způsobem jak stanovují ceny. To je typické pro nedokonalé, resp. oligopolní trhy

12 Modely nedokonalé konkurence předpokládají, že i malá firma (při jejich velkém počtu) na trhu může mít jistou monopolní sílu a firma nemusí při zvýšení ceny ztratit podíl na trhu předpoklad volného vstupu do odvětví - limitní ceny - dobyvatelnost trhů

13 Oligopol – hlavní charakteristiky uznání vzájemné závislosti při rozhodování - strategické chování existují významné překážky vstupu relativně malý počet firem má agregovanou tržní sílu

14 Oligopol – chování chování firem jednoznačně určeno jako v případě monopolu nebo dokonalé konkurence neexistuje univerzální model, který by oligopol popisoval dostatečně přesně strategie záleží na předpokladech modelu - Strategie nekooperativní (firmy si konkurují) –Strategie kooperativní (firmy si nekonkurují)

15 Dva klíčové modely pro analýzu oligopolního trhu – nekooperativní strategie Cournotův model oligopolu: množství produkce je strategická proměnná Předpoklady modelu –firma se rozhoduje o vlastním množství produkce –množství vyráběné konkurenty se považuje za dané Výsledek: rovnováha nastane, když žádná z firem nemůže zvýšit zisk změnou výstupu. Rovnovážná cena je nad úrovní ceny v dokonalé konkurenci Bertrandův model oligopolu: cena je strategická proměnná Předpoklady modelu: -všichni nakupují u toho, kdo má nejnižší cenu bez ohledu na to, jak malý je rozdíl v ceně -firma může získat celý trh Výsledek může být cenová válka nebo stejný jako za podmínek dokonalé konkurence, ale jen dokud takové války nezačnou být nákladné a jedna z firem nezvýší svou cenu

16 Teorie her a rovnováha na trhu V neoklasické ekonomii se rovnováha vztahuje ke struktuře trhu V teorii her se rovnováha vztahuje k chování firem – tzv. Nashova rovnováha Nashova rovnováha znamená situaci, kdy žádná z firem nemůže dosáhnout vyššího zisku změnou své strategie firma za předpokladu, že všechny firmy sledují „svojí“ dominantní strategii

17 Opakované hry pokud se vzájemné působení opakuje, každý z oligopolistů bere v úvahu chování a reakce konkurentů v minulosti. Oligopolisté pak maximalizují budoucí „tok” zisků a ne pouze krátkodobý zisk rozhodování firem může vést k cenám, které jsou podobné kooperativnímu způsobu cen

18 Struktura-chování-výsledek exogenní a endogenní přístup Struktura trhu je dána: –počtem podniků –jejich tržní sílou –překážkami vstupu na trh Chování firmy: - závisí na struktuře trhu, technologii a nákladových podmínkách (exogenní přístup) - firmy mohou ovlivnit strukturu trhu svojí strategií (endogenní přístup) Struktura trhu↔Chování firem na trhu [Struktura] ↔[Chování] → Výsledek (efektivnost)

19 Shodné ceny, cenové vůdcovství a kartel Dominantní cenové vůdcovství Koluzívní cenové vůdcovství Kartelová dohoda

20 V. Koluze a kartel na oligopolních trzích Faktory podporující koluzi počet firem na trhu je malý, tržní koncentrace velká ceny jsou transparentní velká frekvence interakce existují značné překážky vstupu do odvětví výrobek je homogenní, poptávka relativně nepružná firmy mají podobnou strukturu nákladů (jsou obvykle stejně veliké)

21 Kartelové dohody (zákon a výjimky z něj) 340/2004Sb. Zákon zakazuje dohody ( § 3) o a) určení cen b) omezení nebo kontrole výroby, odbytu, výzkumu a vývoje nebo investic c) rozdělení trhu d) tom, že uzavření smlouvy bude vázáno na přijetí dalšího plnění e) uplatnění rozdílných podmínek vůči jednotlivým soutěžitelům f) tom, že účastníci dohody nebudou obchodovat …se soutěžiteli, kteří nejsou účastníky dohody, anebo jim budou jinak působit újmu (skupinový bojkot) Zákaz se nevztahuje na dohody,které přispějí ke zlepšení výroby nebo distribuce zboží nebo k podpoře technického či hospodářského rozvoje a vyhrazují spotřebitelům přiměřený podíl na výhodách z toho plynoucích - na horizontální dohodu, pokud společný podíl účastníků dohody na relevantním trhu nepřesahuje 10 % - na vertikální dohodu, pokud společný podíl účastníků dohody na relevantním trhu nepřesahuje 15 %

22 Stabilita kartelu členové kartelu často dohodu zrazují, a tím se často kartel rozpadá samovolně zákon kartel zakazuje, je tudíž nevymahatelný a činí kartel více nestabilním

23 IV. Jak lze zjistit tržní sílu podniku? Tržní sílu posuzuje Úřad podle hodnotového vyjádření zjištěného objemu dodávek nebo nákupu na trhu daného zboží na trhu daného zboží (tržní podíl) dosaženého soutěžitelem nebo soutěžiteli se společnou dominancí …a podle dalších ukazatelů, zejména podle hospodářské a finanční síly soutěžitelů, právních nebo jiných překážek vstupu na trh pro další soutěžitele, stupně vertikální integrace soutěžitelů, struktury trhu a velikosti tržních podílů nejbližších konkurentů dominantní postavení nemá firma nebo firmy se společnou dominancí, které mají menší než 40% tržní podíl (§ 10 zákona 340/2004Sb)

24 Definice relevantní trhu Měření tržní síly na konkrétním trhu je spojeno s problémem vymezení „konkrétního trhu“ Zákon definuje konkrétní trh v konkrétním případě jako „relevantní trh“ Relevantní trh tvoří zboží, které je z hlediska své charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou podmínky zřetelně odlišitelné od sousedících území ( § 1 Zákona 340/2004Sb) Relevantní trh je určen - výrobkově: je tvořen výrobky, které považuje spotřebitel za substituty. Zastupitelnost výrobků lze testovat pomocí elasticity poptávky - geograficky

25 Relevantní trh geografický Kriteriem jsou dopravními náklady, koupěschopná poptávka, odlišnosti legislativy Vliv liberalizace obchodu, globalizace, rychlosti komunikace a snižování dopravních nákladů na definici geografického relevantního trhu Vliv integrace na geografickou dimenzi relevantního trhu

26 VII. Zneužití dominantního postavení je zakázáno (§ 11 zákona 340/2004Sb) Zneužití dominantního postavení zákon definuje jako a) vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách b) vázání uzavření smlouvy na podmínku, že druhá smluvní strana odebere i další plnění c) uplatňování rozdílných podmínek při srovnatelném plnění d) zastavení nebo omezení výroby, odbytu nebo výzkumu a vývoje na úkor spotřebitelů e) dlouhodobé nabízení a prodej zboží za nepřiměřeně nízké ceny f) odmítnutí poskytnout jiným soutěžitelům za přiměřenou úhradu přístup k vlastním přenosovým sítím nebo obdobným rozvodným a jiným infrastrukturním zařízením, které soutěžitel v dominantním postavení vlastní nebo využívá

27 VIII. Fúze Proč firmy fúzují? Růst firmy → - interní - externí Racionální důvody pro fúzi Pochybné důvody pro fúzi

28 Kriteria pro schvalování fúze - růst poptávky - konkurence na trhu a importem - úspory z rozsahu - technologický obsah

29 Jsou fúze efektivní ? Neexistuje jednoznačný empirický důkaz o tom, že v průměru a jako celek jsou fúze efektivní a vedou k růstu blahobytu Vyšší zisky, mohou být důsledkem nižších nákladů a ne větší monopolní moci Monopolní renta může být převáděna do výroby a řízení a podniky nemusí vykazovat monopolně vysoké zisky (X-neefektivnost) V krátkodobém horizontu mohou být fúze hodnoceny pozitivně, akcionáři fúzujících firem získávají prémie, aby souhlasili s odkupem Čím delší je období po fúzi, tím méně častější je výskyt efektivních fúzí

30 Informace a náklady na analýzu Schvalovací instituce musí učinit odhad efektu fúze na tržní sílu versus úspory na nákladech to je spojeno a) s problematikou relevantního trhu a posouzením překážek vstupu na trh, b) se získáním relevantních informací pro analýzu rychlost schválení fúze Kapitálová rozhodnutí a ceny akcií oznámení fúze vede obvykle k růstu cen akcií, oznámení o zmařené fúzi vede naopak ke poklesu cen akcií Fúze jsou nákladné, schvalovací proces také

31 Fúze a vládní politika -Antimonopolní politika se může dostat do konfliktu s průmyslovou politikou vlády a vlády mohou dávat přednost vytváření národních šampiónů

32 IX. Státní pomoc podnikům: - Státní pomoc podnikům je zakázaná - Přesto státy dotace podnikům poskytují

33 EU – státní pomoc podnikům, která by narušila obchod, je zakázána čl. 87 Smlouvy o Evropském společenství Komise však může poskytnout výjimku na základě čl. 87(2) plošně nebo na základě čl. 87(3) jednotlivě, a to v případě: (i) vyrovnávání životní úrovně regionů a významné nezaměstnanosti, (ii) vážných problémů v ekonomice určitých států (iii) podpory určitých aktivit nebo oblastí (iv) podpory kulturního dědictví pokud to nenaruší obchod. Zároveň čl. 88 stanoví blokové výjimky, kdy je možné poskytnout: (i) dotace pro malé a střední podniky, dotace v případě podpory školení a zaměstnanosti (ii) podporu de minimis (během tří let nepřesáhne Eur) (iii) podporu, kterou schválila Evropská komise v rámci určitého programu

34 Náklady na státní pomoc podnikům Rozpočtové Mimorozpočtové Kvantifikace státní pomoci

35 Formy státní pomoci podnikům dotace úvěrů (vládní záruky za úvěr, dotace k úrokům) úlevy na daních odkup firmy nebo části firmy státem přímé dotace určité firmě nepřímé formy pomoci verbální – veřejná prohlášení

36 Efekty státní podpory podnikům Na firmu, která dostane dotace Na ostatní firmy na stejném trhu, které dotaci nedostanou Na firmy na jiných trzích Na veřejné rozpočty

37 Kontrola veřejné pomoci podnikům Nedostatečná kontrola dotací podnikům a a netrasparentní kanály distribuce státní pomoci snižují efektivnost veřejné podpory a přispívají k růstu příležitostí pro korupci v politických strukturách, ve veřejné správě a ve státem vlastněných podnicích

38 X. Regulace a antimonolní politika – ekonomická analýza, informace, náklady a efekty -konflikt s ostatními hospodářskými politikami na úrovni státu -kompetence národních úřadů a unitárních institucí -Výkon antimonopolních zákonů, problémy antimonopolní politiky a její reformy

39 Regulace a antimonopolní politika Antimonopolní politika je výkon antimonopolních zákonů, je pasivní, stanovuje, co je zakázané. Jednorázový zásah, rozhodnutím správního orgánu nebo soudu případ končí Regulace je kontinuální proces, regulační agentura určuje ceny, kontroluje investice nebo jinak zasahuje do vlastnických práv Regulace je aplikována v odvětvích, kde jsou pro ni strukturální předpoklady. Regulace funguje kontinuálně, dlouhodobě a ex ante Antimonopolní politika je aplikována v odvětvích, kde existují strukturální podmínky pro konkurenci, je aplikována případ od případu, ex post, ale působí preventivně Teoretický modelový aparát pro antimonopolní politiku je teorie oligopolu, pro regulaci je to model „principal-agent“ (pán-správce) -Konflikt s ostatními hospodářskými politikami na úrovni státu

40 Literatura Zemplinerová A., 2006, Efekty státní podpory podniků, Politická ekonomie, č. 2, str Zemplinerová, A., Tržní koncentrace ve zpracovatelském průmyslu a antimonopolní politika, Politická ekonomie, č.2, str Zemplinerová A., 1991, Současné směry antimonopolní politiky, Politická ekonomie, 11-12, str Samuelson P.-Nordhaus W, 1991, Ekonomie kap. 24 a 25, Svoboda Praha Holman R., Mikroekonomie, 2002 C.H.Beck kapitoly 14, 15, 16

41 Otázky Jaké jsou příčiny a důsledky monopolu Popište ekonomické a administrativní překážky vstupu firem na trh Proč stát vytváří monopoly a proč zároveň provádí antimonopolní politiku Které školy ekonomického myšlení navrhují zrušení antimonopolních zákonů,proč Rozdíl mezi Harvardskou a Chicagskou školou k výkonu antimonopolní politiky Potřebujeme antimonopolní politiku ? Jestliže ano, proč, jestliže ne proč? Jaký je vztah monopolu a efektivnosti Jaký je vztah tržní síly a efektivnosti Jak je určena struktura trhu a jaké znáte typy tržní struktury Charakteristiky oligopolního trhu a „Nashova rovnováha“ (verbální vysvětlení) Popište převažující cenové strategie na oligopolním trhu (verbálně) Vysvětlete rozdíl mezi explicitní a implicitní koluzí Může mít malá firma monopol? Jestliže ano, proč? Může se velká firma chovat konkurenčně, jestliže ano, proč? Vyjmenujte faktory komplikující/podporující koluzi

42 Otázky Zapuštěné náklady, příklad a implikace pro antimonopolní politiku Náklady na změnu dodavatele, příklad a implikace pro antimonopolní politiku. Co určuje tržní sílu firmy a lze ji měřit? Jaké je vztah tržní koncentrace a efektivnosti Jaké jsou implikace vysoké tržní koncentrace pro antimonopolní politiku Jak lze zjistit dominantní pozici? Jak ovlivňuje liberalizace zahraničního obchodu tržní koncentraci Jak ovlivňuje liberalizace zahraničního obchodu relevantní trh Jaké jsou racionální důvody pro fúzi Kdy bývá fúze zamítnuta, kdo je obvykle v opozici proti připravované fúzi Proč je státní pomoc podnikům zakázaná Proč existují výjimky ze zákazu státní pomoci podnikům Proč je potřeba kontrola státní pomoci podnikům Jaké jsou formy veřejné pomoci podnikům Jaké jsou efekty státní pomoci podnikům Jaký je vztah mezi regulací a antimonopolní politikou


Stáhnout ppt "Antimonopolní politika 5HP_428 poznámky k přednáškám Osnova I. Historie, zákony II. Zdroje monopolu III. Zdůvodnění antimonopolní politiky IV. Tržní struktura."

Podobné prezentace


Reklamy Google