Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Hodnocení investičních projektů BIVŠ, Praha Ing. Jaroslava Holasová, MBA mobil: 723 244 618,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Hodnocení investičních projektů BIVŠ, Praha Ing. Jaroslava Holasová, MBA mobil: 723 244 618,"— Transkript prezentace:

1

2 Hodnocení investičních projektů BIVŠ, Praha Ing. Jaroslava Holasová, MBA mobil: ,

3 Literatura H. Sůvová a kolektiv: Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači, BI 1999 H. Sůvová a kolektiv: Finanční analýza v řízení podniku, v bance a na počítači, BI 1999 Josef Valach: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, VŠE, 1997 Josef Valach: Investiční rozhodování a dlouhodobé financování, VŠE, 1997

4 Hodnocení investičních projektů Investice = peněžní výdaje (tzv. kapitálové výdaje), u nichž očekáváme jejich přeměnu na budoucí peněžní příjmy během delšího časového úseku. Investice = peněžní výdaje (tzv. kapitálové výdaje), u nichž očekáváme jejich přeměnu na budoucí peněžní příjmy během delšího časového úseku. Kapitálové výdaje = výdaje na pořízení: Kapitálové výdaje = výdaje na pořízení: Nehmotného investičního majetku – know how, licence autorská práva, soudní a notářské poplatky Nehmotného investičního majetku – know how, licence autorská práva, soudní a notářské poplatky Hmotného inv. majetku – budovy, stroje.. Hmotného inv. majetku – budovy, stroje.. Finančního majetku dlouhodobé povahy- dlouhodobé CP, majetkové CP Finančního majetku dlouhodobé povahy- dlouhodobé CP, majetkové CP

5 Investiční strategie Cílem investiční politiky podniku je příprava, výběr a realizace takových investičních projektů, které přispívají k růstu tržní hodnoty firmy. Cílem investiční politiky podniku je příprava, výběr a realizace takových investičních projektů, které přispívají k růstu tržní hodnoty firmy. Příspěvek investice k růstu tržní hodnoty firmy = čistá současná hodnota investice (ČSH = NPV net present value) Příspěvek investice k růstu tržní hodnoty firmy = čistá současná hodnota investice (ČSH = NPV net present value) ČSH = současná hodnota očekávaných peněžních příjmů z investice – současná hodnota očekávaných kapitálových výdajů na investici ČSH = současná hodnota očekávaných peněžních příjmů z investice – současná hodnota očekávaných kapitálových výdajů na investici

6 Typy investiční strategie 1 Z hlediska maximalizace tržní hodnoty firmy je nejvhodnějším typem strategie růstu hodnoty investic spojená s maximálními ročními příjmy z investice. Z hlediska maximalizace tržní hodnoty firmy je nejvhodnějším typem strategie růstu hodnoty investic spojená s maximálními ročními příjmy z investice. Strategie růstu hodnoty – taková investiční příležitost, která co nejvíce zvýší hodnotu původního investičního vkladu, méně se zajímáme o běžný roční příjem (vhodná strategie především při vyšší inflaci, která znehodnocuje běžné roční příjmy a při níž budoucí hodnota majetku stoupá) Strategie růstu hodnoty – taková investiční příležitost, která co nejvíce zvýší hodnotu původního investičního vkladu, méně se zajímáme o běžný roční příjem (vhodná strategie především při vyšší inflaci, která znehodnocuje běžné roční příjmy a při níž budoucí hodnota majetku stoupá)

7 Typy investiční strategie 2 Strategie maximalizace ročních příjmů z investice – je vhodná při nízké inflaci – při ní se běžné roční výnosy příliš neznehodnocují a investiční vklad si udržuje v zásadě stejnou hodnotu. Strategie maximalizace ročních příjmů z investice – je vhodná při nízké inflaci – při ní se běžné roční výnosy příliš neznehodnocují a investiční vklad si udržuje v zásadě stejnou hodnotu. Strategie maximální likvidity investic (např. CP, krátké termínované vklady) – používá se při očekávání změn v dynamice inflace, nebo když podnik má problémy se zabezpčením likvidity, nižší výnosnost Strategie maximální likvidity investic (např. CP, krátké termínované vklady) – používá se při očekávání změn v dynamice inflace, nebo když podnik má problémy se zabezpčením likvidity, nižší výnosnost

8 Typy investiční strategie 3 Obecně: při zrychlení inflace se preferuje maximalizace hodnoty investice, při nízké inflaci maximalizace ročních příjmů z investice. Pokud dochází ke zlomovým změnám v tempu inflace, investor musí původní investice zpeněžit a peníze použít na jiný druh investice. Obecně: při zrychlení inflace se preferuje maximalizace hodnoty investice, při nízké inflaci maximalizace ročních příjmů z investice. Pokud dochází ke zlomovým změnám v tempu inflace, investor musí původní investice zpeněžit a peníze použít na jiný druh investice. Výběr investiční strategie zavisí na konkrétních podmínkách, ve kterých podnik investuje a na konkrétních cílech, které v daném období sleduje. Výběr investiční strategie zavisí na konkrétních podmínkách, ve kterých podnik investuje a na konkrétních cílech, které v daném období sleduje.

9 Předinvestiční příprava projektů1 Cílem je identifikace investičních projektů z hlediska účelu investice, průzkumu potřeb trhu, dosavadního využití majetku podniku z hlediska rizikovosti, výše očekávaných kapitálových výdajů a peněžních příjmů. Cílem je identifikace investičních projektů z hlediska účelu investice, průzkumu potřeb trhu, dosavadního využití majetku podniku z hlediska rizikovosti, výše očekávaných kapitálových výdajů a peněžních příjmů. Prováděcí studie (feasibility study) – systematicky uspořádané relevantní technické, obchodní a finanční informace, které jsou rozhodující pro vyhodnocení variant projektu z hlediska jeho event. realizace či zamítnutí. Prováděcí studie (feasibility study) – systematicky uspořádané relevantní technické, obchodní a finanční informace, které jsou rozhodující pro vyhodnocení variant projektu z hlediska jeho event. realizace či zamítnutí.

10 Předinvestiční příprava projektů2 Náplň prováděcí studie: - souhrnný přehled výsledků - zdůvodnění a vývoje projektu - kapacita trhu a produkce - materiálové vstupy - lokalizace a prostředí - technickiý projekt - organizační projekt - pracovní síly - časový plán realizace - finanční a ekonomické vyhodnocení Náplň prováděcí studie: - souhrnný přehled výsledků - zdůvodnění a vývoje projektu - kapacita trhu a produkce - materiálové vstupy - lokalizace a prostředí - technickiý projekt - organizační projekt - pracovní síly - časový plán realizace - finanční a ekonomické vyhodnocení

11 Nejčastější členění projektů 1 Podle výše kapitálových výdajů – výše kapitálových výdajů je měřítkem pro to, kdo v podniku rozhodne o event. přijetí a realizaci investice (schvalování dle limitů) Podle výše kapitálových výdajů – výše kapitálových výdajů je měřítkem pro to, kdo v podniku rozhodne o event. přijetí a realizaci investice (schvalování dle limitů) Podle charakteru přínosu pro podnik: - projekty orientované na snížení nákladovosti (např. technolog. inovace) - na zvýšení tržeb (např.výrobkové inovace) - na snížení rizika podnikání (např. diverzifikace výroby) - atd. Podle charakteru přínosu pro podnik: - projekty orientované na snížení nákladovosti (např. technolog. inovace) - na zvýšení tržeb (např.výrobkové inovace) - na snížení rizika podnikání (např. diverzifikace výroby) - atd.

12 Nejčastější členění projektů 2 Podle stupně závislosti – rozlišení vzájemně se nevylučujících a vylučujících projektů, které se nemohou uskutečnit zároveň (např. výběr technologie). Podle stupně závislosti – rozlišení vzájemně se nevylučujících a vylučujících projektů, které se nemohou uskutečnit zároveň (např. výběr technologie). Podle vztahu k objemu původního majetku: – obnovovací investiční projekty (náhrada opotřebného fixního majetku novým) - rozvojové inv. projekty – zvyšují výši fixních aktiv, umožňují rozšíření stávající či zavedení nové výroby. Podle vztahu k objemu původního majetku: – obnovovací investiční projekty (náhrada opotřebného fixního majetku novým) - rozvojové inv. projekty – zvyšují výši fixních aktiv, umožňují rozšíření stávající či zavedení nové výroby.

13 Nejčastější členění projektů 3 Podle typu peněžních toků z investic : - projekt s konvenčním peněžním tokem (dochází jen jednou ke změně záporného toku (kapitálový výdej) na kladný ( ) - projekt s nekonvenčním peněžním tokem(dochází ke dvěma či více změnám v charakteru peněžního toku (např.: , , ) Podle typu peněžních toků z investic : - projekt s konvenčním peněžním tokem (dochází jen jednou ke změně záporného toku (kapitálový výdej) na kladný ( ) - projekt s nekonvenčním peněžním tokem(dochází ke dvěma či více změnám v charakteru peněžního toku (např.: , , ) Rozlišení konvenčních a nekonvenčních peněžních toků je důležité pro volbu metody vyhodnocení efektivnosti variant Rozlišení konvenčních a nekonvenčních peněžních toků je důležité pro volbu metody vyhodnocení efektivnosti variant

14 Plánování peněžních toků z investic 1 Nejobtížnější – pokud prognóza kapitálových výdajů a peněžních příjmů z investičního projektu není reálná, nezobrazuje vliv všech základních faktorů, které na výdaje a příjmy působí, pak je i celé rozhodování o výběru nejvhodnější varianty projektu nepřesné. Nejobtížnější – pokud prognóza kapitálových výdajů a peněžních příjmů z investičního projektu není reálná, nezobrazuje vliv všech základních faktorů, které na výdaje a příjmy působí, pak je i celé rozhodování o výběru nejvhodnější varianty projektu nepřesné. Důvody obtížnosti – délka období, na které předpovídáme peněžní toky (životnost strojů cca 10 – 15 let, budov až 100 let) Důvody obtížnosti – délka období, na které předpovídáme peněžní toky (životnost strojů cca 10 – 15 let, budov až 100 let)

15 Plánování peněžních toků z investic 2 Důvody obtížnosti – vliv faktorů, jejichž úplná predikce na delší období je velmi obtížná (ceny, úroky, kurzy,..) Důvody obtížnosti – vliv faktorů, jejichž úplná predikce na delší období je velmi obtížná (ceny, úroky, kurzy,..) Je proto nutné při plánování peněžních toků počítat s faktorem času a rizikem odchylného vývoje od předpokladu a vytvořit si dostatečnou časovou rezervu. Např. u investice s 10 letou životností uvažujeme horizont 12 – 13 let (předinvestiční příprava a projekce 1 rok, výstavba 2 roky) Je proto nutné při plánování peněžních toků počítat s faktorem času a rizikem odchylného vývoje od předpokladu a vytvořit si dostatečnou časovou rezervu. Např. u investice s 10 letou životností uvažujeme horizont 12 – 13 let (předinvestiční příprava a projekce 1 rok, výstavba 2 roky)

16 Kapitálové výdaje 1 Utopené náklady = výdaje, které již byly učiněny v minulosti, není možné je znovu hradit a nemohou ovlivňovat rozhodnutí o výběru či zamítnutí projektu. Relevantní jsou pouze výdaje, které budou uskutečněny v budoucnosti. Utopené náklady = výdaje, které již byly učiněny v minulosti, není možné je znovu hradit a nemohou ovlivňovat rozhodnutí o výběru či zamítnutí projektu. Relevantní jsou pouze výdaje, které budou uskutečněny v budoucnosti. Kapitálové výdaje: K = I + O – P +/- D, kde K = kap. výdaj, I = výdaje na investici, O = výdaj na trvalý přírůstek čistého prac.kapitálu, P = příjem z prodeje nahrazovaného majetku, D = daňové efekty (+nebo -) Kapitálové výdaje: K = I + O – P +/- D, kde K = kap. výdaj, I = výdaje na investici, O = výdaj na trvalý přírůstek čistého prac.kapitálu, P = příjem z prodeje nahrazovaného majetku, D = daňové efekty (+nebo -)

17 Kapitálové výdaje 2 Pokud se kapitálový výdaj uskutečnňuje déle než jeden rok, je nezbytné výdaj diskontovat s použitím odpovídajícího diskontního faktoru. Pokud se kapitálový výdaj uskutečnňuje déle než jeden rok, je nezbytné výdaj diskontovat s použitím odpovídajícího diskontního faktoru. Kapitálové výdaje mohou být také ovlivněny daňovými předpisy spojenými s prodejem stávajícího nahrazovaného majetku – např. pokud prodej nahrazovaného majetku přináší zisk (tržní ceny je vyšší než zůstatková), musí podnik ze zisku zaplatit daň Kapitálové výdaje mohou být také ovlivněny daňovými předpisy spojenými s prodejem stávajícího nahrazovaného majetku – např. pokud prodej nahrazovaného majetku přináší zisk (tržní ceny je vyšší než zůstatková), musí podnik ze zisku zaplatit daň

18 Peněžní příjmy z investice 1 Reálné vymezení peněžních příjmů z investic je nejkritičtější místo kapitálového plánování, protože: - faktor času (životnost investice) - výše a časové rozložení očekávaných peněžních příjmů je ovlivněna rozsáhlejším počtem faktorů než velikost kapitálových výdajů (zvýšené riziko v odklonu skutečných peněžních příjmů od očekávaných) Reálné vymezení peněžních příjmů z investic je nejkritičtější místo kapitálového plánování, protože: - faktor času (životnost investice) - výše a časové rozložení očekávaných peněžních příjmů je ovlivněna rozsáhlejším počtem faktorů než velikost kapitálových výdajů (zvýšené riziko v odklonu skutečných peněžních příjmů od očekávaných)

19 Peněžní příjmy z investice 2 P = Z + A +/- O + Pm +/- D, kde P = celkový roční peněžní příjem z investičního projektu Z = roční přírůstek zisku po zdanění (úroky z úvěru nejsou zahrnovány do nákladů) A= přírůstek ročních odpisů z investice O = změna čistého pracovního kapitálu během životnosti (úbytek +, přírůstek -) Pm = příjem z prodeje investičního majetku koncem životnosti D = daňový efekt z prodeje inv.majetku koncem životnosti - viz příklady P = Z + A +/- O + Pm +/- D, kde P = celkový roční peněžní příjem z investičního projektu Z = roční přírůstek zisku po zdanění (úroky z úvěru nejsou zahrnovány do nákladů) A= přírůstek ročních odpisů z investice O = změna čistého pracovního kapitálu během životnosti (úbytek +, přírůstek -) Pm = příjem z prodeje investičního majetku koncem životnosti D = daňový efekt z prodeje inv.majetku koncem životnosti - viz příklady

20 Hodnocení efektivnosti investičních projektů 1 Prognóza peněžních příjmů a kapitálových výdajů je výchozím základem pro hodnocení efektivnosti investičních variant pomocí různých metod. Prognóza peněžních příjmů a kapitálových výdajů je výchozím základem pro hodnocení efektivnosti investičních variant pomocí různých metod. Rozdělení metod podle faktoru času: Rozdělení metod podle faktoru času: Statické metody – použití v případech, kdy faktor času nemá podstatný vliv na rozhodování o investicích (např. jednorázové koupě fixního majetku, krátká životnost investice, nízká diskontní sazba) Statické metody – použití v případech, kdy faktor času nemá podstatný vliv na rozhodování o investicích (např. jednorázové koupě fixního majetku, krátká životnost investice, nízká diskontní sazba)

21 Hodnocení efektivnosti investičních projektů 2 Dynamické metody - použití v případech delší doby pořízení investičního majetku a delší doba jeho ekonomické životnosti. Dynamické metody - použití v případech delší doby pořízení investičního majetku a delší doba jeho ekonomické životnosti. Třídění dle efektů z investic: Třídění dle efektů z investic: Hlavním kritériem hodnocení úspora nákladů (investičních i provozních) Hlavním kritériem hodnocení úspora nákladů (investičních i provozních) Hlavním kritériem zisk Hlavním kritériem zisk Hlavním kritériem peněžní tok z investic Hlavním kritériem peněžní tok z investic

22 Metoda úspory nákladů jako hlavního kritéria hodnocení investičního projektu Jednorázové investiční náklady a provozní náklady se spojí do společné kategorie – roční průměrné náklady = úrok z vložených prostředků na investice + roční odpisy + ostatní roční provozní náklady (jednorázové inv.náklady se vyjádří formou úroků z vynaložených inv. nákladů) Jednorázové investiční náklady a provozní náklady se spojí do společné kategorie – roční průměrné náklady = úrok z vložených prostředků na investice + roční odpisy + ostatní roční provozní náklady (jednorázové inv.náklady se vyjádří formou úroků z vynaložených inv. nákladů)

23 Zisková kritéria hodnocení inv. projektů Komplexnější metoda než úspora nákladů, protože zahrnuje výši zisku, dosaženou objemem výkonů jednotlivých variant projektů. Komplexnější metoda než úspora nákladů, protože zahrnuje výši zisku, dosaženou objemem výkonů jednotlivých variant projektů. Zisk však nepředstavuje cash flow z investice, protože neobsahuje příjmy ve formě odpisů. Odpisy jsou nákladem, ale nejsou peněžním výdajem – jsou příjmem. Pomocí různé odpisové politiky lze ovlivňovat pohled na efektivnost inv.projektů měřenou pouze ziskem. Zisk však nepředstavuje cash flow z investice, protože neobsahuje příjmy ve formě odpisů. Odpisy jsou nákladem, ale nejsou peněžním výdajem – jsou příjmem. Pomocí různé odpisové politiky lze ovlivňovat pohled na efektivnost inv.projektů měřenou pouze ziskem.

24 Peněžní příjem jako hlavní kritérium hodnocení projektů Nejkomplexnější kritérium: peněžní příjem z investice = zisk po zdanění vyvolaný investicí + odpisy + event. další příjmy Nejkomplexnější kritérium: peněžní příjem z investice = zisk po zdanění vyvolaný investicí + odpisy + event. další příjmy Takto vypočteme plánované peněžní příjmy z investice za dobu její životnosti – pro přepočet na současnou hodnotu nutno diskontovat („odúročit“) Takto vypočteme plánované peněžní příjmy z investice za dobu její životnosti – pro přepočet na současnou hodnotu nutno diskontovat („odúročit“)

25 Metoda průměrných ročních nákladů Model: R = O + iJ + V, kde R = roční průměrné náklady varianty O = roční odpisy i = úrokový koeficient (úrok v % /100) J = investiční náklad V = ostatní roční provozní náklady (tj. Celkové provozní náklady – odpisy) Model: R = O + iJ + V, kde R = roční průměrné náklady varianty O = roční odpisy i = úrokový koeficient (úrok v % /100) J = investiční náklad V = ostatní roční provozní náklady (tj. Celkové provozní náklady – odpisy) Úrok z investičních nákladů představuje požadovanou minimální výnosnost investice. - viz příklad Úrok z investičních nákladů představuje požadovanou minimální výnosnost investice. - viz příklad

26 Metoda průměr.ročních nákladů Metodu lze použít jen v případech, kdy jde o investice zabezpečující stejný rozsah produkce (náklady neberou v úvahu změny zisku dosažené změnou produkce) Metodu lze použít jen v případech, kdy jde o investice zabezpečující stejný rozsah produkce (náklady neberou v úvahu změny zisku dosažené změnou produkce) Metodu ročních průměrných nákladů používáme pro výpočet tzv. srovnatelné efektivnosti inv. projektů, nelze vyjádřit efektivnost jednotlivých projektů. Metodu ročních průměrných nákladů používáme pro výpočet tzv. srovnatelné efektivnosti inv. projektů, nelze vyjádřit efektivnost jednotlivých projektů. Použití v případech, kdy neumíme spolehlivě odhadnout ceny výrobků z investice a tím zisk z investice Použití v případech, kdy neumíme spolehlivě odhadnout ceny výrobků z investice a tím zisk z investice

27 Metoda diskontovaných nákladů Místo průměrných ročních nákladů zde porovnáváme souhrn všech nákladů spojených s realizací jednotlivých variant projektu za celou dobu jeho životnosti. Místo průměrných ročních nákladů zde porovnáváme souhrn všech nákladů spojených s realizací jednotlivých variant projektu za celou dobu jeho životnosti. Nejvýhodnější je varianta s nejnižšími diskontovanými náklady Nejvýhodnější je varianta s nejnižšími diskontovanými náklady Model: D = J + VD, kde D = diskontované náklady inv.projektu J = investiční náklad Model: D = J + VD, kde D = diskontované náklady inv.projektu J = investiční náklad VD = diskontované ostatní roční provozní náklady (tj. provozní náklady - odpisy) VD = diskontované ostatní roční provozní náklady (tj. provozní náklady - odpisy)

28 Čistá současná hodnota - ČSH Net Present Value - NPV Dynamická metoda, která za efekt z investice považuje peněžní příjem z investice, jehož základ tvoří očekávaný zisk po zdanění a odpisy, event. další příjmy Dynamická metoda, která za efekt z investice považuje peněžní příjem z investice, jehož základ tvoří očekávaný zisk po zdanění a odpisy, event. další příjmy Metoda respektuje časovou hodnotu peněz Metoda respektuje časovou hodnotu peněz Čistá současná hodnota = diskontované hotovostní příjmy – kapitálový výdaj (ten diskontujeme pouze v případě postupných výdajů v průběhu životnosti investice) - viz příklad Čistá současná hodnota = diskontované hotovostní příjmy – kapitálový výdaj (ten diskontujeme pouze v případě postupných výdajů v průběhu životnosti investice) - viz příklad

29 Interpretace ČSH ČSH je větší než 0 (tj. diskontované peněžní příjmy převyšují kapitálový výdaj), inv.projekt zajišťuje požadovaný výnos ČSH je větší než 0 (tj. diskontované peněžní příjmy převyšují kapitálový výdaj), inv.projekt zajišťuje požadovaný výnos ČSH je menší než 0 (tj. diskontované peněžní příjmy jsou menší než kapitálový výdaj), projekt nezajišťuje požadovanou míru výnosu ČSH je menší než 0 (tj. diskontované peněžní příjmy jsou menší než kapitálový výdaj), projekt nezajišťuje požadovanou míru výnosu ČSH je rovna 0 (tj. diskontované peněžní příjmy se rovnají kapitálovým výdajům, investiční projekt je indiferentní ČSH je rovna 0 (tj. diskontované peněžní příjmy se rovnají kapitálovým výdajům, investiční projekt je indiferentní

30 Index ziskovosti (rentability) I z = je relativní ukazatel, vyjadřující poměr očekávaných diskontních peněžních příjmů z investice k počátečním kapitálovým výdajům. I z = je relativní ukazatel, vyjadřující poměr očekávaných diskontních peněžních příjmů z investice k počátečním kapitálovým výdajům. Rozdíl mezi ČSH a I z: ČSH = rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy a kapitálovými výdaji I z = podíl diskontovaných peněž.příjmů a kapitálových výdajů Rozdíl mezi ČSH a I z: ČSH = rozdíl mezi diskontovanými peněžními příjmy a kapitálovými výdaji I z = podíl diskontovaných peněž.příjmů a kapitálových výdajů

31 Interpretace indexu ziskovosti Pokud je ČSH kladná, pak I z je větší než 1 a inv. projekt je přijatelný Pokud je ČSH kladná, pak I z je větší než 1 a inv. projekt je přijatelný Pokud je ČSH záporná, pak I z je menší než 1 a je nepřijatelný Pokud je ČSH záporná, pak I z je menší než 1 a je nepřijatelný Používá se především u projektů s omezenými kapitálovými zdroji, tzn. když není možné přijmout všechny projekty s kladnou čistou současnou hodnotou. - viz příklad Používá se především u projektů s omezenými kapitálovými zdroji, tzn. když není možné přijmout všechny projekty s kladnou čistou současnou hodnotou. - viz příklad

32 Vnitřní výnosové procento VVP Internal rate return IRR Dynamická metoda, která za hlavní efekt považuje peněžní příjem z investice Dynamická metoda, která za hlavní efekt považuje peněžní příjem z investice VVP = taková úroková míra, při které se současná hodnota peněžních příjmů z investice rovná kapitálovým výdajům (event. současné hodnotě kapitálových výdajů, pokud se uskutečňují během delšího časového období, tj. diskontovaným výdajům) VVP = taková úroková míra, při které se současná hodnota peněžních příjmů z investice rovná kapitálovým výdajům (event. současné hodnotě kapitálových výdajů, pokud se uskutečňují během delšího časového období, tj. diskontovaným výdajům) VVP je taková úroková míra, při které je čistá současná hodnota rovna 0. viz příklad VVP je taková úroková míra, při které je čistá současná hodnota rovna 0. viz příklad

33 Omezení metody VVP Metodu VVP nelze používat při existenci nekonvenčního peněžního toku z investice (tj. dochází k více než k jedné změně ze záporného na kladný tok), protože pak existuje několik VVP – může jich být tolik, kolik změn v peněžních tocích existuje. Metodu VVP nelze používat při existenci nekonvenčního peněžního toku z investice (tj. dochází k více než k jedné změně ze záporného na kladný tok), protože pak existuje několik VVP – může jich být tolik, kolik změn v peněžních tocích existuje. Dále není tato metoda vhodná k výběru mezi vzájemně se vylučujícími projekty Dále není tato metoda vhodná k výběru mezi vzájemně se vylučujícími projekty

34 Metoda průměrné výnosnosti investice 1 Jednoduchá metoda považující za efekt z investice zisk, který investice přináší. Jednoduchá metoda považující za efekt z investice zisk, který investice přináší. Lze použít i u různé doby životnosti, (protože jde o roční zisk) a různého objemu produkce. Lze použít i u různé doby životnosti, (protože jde o roční zisk) a různého objemu produkce. Výnosnost varianty by měla být min. taková, jaká je stávající výnosnost firmy jako celku, event. výnosnost finanční investice se stejným stupněm rizika. Výnosnost varianty by měla být min. taková, jaká je stávající výnosnost firmy jako celku, event. výnosnost finanční investice se stejným stupněm rizika.

35 Metoda průměrné výnosnosti investice 2 Nejméně vhodná metoda pro hodnocení projektů Nejméně vhodná metoda pro hodnocení projektů Nebere v úvahu faktor času (zisky z různých let hodnotí stejně) Nebere v úvahu faktor času (zisky z různých let hodnotí stejně) Nebere v úvahu odpisy jakou součást peněžních příjmů z investice, ale jen účetněvykazovaný zisk, který je možné odpisovou politikou různě ovlivňovat Nebere v úvahu odpisy jakou součást peněžních příjmů z investice, ale jen účetněvykazovaný zisk, který je možné odpisovou politikou různě ovlivňovat Při porovnání průměr. výnosnosti projektu s výnosností firmy ze stávajícího podnikání, může dojít k Při porovnání průměr. výnosnosti projektu s výnosností firmy ze stávajícího podnikání, může dojít k

36 Metoda průměrné výnosnosti investice 3 Při porovnání průměr. výnosnosti projektu s výnosností firmy ze stávajícího podnikání, může dojít k tomu, že podniky s vysokou výnosností odmítnou i dobré projekty a podniky s nízkou výnosností přijmou i špatné projekty Při porovnání průměr. výnosnosti projektu s výnosností firmy ze stávajícího podnikání, může dojít k tomu, že podniky s vysokou výnosností odmítnou i dobré projekty a podniky s nízkou výnosností přijmou i špatné projekty

37 Metoda doby návratnosti investičního projektu Doba návratnosti = doba, za kterou se investice splatí z peněžních příjmů, které investice zajistí (resp. zisku po zdanění a odpisech). Doba návratnosti = doba, za kterou se investice splatí z peněžních příjmů, které investice zajistí (resp. zisku po zdanění a odpisech). Metoda nebere v úvahu faktor času Metoda nebere v úvahu faktor času Nebere v úvahu příjmy z investičního projektu, které vznikají po době návratnosti až do konce životnosti Nebere v úvahu příjmy z investičního projektu, které vznikají po době návratnosti až do konce životnosti

38 Vliv úroku na investiční rozhodování 1 Úrok = cena zapůjčených peněz Úrok = cena zapůjčených peněz Při růstu úroků dochází k poklesu investic. Při růstu úroků dochází k poklesu investic. Při poklesu úroků je možné realizovat i investice s menším výnosem. Při poklesu úroků je možné realizovat i investice s menším výnosem. Pokud úrok převyšuje očekávaný výnos z investice, podniky předstávají investovat Pokud úrok převyšuje očekávaný výnos z investice, podniky předstávají investovat Rozhodujeme: jaký úrok vzít v úvahu při investičním rozhodování v případě ČSH event. s jakou úrokovou mírou porovnávat VVS inv. projektu. Rozhodujeme: jaký úrok vzít v úvahu při investičním rozhodování v případě ČSH event. s jakou úrokovou mírou porovnávat VVS inv. projektu.

39 Vliv úroku na investiční rozhodování 2 Investice s min.rizikem – úrok.sazba se odvozuje od bezpečných dlouhodobých CP, event. diskontní sazby ČNB Investice s min.rizikem – úrok.sazba se odvozuje od bezpečných dlouhodobých CP, event. diskontní sazby ČNB Rizikovější investice – nutno zohlednit stupeň rizika. Používá se taková úroková sazba, kterou poskytnou investice do cenných papírů se stejným rizikem. Rizikovější investice – nutno zohlednit stupeň rizika. Používá se taková úroková sazba, kterou poskytnou investice do cenných papírů se stejným rizikem. Často se za základní úrokovou sazbu používajíc „průměrné náklady kapitálu: Často se za základní úrokovou sazbu používajíc „průměrné náklady kapitálu:

40 Vliv úroku na investiční rozhodování 3 Často se za základní úrokovou sazbu používají „průměrné náklady kapitálu“ (tj. průměrná cena, za kterou byl kapitál podniku pořízen), které závisí na: - úroku z cizího kapitálu - daňové sazbě ze zisku podniku - očekávané míře výnosu z vlastního kapitálu - podílu cizího a vlastního kapitálu příklad Často se za základní úrokovou sazbu používají „průměrné náklady kapitálu“ (tj. průměrná cena, za kterou byl kapitál podniku pořízen), které závisí na: - úroku z cizího kapitálu - daňové sazbě ze zisku podniku - očekávané míře výnosu z vlastního kapitálu - podílu cizího a vlastního kapitálu příklad

41 Vliv daní na investiční rozhodování Různý stupeň a systém zdanění podnikových příjmů v různých zemích – např. někde lze kapitálové výdaje či jejich část odečíst od základu daně, různá praxe při zdaňování zisku a dividend, odpisové politice. Různý stupeň a systém zdanění podnikových příjmů v různých zemích – např. někde lze kapitálové výdaje či jejich část odečíst od základu daně, různá praxe při zdaňování zisku a dividend, odpisové politice. Ovlivňují vliv zisku po zdanění, velikost odpisů, velikost úroků dopadajících na podnik – vliv na investiční rozhodování. Ovlivňují vliv zisku po zdanění, velikost odpisů, velikost úroků dopadajících na podnik – vliv na investiční rozhodování. Daňové zákony i sazby daní se mohou měnit v průběhu živostnosti investic. Daňové zákony i sazby daní se mohou měnit v průběhu živostnosti investic.

42 Vliv daní na peněžní příjem z investice Pro identifikaci peněžních příjmů z investice je relevantní zisk po zdanění, protože daň ze zisku je reálný peněžní výdaj. Pro identifikaci peněžních příjmů z investice je relevantní zisk po zdanění, protože daň ze zisku je reálný peněžní výdaj. Odpisy nejsou skutečný výdaj, snižují zisk, a proto musí být do peněžníhzo příjmu znovu zahrnuty. Odpisy nejsou skutečný výdaj, snižují zisk, a proto musí být do peněžníhzo příjmu znovu zahrnuty. Způsob vymezení peněžních příjmů z investice po zdanění různý dle zvolené kategorie zisku jako základny (EBIT, …) příklad Způsob vymezení peněžních příjmů z investice po zdanění různý dle zvolené kategorie zisku jako základny (EBIT, …) příklad

43 Vliv daní na úrokovou sazbu 1 Daň působí i na úrokovou sazbu použitou k diskontování. Daň působí i na úrokovou sazbu použitou k diskontování. Vzhledem k tomu, že úrok je vždy odečitatelnou položkou pro účely zdanění, výše reálného úroku působící na peněžní příjem z investice je snížená o vliv daně: ir = (1 - T) in, kde ir = reálný úrok po zdanění v % T = daňový koeficient in = nominální úrok v % Vzhledem k tomu, že úrok je vždy odečitatelnou položkou pro účely zdanění, výše reálného úroku působící na peněžní příjem z investice je snížená o vliv daně: ir = (1 - T) in, kde ir = reálný úrok po zdanění v % T = daňový koeficient in = nominální úrok v %

44 Vliv daní na úrokovou sazbu 2 Peněžní příjem z investice je třeba diskontovat úrokovou sazbou po zohlednění daně (peněžní příjmy jsou také kalkulovány na bázi po zdanění) Peněžní příjem z investice je třeba diskontovat úrokovou sazbou po zohlednění daně (peněžní příjmy jsou také kalkulovány na bázi po zdanění) Úrok kalkulovat na bázi po zdanění i v případě, že za východisko úrokové sazby volíme průměrné náklady kapitálu podniku (úrok = součástí nákladu cizího kapitálu). Úrok kalkulovat na bázi po zdanění i v případě, že za východisko úrokové sazby volíme průměrné náklady kapitálu podniku (úrok = součástí nákladu cizího kapitálu).

45 Podnikatelské riziko 1 Podnikatelské riziko = nebezpečí, že dosažené výsledky podnikání se budou odchylovat od výsledků předpokládaných. Podnikatelské riziko = nebezpečí, že dosažené výsledky podnikání se budou odchylovat od výsledků předpokládaných. Řízení rizik v podniku zahrnuje: - identifikaci rizik (příčiny, druh rizika) - měření stupně rizika (vysoký, normální,..) - kvantifikace vlivu rizika na podnikatel. činnost (vliv rizika na zisk, fin. situaci ap.) - ochrana proti rizikům (odstranění příčin rizika nebo snížení nepříznivých důsledků rizika na přijatelnou míru) Řízení rizik v podniku zahrnuje: - identifikaci rizik (příčiny, druh rizika) - měření stupně rizika (vysoký, normální,..) - kvantifikace vlivu rizika na podnikatel. činnost (vliv rizika na zisk, fin. situaci ap.) - ochrana proti rizikům (odstranění příčin rizika nebo snížení nepříznivých důsledků rizika na přijatelnou míru)

46 Riziko investičních projektů Určení kritických faktorů rizika investičního projektu. Určení kritických faktorů rizika investičního projektu. Stanovení bodu zvratu investičního projektu. Stanovení bodu zvratu investičního projektu. Kvantifikace rizika pomocí statistických metod a jeho důsledků na ekonomická kritéria projektů. Kvantifikace rizika pomocí statistických metod a jeho důsledků na ekonomická kritéria projektů. Příprava a realizace různých způsobů snížení rizika. Příprava a realizace různých způsobů snížení rizika. Plán korekčních opatření. Plán korekčních opatření.

47 Měření rizika investičních projektů 1 Průměrná očekávaná hodnota peněžních toků (příjmů či výdajů) = vážený aritmetický průměr všech variant toků, kde vahou je stupeň pravděpodobnosti jednotlivých peněnžích toků. Průměrná očekávaná hodnota peněžních toků (příjmů či výdajů) = vážený aritmetický průměr všech variant toků, kde vahou je stupeň pravděpodobnosti jednotlivých peněnžích toků. Průměrná očekávaná hodnota peněžních příjmů = suma peněžních příjmů jednotlivých variant x pravděpodobnost, že jednotlivý peněžní příjem nastane Průměrná očekávaná hodnota peněžních příjmů = suma peněžních příjmů jednotlivých variant x pravděpodobnost, že jednotlivý peněžní příjem nastane

48 Měření rizika investičních projektů 2 Každá odchylka má jinou pravděpodobnost, takže vyjádříme průměrný stupeň odchylek od průměrné očekávané hodnoty pomocí statistické metody – směrodatné odchylky. Každá odchylka má jinou pravděpodobnost, takže vyjádříme průměrný stupeň odchylek od průměrné očekávané hodnoty pomocí statistické metody – směrodatné odchylky. Porovnáváme odchylky jednotlivých peněžních příjmů od průměrné očekávané hodnoty. Projekt, který vykazuje vyšší odchylky, je riskantnější. Porovnáváme odchylky jednotlivých peněžních příjmů od průměrné očekávané hodnoty. Projekt, který vykazuje vyšší odchylky, je riskantnější.

49 Měření rizika investičních projektů 3 Směrodatná odchylka = druhá odmocnina rozptylu peněžních příjmů. Směrodatná odchylka = druhá odmocnina rozptylu peněžních příjmů. Rozptyl peněnžích příjmů investičního projektu = součet druhých mocnin odchylek jednotlivých peněnžích příjmů násobených mírou pravděpodobnosti těchto příjmů. Rozptyl peněnžích příjmů investičního projektu = součet druhých mocnin odchylek jednotlivých peněnžích příjmů násobených mírou pravděpodobnosti těchto příjmů. Směrodatná odchylka vyjadřuje absolutní míru rizika. Směrodatná odchylka vyjadřuje absolutní míru rizika. Vhodná metoda pro přibližně stejné očekávané průměrné hodnoty peněžních příjmů variant. Vhodná metoda pro přibližně stejné očekávané průměrné hodnoty peněžních příjmů variant.

50 Měření rizika investičních projektů 4 Variační koeficient – relativní míra rizika. Variační koeficient – relativní míra rizika. Metoda používaná v případě podstatně odlišných očekávaných průměrných hodnot peněžních příjmů. Metoda používaná v případě podstatně odlišných očekávaných průměrných hodnot peněžních příjmů. Variační koeficient = poměr mezi směrodatnou odchylkou a průměrnou očekávanou hodnotou peněžních příjmů z investice. Variační koeficient = poměr mezi směrodatnou odchylkou a průměrnou očekávanou hodnotou peněžních příjmů z investice.


Stáhnout ppt "Hodnocení investičních projektů BIVŠ, Praha Ing. Jaroslava Holasová, MBA mobil: 723 244 618,"

Podobné prezentace


Reklamy Google