KVALIFIKOVANÁ EKONOMICKO-PRÁVNÍ ADMINISTRACE PRO KOMERČNÍ SFÉRU

Prezentace na téma: "KVALIFIKOVANÁ EKONOMICKO-PRÁVNÍ ADMINISTRACE PRO KOMERČNÍ SFÉRU"— Transkript prezentace:

1 KVALIFIKOVANÁ EKONOMICKO-PRÁVNÍ ADMINISTRACE PRO KOMERČNÍ SFÉRU
BANKOVNICTVÍ Mgr. Marcela Stryjová KVALIFIKOVANÁ EKONOMICKO-PRÁVNÍ ADMINISTRACE PRO KOMERČNÍ SFÉRU

2 4. Přednáška Měnové agregáty
Měnové agregáty Peníze a trhy peněz mají v ekonomii dosti odlišný význam než v reálném životě nebo praxi finančních trhů. Pod pojmem peníze zahrnujeme aktiva, se kterými je možno platit. Množství peněz v oběhu neboli peněžní zásoba (M) se měří peněžními agregáty. Ty měří centrální banka a publikuje je ve svém měnovém přehledu.

3 Měnové agregáty Monetární agregáty
Slouží k měření peněžní zásoby neboli k měření množství peněz v ekonomice. Jsou obvykle měřeny centrální bankou a tato banka rovněž dohlíží na to, jak rychle rostou neboli jak rychle roste množství peněz v oběhu. Peníze mají v ekonomii dosti odlišný význam než v reálném životě nebo praxi finančních trhů. Pod pojmem peníze zahrnujeme aktiva, se kterými je možno platit -

4 Měnové agregáty Pod pojmem peníze zahrnujeme aktiva, se kterými je možno platit - to je pouze oběživo a depozita na požádání (běžné účty). K nim často ještě přidáváme tzv. skoropeníze, tj. aktiva, která lze rychle směnit na platební prostředek (termínované účty, úsporové účty). Když dáme dohromady tyto dvě složky, získáme peněžní zásobu (M). Ta se měří peněžními agregáty M1, M2 atd. Ty měří centrální banka a publikuje je ve svém měnovém přehledu.

5 Měnové agregáty Monetární agregáty
jsou obvykle označovány M1, M2, a L. Náplň monetárních agregátů je určována stupněm likvidity peněžních aktiv, která příslušný monetární agregát sdružuje. Podle likvidity, držitele a také institucionálního vydavatele rozeznáváme několik základních monetárních agregátů, ve kterých jsou různé finanční instrumenty sdruženy.

6 Hotovostní oběživo+ vklady na běžných účtech v bankách
Měnové agregáty Agregát M1 Transakční peníze Hotovostní oběživo+ vklady na běžných účtech v bankách    

7 Měnové agregáty Agregát M2
M2= M1+ úsporné a terminované vklady v bankách terminovaný vklad (time depozit) - vklad se zvýšenou úrokovou sazbou vázaný na výběr peněz v určitém časovém období (rok a více). Má výpovědní lhůtu a nelze proti němu vypisovat šeky.

8 Měnové agregáty Agregát M3
M3= M2+ vklady v zahraničních měnách v domácích bankách Vklady v zahraničních měnách- mají omezenou likviditu Euroměnové vklady mají omezenou likviditu, neboť se musí nejprve konvertovat na domácí měnu.

9 Měnové agregáty Agregát M4
M4= M3 + vklady v nebankovních institucích v domácí měně +krátkodobé cenné papíry v domácí měně. Sleduje se hlavně ve Velké Británii, kde se označuje jako "široké peníze"(broad money).v jiných zemních se tímto názvem označuje agregát M3.

10 6. Přednáška Centrální banka
Agregát M5 M5 = M4 +ostatní cenné papíry v domácí měně Tento agregát bývá také označován „likvidní aktiva“ a označován jako agregát L.

11 Měnová báze Měnová báze (rezervní peníze) zahrnuje oběživo a rezervy, které drží obchodní banky na účtech u centrální banky. Obě tyto položky představují užití měnové báze. Bankovní rezervy zahrnují povinné minimální rezervy a volné rezervy na účtech centrální banky. Měnová báze vyjadřuje vztahy centrální banky vůči ostatním sektorům v ekonomice.

12 Statistika měnového vývoje v České republice
Příspěvky k roční míře růstu M3 (%)

13 Příspěvky k roční míře růstu úvěrů soukromému sektoru (%)

14 Měnová báze

15 Dělení dle kontroly dokonalou kontrolou centrální banky tzv. nevypůjčená měnová báze pod méně dokonalou kontrolou, tzv. vypůjčená měnová báze.

16 Monetární báze Monetární báze je často označována jako mocné peníze (high-powered money) dM = m . dMB m je peněžní multiplikátor, dM je změna peněžní zásoby dMB je změna monetární báze.

17 Faktory při růstu peněžní zásoby
expanzivní operace na volném trhu financování deficitu státního rozpočtu emisí peněz poskytování diskontních půjček přebytek platební bilance

18 Tvorba rezerv Základní předpoklady
neexistuje hotovost (vše probíhá na účtech bank) obchodní banky musí držet u centrální banky vždy 10% Peníze budou vznikat multiplikací depozit,

19 příklad Centrální banka nakoupí od nebankovního subjektu vládní cenné papíry za 100 000. Centrální banka je musí zaplatit Nebankovní subjekt má účet u komerční banky (X). Centrální banka zvýší o 100 000 rezervy, které u ní banka X má – vklad banky X má u centrální banky zvýšené rezervy. Komerční banka připíše vklad u nebankovního subjektu 100 000

20 Příklad Centrální banka Komerční banka X Změna aktiv Změna pasiv
vlastní cenné rezervy u KB + 100   000 Komerční banka X Změna aktiv Změna pasiv rezervy u CB depozita papíry + 100   000

21 Komerční banka zjistí že drží 100% rezerv 100 000
Příklad Další krok: Komerční banka zjistí že drží 100% rezerv Ze zákona musí držet pouze 10% - 10 000 Rozhodne se 90% - 90 000 někomu půjčit (jsou to volné peníze se kterým může sama vynakládat. Změna bilance

22 Změna aktiv Změna pasiv rezervy u CB depozita + 10 000 + 100 000 úvěry
Příklad Komerční banka X Změna aktiv Změna pasiv rezervy u CB depozita + 10   000 úvěry + 90 000

23 Komerční banka A se zvýší pasiva o 90 000
Příklad Co se stane: Komerční banka A se zvýší pasiva o 90 000 Musí vytvořit povinné rezervy 10% - 9 000 90% - 81 000 poskytli komerční bance B

24 Příklad Komerční banka A Změna aktiv Změna pasiv rezervy u CB depozita úvěry

25 Změna depozit Změna depozit =. 1 * prvotní vklad Sazba povinných
minimálních rezerv

26 Změny účetní bilance centrální banky a soustavy komerčních bank X,A,B
Komerční banka X Změna aktiv Změna pasiv vlastní cenné rezervy u KB Změna aktiv Změna pasiv rezervy u CB depozita papíry Centrální banka

27 Peněžní zásoba Zvýšení peněžní zásoby Poskytnutí úvěru komerční bance
Snížení sazby povinných minimálních rezerv Nákupem vládních cenných papírů za hotovost Snížení peněžní zásoby Prodej vládních cenných papírů bezhotovostně Splacení úvěru ze strany komerční banky Zvýšení sazby povinných minimálních rezerv Prodej vládních cenných papírů

28 Nabídka peněz Nabídka peněz, kterou budeme označovat také jako peněžní zásobu, je množství peněz v ekonomice k danému časovému okamžiku.

29 Nabídka peněz Na vertikální ose měříme úrokovou míru v procentech.
Na horizontální ose měříme množství peněz.

30 Nabídka peněz O zvýšení nabídky peněz rozhoduje centrální banka.
Zvýšení peněžní zásoby, bude znamenat posun křivky nabídky peněz doprava, snížení doleva.

31 Úrok a poptávka po penězích
Úrok je nákladem na držbu

32 Úrok a poptávka po penězích
Posun křivky je způsoben: změnou reálného produktu (Q) změnou cenové hladiny (P)

33 Zobrazení nabídky peněz
Nabídka peněz

34 Změna poptávky po penězích
Dojde-li k růstu cenové hladiny, vzroste potřeba držby peněz, vzroste poptávka po penězích a tím i úroková sazba

35 Změna nabídky peněz Snížením úrokové sazby centrální banky dochází ke stimulaci nabídky peněz.

36 Druhy poptávky po penězích
Transakční Majetková Úrok je nákladem na držbu

37 Cvičení Poptávku po penězích ovlivňuje kromě výše jmenovaných celá řada faktorů. Jedním z nich může být očekávání ekonomických subjektů ohledně budoucnosti. Zkusme vysvětlit dopad negativního očekávání budoucnosti (očekávání recese) na poptávku po penězích, a tedy křivku poptávky po penězích.

38 Cvičení Peněžní agregáty M1 a m2 se od sebe liší likviditou (schopnost použití k zaplacení) a výnosnosti. Vysvětlete jak.

39 Cvičení Vypočítejte, jak se změní peněžní zásoba, jestliže centrální banka nakoupí vládní cenné papíry ve výši 3 mld. Kč. Při tom jsou známy následující údaje: Povinné minimální rezervy komerčních bank činí 24 mld. Komerční banky přesně drží pouze povinné minimální rezervy a neexistuje hotovost Depozita u komerčních bank jsou ve výši 400 mld.

40 Shrnutí Peníze jsou všeobecně přijímány prostředkem směny
Barterová směna znamená výměnu zboží za zboží Původně byly papírové bankovky 10% kryty zlatem. Později docházelo ke krytí. Dnešní peníze již kryté zlatem nejsou. Jsou to peníze s nuceným oběhem. Peníze slouží jako prostředek směny, uchovatel hodnoty a také jako zúčtovací jednotka

41 Shrnutí Nabídky peněz je množství peněz v ekonomice k danému časovému okamžiku Nabídku peněz neboli peněžní zásobu, vyjadřujeme pomoví peněžních agregátů (M1, M2, M3) Bankovní soustavu tvoří centrální banka a banky komerční.

42 Otázky Povinná míra rezerv je 7%. Centrální banka prodá vládní cenné papíry v hodnotě 15mil. Kč nebankovnímu subjektu, který vede účet u komerční banky. Neexistuje hotovost a komerční banky přesně dodržují povinnou míru rezerv. Vypočítejte : Jak se změnila peněžní zásoby - 214 Jak se změnil objem povinných minimálních rezerv u centrální banky - 15

43 Otázky Jaká bude přibližně reálná úroková míra, jestliže míra inflace činí 9%, míra nezaměstnanosti 11% a nominální úroková míra je 15%. 6%

44 Otázky Zakreslete trh peněz, popište osy, znázorněte a vysvětlete dopady následujících změn: Růst sazby povinných minimálních rezerv MS i MD M

45 Otázky Prodej vládních cenných papírů centrální bankou i MS MD M

46 Otázky Pokles důchodů i MS MD M

47 Otázky Která s následujících položek nepatří do pasiv: Depozita Úvěry
Nakoupené vládní cenné papíry Žádná z položek

48 Otázky Povinné minimální rezervy komerčních bank nalezneme:
Na straně aktiv centrální banky a na straně pasiv komerční banky Na straně pasiv centrální banky a na straně pasiv komerční banky Na straně pasiv centrální banky a na straně aktiv komerční banky Na straně aktiv centrální banky a na straně aktiv komerční banky