Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Mgr. Marcela Stryjová KVALIFIKOVANÁ EKONOMICKO-PRÁVNÍ ADMINISTRACE PRO KOMERČNÍ SFÉRU.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Mgr. Marcela Stryjová KVALIFIKOVANÁ EKONOMICKO-PRÁVNÍ ADMINISTRACE PRO KOMERČNÍ SFÉRU."— Transkript prezentace:

1 Mgr. Marcela Stryjová KVALIFIKOVANÁ EKONOMICKO-PRÁVNÍ ADMINISTRACE PRO KOMERČNÍ SFÉRU

2 Měnové agregáty Peníze a trhy peněz mají v ekonomii dosti odlišný význam než v reálném životě nebo praxi finančních trhů. Pod pojmem peníze zahrnujeme aktiva, se kterými je možno platit. Množství peněz v oběhu neboli peněžní zásoba (M) se měří peněžními agregáty. Ty měří centrální banka a publikuje je ve svém měnovém přehledu.

3 Monetární agregáty  Slouží k měření peněžní zásoby neboli k měření množství peněz v ekonomice.  Jsou obvykle měřeny centrální bankou a tato banka rovněž dohlíží na to, jak rychle rostou neboli jak rychle roste množství peněz v oběhu.  Peníze mají v ekonomii dosti odlišný význam než v reálném životě nebo praxi finančních trhů.  Pod pojmem peníze zahrnujeme aktiva, se kterými je možno platit -

4  Pod pojmem peníze zahrnujeme aktiva, se kterými je možno platit - to je pouze oběživo a depozita na požádání (běžné účty). K nim často ještě přidáváme tzv. skoropeníze, tj. aktiva, která lze rychle směnit na platební prostředek (termínované účty, úsporové účty). Když dáme dohromady tyto dvě složky, získáme peněžní zásobu (M). Ta se měří peněžními agregáty M1, M2 atd. Ty měří centrální banka a publikuje je ve svém měnovém přehledu.

5 Monetární agregáty  jsou obvykle označovány M1, M2, a L.  Náplň monetárních agregátů je určována stupněm likvidity peněžních aktiv, která příslušný monetární agregát sdružuje. Podle likvidity, držitele a také institucionálního vydavatele rozeznáváme několik základních monetárních agregátů, ve kterých jsou různé finanční instrumenty sdruženy.

6 Agregát M1  Transakční peníze  Hotovostní oběživo+ vklady na běžných účtech v bankách 

7 Agregát M2  M2= M1+ úsporné a terminované vklady v bankách  terminovaný vklad (time depozit) - vklad se zvýšenou úrokovou sazbou vázaný na výběr peněz v určitém časovém období (rok a více).  Má výpovědní lhůtu a nelze proti němu vypisovat šeky.

8 Agregát M3  M3= M2+ vklady v zahraničních měnách v domácích bankách  Vklady v zahraničních měnách- mají omezenou likviditu  Euroměnové vklady mají omezenou likviditu, neboť se musí nejprve konvertovat na domácí měnu.

9 Agregát M4  M4= M3 + vklady v nebankovních institucích v domácí měně +krátkodobé cenné papíry v domácí měně.  Sleduje se hlavně ve Velké Británii, kde se označuje jako "široké peníze"(broad money).v jiných zemních se tímto názvem označuje agregát M3.

10 Agregát M5  M5 = M4 +ostatní cenné papíry v domácí měně  Tento agregát bývá také označován „likvidní aktiva“ a označován jako agregát L.

11 Měnová báze (rezervní peníze) zahrnuje oběživo a rezervy, které drží obchodní banky na účtech u centrální banky. Obě tyto položky představují užití měnové báze. Bankovní rezervy zahrnují povinné minimální rezervy a volné rezervy na účtech centrální banky. Měnová báze vyjadřuje vztahy centrální banky vůči ostatním sektorům v ekonomice.

12 Příspěvky k roční míře růstu M3 (%)

13

14

15  dokonalou kontrolou centrální banky tzv. nevypůjčená měnová báze  pod méně dokonalou kontrolou, tzv. vypůjčená měnová báze.

16  Monetární báze je často označována jako mocné peníze (high-powered money) dM = m. dMB  m je peněžní multiplikátor,  dM je změna peněžní zásoby  dMB je změna monetární báze.

17  expanzivní operace na volném trhu  financování deficitu státního rozpočtu emisí peněz  poskytování diskontních půjček  přebytek platební bilance

18  Základní předpoklady  neexistuje hotovost (vše probíhá na účtech bank)  obchodní banky musí držet u centrální banky vždy 10%  Peníze budou vznikat multiplikací depozit,

19  Centrální banka nakoupí od nebankovního subjektu vládní cenné papíry za  Centrální banka je musí zaplatit  Nebankovní subjekt má účet u komerční banky (X). Centrální banka zvýší o rezervy, které u ní banka X má – vklad banky X má u centrální banky zvýšené rezervy.  Komerční banka připíše vklad u nebankovního subjektu

20 Centrální banka Změna aktiv Změna pasiv vlastní cenné rezervy u KB Komerční banka X Změna aktiv Změna pasiv rezervy u CB depozita papíry

21 Další krok:  Komerční banka zjistí že drží 100% rezerv  Ze zákona musí držet pouze 10%  Rozhodne se 90% někomu půjčit (jsou to volné peníze se kterým může sama vynakládat.  Změna bilance

22 Komerční banka X Změna aktivZměna pasiv rezervy u CBdepozita úvěry

23 Co se stane:  Komerční banka A se zvýší pasiva o  Musí vytvořit povinné rezervy 10%  90% poskytli komerční bance B

24 Komerční banka A Změna aktivZměna pasiv rezervy u CBdepozita úvěry

25 Změna depozit =.1 * prvotní vklad Sazba povinných minimálních rezerv

26 CENTRÁLNÍ BANKA KOMERČNÍ BANKA X Změna aktiv Změna pasiv vlastní cenné rezervy u KB Změna aktiv Změna pasiv rezervy u CB depozita papíry

27 Zvýšení peněžní zásoby  Poskytnutí úvěru komerční bance  Snížení sazby povinných minimálních rezerv  Nákupem vládních cenných papírů za hotovost Snížení peněžní zásoby  Prodej vládních cenných papírů bezhotovostně  Splacení úvěru ze strany komerční banky  Zvýšení sazby povinných minimálních rezerv  Prodej vládních cenných papírů

28 Nabídka peněz, kterou budeme označovat také jako peněžní zásobu, je množství peněz v ekonomice k danému časovému okamžiku.

29  Na vertikální ose měříme úrokovou míru v procentech.  Na horizontální ose měříme množství peněz.

30 O zvýšení nabídky peněz rozhoduje centrální banka. Zvýšení peněžní zásoby, bude znamenat posun křivky nabídky peněz doprava, snížení doleva.

31 Úrok je nákladem na držbu

32 Posun křivky je způsoben:  změnou reálného produktu (Q)  změnou cenové hladiny (P)

33 Nabídka pen ě z

34 Dojde-li k růstu cenové hladiny, vzroste potřeba držby peněz, vzroste poptávka po penězích a tím i úroková sazba

35 Snížením úrokové sazby centrální banky dochází ke stimulaci nabídky peněz.

36  Transak č ní  Majetková  Úrok je nákladem na držbu

37  Poptávku po penězích ovlivňuje kromě výše jmenovaných celá řada faktorů.  Jedním z nich může být očekávání ekonomických subjektů ohledně budoucnosti. Zkusme vysvětlit dopad negativního očekávání budoucnosti (očekávání recese) na poptávku po penězích, a tedy křivku poptávky po penězích.

38 Peněžní agregáty M1 a m2 se od sebe liší likviditou (schopnost použití k zaplacení) a výnosnosti. Vysvětlete jak.

39 Vypočítejte, jak se změní peněžní zásoba, jestliže centrální banka nakoupí vládní cenné papíry ve výši 3 mld. Kč. Při tom jsou známy následující údaje:  Povinné minimální rezervy komerčních bank činí 24 mld.  Komerční banky přesně drží pouze povinné minimální rezervy a neexistuje hotovost  Depozita u komerčních bank jsou ve výši 400 mld.

40  Peníze jsou všeobecně přijímány prostředkem směny  Barterová směna znamená výměnu zboží za zboží  Původně byly papírové bankovky 10% kryty zlatem. Později docházelo ke krytí. Dnešní peníze již kryté zlatem nejsou. Jsou to peníze s nuceným oběhem.  Peníze slouží jako prostředek směny, uchovatel hodnoty a také jako zúčtovací jednotka

41  Nabídky peněz je množství peněz v ekonomice k danému časovému okamžiku  Nabídku peněz neboli peněžní zásobu, vyjadřujeme pomoví peněžních agregátů (M1, M2, M3)  Bankovní soustavu tvoří centrální banka a banky komerční.

42 Povinná míra rezerv je 7%. Centrální banka prodá vládní cenné papíry v hodnotě 15mil. Kč nebankovnímu subjektu, který vede účet u komerční banky. Neexistuje hotovost a komerční banky přesně dodržují povinnou míru rezerv. Vypočítejte : a) Jak se změnila peněžní zásoby b) Jak se změnil objem povinných minimálních rezerv u centrální banky - 15

43 Jaká bude přibližně reálná úroková míra, jestliže míra inflace činí 9%, míra nezaměstnanosti 11% a nominální úroková míra je 15%. 6%

44 Zakreslete trh peněz, popište osy, znázorněte a vysvětlete dopady následujících změn: a) Růst sazby povinných minimálních rezerv MS i MD M

45 b) Prodej vládních cenných papírů centrální bankou iMS MD M

46 c) Pokles důchodů iMS MD M

47 Která s následujících položek nepatří do pasiv: a) Depozita b) Úvěry c) Nakoupené vládní cenné papíry d) Žádná z položek

48 Povinné minimální rezervy komerčních bank nalezneme: a) Na straně aktiv centrální banky a na straně pasiv komerční banky b) Na straně pasiv centrální banky a na straně pasiv komerční banky c) Na straně pasiv centrální banky a na straně aktiv komerční banky d) Na straně aktiv centrální banky a na straně aktiv komerční banky


Stáhnout ppt "Mgr. Marcela Stryjová KVALIFIKOVANÁ EKONOMICKO-PRÁVNÍ ADMINISTRACE PRO KOMERČNÍ SFÉRU."

Podobné prezentace


Reklamy Google