Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz 5. Bankovní soustava, tvorba peněz, trh peněz.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz 5. Bankovní soustava, tvorba peněz, trh peněz."— Transkript prezentace:

1 EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz 5. Bankovní soustava, tvorba peněz, trh peněz

2 EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz 2 Peníze Barter – přímá výměna zboží a služeb Peníze jsou cokoli, co slouží jako běžně přijímaný prostředek směny či placení.

3 EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz 3 Likvidita - schopnost, s jakou lze proměnit aktiva bez velkých ztrát na hotové peníze -nejlikvidnější aktiva  akcie, které není problém přeměnit bez větších ztrát na akciovém trhu na hotovost -nejméně likvidní  nemovitosti Ve firmě - zůstatek oběžných aktiv, která je možné využít k úhradě závazků

4 EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz 4 Formy peněz Oběživo - hotové peníze - dělíme na mince a bankovky. Hotové peníze mají dokonalou likviditu. Bezhotovostní peníze – tzv. deposita. - jsou uloženy na účtech u peněžních ústavů - využívají se při bezhotovostním platebním styku (k platbám mezi bankami, podniky, placení pomocí platební karty atd.)

5 EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz 5 Funkce peněz Prostředek směny – všeobecný ekvivalent Zúčtovací jednotka - měřítko cen, společná jednotka pro porovnávání nákladů a výnosů, aktiv a pasiv, zisků a ztrát Standard odložené platby – uzavírání dohod orientovaných do budoucna (dodání zboží k určitému datu výměnou za současnou nebo pozdější platbu), půjčky  efektivní přidělování zdrojů, investování Uchovatel hodnoty – úspory v podobě finančních aktiv nebo realit s malou likviditou, ale pravidelnými výnosy dochází-li k inflaci, funkce peněz co by uchovatele hodnoty klesá

6 EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz 6 Formy peněz (historie vzniku) I. 1.Barter 2.Komoditní peníze  užívání jedné nebo více obchodních komodit (sůl, dobytek)  díky technologickému pokroku časem drahé kovy (zlato, stříbro)  výhodou drahých kovů a mincí – trvanlivost, jednotnost, přenosnost a dělitelnost 3.Papírové peníze (bankovky)  poprvé se objevily v Evropě jako potvrzení od zlatníků, kteří se zavázali skladovat a ochraňovat zlato a jiné ceniny, později od bankéřů  důležitá je anonymita těchto potvrzení – bylo nepodstatné, za čí zlato bylo potvrzení směněno a tak byl umožněn jejich volný oběh  fakt, že se bankovky k bankéřům zřídkakdy vracely vedl banky k rozmnožování potvrzení nekrytých zlatem – spolehnutí se na určité rezervy – nominální hodnota bankove brzy převýšila množství drahých kovů, jimiž byly kryty  zhroucení bank při obecné nedůvěře a požadavcích výběru vkladů  opakované bankovní krize vedly ke kontrole bankovních aktivit – zéjmena pak k omezování pravomocí bankovky vydávat  tak se oddělilo centrální od soukromého bankovnictví (dnes je vydávání bankovek v rukou centrálních bank)  stanovené rezervy

7 EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz 7 Formy peněz (historie vzniku) II. 4.Bankovní depozitní peníze  omezení bankovek podnítilo rozvoj šekového systému  šek = list papíru na němž osoba s bankovním účtem (depozity na požádanou) převádí právo inkasa z účtu na někoho jiného  nemusí být vydáno bankou – pružnější, relativně bezpečné  obecně přijímaná forma odpovídajíc za mnohem větší hodnotu transakcí než bankovky a mince (dnes soupeří s bezhotovostními platbami a kreditními kartami)  rezervy mohou „vytvářet peníze“  poměr nových vkladů ke zvýšení rezervy se nazývá multiplikátor peněžní nabídky  při vkladu 100,- Kč se teoreticky celkové rezervy v bankovním systému navýší o 100,-Kč, půjčky o 900,-Kč a vklady o 1000,-Kč  multiplikátor rovná se 10 (převrácená hodnota míry povinných rezerv) (viz. další slide)

8 EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz 8 Vytváření „depozitních peněz“ vklad 100,-Kč (míra rezerv 10%) povinná rezerva 10,-Kč půjčka 90,- Kč vklad 90,-Kč povinná rezerva 9,-Kč půjčka 81,- Kč vklad 81,-Kč povinná rezerva 8,10,-Kč atd…

9 EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz 9 Formy peněz (historie vzniku) III. 5.Vysoce likvidní aktiva a)termínované vklady v bankách a jiných nebankovních institucích (spořitelnách atd.) b)likvidní cenné papíry (zejm. státní obligace) skoro-peníze (tzv. near money) – nižší stupeň likvidity oproti předchozím formám peněz

10 EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz 10 Banky Komerční banky soukromé instituce – finanční zprostředkovatelé příijmají vklady od těch kdo spoří a poskytují půjčky těm, kdo mají investiční příležitosti při nedostatku krytí rezervami fungují půjčky na mezibankovním trhu aktiva – rezervy, půjčky, dluhopisy pasiva – vklady, diskontní půjčky Centrální banka 1694 – Bank of England komerční banky u CB ukládají své rezervy aktiva – vládní dluhopisy, diskontní půjčky pasiva – bankovky (zákonné platidlo), rezervy komerčních bank

11 EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz 11 Peněžní zásoba = suma bankovní soustavou vytvořených peněz a peněžní zůstatky lidí a firem Nástroje CB ke změně peněžní zásoby: a)operace na volném trhu  nákupy (+) nebo prodeje (-) vládních dluhopisů b)diskontní půjčky  půjčky komerčním bankám, jejichž atraktivitu stanoví diskontní sazbou = úroková míra požadována z těchto půjček (čím nižší, tím lákavější je pro komerční banky) c)povinná míra bankovních rezerv  převrácená hodnota peněžního multiplikátoru  čím míra rezerv, tím větší multiplikátor, tím více peněz je v oběhu

12 EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz 12 Nabídka peněz peníze lze kategorizovat do tzv. peněžních agregátů podle toho jaký mají dopad na ekonomickou aktivitu 1.Úzké peníze (M1) zahrnují oběživo, tj. bankovky a mince, a také zůstatky, které lze okamžitě převést na oběživo nebo použít k bezhotovostní platbě, např. jednodenní vklady. 2."Střední" peníze (M2) zahrnují úzké peníze (M1) a navíc vklady se splatností do dvou let a vklady s výpovědní lhůtou do tří měsíců. V závislosti na likvidnosti lze tyto vklady převést na složky úzkých peněz, ale v některých případech se mohou objevit určitá omezení, jako např. nutnost dát výpověď, prodlení, penále nebo poplatky. Definice M2 odráží zájem o analýzu a sledování peněžního agregátu, který kromě oběživa zahrnuje i likvidní vklady. 3.Široké peníze (M3) zahrnují M2 a obchodovatelné nástroje emitované sektorem měnových finančních institucí. Do tohoto agregátu patří některé nástroje peněžního trhu, zejména akcie/podílové listy fondů peněžního trhu a repo operace. Vysoká míra likvidity a cenová jistota zajišťují, že jsou tyto instrumenty blízkými substituty vkladů. Jejich zahrnutí vede k tomu, že M3 je méně ovlivňován substitucí mezi různými kategoriemi likvidních aktiv než jsou užší definice peněz a díky tomu je stabilnější.

13 EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz 13 Peněžní agregáty (harmonizované dle euorzóny)

14 EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz 14 Rovnováha trhu peněz -poptávka po penězích se střetává s peněžní zásobou -model vychází z pevného výnosu dluhopisů – vzroste-li jejich cena, výnos je stejný, klesá úrok r1 D MSPMSP (M/P) 1 MSPMSP úroková míra (r) D - poptávka po peněžních zůstatcích (hotovost, peníze na účtech) M S - reálná peněžní zásoba P MSPMSP (M/P) 2 r2 rE r1 - při takové úrokové míře lidé a firmy nechtějí držet peněžní zůstatky a chtějí nakupovat dluhopisy. V důsledku toho stoupá cena (např. z 1000 na 1200) dluhopisu a klesá jejich úroková míra (výnos je pevně daný - např. 100) r2 - lidé chtějí spíše držet peníze, prodávají dluhopisy - jejich cena klesá, jejich úroková míra se zvyšuje M S2 P r3 pokud bankovní soustava zvýší peněžní zásobu, klesne úroková míra M S - nominální peněžní zásoba

15 EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz 15 Kvantitativní teorie peněz spojitostí mezi peněžní zásobou a hladinou cen se zabývali již filozof John Locke a filozof David Hume, přítel Adama Smithe nejznámější verze pochází od Irvinga Fishera z jeho knihy „Kupní síla peněz“ z r Fisherova rovnice: M = existující zásoba peněz (některý z agregátů) V = rychlost oběhu (frekvence změny majitele) P = průměrná cena cena transakce T = počet transakcí v daném období (směna komodity za peníze) Předpoklady rychlost oběhu (V) je přibližně konstantní počet transakcí je na své maximální úrovni (plná zaměstnanost) pak průměrné ceny jsou přímo závislé na množství peněžní zásoby (potvrzeno merkantilisty atd.)

16 EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz 16 Motivy držby peněz podle Keynese přání držet hotovst raději než jiná finanční aktiva = preference likvidity 3 motivy pro držení peněz: 1.transakční motiv 2.preventnivní motiv 3.spekulativní motiv


Stáhnout ppt "EKONOMIE – Bankovní soustava, trh a tvorba peněz 5. Bankovní soustava, tvorba peněz, trh peněz."

Podobné prezentace


Reklamy Google