Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Peníze, inflace a deflace. Vznik peněz a jejich funkce Vznik peněz je spojen s rozvojem dělby práce a rozvojem směny. Ekonomická teorie rozumí penězi.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Peníze, inflace a deflace. Vznik peněz a jejich funkce Vznik peněz je spojen s rozvojem dělby práce a rozvojem směny. Ekonomická teorie rozumí penězi."— Transkript prezentace:

1 Peníze, inflace a deflace

2 Vznik peněz a jejich funkce Vznik peněz je spojen s rozvojem dělby práce a rozvojem směny. Ekonomická teorie rozumí penězi to, co je všeobecně uznáváno jako prostředek placení za výrobky a služby při směně. Penězi se rozumí soubor aktiv, jež lidé používají k placení, tj. k nákupu zboží a služeb od ostatních subjektů.

3 Funkce peněz Nejčastější vymezení funkce peněz je následující: * prostředek směny – primární funkce peněz, bezprostředním efektem je snížení transakčních nákladů směny. Peníze zprostředkovávají koupi a prodej zboží, nemusí však vystupovat vždy současně se směnou statků, např. prodej zboží na úvěr. * zúčtovací jednotka (měřítko hodnoty) – peníze se používají k oceňování zboží a služeb peněžními jednotkami. Oceňují nejen směnované statky, ale jakákoli hmotná i nehmotná aktiva. Rozdílné výkony ekonomiky (a aktiva) se stávají peněžním vyjádřením srovnatelné, což vytváří předpoklady měřitelnosti jejich produkce a evidence. * uchovatel hodnoty – vyjadřuje schopnost peněz uchovávat kupní sílu do budoucna. Na tom, jak úspěšně plní tuto funkci, závisí kvalita měny.

4 Formy peněz V historickém vývoji nabývaly peníze různých forem: * zbožové (komoditní peníze) – docházelo k přímé výměně určitého statku za jiný. Jako přechodně používané prostředky směny byly využívány například plátno, drahé kovy (hovoříme o tzv. barterové směně). Objevuje se i v dnešní době v případě selhávání peněžního systému nebo v mezinárodním obchodě, pokud nejsou přijímány národní měny. * papírové peníze – bankovky vzniklé jako speciální dlužní úpis řady komerčních bank na základě uložení zlata v bance, případně při nákupu obchodní směnky bankou. Bankovky byly směnitelné za zlato a proto musely být též (alespoň částečně) kryty zlatem. * současné peníze jsou penězi nekrytými neboli penězi s nuceným oběhem. Současné peníze jsou přijímány proto, že jsou zákonem předepsaným platidlem.

5 Peněžní zásoba S využitím základních poznatků o formách současných peněz je možno definovat tzv. peněžní zásobu (M) – tj. množství peněz v ekonomice k určitému okamžiku. Tato peněžní zásoba je kvantifikována rozmanitými peněžními agregáty, utvářející zejména rozčleněním depozitních peněz. Rozlišujeme: M0 – nejužší definice peněz, je tvořen oběživem, tj. mince a bankovky, včetně prostředků v pokladnách bank M1 – představuje M0 (oběživo) + bankovní depozita na požádání tj. šekovatelné účty M2 – širší agregát, obsahuje M1 a termínovaná depozita do určité výše a vklady v cizích měnách. M3 – zahrnuje M2 a velká termínovaná depozita L - zahrnuje M3 a vysoce likvidní aktiva jako státní cenné papíry (státní pokladniční poukázky)

6 Likvidita S rozšiřováním peněžních agregátů klesá jejich likvidita, tj. pohotovost sloužit jako prostředek směny a naopak roste jejich výnosnost (hotovost nenese žádný výnos, běžné účty jsou úročeny méně než termínované vklady).

7 Rovnice směny (Fisherova rovnice) Vzájemný vztah mezi peněžními agregáty (množstvím peněz), výkonem ekonomiky a cenovou hladinou vyjadřuje rovnice směny: P * Y = M* V kde: P = cenová hladina, Y = reálný produkt (HDP), M = množství peněz v oběhu, V = rychlost oběhu obratu peněz udává kolik koupí a prodejů zprostředkuje peněžní jednotka za sledované období P * Y = nominální produkt

8 Rovnice směny (Fisherova rovnice) Motivační příklad: Jestliže je hodnota tržní produkce za sledované období např Kč (P * Y = Kč), přičemž transakce byly zprostředkovány množstvím peněžních prostředků v rozsahu Kč, pak rychlost obratu je 20. Znamená to, že se každá koruna zúčastnila v průměru 20 transakcí. Z rovnice vyplývá, že úroveň cenové hladiny je závislá: * přímo úměrně na množství peněz v ekonomice a rychlosti obratu * nepřímo úměrně na objemu reálného produktu Z rovnice dále vyplývá, že množství peněz závisí: * přímo úměrně na nominálním produktu * nepřímo úměrně na rychlosti obratu.

9 Poptávka po penězích Poptávka po penězích je představována množstvím peněz, které jsou v držení jednotlivých ekonomických subjektů (firem, domácností, státu ap.). Při zkoumání důvodů, které vedou ekonomické subjekty k držbě peněz, zjistíme, že do popředí vystupují tři základní motivy: * transakční * opatrnostní * finanční, někdy též označované jako spekulační Transakční motiv vzniká na základě přímé závislosti poptávky po penězích na vývoji nominálního HDP (viz. rovnice směny). Vychází z nutnosti zajišťovat penězi existující směnné akty či transakce v ekonomice. Je přímo úměrně závislý na množství statků, jež ekonomika vytváří, a na jejich cenách (přesněji na vývoji cenové hladiny).

10 Poptávka po penězích Opatrnostní motiv je výsledkem snahy vytvořit si určitou peněžní zásobu pro případy nečekaných událostí vyžadujících určité finanční zdroje (u domácností to může být nemoc, nezaměstnanost, předpokládaný odchod do důchodu; u firem váznutí prodejů, živelní pohromy apod.). Zvláštním motivem je finanční motiv (spekulační motiv). Je odrazem skutečnosti, že peníze představují pro ekonomické subjekty jednu z forem bohatství a že jejich držba je spojena s porovnáním s užitky, které přinášejí i jiné formy bohatství.

11 Utváření poptávky po penězích Ekonomické subjekty volí podobu bohatství na základě porovnání výhod likvidity (držba peněz) s výhodami a riziky držby různých cenných papírů či jiných typů aktiv. Pokud člověk drží peníze, poskytuje mu to sice určité výhody z hlediska možnosti bezprostředně je použít, na druhé straně mu nepřináší žádné dodatečné výnosy. V případě, že se rozhodne peníze uložit na termínovaný vklad s dlouhou výpovědní lhůtou, získává sice úrok, ale ztrácí výhody bezprostřední likvidity. Pokud se rozhodne použít tyto peníze na nákup cenných papírů, výnos se zvětšuje, ale výhody likvidity se dále ztrácejí, kromě toho stoupá i riziko. Díky finančnímu motivu vzniká závislost poptávky po penězích na úrokové sazbě. Tato závislost je nepřímo úměrná, protože čím je vyšší úroková sazba, tím je větší zájem peníze investovat a menší zájem držet je v podobě peněžní zásoby.

12 Závislost poptávky po penězích na úrokové sazbě Poptávka po penězích je souhrnem transakční plus opatrnostní poptávky a finanční poptávky po penězích. M D = M Df + M Do + M Dt M D = poptávka po penězích M Dt = transakční poptávka po penězích M Do = opatrnostní poptávka po penězích M Df = finanční poptávka po penězích

13 Změny poptávky po penězích Vývoj poptávaného množství peněz (pohyb po křivce MD) je třeba odlišit od změny poptávky po penězích ve smyslu pohybu samotné křivky MD (poptáváme méně či více peněz při dané úrokové míře). Ke změně poptávky po penězích dochází zejména vlivem: * změna platebních zvyklostí * změna počtu podnikatelských subjektů * změna (růst) cenové hladiny způsobí změnu (růst) množství peněz, potřebné k nákupu stejného množství statků * změna (růst) reálného důchodu je spojena se změnou (růstem) transakcí, např. růst spotřebních výdajů, větší vyplácení mezd * změna preferencí při utváření struktury aktiv * finanční inovace jako např. urychlení platebního styku

14 Změny poptávky po penězích Poptávka po penězích roste z MD 0 na MD 1, posune se směrem vpravo vlivem růstu reálného produktu nebo vlivem růstu cenové hladiny. Pokud cenová hladina nebo produkt klesá, poptávka klesá do MD 2 a posouvá se směrem vlevo.

15 Nabídka peněz Množství peněz v ekonomice je závislé především na vývoji ekonomiky a na regulačních opatřeních vlády a centrální banky, jimiž ovlivňují peněžní zásobu. Vývoj množství peněz v ekonomice je závislý i na vývoji úrokových sazeb, s nimiž je spojena tzv. úvěrová kreace peněz čili vznik bankovních peněz v soustavě komerčních bank s částečným rezervním krytím (touto problematikou se budeme zabývat v následující kapitole).

16 Nabídka peněz a peněžní zásoba Centrální banka vytváří peněžní zásobu složenou z oběživa (mincí a papírových peněz) a z bankovních rezerv. Centrální banka nakupuje od komerčních bank vládní dluhopisy či obligace nebo snižuje výši povinných rezerv, umožňuje tím komerčním bankám vytvářet větší nabídku úvěru. Celková nabídka peněz v ekonomice je na jedné straně vytvářena centrální bankou, která určuje peněžní zásobu, na druhé straně je rozšiřována komerčními bankami v interakci s firmami a domácnostmi, takže výsledné množství peněz v ekonomice je násobkem penežní zásoby. O vztahu mezi peněžní zásobou a celkovou nabídkou peněz v ekonomice mluvíme jako o peněžním multiplikátoru.

17 Nabídka peněz Nabídka peněz vyjadřuje vztah mezi množstvím peněz a jeho cenou (úrokovou mírou). Rozlišujeme: * krátkodobou nabídku peněz, která je zcela necitlivá na změny úrokové míry, vyjádřenou jako dokonale neelastickou, má podobu vertikální linie (vertikální tvar křivky je podmíněn předpokladem, že komerční banky nedrží přebytečné rezervy) * dlouhodobou nabídku peněz, která je citlivá na výši nominální úrokové míry a platí, že s růstem úrokové míry „i“ roste nabízené množství peněz M a naopak.

18 Dlouhodobá a krátkodobá nabídka peněz Dlouhodobá nabídka peněz Krátkodobá nabídka peněz

19 Rovnováha na trhu peněz Krátkodobá a dlouhodobá rovnováha Eo na trhu peněz vzniká střetem poptávky a nabídky po penězích, jejímž výsledkem je rovnovážná úroková míra io a rovnovážné množství peněz. Tedy poptávané množství po penězích se shoduje s nabízeným množstvím Mo.

20 Inflace O inflaci mluvíme, zvyšuje-li se průměrná úroveň cen, kterou označujeme jako cenovou hladinu. Inflace nemusí znamenat, že rostou všechny ceny, téměř vždy dochází k tomu, že se některé ceny zvyšují, jiné se v zásadě nemění a ceny některých statků a služeb mohou dokonce klesat. Vývoj inflace vyjadřujeme různými druhy cenových indexů. Nejznámější je index spotřebitelských cen (CPI – Consumer Price Index), který vyjadřuje velikost změny výdajů domácností na nákup spotřebního koše statků a služeb oproti zvolenému výchozímu roku

21 Míra inflace S vysokou mírou inflace jsou znehodnocovány úspory, zhoršuje se schopnost peněz plnit funkce míry hodnoty a uchovatele hodnoty. Ekonomie zvláště zdůrazňuje vliv inflace na zhoršování kvality informací zprostředkovávaných v tržní ekonomice cenovým systémem. Vysoká míra inflace rovněž zvyšuje míru nejistoty v rozhodovacích procesech a značně komplikuje odhadování mezní efektivnosti investic při rozhodování o volbě investičních variant. Míra inflace patří mezi ekonomické indikátory, které vypovídají o tom, je-li ekonomika zdravá, nebo nemocná, i když se všeobecně uznává, že inflace má negativní důsledky pro fungování tržní ekonomiky, je obtížné stanovit ekonomické náklady inflace. V obecné rovině můžeme ukázat, jaké problémy v ekonomice inflace vyvolává, ale zpravidla neumíme její dopady kvantifikovat.

22 Deflace Deflace je všeobecný pokles cenové hladiny. O deflaci hovoříme vždy, když je nulová nebo záporná inflace. Deflace není pozitivní jev ani záměr. Deflace znamená především reálné zdražení všech budoucích závazků - splátek úvěru, mzdových závazků (reálná hodnota mezd se zvyšuje), smluvně dohodnutého nájemného, přímých daní atd. V období deflace se všechny výrobní podniky dostávají do náročnější situace a pro období deflace je proto charakteristický růst počtu insolvencí, konkurzů, nezaměstnanosti. Ceny klesají, ale životní úroveň v průměru neroste. Podnikatelé se snaží snížit mzdy, což v evropských podmínkách zvyšuje aktivitu odborových organizací.

23 Deflace Stejně jako při inflačním vývoji se mění i při deflaci cenové relace - pokles cen je různý u jednotlivých aktiv. Tím se zvyšují cenová rizika při podnikání i investování. Větší míra deflace stejně jako větší míra inflace brzdí hospodářský růst. Nebezpečí deflace spočívá dále v tom, že spolu s ní se do dveří vkrádá past likvidity, což je stav, kdy se monetární (měnová, viz. následující kapitola) politika stává neúčinnou.

24 KONEC


Stáhnout ppt "Peníze, inflace a deflace. Vznik peněz a jejich funkce Vznik peněz je spojen s rozvojem dělby práce a rozvojem směny. Ekonomická teorie rozumí penězi."

Podobné prezentace


Reklamy Google