Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Úvod do práva sociálního zabezpečení 2. přednáška Mgr. Petra Doudová.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Úvod do práva sociálního zabezpečení 2. přednáška Mgr. Petra Doudová."— Transkript prezentace:

1 Úvod do práva sociálního zabezpečení 2. přednáška Mgr. Petra Doudová

2 OBSAH PŘEDNÁŠKY  NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Organizace nemocenského pojištění Okruh oprávněných osob Druhy dávek  ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Organizace zdravotního pojištění Plátci zdravotního pojištění Pojistné na zdravotní pojištění Péče hrazená ze zdravotního pojištění

3 NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

4 významná složka systému sociálního zabezpečení upravuje především: –zák.č. 187/2006 Sb., o nem.pojištění, účinnost od (zrušeny zákony 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců a zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužené mateřské a dávkách v mateřství z nemocenského pojištění) –zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce, první 14 dní pracovní neschopnosti zaměstnance –Zák. č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, účinnost –zák.č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti slouží k finančnímu zabezpečení osob v případě vzniku sociální události – nemoc, úraz, těhotenství nebo mateřství určeno především pro ekonomicky činné občany Zák.č.187/2006 Sb., o nemocenském pojištění již dvakrát posouvána účinnost – naposledy na komplexní úprava nemocenského pojištění zahrnující okruh osob účastných nem.poj., jejich nároky z tohoto pojištění a stanovení výše poskytovaných dávek, posuzování zdravotního stavu pro účely nem.poj., jakož i organizační uspořádání nem.poj., stejně tak jako řízení v tomto pojištění

5 NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ Nemocenské pojištění zaměstnanců  povinná účast na nem.poj., pokud splňují níže uvedené podmínky:  výkon práce na území ČR v zaměstnání vykonávaném v pracovněprávním či pracovním vztahu, který může účast na nem.poj.založit  rozsah zaměstnání – min. 15 dnů (po které zaměstnání fakticky trvalo či mělo trvat)  minimální výše sjednaného příjmu – tzv. „rozhodný příjem“, který bude zvyšován dle vývoje průměrné mzdy  vzniká dnem vstupu do zaměstnání (tento den nemusí být totožný se dnem uvedeným prac.smlouvě)  končí dnem skončení zaměstnání  FO je dle zák. o nem. pojištění zmců považována za zaměstnance i v případě, kdy pracovní poměr de iure nevznikne (špatně uzavřena prac.smlouva, apod.) za podmínky, že tato osoba je v pracovním poměru fakticky činná Nemocenské pojištění OSVČ  dobrovolné  podmínka: účast na důchodovém zabezpečení projevení vůle účastnit se nem. pojištění – přihláška a placení pojistného  vzniká dnem, od kterého se OSVČ přihlásila k nemocenskému pojištění, nejdříve však dnem, ve kterém se přihlásila  zaniká v důsledku prodlení s placením pojistného (posledním dnem, na který bezprostředně navazují 3 měsíce po sobě jdoucí, za kt.nebylo zaplaceno splatné pojistné na nem.poj.) dnem odhlášení OSVČ od nemocenského pojištění dnem zániku účasti OSVČ na důchodovém zabezpečení

6 POJISTNÉ NA NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ platí se stanovenou procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období Zaměstnanec (s výjimkou zahraničního zaměstnance) již od není pojistníkem pojistného na nemocenské pojištění Na místo dosavadních 4,4 % (kdy zml hradil 3,3 % a zmc 1,1 %/ OSVČ 4,4 %) se hradí na pojistné na nemocenské pojištění s účinností od již jen 2,3 % a v roce 2010 dojde ke snížení tohoto pojistného pouze na 1,4 % NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

7 DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ ŘÍZENÍ O DÁVCE zahajuje se na základě žádosti podané na předepsaném tiskopise nebo na návrh organizace, popř. z podnětu OSSZ řízení o dobrovolné dávce se zahájí i na základě písemné žádosti volnou formou OSSZ rozhoduje v dávkových věcech zejména: vznikl-li spor o nárok na dávku nebo její výši, o jejím snížení, odnětí, popř. zastavení její výplaty o vrácení přeplatku na dávce, způsobené zaviněním příjemce této dávky o dobrovolných dávkách (nemocenského po vyčerpání podpůrčí doby, nemocenského v případech, kdy nevzniká zákonný nárok) řeší případy, kdy práce neschopný občan nedodržuje léčebný režim o odstranění tvrdostí, které by se vyskytly při provádění nemocenského pojištění, pokud jim toto bylo v jednotlivých případech svěřeno NÁROK NA DÁVKU vzniká při splnění stanovených podmínek pojištění přímo ze zákona (tj. obligatorní dávky) VÝPLATU DÁVEK PROVÁDÍ: u vojáků z povolání, příslušníků vězeňské služby, hasičského záchranného sboru a Policie ČR příslušná ministerstva, u ostatních pojištěnců místně příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, MSSZ Brno a PSSZ

8 NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ OCHRANNÁ LHŮTA = stanovená lhůta po skončení zaměstnání (resp. po skončení nemocenského pojištění u OSVČ), v níž může ještě vzniknout nárok na dávku nemocenského pojištění má zajistit, aby lidé nezůstali bez prostředků např. v době, kdy mění zaměstnání v r.2009 (stejně jako v roce předcházejícím) činí ochranná lhůta 7 kalendářních dnů od skončení zaměstnání/samostatné výdělečné činnosti, které zakládalo účast na nem.poj. u kratších zaměstnání – činí ochranná lhůta pouze tolik dnů, kolik činilo toto poslední zaměstnání u žen, jejichž zaměstnání skončilo v těhotenství, činí ochranná lhůta 6 měsíců vznikem nového pojištění (vstupem do zaměstnání) ochranná lhůta zaniká nevztahuje se na: – starobní/invalidní důchodce –ze zaměstnání malého rozsahu –ze zaměstnání studentů o prázdninách –ze zaměstnání v době dovolené –nevzniká z ní nárok na podporu při ošetřování člena rodiny nevzniká z ní nárok na ošetřovné PODPŮRČÍ DOBA = doba, po kterou se jednotlivá dávka poskytuje

9 PROMLČENÍ DÁVKY = doba, za kterou se dávky již zpětně neposkytují nárok na jednotlivé dávky se promlčuje za jednotlivé dny, nebyl-li uplatněn do tří let ode dne, za který náleží; jestliže byl nárok na některou z uvedených dávek uplatněn, promlčuje se do tří let ode dne přiznání dávky nárok na vrácení dávek poskytnutých neprávem se promlčuje za 10 let od jejich výplaty DRUHY DÁVEK nemocenské (zmci, OSVČ) ošetřovné (dříve: podpora při ošetřování člena rodiny) (zmci) vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (zmci) peněžitá pomoc v mateřství (zmci, OSVČ) NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

10 DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ NEMOCENSKÉ poskytuje se při dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc, úraz a při karanténě podmínky poskytnutí této dávky – u zaměstnanců:  uznání dočasné neschopnosti k práci či nařízená karanténa  účast na nemocenském pojištění v době vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény) (dále jen „DPN“), popř. vznik DPN v době, kdy má bývalý pojištěnec ještě zachovány nároky ze zaniklého nemocenského pojištění (tj. v ochranné lhůtě, v době pobírání peněžité pomoci v mateřství nebo ošetřovného)  nevykonávání práce v tom zaměstnání, z něhož bylo nemocenské přiznáno  nevyčerpaná podpůrčí doba podmínky poskytnutí této dávky – u OSVČ (mimo podmínek stanovených pro zmce) :  nevykonávání samostatné výdělečné činnosti po dobu DPN  zaplacené pojistné na nemocenské pojištění  účast na nemocenském pojištění OSVČ po dobu alespoň 3 měsíců bezprostředně předcházejících dni vzniku pracovní neschopnosti (karantény) – splnění čekací doby se nevyžaduje, pokud účast na nem.pojištění OSVČ vznikla ode dne zahájení či znovuzahájení samostatné výdělečné činnosti VYLOUČENÍ NÁROKU NA NEMOCENSKÉ (nelze ho poskytnout ani dobrovolně) u toho, kdo si přivodil úmyslně pracovní neschopnost u toho, komu vznikl nárok na výplatu starobního důchodu v době PN u toho, kdo utekl z místa vazby nebo výkonu trestu NÁROK NA SNÍŽENÉ NEMOCENSKÉ VE VÝŠI 50 % - má pojištěnec, jestliže si zavinil PN: zaviněnou účastí ve rvačce jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití návykových a psychotropních prostředků při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku

11 DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ NEMOCENSKÉ - pokračování poskytuje se za kalendářní dny po stanovenou dobu (tzv. podpůrčí doba) podpůrčí doba –od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti za prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti je zmci poskytována náhrada mzdy, a to za pracovní dny – tuto náhradu hradí zml z vlastních prostředků –do konce DPN, max. však do 380 kalendářních dnů počítaných od vzniku DPN (včetně zápočtů předchozí doby trvání DPN) (Pozn.: za urč.podmínek schválených lékařem OSSZ lze na žádost podpůrčí dobu prodloužit nejdéle o další 1 rok po kalendářních čtvrtletích) –v urč.případech se do ní též započítávají předchozí období pracovní neschopnosti pro nemoc a nepracovní úraz za dobu předcházejícího 1 roku (to neplatí, pokud zaměstnání trvalo alespoň 6 měsíců od skončení poslední PN) –nezapočítává se do ní předchozí PN způsobená pracovním úrazem nebo nemocí z povolání –u starobních a plně invalidních důchodců činí podpůrčí doba v úhrnu max.81 dní v kalendářním roce a nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání (samostatná výdělečná činnost) EXKURS: V období od do se poskytovalo od 4. kalendářního dne PN (karantény). Nálezem ÚS ze dne , vyhlášeným pod č.166/2008 Sb., byla tato úprava shledána za protiústavní, a proto ji Ústavní soud s účinností od zrušil (toto zrušení se týkalo pouze úpravy neposkytování nemocenského za 1.3 kal.dny pracovní neschopnosti – nikoli karantény; zde zůstala zachována stará úprava.) Od tohoto data náleželo nemocenské i za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti ve výši 60 % denního vyměřovacího základu, neboť zákonodárci nepřijali ve stanovené lhůtě úpravu jinou. Změna nastala k , kdy nabyl účinnosti zák.č. č. 305/2008 Sb., kterým se mění zákon o nemocenském pojištění a některé další zákony, dle něhož náleží od 1.do 3.dne DPN nemocenské ve výši 25 % denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Nemocenské přitom náleží i při karanténě kratší než 4 dny. První tři dny pracovní neschopnosti, během nichž nemocenské nenáleželo, se nazývaly karenční doba.

12 NEMOCENSKÉ - pokračování VÝPOČET DÁVKY z denního vyměřovacího základu – ten se určí stejně jako doposud redukce DVZ: 3 redukční hranice - dle metodiky uvedené v zákoně - pro rok 2009 (sdělení MPSV č.396/2008 Sb.) :1. redukční hranice … 786,- Kč 2. redukční hranice … 1.178,- Kč 3. redukční hranice … 2.356,- Kč redukce se provede tak, že do: do 1. redukční hranice se započte 100 % DVZ do 2. redukční hranice se započte 60 % DVZ do 3. redukční hranice se započte 30 % DVZ a k části nad 3. redukční hranicí se nebude přihlížet výše nemocenského bude činit nadále 69 % DVZ (bez ohledu na délku prac.neschopnosti) DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ

13 NEMOCENSKÉ - pokračování VÝPOČET DÁVKY z denního vyměřovacího základu (dále jen „DVZ“) –u zmců je to zjednodušeně součet hrubých příjmů za 12 kalendářních měsíců před vznikem nároku na dávku, –u OSVČ součet měsíčních vyměřovacích základů pro placení záloh na pojistné na důchodové pojištění v předchozím kalendářním roce, –obojí se dělí počtem kalendářních dnů s vyloučením nezapočitatelných dnů (tj. kalendářní dny omluvené nepřítomnosti v práci, za které nenáleží příjem, dále dny, za které byly poskytovány dávky nemocenského pojištění) redukce DVZ: 3 redukční hranice - dle metodiky uvedené v zákoně - pro rok 2009 :1. redukční hranice … 786,- Kč - rok 2010:1. red.hr.: 791,- Kč 2. redukční hranice … 1.178,- Kč2. red.hr.:1 186,- Kč 3. redukční hranice … 2.356,- Kč3. red.hr.:2.371,- Kč redukce se provede tak, že do: do 1. redukční hranice se započte 100 % DVZ do 2. redukční hranice se započte 60 % DVZ do 3. redukční hranice se započte 30 % DVZ a k části nad 3. redukční hranicí se nebude přihlížet výše nemocenského činí 60 % redukovaného DVZ do 30. kal.měs. ………..

14 DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ OŠETŘOVNÉ (dříve PODPORA PŘI OŠETŘOVÁNÍ ČLENA RODINY) PODMÍNKY NÁROKU účast na nemocenském pojištění nemožnost výkonu práce z některého z níže uvedených důvodů: ošetřování nemocného člena domácnosti (u dítěte již není hranice 10 let) nebo péče o zdravé dítě do 10 let věku, v důsledku uzavření školského nebo dětského zařízení (z důvodu havárie, epidemie, jiné nepředvídatelné události), nebo protože dítěti byla nařízena karanténa, případně osoba, která jinak o dítě pečuje, sama onemocněla zaměstnanec nemůže uplatnit nárok na ošetřovné na dítě, na které již (zpravidla) druhý z rodičů uplatnil nárok na PPM nebo rodičovský příspěvek nově je možné přiznat ošetřovné při jedné potřebě ošetřování postupně i dvěma osobám OSVČ nenáleží!!! PODPŮRČÍ DOBA poskytuje se od počátku nejdéle prvních 9 kalendářních dnů, příp. nejdéle 16 kalendářních dnů - osamělému zmci, který má v trvalé péči alespoň jedno dítě ve věku do skončení povinné školní docházky poživateli starobního a plného invalidního důchodu nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání. VÝŠE DÁVKY výše ošetřovného činí nově 65 % DVZ (ten se určí stejně jako u nemocenského)

15 DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ VYROVNÁVACÍ PŘÍSPĚVEK V TĚHOTENSTVÍ A MATEŘSTVÍ náleží zaměstnankyním, pokud vykonávají práci, která je těhotným ženám zakázána, nebo práci, která podle lékařského posudku ohrožuje jejich těhotenství; totéž platí pro zaměstnankyně do konce 9. měsíce po porodu a s účinností od je tento okruh rozšířen i o zaměstnankyně, které kojí PODMÍNKY NÁROKU účast na nemocenském pojištění převedení na jinou práci (z výše uvedených důvodů) nižší výdělek za tuto práci bez jejího zavinění OSVČ nenáleží! PODPŮRČÍ DOBA vyplácí se za kalendářní dny, v nichž trvalo převedení na jinou práci, do nástupu ženy na MD a po ukončení MD nejdéle do konce 9. měsíce po porodu. ženě převedené na jinou práci kvůli kojení se tato dávka poskytuje po celou dobu kojení. VÝŠE DÁVKY výše příspěvku se stanoví jako rozdíl DVZ před převedením a průměr započitatelných příjmů, které připadají na jeden kalendářní den po převedení. DVZ se stanoví podobně jako u nemocenského

16 PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ PODPŮRČÍ DOBA poskytuje se od 6. týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od 8. týdne před tímto dnem při výplatě z tzv. ochranné lhůty je možné PPM poskytovat pouze od 6. týdne před očekávaným dnem porodu. podpůrčí doba trvá maximálně 28 týdnů pro všechny (pouze u vícečetných porodů 37 týdnů) při převzetí dítěte do péče nebo při péči muže – podpůrčí doba max. 22 týdnů (resp. 31 týdnů při převzetí do péče více dětí, ne však déle než do 8 měsíců věku dítěte) narodí-li se dítě mrtvé, nebo odmítne-li žena o dítě pečovat, poskytuje se PPM po dobu 14 týdnů. Poskytování PPM ženě, která dítě porodila, nemůže být kratší než 14 týdnů a nemůže skončit před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu. OKRUH OPRÁVNĚNÝCH OSOB PPM náleží matce dítěte; rovněž i muži, který pečuje o dítě, jestliže se jeho manželce neposkytuje PPM a sama nemůže nebo nesmí podle lékařského posudku o dítě pečovat; nově (s účinností od ) je zavedena nad rámec výše uvedeného možnost střídání matky dítěte s jejím manželem či otcem dítěte v péči o dítě, a to od počátku 7.týdne od porodu – každý z nich pak má při této péči o dítě nárok na výplatu PPM po dobu a za podmínek stanovených zákonem o nem.poj. –při střídání – zastaví se výplata PPM matce a tato dávka se začne vyplácen otci (z jeho nem.poj.- splňuje-li podmínky nároku na dávku) a naopak –četnost střídání omezena není poskytuje se také osamělému zaměstnanci, jestliže pečuje o dítě na základě rozhodnutí příslušného orgánu, nebo o dítě, jehož matka zemřela pro poskytování PPM v případě převzetí do péče platí ještě další podmínky DÁVKY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ

17 PENĚŽITÁ POMOC V MATEŘSTVÍ - pokračování PODMÍNKY NÁROKU – obecně: účast na nemocenském pojištění alespoň 270 dnů v posledních dvou letech před porodem a nástup na mateřskou dovolenou buď za trvání tohoto pojištění nebo v ochranné lhůtě těhotenství skončilo porodem absence započitatelného příjmu ze zaměstnání, ze kterého se tato dávka poskytuje PODMÍNKY NÁROKU – OSVČ (nad rámec výše uvedeného): účast na nem.poj. rovněž alespoň 270 dnů v posledních 2 letech před porodem, z toho alespoň rok před porodem 180 dnů nemocenského pojištění OSVČ zaplacené pojistné na NP po dobu poskytování PPM nesmí osobně vykonávat samostatnou výdělečnou činnost OCHRANNÁ LHŮTA u žen, jejichž pojištěné zaměstnání skončilo v době těhotenství, čin ochranná lhůta pro uplatnění nároku na PPM tolik kalendářních dnů, kolik činilo toto jejich poslední zaměstnání, maximálně však 180 kalendářních dnů VÝŠE DÁVKY výše PPM činí (nově) 70 % DVZ (ten se určí stejně jako u nemocenského)

18 ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

19 VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ druh zákonného pojištění, na jehož základě je hrazena zdravotní péče poskytnutá pojištěnci jde o pojištění všeobecně platné, dle něhož se poskytuje oprávněným osobám zdravotní péče hrazená z prostředků tohoto obligatorního pojištění nehradí se z něj veškerá zdravotní péče - pouze péče poskytnutá pojištěncům s cílem zachovat a zlepšit zdravotní stav =povinné pojištění veřejnoprávního typu vybudované na sociálním principu solidarity mezi pojištěnci (bohatí x chudí; zdraví x nemocní) upraveno zejména v níže uvedených právních předpisech: ozák.č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění ozák.č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění ozák.č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu ozák.č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně ozák.č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších pojišťovnách ovelký vliv měl zák. o stabilizaci veřejných rozpočtů, který s účinností od novelizoval některé ze shora označených zákonů

20 ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ - pokračování POVINNÉ dle zák.č. 592/1992 Sb. pro: ovšechny osoby, které mají trvalý pobyt na území ČR (bez ohledu na st.občanství) oosoby, které na území ČR trvalý pobyt nemají, pokud jsou zmci zmle, který má sídlo na území ČR a pracovněprávní vztah je uzavřen dle právních předpisů ČR jsou z něj vyňaty: oosoby, které nemají na území ČR trvalý pobyt a jsou činny pro zmle: opožívajícího diplomatických výhod a imunit, nebo onemajícího na území ČR sídlo, či ojejichž pracovněprávní vztah je uzavřen dle cizích právních předpisů oosoby, které pobývají dlouhodobě a nepřetržitě v cizině (nejméně 6 měsíců), jsou v cizině zdravotně pojištěny a učinily o této skutečnosti u zdravotní pojišťovny předem písemné prohlášení (po návratu – pov. se znovu přihlásit a doložit placení zdrav.poj. v cizině) plátci pojistného zdravotního pojištění: a) pojištěnci uvedení v § 5 zák.č.48/1997 Sb. b) zaměstnavatelé c) stát

21 ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ PLÁTCI VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ ad a) pojištěnci uvedení v § 5 zák.č.48/1997 Sb. zaměstnanci –od se již při posuzování vzniku a zániku zaměstnání nevychází z vazby na nemocenské pojištění; nově je rozhodující, zda z určité činnosti plynou příjmy zdaňované dle § 6 zák.o daních z příjmů => změna v definici zaměstnání, zmce i zmle ZMC = FO, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze záv.činnosti nebo fčních požitků dle § 6 zák.o dan.z příjmů - 7 výjimek: osoba mající pouze příjmy ze závislé činnosti nebo fčních požitků, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny žák/student mající takovéto příjmy výlučně za práci z praktického výcviku osoba činná na základě dohody o provedení práce níže uvedené osoby, které v kalendářním měsíci nedosáhly započitatelného příjmu (započitatelným příjmem je v roce 2008 částka 400 Kč): –zaměstnanec na nepravidelnou výpomoc –člen družstva, kt. není v prac.-pr. vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za níž je odměňován –dobrovolný pracovník pečovatelské služby OSVČ –za ně se pro účely zdravotního pojištění považují: osoby podnikající v zemědělství, osoby provozující živnost, osoby provozující podnikání dle zvl.právních předpisů, osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorskoprávních vztahů, společníci v.o.s. a komplementáři k.s., s výjimkou činnosti, z níž jsou příjmy samostatným základem daně z příjmů, osoby vykonávající činnost mandatáře na základě mandátní smlouvy dle ObchZ (není-li zaměstnáním, či nebyla-li mandátní sml.uzavřena v rámci jiné SVČ) spolupracující osoby OSVČ, pokud na ně lze rozdělovat příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vyaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení ostatní osoby mající na území ČR trvalý pobyt, není-li za ně plátcem pojistného stát

22 ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ PLÁTCI VEŘEJNÉHO ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ - pokračování ad b) zaměstnavatelé ZML = PO či FO, která zaměstnává zmce a má sídlo nebo trvalý pobyt na území ČR ood 1. ledna novelizováno ustanovení § 8 odst. 2 zák. č. 48/1997 Sb., kde je nově stanoveno, kterým dnem vzniká zmli povinnost plnit za svého zmce zákonem dané povinnosti. opodle tohoto ustanovení vzniká ve většině případů zmli povinnost platit část pojistného za své zmce dnem nástupu zmce do zaměstnání, tzn. dnem, kdy začal zmc vykonávat práci, na jejímž základě mu plynou příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků (za den ukončení zaměstnání se považuje den ukončení výkonu práce) opro jednotlivé konkrétní případy je pod jednotlivými písmeny přesně vymezeno období zaměstnání (např. při jmenování do funkce, při členství v družstvu apod.) ad c) stát – plátcem prostřednictvím SR za tyto pojištěnce: onezaopatřené děti opoživatele důchodu z důchodového pojištění opříjemce rodičovského příspěvku oženy na mateřské a rodičovské dovolené a osoby pobírající PPM ouchazeče o zaměstnání (i v případě, že přijali krátkodobé zaměstnání) ov zásadě osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi oosoby závislé na péči jiné osoby ve II., III. a IV. stupni závislosti a osoby o ně pečující, včetně osoby pečujících o děti mladší 10 let, které jsou závislé v I.stupni na péči jiné osoby oosoby ve výkonu trestu,…. - v podrobnostech viz § 7 zák.č.48/1997 Sb. -v určitých případech může být plátcem pojistného stát i pojištěnec, popř. zml. (má-li pojištěnec příjmy i ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti)

23 ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Pojistné 13,5 % vyměřovacího základu (z toho zml 9 % a zmc 4,5 %; OSVČ, stát, OBZP – 13,5 % VZ) Vyměřovací základ zmce zákonem o stabilizaci veřejných rozpočtů došlo ke změně definice pojmu vyměřovací základ od je vyměřovacím základem zaměstnance úhrn příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů FO dle zák. o daních z příjmů a nejsou od daně osvobozeny a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním (tj. z toho, co se zmci zdaňuje dle § 6 zák. o daních z příjmů, se odvádí pojistné, kromě zákonem daných výjimek (§ 3 odst. 2 písm. a) až f) zák. č. 592/1992 Sb.)) došlo k upřesnění některých příjmů, které se nezahrnují do vyměřovacího základu: –nově se od nezahrnují odměny při skončení funkčního období náležející uvolněným či neuvolněným zastupitelům –text písmena f) § 3 zák. č. 592/1992 Sb. (plnění poskytnutá po skončení zaměstnání po skončení zaměsnání, jde-li o plnění poskytnutá k životnímu jubileu nebo jinému výročí nebo k ocenění zásluh a důvod pro poskytnutí těchto plněnní nastal po skončení zaměstnání) byl nahrazen novým textem, podle kterého se do vyměřovacího základu nezahrnuje plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání –k dalšímu upřesnění došlo u pracovníka v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů, u něhož je vyměřovacím základem úhrn příjmů zúčtovaných mu zaměstnavatelem v souvislosti s tímto pracovním vztahem, a to ve výši, ve které jsou nebo by byly předmětem daně z příjmů FO dle zákona o daních z příjmů. Výjimkou jsou jen náhrady škody, náhrady výdajů a obecně platné výjimky uvedené v § 3 odst. 2, písm. e) a f) zák. č. 592/1992 Sb.

24 ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Vyměřovací základ zmce - pokračování Minimální vyměřovací základ min.VZ je minimální mzda – tj ,- Kč => minimální pojistné 1 080,- Kč Maximální vyměřovací základ zaveden u zmců zákonem o stabilizaci veř.rozpočtů ve výši 48-násobku průměrné mzdy pro rok 2008 činil MVZ Kč. MVZ je tvořen součtem vyměřovacích základů zmce zjištěných v kalendářním roce, za který se MVZ zjišťuje řešení při „stropování“ vyměřovacího základu je odlišné v případě jediného zaměstnání v průběhu kalendářního roku a v případě více zaměstnání, případně při souběhu se samostatnou výdělečnou činností 1) MVZ v případě jediného zaměstnání v průběhu kalendářního roku zml, u něhož zmc dosáhne MVZ (bez ohledu na počet zaměstnání evidovaných pro tohoto zmle), přestává odvádět pojistné (13,5 % VZ) za příslušného zmce VZ je u takového zmce od chvíle dosažení maxima do konce kalendářního roku nulový 2) MVZ v případě souběhu více zaměstnání či v případě více zaměstnání, které na sebe navazují přesáhne-li úhrn vyměřovacích základů zúčtovaných u více zmlů částku MVZ, považuje se část pojistného zaplaceného zmcem vypočtená z úhrnu vyměřovacích základů přesahujících MVZ za přeplatek zmce na pojistném přeplatek se zmci vrací jen na písemnou žádost, na které je zml povinen do 8 dnů (§ 3 odst. 18 zák. č. 592/1992 Sb.) potvrdit zmci úhrn VZ za kal.rok, z nichž bylo za zmce odvedeno pojistné. Pokud by zmc v průběhu kal.roku změnil zdrav.pojišťovnu, musel by žádost podat u každé z nich a každá by vracela pojistné v poměru dle délky pojištění

25 ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Vyměřovací základ OSVČ Minimální VZ -min. VZ pro r.2008 – ,- Kč => min.měsíční záloha na pojistné 1 456,- Kč Maximální VZ -MVZ pro r.2008 – ,- Kč => max.měsíční záloha na pojistné ,- Kč Přehled o příjmech a výdajích OSVČ je povinna jej předložit nejpozději do 1 měsíce ode dne, ve kterém měla podat daňové přiznání (od sjednocen termín, ve kterém je OSVČ povinna předložit přehled ZP či OSSZ) –pokud daň. přiznání zpracovává daň. poradce – prodloužení termínu do , ale povinnost tuto skutečnost doložit nejpozději do 30.dubna příslušné ZP u OSVČ, které nejsou povinny daň.přiznání předkládat – pov. předložit přehled do 8.dubna následujícího roku Doplatek pojistného na ZP doplatek rozdílu mezi zálohami a skutečnou výši pojistného vypočtenou z dosažených příjmů – splatný do 8 dnů od podání daňového přiznání za uplynulý kalendářní rok Vyměřovací základ, je-li plátcem pojistného stát VZ pro r.2008 – 5 013,- Kč => měsíční pojistné ve výši 677,- Kč Vyměřovací základ zmlů a u osob bez zdranitelných příjmů (OBZP) stejný jako u zmců, tj. VZ 8 000,- Kč (min.mzda) => minimální pojistné 1 080,- Kč

26 ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Povinnost platit pojistné pojistné se hradí zdravotní pojišťovně, u které je pojištěnec pojištěn povinnost platit pojistné vzniká pojištěnci dnem: onástupu zmce do zaměstnání ozahájení samostatné výdělečné činnosti okdy se stal pojištěncem dle § 5 písm.c) oke kterému se po návratu do ČR pojištěnec přihlásil u příslušné zdravotní pojišťovny povinnost platit část pojistného za své zmce vzniká zmli dnem: onástupu zmce do zaměstnání pojistné na zdravotní pojištění – není příjmem státního rozpočtu, ale zdrojem příjmů zdravotní pojišťovny Zdravotní pojišťovny VZP ČR oborové, resortní, podnikové a další pojišťovny pojištěnec má právo na výběr zdravotní pojišťovny – 1 x za 12 měsíců k 1.dni kalendářního čtvrtletí má rovněž právo na změnu pojišťovny

27 ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Zdravotní pojišťovny předmět činnosti: ovýběr pojistného, penále (zákonem stanovená povinnost zdravotní pojišťovny vymáhat dlužné pojistné, penále – vyúčtování, PV, VN) oukládání pokut (např. za nesplnění oznamovací povinnosti, povinnosti k předložení přehledu o příjmech a výdajích), přirážek k pojistnému (z důvodu opakovaných pracovních úrazů ze stejných příčin) orozhodování o odstranění tvrdosti zákona (prominutí pokut, penále, přirážek k pojistnému) – na základě žádosti (do 20 tisíc; nad 20 tis. rozhoduje rozhodčí orgán) oúhrada zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění okontrola využívání a poskytování zdravotní péče ze zdrav. pojištění orozhodování o sporných případech o placení pojistného ovracení přeplatků ze zdravotního pojištění (na základě žádosti) ořízení ve věcech regulačních poplatků a doplatků na léčiva a potraviny pro zvláštní lékařské účely hrazené částečně ze zdravotního pojištění (limit Kč) ovymáhání regresů po třetích osobách (uplatňování práva na náhradu nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění, které zdravotní pojišťovna vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání těchto třetích osob vůči pojištěnci – např. při napadení, dopravní nehodě, pracovním úrazu apod.)...

28 ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ Péče hrazená ze zdravotního pojištění - péče poskytnutá pojištěnci s cílem zachovat nebo zlepšit jeho zdravotní stav a péče v souvislosti s utajeným porodem ambulatní péče (§ 19 zák. č Sb., o veř.zdrav.pojištění) – zahrnuje: oprimární zdravotní péče (§ 20) – pojištěncům poskytuje jejich registrující lékař, popř. ošetřující lékař ospecializovaná ambulantní péče (§ 21) – vyžaduje-li zdravotní stav její poskytnutí ozvláštní ambulantní péče – péče poskytovaná pojištěncům s akutním nebo chronickým onemocněním, pojištěncům tělesně, smyslově nebo mentálně postiženým a závislým na cizí pomoci v jejich vlastním sociálním prostředí; tato péče se poskytuje jako: odomácí zdravotní péče ozdravotní péče ve stacionářích ozdrav.péče poskytovaná ve zdravotnických zařízeních ústavní péče osobám, které jsou v nich umístěny z jiných než zdravotních důvodů ozdravotní péče v ústavech sociální péče pohotovostní a záchranná služba (§ 28) ozdrav.péče poskytovaná v akutních případech praktickými a zubními lékaři mimo jejich ordinační hodiny, lékařské služby první pomoci a ústavní pohotovostní služby, zdravotnické záchranné služby preventivní péče (§ 29) – preventivní prohlídky dispenzární péče (§ 31) – poskytuje se pojištěncům zdravým, ohroženým a nemocným v těchto skupinách: odětem do 1 roku ovybraným dětem od 1 roku věku ovybraným mladistvým, těhotným ženám atd. lázeňská péče (§ 33) – láz.péči poskytovanou jako nezbytnou součást léčebného procesu doporučuje ošetřující lékař, potvrzuje revizní lékař a hradí přísl.zdrav.pojišťovna závodní preventivní péče (§ 35) – zabezpečuje ve spolupráci se zmlem prevenci včetně ochrany zdraví zmců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevencí úrazů –zahrnuje: zdravotní výkony provedené v rámci první pomoci, periodické preventivní prohlídky zmců, mimořádné prohlídky nařízené ze zdravotních důvodů, dispenzární prohlídky osob s hlášenou nemocí z povolání,…...

29 Děkuji za pozornost


Stáhnout ppt "Úvod do práva sociálního zabezpečení 2. přednáška Mgr. Petra Doudová."

Podobné prezentace


Reklamy Google