Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Ekonomie – úvod do problematiky, poptávka, nabídka 1. a 2. přednáška.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Ekonomie – úvod do problematiky, poptávka, nabídka 1. a 2. přednáška."— Transkript prezentace:

1 Ekonomie – úvod do problematiky, poptávka, nabídka 1. a 2. přednáška

2 Ing. Zdeněk Říha, Ph. D. Ústav ekonomiky a managementu dopravy a telekomunikací Konzultační hodiny: Vždy po předchozí dohodě

3 DOPORUČENÁ LITERATURA Robert H. Frank, Ben S. Bernank EKONOMIE Robert Holman EKONOMIE Paul Heyne EKONOMICKÝ STYL MYŠLENÍ KE STAŽENÍ NA

4 Co je to ekonomie? ekonomie je nauka pojednávající o efektivním rozdělování omezených přírodních zdrojů ekonomie se zabývá otázkou volby ve světě vzácnosti ekonomie je způsob myšlení a uvažování o světě, není to soubor ustálených pravd THE THINKER

5 Ekonomický koloběh FIRMY STATKY VÝROBNÍ FAKTORY DOMÁCTNOSTI Co zde chybí? BANKY A STÁT hmotné toky finanční toky (nemusí tam nutně být, v koloběhu mají víceméně funkci prostředníka transakcí)

6 Ekonomie a ideálnost Existuje ideální (tj. absolutně stlačitelný) plyn? Neexistuje. Existuje ideální (tj. absolutně nestlačitelná) kapalina? Neexistuje. Existuje ideální trh (tj. např. trh, kde všichni jeho účastníci mají dokonalé informace)? Pochopitelně také ne.

7 Problematika vzácnosti Jedna z manažerských zásad říká, že v určitém okamžiku je lepší rozhodnout se jakkoli než nerozhodnout se vůbec. Vaše rozhodnutí studovat Fakultu dopravní výrazně omezí vaši možnost ve stejném čase studovat jinou vysokou školu. Vaše rozhodnutí strávit 90 minut na této přednášce vylučuje, abyste tento čas využili k jiným velmi pravděpodobně příjemnějším činnostem. Rozhodnutí státu půjčit si peníze od soukromých bank vyloučí možnost, aby banky tyto peníze půjčily soukromému sektoru, který by tyto prostředky velmi pravděpodobně využil daleko efektivněji. Otázka zní: jakým způsobem alokovat své vzácné zdroje, abychom dosáhli maximálního prospěchu (užitku)?

8 Křivka produkčních možností Rajčata (kg) Papriky (kg) Zabývejme se otázkou, jestli ve skleníku budeme pěstovat spíše rajčata nebo papriky? A B C KŘIVKA PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ

9 Mezní hodnoty v ekonomii Příklad: Člověk ke svému životu naprosto bezpodmínečně potřebuje vodu a to daleko více než zlato nebo diamanty. Přesto cena 1 kg vody (cca 1 litru) je daleko menší než cena 1 kg zlata nebo diamantů. Jak je to možné?

10 Zákon klesajícího mezního užitku NÁVŠTĚVA RESTAURACE Okamžik, kdy vstávám a odcházím MU (tj. užitek z posledního piva) Cena za jeden půllitr piva (mezní náklady) Cena za jedno lahvové pivo (mezní náklady) mezní užitek z točeného piva mezní užitek z lahvového piva počet piv Okamžik, kdy odcházím hledat jinou restauraci

11 Příklad pana Lebedy Pan Lebeda má na zahradě tři jabloně, které každý rok plodí velké množství jablek Podle čeho se pan Lebeda rozhoduje, co s nimi udělá? 1. fáze – zkonzumuje je sám, mezní užitek je na začátku velký a převýší mezní náklady například na přípravu štrůdlu (čas, námaha) 2. fáze – mezní užitek z každého dalšího kg jablek klesá, štrůdl se již nevyplatí, pan Lebeda jí jablka syrová 3. fáze – mezní užitek dále klesá, pan Lebeda rozdává jablka sousedům, jejichž mezní užitek z těchto jablek také postupně klesá 4. fáze – mezní užitek z posledního kg jablek je nulový, p. Lebeda vozí jablka na hnůj, což ho stojí méně času a námahy, než přemlouvat sousedy, aby si od něj jablka vzali

12 Křivka produkčních možností Rajčata (kg) Papriky (kg) Zabývejme se otázkou, jestli ve skleníku budeme pěstovat spíše rajčata nebo papriky? A B C Zahradník bude alokovat volné zdroje mezi rajčata a papriky podle svého mezního užitku!!!

13 Mezní užitek Mezní užitek Užitek z poslední spotřebované jednotky statku Intuitivní – pocitový, poslední spotřebovaný kilogram jablek Finanční – peněžně vyjádřený ziskem (mezním) z posledního prodaného kg jablek Například mezní užitek z pronájmu garáže v zimních měsících: - lze ho vyčíslit jako úsporu na nákladech na údržbu a opravy, snížení rizika ukradení auta, aj. Pokud je tento mezní užitek (do jisté míry intuitivně nebo pocitově vnímaný) větší než mezní náklady pronájmu (náklady na poslední pronajímaný den (měsíc), je efektivní garáž platit.

14 Mezní užitek Rajčata nebo papriky? Zahradník bude rozdělovat svojí půdu mezi pěstování rajčat a paprik tak, aby dosahoval maximálního mezního užitku. Pokud je on sám spotřebitelem zeleniny, bude jeho volba intuitivní Naopak pokud má zeleninu k prodeji, bude se rozhodovat podle nejvyššího mezního zisku, tedy podle nejvyššího přírůstku peněžního příjmu z posledního kilogramu rajčat (paprik)? Vždy jde ale o princip něco za něco, tedy princip volby, který vyplývá z principu vzácnosti přírodních statků

15 Přebytek spotřebitele Spotřebitelův přebytek je rozdíl mezi užitkem z daného statku (sumou mezních užitků) a částkou, kterou za něj spotřebitel zaplatí. Jinými slovy je to rozdíl mezi maximální cenou, kterou by spotřebitel byl ochoten zaplatit (je vždy rovna jeho meznímu užitku) a skutečnou cenou, kterou za statek zaplatí. Příklad – smlouvání o ceně – na obchod přistoupíte až v okamžiku, kdy obchodník klesne s cenou pod váš mezní užitek

16 Přebytek spotřebitele NÁVŠTĚVA RESTAURACE Mezní užitek Cena za jeden půllitr piva (mezní náklady) mezní užitek z točeného piva počet piv Přebytek spotřebitele Záporný přebytek

17 Poptávková funkce, cena Cena p Množství Q Platí za dvou podmínek – nemění se výše důchodů (koupěschopnost) a ceny ostatních výrobků jsou stejné Elasticita poptávky: Říkáme, že poptávka je elastická tehdy, když je její elasticita větší než jedna Křivka poptávky kopíruje křivku mezního užitku, cena, kterou spotřebitel platí, je vždy rovna meznímu užitku daného statku

18 Křížová elasticita - vyjadřuje změnu poptávky zboží A při změně ceny zboží B - substituční zboží (růst ceny substitučního statku B vyvolá růst poptávky po statku A, který se stává relativně levnějším) - komplementární (doplňkové) zboží (růst ceny komplementárního zboží B je provázen snížením poptávky po statku A)

19 Poptávka versus poptávané množství D1D1 D2D2 Posun z D 1 do D 2 je posunem poptávky, který může být způsoben změnami koupěschopnosti obyvatel nebo změnami v cenách substitutů A B Posun z bodu A do bodu B je změnou poptávaného množství v závislosti na ceně při konstantní výši důchodů (koupěschopnosti) a cenách ostatních výrobků p Q

20 Poptávka po IAD

21 Proč poptávka po IAD neklesá se vzrůstající cenou PHM Možná vysvětlení: Mezní užitek (tj. užitek z posledního litru benzínu) neklesá s rostoucí spotřebou Vliv vzrůstající ceny PHM je negován rostoucími příjmy Neexistuje možnost plnohodnotných substitutů (jak paliv, tak dopravy), je tu výrazný vliv kvality dopravy Pokles poptávky po IAD, pokud nastane, tak pouze krátkodobě

22 Náklady a nabídka Mluvíme-li o nákladech, je nutné rozlišovat jejich druhy, tj.: UTOPENÉ NÁKLADY NÁKLADY OBĚTOVANÉ PŘÍLEŽITOSTI MEZNÍ NÁKLADY PRŮMĚRNÉ NÁKLADY

23 Utopené náklady Jsou to již VYNALOŽENÉ NÁKLADY, KTERÉ NEJSEM SCHOPEN ZMĚNIT, AŤ SE ROZHODNU JAKÝMKOLIV ZPŮSOBEM. Jedete lyžovat a koupíte si permanentku na vlek na deset dní. Šestý den ale začne pršet a vy zvažujete, zda budete lyžovat i v dešti nebo pojedete domů. Jak se rozhodnete? V dopravě při volbě druhu dopravy hrají ještě roli tzv. vnímané a nevnímané náklady. Jestliže již mám auto a volím mezi autem, vlakem a autobusem, zohledňuji jen náklady spojené s daným přepravním výkonem, nikoli náklady na pojištění, silniční daň, dálniční známku, odpisy, aj. tedy pouze náklady, které vnímám. Jiná je situace, když se rozhoduji o koupi automobilu.

24 Náklady obětované příležitosti Jaké je struktura vašich skutečných nákladů na studium? - náklady na stravování - náklady na ubytování - doprava - učebnice, skripta - váš potenciální výdělek, pokud byste nestudovali a pracovali Náklady obětované příležitosti (tzv. oportunitní náklady) JSOU NÁKLADY (NEBOLI UŠLÉ PŘÍJMY) VŽDY DRUHÉ NEJLEPŠÍ PŘÍLEŽITOSTI. Hrají roli např. při stanovení nákladů na kapitál (tzv. diskontní sazby) při hodnocení investic.

25 Celkové náklady TC (total costs): náklady na vyrobenou produkci, dělíme je na fixní a variabilní Fixní náklady FC (fixed costs): náklady, které nejsou závislé na objemu výroby Variabilní náklady VC (variable costs): náklady, které jsou závislé na objemu výroby Průměrné náklady AC (average costs): náklady na jeden výrobek Mezní náklady MC (marginal costs): náklady na poslední vyrobenou jednotku Celkové, mezní a průměrné náklady

26 Mezní a průměrné náklady TOTAL COSTS MARGINAL COSTS AVERAGE COSTS TC, AC,MC M E Q

27 Celkové náklady Počet výrobků Náklady FixníCelkové 020, ,00 220,0034,00 320,0038,00 420,0042,00 520,0050,00 620,0062,00 720,0078,00 820,00100,00 920,00130, ,00180,00

28 Mezní a průměrné náklady Počet výrobků Náklady (cena výrobku na trhu je 16 Kč) FixníCelkovéPrůměrnéMezní 02020, ,00 8, ,0017,006, ,0012,674, ,0010,504, ,0010,008, ,0010,3312, ,0011,1416, ,0012,5022, ,0014,4430, ,0018,0050,00

29 Závěry z předchozích tabulek a grafů π.... zisk R.... příjem firmy C.... náklady MR... mezní příjmy (odlišme od mezního užitku spotřebitele, zde se jedná o jednoznačně peněžně vyjádřitelný příjem) MC.... mezní náklady Firma bude zvyšovat produkci až do okamžiku, kdy mezní náklady nebudou vyšší než mezní příjem. Za touto hranicí už pro ně další zvyšování produkce není rentabilní. To platí pro cenu 16 Kč za jeden výrobek. Firma zvýší produkci (tedy nabídku) až v okamžiku, kdy na trhu dojde ke zvýšení ceny. Nabídková křivka tedy bude kopírovat křivku mezních nákladů podobně, jako křivka poptávky kopíruje křivku mezního užitku

30 ZISK FIRMY Mezní a průměrné náklady TOTAL COSTS MARGINAL COSTS AVERAGE COSTS TC, AC,MC M E Q Cena=MR=AR Produkce firmy při níž dosahuje maximálního zisku

31 Nabídka versus nabízené množství p Q Nabídka je závislost nabízené produkce na ceně, mění-li se cena, posouváme se po křivce. S1S1 S2S2 Q1Q1 Q2Q2 p1p1 p2p2 Q1Q1 Q2Q2 Změní-li se ale např. náklady výrobce, posouvá se celá křivka nabídky.

32 Elasticita nabídky p Q Na elasticitu nabídky má vliv především možnost skladování a charakter nákladové funkce, říkáme, že nabídková funkce je elastická, jestliže její elasticita je větší než jedna.

33 Faktory působící na cenovou elasticitu nabídky nákladová funkce - malá elasticita nabídky je u zboží s krátkou dobou trvanlivosti (nákladnější a obtížnější skladování) a také v případě nadproporciálního růstu nákladů v závislosti na objemu výroby technologie výrobního procesu - je-li možné stejnou technologií vyrábět substituční zboží, nabídka je pružnější délka období - s délkou časového období se zvyšuje pružnost nabídky


Stáhnout ppt "Ekonomie – úvod do problematiky, poptávka, nabídka 1. a 2. přednáška."

Podobné prezentace


Reklamy Google