Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 1 E- learningový materiál Suchý poldr Žichlínek – vodní dílo v různých souvislostech.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 1 E- learningový materiál Suchý poldr Žichlínek – vodní dílo v různých souvislostech."— Transkript prezentace:

1 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 1 E- learningový materiál Suchý poldr Žichlínek – vodní dílo v různých souvislostech. Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji (Registrační číslo CZ.1.07/2.2.00/ ) za přispění finančních prostředků EU a státního rozpočtu České republiky. 1. Účel a popis vodního díla 2. Průzkumy a zpracování přípravné a projektové dokumentace 3. Průběh realizace stavby 4. Odborná témata doporučená ke sledování 5. Průzkumy a studentské práce realizované v rámci POPRAR ŠINDLAR, s.r.o. vyhotovil: Ing. Petr Starý

2 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 2 1. Účel a popis vodního díla Umístění vodního díla (VD) Katastrální území:Okres:Kraj: ŽichlínekÚstí nad OrlicíPardubický Rychnov na MoravěSvitavy 1. Účel a popis vodního díla

3 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 3 Účel díla: Základním vodohospodářským účelem suchého průtočného poldru je transformace povodňových průtoků na řece Moravská Sázava. Tento transformační účinek se propaguje až do profilu na řece Moravě v Olomouci. V souvislosti s realizací díla a s provedenými revitalizačními opatřeními v zátopě vznikly nebo byly příznivě ovlivněny tyto další funkce díla: Zemědělské využití území. Došlo k přeměně nekvalitní (zamokřené) orné půdy na trvalé travní porosty a na iniciální stadium zaplavovaného lesa (ve skladbě odpovídající údolním jasanovo olšovým luhům s podílem měkkého luhu). Tím vznikl biotop, který má předpoklady pro přirozený vývoj a minimální ovlivňování rušivou lidskou činností. Sportovní rybolov. Náhradou za tvrdě regulované toky byla nově vytvořena neupravená a neopevněná koryta Moravské Sázavy a Lukovského potoka, situovaná do nejnižších míst nivy. Došlo k výraznému zlepšení stanovištních podmínek pro rybí obsádku (přechod lipanového do parmového pásma). Podmínky pro sportovní rybolov jsou i na nových vodních plochách, které vznikly v místech zatopených zemníků (pozůstatek po těžbě konstrukčních zemin pro hráze). Environmentální funkce. Území zátopy poldru, s velkým podílem vodních ploch, litorálních pásem, tůní a zvodnělých míst s cyklickým zatápěním meandrového pásu obou toků (nová koryta mají proměnnou kapacitu, ale vždy menší než Q 1 ), vytváří podmínky pro vznik velmi pestrého biotopu. V současné době je toto území v počáteční fází sukcese druhů. V projektu se předpokládal vznik cca 80 ha luk, 16 ha měkkého luhu a 60 ha tvrdého luhu. Sportovně-rekreační funkce. Již krátce po dokončení stavby se prostor zátopy stal vyhledávaným místem na rekreaci s možností bruslení, koupání, jízdy na kole, kolečkových bruslích apod. 1. Účel a popis vodního díla

4 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 4 Hlavní parametry VD: Retenční objem nádrže : 5,9 mil.m 3 Transformační účinek (pro modelovou povodeň o objemu 17 mil.m 3 ): –snížení průtoku Q 100 = 126 m 3 /s na Q = 59 m 3 /s Plocha zátopy: 166 ha Délka hrází: –hlavní hráz m –ochranné hráze železnice m Max. výška hráze 7,6 m (nadm.výška koruny hráze 345,50 m n. m.). Šířka koruny hráze: 4,0 m Konstrukce hrází: Hráz nehomogenní - šikmé vnitřní jílové jádro - sevřené mezi stabilizační části - hlavní hráz je na vzdušné straně zajištěna patním drénem. 1. Účel a popis vodního díla

5 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 5 Hlavní funkční objekty: hlavní výpust (betonový objekt s pevně nastavenou kapacitou výtoku, migračně prostupný objekt), korunový bezpečnostní přeliv (dl.159m) s vnitřní ocelovou štětovou stěnou, přelivným železobetonovým trámcem a přelivnou plochou opevněnou lomovým kamenem, nouzový přeliv v levostranné ochranné hrázi železnice, obslužné komunikace. Stavbou vyvolaná technická opatření: železniční inundační most š. 23 m, přeložky drážních kabelů, stabilizace zatápěných sloupů el. vedení vysokého napětí, včetně zvýšení úrovně vodičů (riziko výboje mezi vedením a retenční hladinou). Revitalizace a opatření provedená v zátopě: revitalizace Moravské Sázavy (3 364 m), revitalizace Lukovského potoka (2 452 m), koryta byla přeložena do přirozené údolnice a vytvořena v parametrech odpovídajících přirozenému geomorfologickému typu, úprava zemníků na 4 trvalé vodní plochy, výsadby dřevin v meandrovém pásu a některých částech zátopy, založení trvalých travních porostů. 1. Účel a popis vodního díla

6 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 6 Celkový pohled na poldr v době těsně před dokončením 1. Účel a popis vodního díla

7 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 7 1. Účel a popis vodního díla Revitalizace Lukovského potoka. Zrušené regulované koryto bylo v linii světlejšího pruhu vegetace a řady keřů.

8 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 8 1. Účel a popis vodního díla Pohled na hlavní výpust a na část korunového bezpečnostního přelivu (v horní části snímku). Plošina (v dolní části) je obratištěm pro vozidla.

9 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 9 1. Účel a popis vodního díla Nový inundační železniční most vybudovaný v sousedství původního nekapacitního mostu.

10 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Účel a popis vodního díla Upravené a betonovými polovegatačními tvárnicemi opevněné koryto Moravské Sázavy. Stav před zahájením stavby.

11 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Účel a popis vodního díla Původní obtížně obhospodařovatelé zemědělské pozemky. Stav před zahájením stavby.

12 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Účel a popis vodního díla Vytvoření podmínek pro zvýšení diverzity území. V patě sloupu VVN je patrná betonová patka pro zajištění stability sloupu.

13 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Účel a popis vodního díla Upravené koryto Mor.Sázavy v místech budoucího křížení s hrází. Stav před zahájením stavby.

14 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Účel a popis vodního díla Lze zde provozovat nejen vodácké sporty.

15 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Účel a popis vodního díla Poldr se stal oblíbeným místem pro rekreaci.

16 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průzkumy, zpracování přípravné a projektové dokumentace stavby Hydrologická data: Oficiální hodnoty N-letých a m-denních průtoků a velikost modelové povodně, pro stanovení kapacit jednotlivých objektů a transformačního účinku poldru, byly získány u Českého hydrometeorolického ústavu. Geodetické zaměření území: Zaměření prostoru stavby bylo provedeno odbornou firmou a sloužilo k prostorovému a výškovému řešení jednotlivých stavebních objektů, včetně stanovení objemu zátopy při různých hladinách vody, což je jedním ze základních údajů pro stanovení transformačního účinku poldru. Hydrogeologický průzkum: Vlastní geologický průzkum byl proveden pomocí vrtaných sond situovaných zejména v místech budoucích objektů (hlavní výpust, bezpečnostní přeliv a železniční most). V průběhu stavby byl geologický průzkum zpřesněn kopanými sondami. V převážné ploše zátopy se nachází zeminy aluviálních naplavenin, měkké až pevné písčité jíly (F4 CS) a tuhé až pevné prachovité jíly, středně až nízce plastické (F6 CI/CL). Pod těmito vrstvami pak štěrkovité písky s podílem jílů (G-F/G3). V některých místech čelní hráze se vyskytují hnilokaly (materiál s velkým podílem organické hmoty) a v prostoru železničního mostu výrazně plastické jílovité zeminy. V prostoru výpusti se pod těmito aluviálními sedimenty nachází vrstva zvětralých slínovců. Hydrologická část tohoto průzkumu spočívala v dlouhodobém sledování úrovně hladiny spodní vody a jejího vlivu na míru vlhkosti vrstev zemin nad touto hladinou. Část průzkumu byla zaměřena na určení prostorů vhodných pro těžbu konstrukčních zemin pro výstavbu hrází. 2. Průzkumy, zpracování přípravné a projektové dokumentace stavby

17 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 17 Pedologický průzkum: Tento průzkum sloužil zejména pro stanovení mocnosti kulturních vrstev půdy a pro zpracování projektu na využití těchto půd, které musely být v místech trvalých objektů skryty. Skrývky byly částečně použity pro ohumusování hrází a dále při rekultivaci méně hodnotných zemědělských pozemků v okolí. Určení vlastnických vztahů k pozemkům: Tyto informace sloužily k uzavření Smluv o smlouvách budoucích na výkupy pozemků a dále v procesu získání Rozhodnutí o umístění stavby. V případě výstavby poldru byla vykoupena a převedena na stát prakticky celá plocha vodního díla včetně zátopy (v zastoupení správcem vodního díla -Povodí Moravy s.p.). Dokumentace k územnímu rozhodnutí: Současné obecné požadavky na DUR (viz E-learning DUR). Dokumentace k úzmenímu rozhodnutí byla zpracována firmou ŠINDLAR s.r.o. (partner projektu POPRAR) v období V té době se nepředpokládala výstavba nového železničního mostu, pro převedení povodňových průtoků přes železniční násyp měl posloužit původní most u nádraží. Dále se předpokládalo, že konstrukční zeminy budou získány mimo zátopu poldru, na k.ú. Rychnov na Moravě. 2. Průzkumy, zpracování přípravné a projektové dokumentace stavby

18 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 18 Dokumentace pro stavební povolení a realizační dokumentace: Současné obecné požadavky na DSP a RDS (viz E-learning DSP). Dokumentace pro stavební povolení a realizační dokumentace byla zpracována firmou ŠINDLAR s.r.o. Při zpracování projektu a dimenzování vlastního vodního díla a jeho objektů se vycházelo zejména z ČSN Malé vodní nádrže, dále z norem vztahujících se k mostům, železnicím, kabelovým vedením, vedením vysokého napětí atd. Projekční řešení stavby dále vycházelo z kategorizace vodního díla, kterou stanovila organizace pověřená Technicko bezpečnostním dohledem na vodních dílech (VD TBD) a to pro hlavní část poldru (vytvářenou hlavní hrází) v kategorii III a pro boční část poldru (za železničním tělesem) v kategorii IV. Z hlediska materiálového zajištění stavby a při hledání lokalit s využitelnými zeminami se vycházelo ze základního zatřídění zemin z hlediska vhodnosti použití pro zemní hráze. Pozn.: V případě suchých poldrů je vhodnější používat písčitější zeminy, i za cenu vyššího koeficientu propustnosti, neboť jsou objemově stálejší. Dlouhodobou ztrátou vlhkosti tělesa hráze, v období kdy je poldr mimo funkci, mohou vzniknout v hrázích tahové trhliny. 2. Průzkumy, zpracování přípravné a projektové dokumentace stavby

19 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 19 Při zpracování projektu byl kladen důraz zejména na: Správný návrh parametrů hrází z hlediska dostatečné těsnosti, zavázání do podloží, stability těles hrází namáhaných hydrostatickým tlakem, stability návodních i vzdušných svahů hrází, vnitřní filtrační stability tělesa (na kontaktu rozdílných konstrukčních vrstev zemin), odvedení prosáklé vody patním drénem a drény na vzdušných stranách stavebních objektů v hrázích. Převýšení hráze nad max.hladinou (1,4 m nad Q 100 ) bylo stanoveno s ohledem na velikost a výběh vlny po svahu hráze. Vzhledem k předpokladu dodatečného dotlačení zemin ve vlastních hrázích a v podloží byly hráze (pro období realizace) navrženy s odpovídajícím převýšením Návrh kapacity hlavní výpusti a dimenzování jednotlivých částí tohoto objektu. Kapacita objektu vzešla z výpočtu vodní bilance na Moravské Sázavě a Lukovském potoce a dále z požadavku na dostatečnou transformaci povodňové vlny tak, aby v úseku pod poldrem nedocházelo ke vzniku škod. Výtokový otvor, který je „přiškrcen“ ocelovou clonou (pro zamezení zahlcení celého profilu vodou a vzniku vibrací) má při plné hladině kapacitu 59 m 3 /s. Tvarové řešení bylo podřízeno požadavku na migrační prostupnost tohoto objektu. Dimenzování jednotlivých částí železobetonového objektu (dilatačními spárami oddělený kubus a 4 samostatná křídla) bylo řešeno s ohledem na základové poměry pod objektem (zvětralé slínovce) a na vztlak vody na základové spáře. Stabilita křídel objektu byla navržena tak, aby byly tyto zdi stabilní zejména proti překlopení. Návrh korunového bezpečnostního přelivu, který má kapacitu 400 m 3 /s (dvojnásobek kulminace povodně Q 1000 ) a délku předivné hrany 159 m. Vzhledem ke skutečnosti, že v minulosti postavené korunové přelivy vykazovaly časté poruchy (vznik kaveren a podtékání pod povrchovým opevněním přelivu), bylo navržené technické řešení ověřeno na fyzikálním modelu, který prokázal stabilitu řešení. Ta spočívá ve vytvoření předivné plochy z těžkého kamenného záhozu uloženého na geotextilii (to vylučuje vznik kaveren) a v propojení koruny přelivu s vodotěsným podložím ocelovou larzenovou stěnou. Koruna přelivu je fixována železobetonovým průběžným trámcem nasazeným na horní hranu larzenové stěny. 2. Průzkumy, zpracování přípravné a projektové dokumentace stavby

20 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 20 Pro železniční inundační most o rozpětí 23 m byly ČSD a Správou železniční dopravní cesty stanoveny náročné zadávací podmínky (minimální nároky na následnou údržbu mostu a způsob realizace v co nejkratší době). Proto byla konstrukce mostovky a opěr řešena jako tuhý monolitický rám (bez uložení mostovky na ložiscích a bez příčných mostních dilatačních závěrů), který spolupůsobí s velkoprůměrovými vrtanými pilotami (průměr 1,5 m, délka 15 m), na kterých je most založen až do únosného podloží. Technologie výstavby byla zvolena po polovinách, vždy v době jednokolejné výluky provozu na dané koleji. Vzhledem ke krátkosti povolené doby výluky (2 x 21 pracovních dnů), bylo navrženo rámy obou polovin mostu vybetonovat vně železničního tělesa (na podvozcích) a do profilu tratě je zasunout až v průběhu výluky (2 x 650 t). Tyto rámové prefabrikáty bylo třeba navrhnout ze silně armovaného železobetonu s vloženými ocelovými nosníky. V případě návrhu nové polohy a parametrů revitalizovaných koryt bylo třeba vycházet z morfologických zásad odpovídajících vodnosti a velikosti obou toků, sklonu území, geologickým podmínkám a předpokládanému charakteru budoucích břehových porostů (viz. skripta vytvořená firmou ŠINDLAR v rámci projektu MŠMT – POPRAR). 2. Průzkumy, zpracování přípravné a projektové dokumentace stavby

21 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průzkumy, zpracování přípravné a projektové dokumentace stavby Základová spára spodní výpusti tvořená rozpukanými prachovci. Do této vrstvy byla zaražena dolní hrana larzenové stěny bezpečnostního přelivu.

22 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průzkumy, zpracování přípravné a projektové dokumentace stavby Průzkumný hydrogeologický vrt v místech těsně nad hlavní hrází.

23 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průzkumy, zpracování přípravné a projektové dokumentace stavby Lokální výskyt hnilokalů byl prokázán nejen v prostoru výpusti ale i pod hlavní hrází.

24 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průzkumy, zpracování přípravné a projektové dokumentace stavby Silně zvodnělá konstrukční zemina používaná na stabilizační části hrází (zeminy G-F/G3).

25 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průzkumy, zpracování přípravné a projektové dokumentace stavby Okrajové stabilizační části hráze a těsnící jádro byly sypány a hutněny po vrstvách mocnosti 40 cm.

26 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průzkumy, zpracování přípravné a projektové dokumentace stavby Snížení vlhkosti bylo prováděno nehašeným vápnem (vlhkost 6,8+-3% pro dosažení odpovídající míry zhutnění na 95% PS).

27 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průzkumy, zpracování přípravné a projektové dokumentace stavby Voda z filtru je odváděna drénem. Na snímku je patrný způsob zavázáni hráze do terénu.

28 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průzkumy, zpracování přípravné a projektové dokumentace stavby Uměle vytvořené koryto Moravské Sázavy situované do nejnižších míst území.

29 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průzkumy, zpracování přípravné a projektové dokumentace stavby Obrácený filtr v patě hráze je důležitým prvkem zajišťujícím stabilitu hráze (zamezí výronům vody na vzdušném líci).

30 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průzkumy, zpracování přípravné a projektové dokumentace stavby Montáž ocelové clony (diafragma) zamezující úplnému zahlcení výtokového profilu a vzniku vibrací.

31 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průzkumy, zpracování přípravné a projektové dokumentace stavby Fyzikální model bezpečnostního přelivu ve zkušebním žlabu (laboratoř LVV, FAST, VUT v Brně).

32 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průběh realizace stavby Hlavní technické problémy při realizaci stavby: V důsledku komplikované a opakované veřejné obchodní soutěže na zhotovitele stavby došlo ke zkrácení lhůty výstavby z původních 30 na 19 měsíců (05/2006 – 11/2007). Problém se zkrácením doby, po kterou bylo možné stavbu realizovat (lhůtu nebylo možné prodloužit z důvodů čerpání dotace) dále prohloubily přírodní podmínky, které panovaly v prostoru stavby při jejím zahájení. Celé staveniště bylo v květnu 2006 nasycené vodou, což téměř vylučovalo provádění zemních prací, přepravu a zpracování zemin určených pro hráze. Ani podmínky v následující mimořádně teplé zimě neumožnily provést hlavní přesuny zemin po zamrzlém terénu, neboť k zámrzu nedošlo. Konstrukční zeminy měly ve vytipovaných zemnících výrazně vyšší vlhkost než uváděl původní geologický průzkum a než předpokládal projekt a bylo patrné, že bez nalezení náhradních technických řešení nebude možné stavbu v tak krátkém termínu realizovat. Navržená náhradní technická opatření spočívala ve využití dostatečného objemu zemin s menším obsahem jílovité složky, které bylo možné rychleji odvodnit, ve vápnění zemin pro stabizační části hrází (za účelem snížení % vlhkosti, pro jádro předepsáno 12,0+- 3%, pro stabilizační část 6,8 +- 3%) a ve vybudování únosných staveništních cest v trasách přesunů hlavních objemů zemin. Snadněji odvodnitelné zeminy byly těženy v hlubších horizontech v zátopě poldru. Po uplatnění těchto opatření se stavební práce výrazně zrychlily a stavba byla nakonec dokončena v plánovaném termínu. 3. Průběh realizace stavby

33 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 33 Hlavní technické problémy při realizaci stavby: Konkrétní technické problémy při realizaci jednotlivých objektů se projevily zejména při zakládání hlavní hráze v okolí hlavní výpusti, kde se v podloží nacházely velmi plastické zeminy a hnilokaly. Nakonec byly hráze založeny na uměle vytvořené únosné vrstvě zemin (za pomoci Dorosolu). Vysoká plasticita zemin vyvolala značný problém i ve stavební jámě železničního mostu. Vysoká kotvená larzenová stěna, která zajišťovala výkop směrem k provozované koleji se začala vlivem provozu na železnici vychylovat směrem do stavební jámy, v důsledku toho došlo i k rychlému poklesu provozované koleje. Na několik hodin bylo nutné (v nočních hodinách) provoz zcela zastavit, stěnu zesílit a zdvojit kotvení, koleje pozvednout a podsypat. Po zabetonování pilot pro základ mostu se stabilita stěny obnovila. 3. Průběh realizace stavby

34 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 34 Orgány provádějící odborný dohled nad realizací stavby: Technický dozor investora (Povodí Moravy s.p.), Autorský dozor projektanta (ŠINDLAR, s.r.o.), Technicko-bezpečnostní dohled (Vodní díla TBD a.s.), Vodoprávní úřad (Krajský úřad Pardubického kraje), Správa železniční dopravní cesty (ČD, SŽDC), Geologický dohled ČD (Pověřený geotechnik), Geotechnik projektanta (Geotechnik podílející se předchozích průzkumech ), Laboratoř pro stanovení míry zhutnění konstrukčních zemin v hrázích (zkouška Proctor), Technik BOZ (Povodí Moravy, s.p.), Archeologický dohled, Ochrana ZPF (MěÚ Lanškroun). 3. Průběh realizace stavby

35 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průběh realizace stavby V době zahájení stavby ležely v zatopeném staveništi zbytky sněhu.

36 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průběh realizace stavby Neúnosný terén a vysoká vlhkost konstrukčních zemin bránila řádnému rozvinutí stavebních prací.

37 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průběh realizace stavby Zrychlení prací umožnilo až vybudování únosných cest v hlavních dopravních trasách (silná vrstva netříděného kamene uložená na geomříži).

38 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průběh realizace stavby Povodňové průtoky v Moravské Sázavě.

39 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průběh realizace stavby Místy byl rozbahněný terén pro stavební stroje prakticky nepřístupný.

40 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průběh realizace stavby Organizace těžby vhodných zemin byla náročná a postihla velké území.

41 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průběh realizace stavby Těžební prostory a skládky zrnitých zemin pro stabilizační části hrází.

42 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průběh realizace stavby Ukázka tvaru základové spáry a způsobu založení hráze (ochranná hráz železnice).

43 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průběh realizace stavby Pro dodržení technologické kázně, při ukládání zemin do jednotlivých částí nehomogenní hráze, byly tyto části prováděny ve výškově odlišných úrovních.

44 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průběh realizace stavby Betonáž a bednění křídel hlavní výpusti.

45 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průběh realizace stavby Rozpracovaný kubus hlavní výpusti.

46 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průběh realizace stavby Boční pohled na dokončenou hlavní výpust s navazující larzenovou stěnou bezpečnostního přelivu.

47 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průběh realizace stavby Hlavní výpust krátce před dokončením. Ohebné potrubí drénuje stabilizační část hráze za těsnícím jádrem a bočním křídlem.

48 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průběh realizace stavby Vzdušný líc larzenové stěny přelivu zajištěná přísypem z těžkého kamene uloženého na geotextilii. Následná konečná úprava: ohumusovaná a osetá kamenná rovnanina.

49 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průběh realizace stavby Pohled na rozpracovaný trámec přelivu „nasazený“ na larzenovou stěnu.

50 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průběh realizace stavby Ocelové nosníky, které se staly součástí železobetonových rámů železničního mostu.

51 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průběh realizace stavby Vysoká kotvená larzenová stěna oddělila stavební jámu a umožnila zachovat provoz na jedné koleji.

52 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průběh realizace stavby Pohled do stavební jámy první poloviny mostu a na stěnu, která začala spodem vybočovat (díky velmi plastickým zeminám v podloží).

53 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průběh realizace stavby Vrtání a příprava výztuže pro piloty na nichž je most založen (DN 1,5 m, hloubka 15 m).

54 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průběh realizace stavby Vrtná souprava ve stavební jámě druhé poloviny mostu.

55 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průběh realizace stavby Rám první poloviny mostu v konečné poloze (zmonolitněný s pilotami, opatřený izolací proti zatékající vodě).

56 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průběh realizace stavby Kvalitativní zkoušky betonu prováděné na stavbě.

57 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průběh realizace stavby Mostní prefabrikát o hmotnosti 650 t na zavážecí dráze.

58 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průběh realizace stavby Konečná podoba inundačního mostu.

59 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průběh realizace stavby Nově vytvořené koryto Moravské Sázavy v jílovitých zeminách.

60 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průběh realizace stavby Celkový pohled na nově vzniklé koryto Moravské Sázavy. V levé části je dosud nezasypaná původní regulovaná trasa.

61 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průběh realizace stavby Menší koryto Lukovského potoka krátce po zprovoznění.

62 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Odborná témata doporučená ke sledování 1. Hydromorfologický vývoj koryt Moravské Sázavy a Luk. potoka 2. Splaveninový režim v obou tocích nad poldrem 3. Biologický, botanický a ornitologický průzkum probíhající sukcese 4. Důvody špatné ujímavosti dřevin a působení škůdců 5. Umělý přenos a sledování obojživelníků v nádržích a tůních 6. Pedologický průzkum 7. Sledování podzemních vod ovlivněných výstavbou poldru 4. Odborná témata doporučná ke sledování

63 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Hydromorfologický vývoj koryt Moravské Sázavy a Luk. potoka Stanovení (zařazení) hydromorfologického (do) typu koryta zkoumaných toků. Vymezení úseků koryt na nichž probíhají nejintenzivnější a naopak nejmírnější korytotvorné procesy (deformace nově vytvořených koryt) tak, aby bylo možno následně posuzovat příčinné souvislosti. Příprava podkladů z projektové dokumentace, podle které byla stavba realizována (výchozí stav – situace, podélný sklon, příčné řezy) a zapracování podkladů projektanta. Výpočet rozložení rychlostí ve vybraných příčných profilech (při průtoku plným profilem). Geodetické zaměření reálného stavu (3 měření s odstupem cca ½ roku). Zaměření rozložení hrubých splavenin v podélném profilu koryta. Grafické vyjádření změn v příčných řezech koryta. Grafické vyjádření předpokládaných změn v dalších 10-ti a 20-ti letech. Návrh míst a brodových úseků, kde by bylo žádoucí (z pohledu nadměrného posunu koryta) přidat hrubé splaveniny (místní štěrk) pro zpomalení procesů. Analýza výsledků a závěrečné zhodnocení.. 4. Odborná témata doporučná ke sledování

64 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Splaveninový režim v obou tocích nad poldrem Vytvoření (získání) situačního podkladu pro řeku Moravská Sázava v prostoru pod obcí Sázava a pro Lukovský potok nad obcí Luková (úseky, které budou v budoucnosti přirozeně datovat uměle vytvořená koryta toků v zátopě poldru splaveninami). Zaměření charakteristických příčných profilů a podélného profilu koryta. Stanovení rychlosti proudění vody v korytě (kynetě). Odběr vzorků z výše uvedených úseků toků. Stanovení zrnitosti odebraných vzorků. Prognóza ovlivnění nově vytvořených koryt v poldru přirozeným chodem splavenin z horních úseků toků (horizont 10 a 20 let). Analýza výsledků a závěrečné zhodnocení. 3. Biologický, botanický a ornitologický průzkum probíhající sukcese Konstatování výchozího stavu. Před zahájením stavby nebyl proveden cílený zoologický ani botanický průzkum. Pouze v rámci procesu EIA – ohlášení, byly zpracovány obecné posudky. Provedení skladby druhů s výsledky obdobného průzkumu na sukcesně ustálené lokalitě v okolí (Moravská Sázava pod poldrem). Analýza výsledku, doporučení a závěrečné zhodnocení. 4. Odborná témata doporučná ke sledování

65 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Důvody špatné ujímavosti vysazených dřevin Konstatování výchozího stavu (projekčního návrhu) navržení druhové skladby dřevin a četnosti výsadeb. Konstatování srážkových a teplotních poměrů v období od výsadeb po současnost. Odlišení ploch, které již byly zatopeny od dosud nezatopených. Konstatování dalších přímých vlivů na vysazený biologický (dendrologický) materiál. Konstatování % mortality sazenic. Analýza výsledků, doporučení a závěrečné zhodnocení. 5. Sledování obojživelníků v nádržích a tůních Stanovení stávající druhové skladby a četnosti obojživelníků. Provedení srovnávacího průzkumu na okolních rybnících a v obdobných tůních. Vypracování teorie a předpokladů reintrodukce včetně konstatování právního rámce případného přenosu druhů. Analýza výsledků, doporučení a závěrečné zhodnocení.. 4. Odborná témata doporučná ke sledování

66 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Pedologický průzkum Definování ploch, na kterých nebyly stavbou pozměněny poměry v kulturních vrstvách půdy a jejich odlišení od ploch výrazně „promísených“ (pozměněných). Zapracování výsledků pedologického průzkumu provedeného v rámci projektu „Nakládání s kulturními vrstvami půdy“ (ochrana ZPF). Odběr a vyhodnocení vzorků půdy. Analýza výsledků a závěrečné zhodnocení. 9. Sledování podzemních vod ovlivněných výstavbou poldru Konstatování původního stavu z hydrogeologických průzkumů provedených v období přípravy stavby. Návrh umístění vodoměrných bodů v údolnicových profilech (jak v toku, vodních nádržích i v terénu). Osazení vodoměrného zařízení (vodoměrné latě osazované do pevných patek v tocích a nádržích a mělké kopané sondy sondy). Provádění pravidelného měření na původních hloubkových sondách, mělkých sondách a otevřených povrchových vodách. Analýza výsledků a hledání závislostí mezi pohyby povrchových a podzemních vod.. 4. Odborná témata doporučná ke sledování

67 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Odborná témata doporučná ke sledování První velká zátěž nového koryta zvýšenými průtoky.

68 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Odborná témata doporučná ke sledování Charakteristický příčný řez nového koryta Moravské Sázavy (mírný konvexní břeh, kyneta, strmý konkávní břeh).

69 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Odborná témata doporučná ke sledování Velká míra zásahu do přirozené skladby půd.

70 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Odborná témata doporučná ke sledování Výchozí parametry nového koryta Lukovského potoka.

71 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Odborná témata doporučná ke sledování Bez zpevnění břehů vegetací a dna odpovídajícími zrnitými splaveninami docházelo místy k výrazným deformacím nového koryta.

72 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Odborná témata doporučná ke sledování Soutok Moravské Sázavy s Lukovským potokem při průtoku cca Q1, krátce po dokončení zemních prací.

73 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Odborná témata doporučná ke sledování V místech poruch byly do konkávy a na břehy dodatečně nasypány hrázky zrnité zeminy, pro zmírnění narušené stability svahů a pro zvýšení podílu hrubých splavenin.

74 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Odborná témata doporučná ke sledování Pohyb a přetváření splavenin v brodových úsecích.

75 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Odborná témata doporučná ke sledování Postupná proměna struktury materiálů a tvaru v korytě.

76 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Odborná témata doporučná ke sledování Vliv vegetace na zvyšování drsnosti koryta (Lukovský potok).

77 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Odborná témata doporučná ke sledování Postupné zvyšování vlivu vegetace a vznik hlubokých tůní (Moravská Sázava).

78 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Odborná témata doporučná ke sledování Stabilizační práh pod soutokem Moravské Sázavy a Lukovského potoka.

79 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Odborná témata doporučná ke sledování Velký rozsah výsadeb (body v buřeni) provedený převážně na původní zemědělské půdě.

80 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Odborná témata doporučná ke sledování Výsadby byly zajištěny proti vyvrácení a okusu.

81 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Odborná témata doporučná ke sledování Výsadby a plochy připravené k založení travních porostů.

82 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Odborná témata doporučná ke sledování Vývoj výsadeb byl viditelně ovlivňován zatápěním, vysycháním a poškozováním sazenic hryzcem vodním.

83 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Odborná témata doporučná ke sledování Detail sazenice dubu s růstem, který neodpovídá pěstebním předpokladům.

84 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Odborná témata doporučná ke sledování V některých místech byly výsadby poškozovány plaveninami a nánosy bahna.

85 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Odborná témata doporučná ke sledování Na rozdíl od umělých výsadeb se nálet olše ujímá a roste dobře.

86 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Odborná témata doporučná ke sledování Travní porost na nepůvodních (z větších hloubek vytěžených) štěrkopísčitých zeminách.

87 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Odborná témata doporučná ke sledování Nově založené a pravidelně kosené louky.

88 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Odborná témata doporučná ke sledování Detail bylinného pokryvu v místech mimo uměle založené louky.

89 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Odborná témata doporučná ke sledování Intenzivní zárůst uměle vytvořených tůní.

90 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Průzkumy a studentské práce realizované v rámci POPRAR 1. MĚŘICKÁ ZPRÁVA – POLDR ŽICHLÍNEK (11/2012) 2. MONITOROVACÍ ZPRÁVA – POLDR ŽICHLÍNEK 3. Poldr Žichlínek, Splaveninový režim na přítocích a v revitalizovaných kortech toků poldru (2013) 4. Výskyt bobra evropského (11/2012) V následující kapitole jsou uvedeny výsledky studentských prací realizovaných v rámci POPRAR pod odborným dohledem lektora z firmy ŠINDLAR, s.r.o, - partner projektu. 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

91 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji MĚŘICKÁ ZPRÁVA – POLDR ŽICHLÍNEK (11/2012) B. 1 Identifikační údaje Zodpovědný projektant:ŠINDLAR, s.r.o. Sídlo: Hradec Králové, Na Brně 372/2a IČO: DIČ:CZ Zástupce:Ing. Stanislav Štěnička, jednatel společnosti Telefon: (firma) Web:www.sindlar.eu B. 2 Přehled podkladù a pracovních nástrojù Zadání projektanta Zerénní průzkum Geodetické práce: GPS přijímač HiPer+Topcon elektronická totální stanice Topcon GTS 226 Software:TopSURV v. 7.2 Atlas DMT Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

92 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 92 B. 3 Měřická zpráva Lokalita:K.ú.: Žichlínek (796913), kraj Pardubický K.ú.: Rychnov na Moravě (744093), Kraj Pardubický Datum zaměření: Souřadnicový systém:S-JTSK Výškový systém:Balt p.v. Na základě požadavků na zpracování monitorovací práce k poldru Žichlínek byly zaměřeny výškové a situační poměry pozemků č. 5047, 5046 v katastrálním území Rychnov na Moravě, pozemku č. 1070/1, 1072/1, 1857/4 v katastrálním území Žichlínek. B Geodetické zaměření vybraných úseků Geodetické zaměřování probíhalo polární metodou, kdy se měřený bod zjišťuje pomocí úhlů a vzdáleností. Úhel je stanoven z měřičského bodu a vzdálenost poté mezi totální stanicí a měřeným bodem. B Polohové a výškové připojení Pomocné měřické body ST4007, ST4008, ST4109, ST4110, ST4131, ST4132 byly zaměřeny v souřadnicovém systému S-JTSK a výškovém systému Bpv pomocí GPS přijímače HiPer+Topcon metodou RTK ve dvou etapách s časovým odstupem. Měřičské body byly určeny rajonem z bodu ST 4007 s orientací na bod ST 4008, dále z bodu 4109 na bod 4110, z bodu 4131 na 4007 a z bodu 4134 na bod Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

93 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 93 B Situační zaměření B Zaměřování toku Bylo provedeno tachymetricky přístrojem TOPCON GTS 210/GTS310. Zaměřeny byly body terénu v blízkosti toku, linie levého i pravého břehu, linie levé i pravé paty dna, osa toku v nejhlubších místech, zvláště hluboké tůně, dále bod na pilíři přilehlého železničního koridoru. B Zaměřování mimo tok Pomocí přístroje GPS Topcon HiPer byly zaměřeny body ve vzdálenosti od toku přibližně deset metrů a vzdáleny od sebe dvacet kroků. B Zpracování dokumentace Z naměřených podrobných bodù byl za pomoci SW Atlas vygenerován podélný profil, příčné profily, podrobná situace a hypsometrický model. Jednalo se o porovnání stavu projektovaného, stavu změřeného a stavu změřeného k datu Seznam souřadnic měřických bodů – zaměření situace zájmového území, k. ú. Žichlínek, Rychnov na Moravě –souřadnicový systém: S-JTSK –výškový systém: Balt p. v. –datum mìření: 6. – Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

94 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji MONITOROVACÍ ZPRÁVA – POLDR ŽICHLÍNEK A. 1 Identifikace Název stavby:Moravská Sázava - poldr Žichlínek Odvětví:vodní hospodářství Kategorie stavby:záchytná retenční nádrž - průtočná Kategorie TBD:III. kategorie Kraj:Pardubický Obec:Žichlínek, Rychnov na Moravě Číslo hydrologického pořadí: (Moravská Sázava) Říční km.:33,900 Katastrální území:Žichlínek, Rychnov na Moravě Investor:Povodí Moravy, s.p., Dřevařská 11, Brno Zodpovědný projektant:ŠINDLAR, s.r.o. Sídlo: Hradec Králové, Na Brně 372/2a IČO: DIČ:CZ Zástupce:Ing. Stanislav Štěnička, jednatel společnosti Telefon: (firma) Web:www.sindlar.eu 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

95 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 95 A. 2 Popis řešeného území Území je situováno do horní části povodí Moravy. Z geografického hlediska se jedná o okrsek Lanškrounská kotlina. Oblast spadá do mesophytica, Českomoravského mezihoří. Nachází se zde pleistocénní říční terasy a neogenní říční sedimenty. Zájmovým územím protéká řeka Moravská Sázava a její pravobřežní přítok Lukovský potok, který vtéká do Moravské Sázavy v horní třetině poldru. Poldr Žichlínek je dílčí prvek systému protipovodňové ochrany, první ze série plánovaných objektů v povodí Moravské Sázavy. Po dokončení systému této protipovodňové ochrany dojde k výraznému ovlivnění odtokových poměrů po profil Olomouc. Při hledání vhodného místa pro retenční nádrž je vždy kladen důraz na poměr mezi výškou, velikosti hráze a retenčním efektem. V případě profilu Žichlínek je velkou výhodou relativně nízká výška hráze (7,3 m) a velká retence, jež při Q 100 (5,9 mil. m 3 ) dosahuje zátopy 166 ha. Taktéž je brán ohled na možné ovlivnění obytné zástavby či objektů infrastruktury, který je v tomto případě zanedbatelný. Hráz poldru je sypaná nehomogenní s těsnícím jádrem. Díky své malé výšce se lépe včlení do krajinného rázu a nepůsobí výrazné rušivé změny okolního terénu. Spolu s hrází byla uskutečněna celková revitalizace toku Moravská Sázava od jeho křížení se III. železničním koridorem (rameno Česká Třebová - Přerov) až po výpustný objekt v hrázi. Taktéž byl revitalizován pravostranný přítok Moravské Sázavy Lukovský potok až k profilu hranic vesnice Luková. V obou případech byl kladen důraz na přirozenou geomorfologii vodního toku. Dále bylo vystavěno 10,5 ha vodních nádrží, které vznikly po odtěžení zeminy na hráz poldru (z GIS). V ploše retenčního prostoru byly provedeny vegetační úpravy v podobě zatravnění a zalesnění orné půdy, největší část území je využívána jako trvalé travní porosty a slouží k běžnému hospodaření. 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

96 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 96 A. 3 Cíl Cílem bylo zjistit vývoj vegetace na dvaatřiceti určených plochách formou fytocenologického snímkování, především vyhodnocení původních výsadeb dřevin a výskyt náletů a nárostů dřevin cíleně nevysazovaných. Dalším cílem bylo geodetické zaměření několika úseků Moravské Sázavy a porovnání vývoje meandrů v těchto úsecích se stavem projektovaným a se stavem naposledy zaměřeným v roce Dále pak zjištění fyzikálně- chemických parametrů vody v toku, výskyt fauny na zpracovávaném území a příprava podkladů pro vyhodnocení ekologické újmy či příjmu dle metodiky Seják. A. 4 Terénní průzkum Terénní průzkum šetřeného území byl prováděn v začátku podzimu roku 2012, od 6. do 9. listopadu. Počasí bylo v těchto dnech proměnlivé, první den byly dešťové přeháňky, celý druhý den mrholilo a třetí den bylo zataženo. Obecně je terén přehledný, rovinatý a dobře se v něm pohybuje. Lokalita byla znečištěna odpadky, míru znečištění nelze kvůli slehlým travinám zcela objektivně posoudit. Odpadky zde byly pravděpodobně zachyceny na vegetaci při zvýšených stavech vody. Bylo sděleno, že probíhá (každoročně pracovníky Povodí Moravy, s. p.) sběr odpadků v meadrovém pásu. Klid na lokalitě byl částečně rušen průjezdem vlaků na III. koridoru mezi Českou Třebovou a Přerovem. Větší část území náleží do zemědělského půdního fondu a je obhospodařováno jako trvale travní porost. Stupeň ochrany je na lokální úrovni ÚSES. 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

97 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 97 A Fytocenologické snímkování Pro zpracování bylo určeno 32 fytocenologických snímků. Pomocí zadaných GPS souřadnic se zjišťovala jejich poloha (zaměřen byl střed čtverce o straně 20 metrů), kde se prvně zjistily hranice plochy a poté se ohodnotila celkově plocha v širších souvislostech k celému poldru. Následně probíhalo zjišťování druhů dřevinného a bylinného patra. Zjišťovala se také pokryvnost dřevinného a bylinného patra s procentickým zastoupením jednotlivých druhů. Dřevinné patro bylo bráno podle celkového procentického zastoupení na ploše. Pro bylinné patro byla pokryvnost rozlišena na následující hodnoty: 0,1 % byla hodnota pro 1 kus daného druhu, 0,5 % se zadalo pro 2 až 5 kusů nebo nízkou pokryvnost pod bylinným patrem (plazivé druhy), ostatní hodnoty se určovaly podle celkového procentického zastoupení na ploše. Dále byly stanoveny podle indikačních druhů trofické a hydrické řady a vložena fotodokumentace zachycující charakter lokality. Z každého snímku vznikl jeden fytocenologický zápisník, který byl zpracován jako jeden list v programu Microsoft Excel. Dále byla na těchto plochách provedena inventarizace dřevin, kde druh dřeviny, výška, výčetní tloušťka, původ a popř. tloušťka kořenového krčku byly zaznamenány taktéž jako tabulková data v programu Microsoft Excel, který byl připojen k dané atributové tabulce pomocí funkce Relate, čímž došlo k propojení ploch s dřevinami nalezenými na dané ploše. U dřevin do 1,3 metru byla zjišťována tloušťka v kořenovém krčku. Pro dřeviny v rozmezí 1,3 až 3 metry byla měřena tloušťka v kořenovém krčku a výčetní tloušťka (tzn. v 1,3 metru). Od 3 metrů byla u dřevin zjišťována pouze výčetní tloušťka. Dále se u dřevin zjišťovalo, zda pochází z výsadby původní, nové, nebo se jedná o přirozenou sukcesi. V programu ArcMap 10 v polygonové vrstvě fyto20_20 se nachází souřadnice středů ploch pro fytocenologické snímkování (GPS i SJTS-K). V atributové tabulce jsou uvedeny základní údaje o každé ploše (bioregion, vegetační stupeň, nadmořská výška, podloží, půdní typ, trofická a hydrická řada stanoviště, katastrální území, pokryvnost dřevin a bylinného patra). Jak je uvedeno výše, pomocí funkce Relate byla k atributům polygonové vrstvy fyto20_20 přiřazena databáze inventarizující dřeviny vyskytující se na zkoumaných plochách (Příloha číslo 2). Pravým kliknutím na jeden z polygonů vrstvy fyto20_20 se rozbalí menu, v němž vybráním funkce Identity lze rychle a efektivně prohlížet nejen parametry této plochy, nýbrž i vyskytujících se dřevin. 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

98 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 98 A Vyhodnocení původních výsadeb Zhodnocení skutečného stavu Na určených místech byla nalezena již odrůstající výsadba ve schematickém pravidelném sponu. U každého jedince se nalézá individuální ochrana proti škodám zvěří. Někteří jedinci vykazovali značné poškození zvěří a u odumřelých byly rozpoznány škody myšovitými hlodavci. Velmi často sazenice na svém místě úplně chyběly. Jiné byly vyvráceny na zem. Dále byli někteří jedinci výsadby zarostlí do ochranného pletiva. Urputná buřeň byla na všech lokalitách. Výčet problémů  vliv extrémní buřeně,  škody zvěří (okus, vytloukání),  škody hlodavců na kořenových systémech dřevin,  vliv vysoké hladiny spodní vody a sekundární napadení kořenového systému dřevokaznými houbami,  inundační a trvale zamokřená oblast,  povalování sazenic rozvodněným tokem a deformace kmínků sadby kvůli nevhodné individuální ochraně,  nebyl nám poskytnut zalesňovací projekt s přihlédnutím na způsob hospodaření,  nebyl nám poskytnut již zřízený pedologický průzkum potřebný k volbě vhodné druhové skladby vysazovaných dřevin. 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

99 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 99 Návrhová opatření: Extrémní buřeň lze redukovat pouze způsobem mechanickým, neboť se v blízkosti nachází vodní tok, kolem kterého nelze o chemické redukci buřeně uvažovat. Díky extrémně živnému stanovišti by bylo pravděpodobně nejvhodnější redukovat buřeň dvakrát až třikrát ročně ručním kosením. V místech výskytu netýkavky žláznaté by mělo stačit ošlapávání jednou ročně. Poslední ožnutí by mělo být voleno na vysoké strniště vzhledem k možným škodám mrazem. Škoda způsobená zvěří je velký problém na celé lokalitě. Jedinci jsou opatřeni individuální ochranou, které již odrostli, tudíž už nechrání výsadbu před okusem a vytloukáním. Řešením je buď nahrazení vhodnější individuální ochranou nebo využití repelentů odpuzujících zvěř. V případě stále velkého vlivu bude zapotřebí zvýšení plánu lovu srnčí zvěře v této lokalitě. Jedinou cestou jak redukovat počty myšovitých hlodavců je podpora dravců. Zvýšit jejich úspěšnost v lovu lze docílit rozmístěním berlí pro dravce, na které lze žádat v dotačních programech. Bohužel proti škodám bobrem evropským se není možné účinně chránit, neboť je chráněným živočichem a není povolen odstřel ani jiné účinná forma regulace. Vysoká hladina spodní vody působí škodlivě na dřeviny, které ji špatně snášejí. Těchto dřevin zde bylo vysázeno velké množství a bylo na nich znatelné toto oslabení. Vhodnější by byla volba přípravného porostu v podobě husté výsadby olše lepkavé a vrby jívy. Tak se docílí snížení hladiny spodní vody a bude poté možné následné dosazení cílových dřevin bez těchto vysokých ztrát. Z výzkumů je prokázáno, že vrba o výšce 12 metrů vytranspiruje tunu vody za den (Mauer, 2009). V místech inundační činnosti vodního toku by mohla být vysazena cílová druhová skladba. Vhodné by bylo využít vysoký sadební materiál (poloodrostky, odrostky), aby část rostliny byla i při záplavě nad vodou, nebo vyvýšenou sadbu, která však nelze uplatnit v zóně přívalové vody. 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

100 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 100 Povalování sazenic je způsobeno plastovými oplůtky okolo sazenic. Individuální ochrany byly ucpány listím a bahnem a následně vyvráceny proudem vody i se sazenicemi. Jedním z východisek, které by těmto škodám předcházelo, je zvolit jiný druh individuální ochrany s větší světlostí ok nebo plošnou ochranu v podobě oplocenek, ale pravděpodobně by nejlepší možností byl opět repelentní nátěr. Je nutné si uvědomit, že se lokalita nachází na nelesní půdě. Ta se velmi liší od lesní půdy v pH a půdních mikroorganismech. Hodnoty, které jsou vhodné pro zemědělské půdy, nemusí být žádoucí u půd lesních. Dřeviny rostoucí na zemědělských půdách jsou velmi labilní z hlediska nevyvinutého kořenového systému, který v důsledku velkého obsahu živin v půdě nemá zapotřebí se dokonale rozvíjet. Problémem je, že nejsou vymezena území, kde a jakou měrou byla odebrána a navrácena ornice. Celkové řešení této situace spočívá v provedení pedologického šetření a na lokalitách s příznivými podmínkami pro výsadbu cílových dřevin sadbu uskutečnit. Na místech s nevhodnými podmínkami volit nejprve dřeviny, které toto prostředí snášejí a plynule přejít na cílovou skladbu. Dřevinnou skladbu bychom doporučovali převážně listnáče (olše, vrby a další). Závěr Na úspěšnost zalesnění měla vliv řada činitelů. Je zřejmé, že byla podceněna problematika zalesnění celého území. Jmenované problémy nejsou podloženy konkrétním a objektivním šetřením, proto je hlavním návrhem všechna tato zmiňovaná rizika prozkoumat, vyčíslit a poté přistoupit k návrhovým opatřením. 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

101 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 101 A Vyhodnocení výskytu olší Olše se vyskytovaly minimálně jednotlivě na každém fytocenologickém snímku kromě snímků umístěných na zemědělsky obdělávané louky. Výskyt se velmi lišil. Lokalita přibližně 50 metrů východně od soutoku Moravské Sázavy s Lukovským potokem za komunikací (přibližně 110 metrů čtevečních) měla největší výskyt olší lepkavých (cca 500 jedinců). Olše se zde uchytily na těch místech, kde pro ně byly přijatelné podmínky (pro nálet semen olše a následné odrůstání). Nálety a nárosty olší podél Lukovského potoka po soutok s Moravskou Sázavou vznikaly pravděpodobně díky původní výsadbě olší (mateřským stromům), které se vysemenily. Vzhledem k tomu, že se olše nezjišťovaly od počátku vzniku poldru, není možné objektivně zhodnotit stávající stav. Zdravotní stav olšových výsadeb není možné objektivně posoudit, protože nebylo známo, jaké množství olší bylo vysazeno, a tudíž nelze zhodnotit, jaká je jejich ujímavost. Celkově se však výsadby uchytily jen velmi málo (hodnoceno podle množství životaschopných jedinců a uhynulých či prázdných míst v individuální ochraně). Bohužel nelze přesně zjistit počet výsadby ani podle individuální ochrany, protože na poldru již část individuální ochrany chybí. 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

102 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 102 A. 5 Chemizmus V následující mapě (Mapa č. 1) byla znázorněna místa měření chemizmu v oblasti poldru Žichlínek. Mapa č. 1 Místa měření chemizmu 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

103 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 103 Popis stanovišť Stanoviště č. 1 se nachází na Moravské Sázavě pod III. železničním koridorem (rameno Česká Třebová – Přerov). Podél toku se vine komunikace spojující poldr a vesnici Žichlínek. Stanoviště č. 2 bylo situováno u mostu na Lukovském potoce v blízkosti přilehlé kafilérie. Stanoviště č. 3 a 4 bylo těsně před soutokem Lukovského potoka s Moravskou Sázavou, stanoviště č. 3 bylo na Lukovském potoce a stanoviště č. 4 na Moravské Sázavě. Stanoviště č. 5 se nachází v meandru Moravské Sázavy cca uprostřed poldru. Stanoviště č. 6 bylo těsně za hrází. A Měřicí přístroje a zjišťované hodnoty Chemizmus byl měřen přístroji WTW multi 350i se sondou Oxical SL. Měří pH (které ovšem u používaného přístroje nefungovalo), obsah rozpuštěného kyslíku (v mg/l), procento nasycení vody kyslíkem (v %) a teplotu (ve °C). Druhý přístroj byl HI Combo, který měří pH, vodivost (v μS/cm) a teplotu (ve °C). Měřená teplota byla u obou přístrojů stejná, proto byla do výstupu zaznamenána pouze jedna hodnota. 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

104 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 104 A Popis měření Přístroj WTW multi 350i - sonda přístroje byla ponořena do vody, v tom okamžiku byly odečteny hodnoty 1. měření, po dvou minutách se zjistilo 2. měření a po následujících dvou minutách se odečetly hodnoty 3. měření. Tyto hodnoty byly zapsány do předem připravených tabulek terénního zápisníku. Přístroj HI Combo - čidlo přístroje bylo ponořeno do vody (viz fotografie č. 1) a měření se odečítalo po ustálení hodnot, které přístroj signalizoval zmizením symbolu stopek. Fotografie č. 1 Měření přístrojem HI Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

105 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 105 Graf č. 1 Porovnání teplot na jednotlivých stanovištích 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

106 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 106 Graf č. 2 Obsah rozpuštěného kyslíku 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

107 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 107 A Výsledky měření A Kyslík (obsah rozpuštěného kyslíku) Vzhledem k velkým rozdílům prvního měření a neustálenosti hodnot v měření po dvou minutách, a po konzultaci s odborníkem, nebyla tato měření započítávána a za platné hodnoty byly uznány měření po čtyřech minutách, kdy se hodnoty začaly ustalovat. Za normálních podmínek (tlak 101,3 kPa) je 100% nasycení vody v litru při 0°C 14,65 mg O2. Při 30 °C je to 7,44 mg O2. Množství rozpuštěného kyslíku závisí na atmosférickém tlaku a především na teplotě, čím vyšší teplota, tím méně kyslíku se ve vodě rozpouští (agrobiologie, 2011). Změřená teplota se pohybovala mezi 6,9 a 8,0 °C (viz graf č. 1), což odpovídá obsahu rozpuštěného kyslíku mezi 11,3-12,8 mg/l (Horáková, 1986). Naše hodnoty se pohybovaly od 3,2 do 11,6 mg/l (viz graf č. 2). Nejnižší hodnoty byly na stanovišti č. 2. Jedná se o Lukovský potok v blízkosti firmy Asanace spol s.r.o. 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

108 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 108 Graf č. 3 Porovnání procenta nasycení vody kyslíkem na stanovištích 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

109 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 109 A Kyslík (procento nasycení vody kyslíkem) Závisí na: –rychlosti výměny mezi vodou a atmosférou –propustnosti hladiny pro plyny (snižuje např. olej, led, okřehky) –rychlosti výměny vody mezi jednotlivými vrstvami –intenzitě fotosyntézy a destrukčních pochodů. Jak je vidět z grafu č. 3, na stanovišti číslo 2 je v porovnání s ostatními stanovišti nejmenší obsah kyslíku ve vodě a to pouze 28,3%. Tato hodnota byla naměřena na Lukovském potoce, nedaleko firmy Asanace, spol. s r.o., kde převažovala stojatá voda. To je také možný důvod takto nízkého procenta kyslíku ve vodě. 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

110 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 110 A pH Naměřené hodnoty pH (viz graf č. 4) byly dle běžných parametrů toků naprosto v normě (Řezníčková, osobní sdělení). Naše hodnoty se pohybovaly od 7,3 do 8,3. Jedná se tedy o neutrální až slabě zásaditou vodu. Podle Masona rozsah pH 6,5-9 nemá žádný vliv na ryby. Dobrá rybniční voda má mít podle Horákové (1986) pH mezi 7,0 až 8,0, což odpovídá většině stanovištím, na nichž bylo pH měřeno. Nižší hodnoty pH vyvolávají onemocnění u ryb, nebo alespoň vytvářejí příznivé podmínky pro onemocnění. Nízké pH bývá nejčastěji tam, kde je ve vodě málo vápníku a kde se rozkládá mnoho organických látek (listí, jehličí, rašeliniště). Hodnoceny byly toky. Vzhledem k tomu, že teplota vody byla nízká, měření neprobíhalo tak rychle a nebylo moc přesné a spolehlivé, protože v takovýchto podmínkách je měření s přístrojem WTW problematické (Řezníčková, osobní sdělení). 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

111 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 111 Graf č. 4 Změřené hodnoty pH 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

112 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 112 A Vodivost Vodivost neboli konduktivita je přibližná míra koncentrace elektrolytů ve vodě (iontově rozpuštěných látek). Vyjadřuje tedy nepřímo obsah minerálních látek ("solí"), které se ve vodě nacházejí. Čím vyšší vodivost, tím je více rozpuštěných látek ve vodě. Tato hodnota ukazuje i míru znečištění vody (Sobol, 2012). Vodivost destilované vody je v rozmezí 5-30 μS/cm, povrchové vody μS/cm, průmyslové vody nad μS/cm. Pro pitnou vodu je limitní hodnota μS/cm. Zjištěné hodnoty blíže specifikuje graf č Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

113 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 113 Graf č. 5 Konduktivita vody 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

114 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 114 A.6 Zoologický průzkum Rozčlenění velkých polních celků a utváření mozaikové krajiny má kladný vliv na vývoj přírodních ekosystému. Stejné je to i u tohoto případu, kde na 166 hektarech bývalé zemědělsky obhospodařované půdy, vznikly přirozené podmínky pro život mnoha živočišných druhů. Travnaté a rákosovité části doplněné drobnými remízky a lesními společenstvy nahradily velká pole, ve kterých chyběl dostatek krytu a potravní nabídky v průběhu celého roku. Zlepšení hnízdních i krytových možností, má za následek vyšší biodiverzitu než předešlé zemědělské plochy (VPČSO, 2012). Meandrující tok s přírodě blízkými geomorfologickými poměry, přechody mezi hloubkami v tůních a mělčinami, změny rychlosti proudění a výskyt náhodně zachycených předmětů v toku (spadlé kmeny), to vše přispívá k vývoji ideálních podmínek pro rybí společenstva. Obnažené břehy v konkávách meandrů poskytují ideální útočiště vodním ptákům jako ledňáček říční (Alcedo atthis), jenž byl pozorován během měření. Rákos je vhodný pro hnízdění motáka pilicha (Circus cyaneus), podmáčené luky pak vhodné pro bekasinu otavní (Gallinago gallinago). Zdejší prostředí vyhovuje taktéž i ťuhýku šedému (Lanius excubitor). Na vodních nádržích bylo během průzkumů spatřeno početné hejno asi 35 labutí velkých (Cygnus olor), které zde vyvedly mladé, v mělčích tocích byly pozorovány volavka popelavá (Ardea cinerea) a kachna divoká (Anas platyrhynchos) (VPČSO, 2012). Z častého výskytu mysliveckých zařízení lze usuzovat, že tento biotop je často vyhledáván zvěří. Otisky stop svědčily o výskytu prasete divokého (Sus scrofa), srnce obecného (Capreolus capreolus) a zajíce polního (Lepus europaeus). Časté pobytové znaky byly pozorovány u bobra evropského (Castor fiber). Lze očekávat i vydru říční (Lutra lutra) a ondatru pižmovou (Ondatra zibethica). Bylo by vhodné instalovat hnízdní budky pro některé druhy kachen a drobného zpěvného ptactva (VPČSO, 2012). V náletu pionýrských dřevin a zapojení zbylé výsadby lze očekávat navýšení početnosti některých druhů. Tato stavba má pozitivní vliv na členitost krajiny obecně, zvýšení diverzity u ptactva, zvěře, rybích společenstev a v neposlední řadě má funkci ochranou a rekreační (VPČSO, 2012). 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

115 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 115 A. 7 Příprava podkladů pro vyhodnocení ekologické újmy či příjmů dle Sejáka Základem pro další vyhodnocení ekologické újmy či příjmů jsou fytocenologické snímky (viz kapitola A Fytocenologické snímkování). Po dalším hodnocení fytocenologických snímků bude možné lépe stanovit biotopy a tím i ohodnotit jejich ekologický přínos. Z dosažených informací byla sestavena mapa biotopů dle metodiky Sejáka a byl spočítán ekologický přínos lokality, kdy plocha 177, 3 ha byla celkově ohodnocena body. Byly vybrány nové biotopy na základě terénní pochůzky. Kvůli absenci mapových podkladů vytvořených firmou Šindlar z roku 2007 byla vytvořena nová mapa, která odpovídá aktuálnímu stavu. 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

116 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 116 Mapa hodnocení biotopů 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

117 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Poldr Žichlínek, Splaveninový režim na přítocích a v revitalizovaných kortech toků poldru. (2013) 3.1. Cíl studentské práce Jedná se o dokument, který byl zpracován v rámci projektu OP VK „Platforma pro spolupráci v oblasti formování krajiny“ (financováno MŠMT), jehož účelem je definovat splaveninový režim v přítocích nad poldrem a v uměle vytvořených neopevněných korytech. Odběry vzorků sedimentů, provedené v průběhu terénního průzkumu, budou vyhodnoceny samostatně. Tato studentská práce vznikla ve spolupráci s neziskovou organizací Czech River Restoration Centre Základní popis suchého poldru Poldr je součástí protipovodňové ochrany v povodí řeky Moravy. Nachází se v prostoru soutoku řeky Moravská Sázava a Lukovského potoka u obce Žichlínek, jihovýchodně od Lanškrouna, okres Ústí n. Orlicí. Poldr byl realizován v letech , a to na pozemcích zemědělsky obdělávaných, ale v důsledku častého zamokření obtížně obhospodařovaných. Dosud jím neprošla žádná větší povodeň. Vlastní řešení poldru spočívá v přehrazení údolní nivy Moravské Sázavy čelní hrází, ve které jsou umístěny objekty – spodní výpust a bezpečnostní přeliv. Dále spočívá ve vybudování dvou ochranných hrází, které zajišťují těleso železničního koridoru na trati Č. Třebová – Olomouc. Čelní hráz nádrže vymezuje retenční prostor 5,9 mil m 3, při ploše zátopy 166 ha. Tento poldr dokáže transformovat průtok vody při povodni Q 100 (o objemu 17 mil.m 3 ) z hodnoty 126 m 3 /s na neškodných 59 m 3 /s. Moravská Sázava i Lukovský potok byly v osmdesátých letech minulého století napřímeny, přeloženy mimo údolnici a zkapacitněny. V rámci stavby poldru byl tento stav napraven. Toky byly vráceny do přirozené údolnice a byl vytvořen výchozí stav koryt v parametrech odpovídajících přirozenému potenciálu lokality a geomorfologického typu toku. Toky v zátopě poldru jsou ponechány svému přirozenému vývoji. 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

118 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Popis stávajícího stavu koryt revitalizovaných toků V průběhu 6 let, které uběhly od realizace, prošlo koryty několik cca jednoletých povodní. Tyto průtoky, spolu se zhoršenou stabilitou břehů, které nejsou stabilizovány vegetací, v korytech vyvolaly určité změny, které však nepřekračují předpokládaný vývoj. Bohužel, v některých úsecích došlo i nežádoucímu zahloubení nivelety dna. Určitým problémem je skutečnost, že revitalizovaná koryta jsou vytvořena v jílovité zemině pokryvné vrstvy údolní nivy. Tato zemina prakticky neobsahuje větší zrna hornin a není tedy přirozeným zdrojem štěrku, který by stabilizoval dna toků. Jediným přirozeným zdrojem štěrků mohou být pouze úseky toků nad poldrem. Během povodňových průtoků by mělo docházet k transportu štěrků do úseků v poldru. Jak prokázal námi provedený průzkum, štěrky jsou ulehlé a tento proces bude dlouhý. V některých úsecích mezi brodovými profily, které byly uměle stabilizovány hrubým říčním štěrkem, dochází ke zvláštní netypické erozi dna. V jílovitých zeminách vznikají lokální hluboké tůně a útvary připomínající krasové jevy Doporučení Určitým řešením této situace může být umělé doplnění štěrků do koryt (ze skládky, která byla k tomu účelu v zátopě poldru vytvořena). 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

119 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Metodika Dne jsme započali odběry vzorků v Albrechticích na horním toku Sázavy přes Žichlínek, Lukovou, Damníkov až po poldr Žichlínek. Každé místo odběru jsme zaznačili pomocí GPS. Odběr jsme prováděli pomocí odběrné lžíce a vzorky vkládali do igelitových pytlů s popiskem místa odběru a číslem vzorku. Snímkovali jsme místo odběru a velikost frakce v porovnání s velikostí latě. Odebraných vzorků bylo deset. V místech toku, kde docházelo k výrazné změně frakce, jsme provedli více odběrů. Vzorky jsou připraveny k další analýze. V Arc Gis programu jsme vytvořili přehlednou mapu s odběrnými místy. Do Excelu jsme zpracovali tabulku, kde jsme vyplnili čísla odběrů, souřadnice z GPS, místo odběru, popis vzorku a čísla fotek. Pro každý vzorek jsou v protokolu tři fotografie, na první je zobrazena velikost frakce (porovnání bylo možné díky nivelační lati), další dva snímky zachycují pohled po a proti proudu. Analýza vzorků splavenin z lokalit č. 2,4,a10 byla provedena na základě zrnitostního rozboru programem Sedimetrics Digital Gravelometer. Do programu byla importována fotografie vzorku splavenin s měřítkem velikosti. Výstupem analýzy je popis zrnitostního složení vzorku a křivka zrnitosti. Vzhledem k míře vhodnosti posuzovaných vzorků pro tuto analýzu a zejména ke kvalitě fotografií je výsledek zatížen chybou. Z tohoto důvodu program nevyhodnotil splaveniny menší frakce do 4 mm (zastoupení písku a drobného jemného štěrku). Program je dostupný na: Pomůcky: odběrná lžíce, nivelační lať, pytle, GPS, fotoaparát 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

120 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 120 Odběry vzorků – pold Žichlínek 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

121 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 121 Místa odběrů vzorků 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

122 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 122 Pohled na zátopu poldru s revitalizovanými toky 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

123 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 123 Soutok Moravské Sázavy s Lukovským potokem 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

124 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 124 Vzorek č Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

125 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 125 Vzorek č Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

126 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 126 Vzorek č. 2 – křivka zrnitosti 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

127 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 127 Vzorek č Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

128 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 128 Vzorek č Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

129 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 129 Vzorek č. 4 – křivka zrnitosti 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

130 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 130 Vzorek č Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

131 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 131 Vzorek č Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

132 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 132 Vzorek č Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

133 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 133 Vzorek č Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

134 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 134 Vzorek č Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

135 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 135 Vzorek č Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

136 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 136 Vzorek č. 10 – křivka zrnitosti 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

137 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji Výskyt bobra evropského (11/2012) Název stavby:Moravská Sázava - poldr Žichlínek Odvětví:vodní hospodářství Kategorie stavby:záchytná retenční nádrž - průtočná Kategorie TBD:III. kategorie Kraj:Pardubický Obec:Žichlínek, Rychnov na Moravě Číslo hydrologického pořadí: (Moravská Sázava) Říční km.:33,900 Katastrální území:Žichlínek, Rychnov na Moravě Na poldru Žichlínek byly na několika místech spatřeny pobytové znaky bobra evropského (Castor fiber). Tato místa byla zaznačena do následující mapy (červené tečky značí místa nalezených pobytových znaků). Byly nalezeny ohryzem poškozené kmínky výsadby a také pokácené celé stromky ve výsadbě i sukcesí zniklí jedinci. Celkem se jednalo o tři naleziště. Na Moravské Sázavě se nacházely tři místa nálezu a na Lukovském potoce byl zjištěn jeden pobytový znak. Na fotografiích 1 až 5 je zdokumentován výskyt bobra evropského v této lokalitě. 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

138 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 138 Mapa výskytu bobra evropského 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

139 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 139 Fotografie číslo 1 Kmínek poškozený ohryzem 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

140 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 140 Fotografie číslo 2 Fatální ohryz bobrem 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

141 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 141 Fotografie číslo 3 Fatální ohryz bobrem 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

142 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 142 Fotografie číslo 4 Ohryz kmínků olše lepkavé 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR

143 Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 143 Fotografie číslo 5 Poškození kmínku ohryzem bobra 5. Průzkumy a studentské práce v rámci POPRAR


Stáhnout ppt "Podpora praktických kompetencí projekční činnosti v regionálním rozvoji 1 E- learningový materiál Suchý poldr Žichlínek – vodní dílo v různých souvislostech."

Podobné prezentace


Reklamy Google