Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

 1.Úvod  1.1 Městská zeleň  1.2 Lázeňské lesy  1.3 Chránění živočichové  2. Odpady  2.1 Sběrné dvory  3. Pitná voda v Karlových Varech  4. Zdroje.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: " 1.Úvod  1.1 Městská zeleň  1.2 Lázeňské lesy  1.3 Chránění živočichové  2. Odpady  2.1 Sběrné dvory  3. Pitná voda v Karlových Varech  4. Zdroje."— Transkript prezentace:

1

2  1.Úvod  1.1 Městská zeleň  1.2 Lázeňské lesy  1.3 Chránění živočichové  2. Odpady  2.1 Sběrné dvory  3. Pitná voda v Karlových Varech  4. Zdroje pro čerpání informací

3  Karlovy Vary mají zpracovaný místní Územní systém ekologické stability území, který je zapracován do Územního plánu. Celkem je na území města stanoveno 52 biokoridorů a 48 biocenter. Mezi nejvýznamnější biokoridory patří ty, které běží podél vodních toků.  Územní systém ekologické stability zajišťuje druhovou rozmanitost živočišných a rostlinných společenstev. Biokoridory představují migraci mezi jednotlivými biocentry ale ne vždy zajišťují biokoridory vhodné podmínky pro trvalou existenci. Velkým problémem je také vzhledem k expanzi silniční sítě zajištění možnosti migrace přes ně. K tomuto slouží speciálně budované nadchody a podchody, které je nutno doplnit vhodně zvoleným oplocením.

4  Největší stavbou v Karlových Varech v posledních letech co do rozsahu dotčených ploch bylo dokončení průtahu silnice R6. Bylo pro ní nutno pokácet řadu stromů a keřů. Jako náhrada bylo v rámci stavby vysazeno více než stromů. Tato zeleň bude plnit funkci nejen estetickou, ale také praktickou: snižování prašnosti, snižování emisí…

5  Z dalších zvláště chráněných částí přírody je zde 11 památných stromů a dva významné krajinné prvky:  Vřesoviště u letiště  rašelinné louky v Olšových Vratech  Ve městě se pak dále nalézají významné krajinné prvky: podzemní prameny, lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera a údolní nivy. Do režimu ochrany spadá přes 43 % území města.  Zvláštnímu režimu na území města podlého Chráněná krajinná oblast Slavkovský les. Do katastru města spadá 24 km.

6  Veřejná nelesní zeleň je spravována a udržována Správou lázeňských parků. Do údržby spadá sekání trávníků, výsadba letních záhonů, řez stromů, zalévání porostů, péče o sídlištní zeleň, obstarávání mobilní zeleně, je zajišťována též rekonstrukce parků a stezek. Je postaráno též o 60 dětských hřišť, fontánky, bazénky, pítka, lavičky, hřbitovy a kolumbárium.  Významnou akcí byla revitalizace Sokolského vrchu, byly obnoveny průhledy do okolní krajiny.

7  Na území Karlových Varů se nachází kolem 130 km promenádních cest a stezek, 40 lesních chat, srubů a altánů, kolem 450 laviček.  Lázeňské lesy pečují o chov ryb v revitalizovaných rybníčkách, budují ptačí budky – sýkorníky a rehkovníky, centrální krmítka pro zimní přikrmování ptáků. 

8  Ropucha obecná Město Karlovy Vary je aktivně zapojeno do ochrany jarní migrace žab. V průběhu měsíců března a dubna v ulici Křižíkova a u vodní nádrže Krach je zajišťován jejich bezproblémový přechod přes jízdní komunikace pomocí dopravního omezení a instalace pevných zábran.  Českou republikou prochází severní a západní hranice rozšíření sysla. Právě lokality na letišti v Karlových Varech a golfovém hřišti v Olšových Vratech jsou nejzápadnějším místem výskytu vůbec.

9  Mravenci rodu Formica Typické homolovité kupy mravenců Formica rufa a Formica polyctena pokryté vykutanou hlínou, jehličím, úlomky větviček a listů tyčící se do výše jednoho metru, jsou domovem stovek tisíc mravenčích dělnic. Při stavbě hnízd, tvořených nadzemní částí – kupou a ještě rozsáhlejším podzemím, a jejich neustálým udržováním mravenčí dělnice přemístí značné množství půdy. Jejich přínos pro lesní půdu v tomto směru můžeme srovnat s výsledkem činnosti žížal. V současné době je v evidenci 44 kup mravenců. Na 16-ti z nich byly k ochraně hnízd vyrobeny speciální klece jako ukázkový případ můžeme zmínit pěší a cyklistickou stezku podél Svatošských skal na cestě z Karlových Varů do Lokte.

10  Komunální odpad – podstatnou část tvoří odpad z domácností okolo 2/3, malou část odpad z údržby veřejných prostranství.  Veškerý komunální odpad je ukládán na zabezpečenou část skládky. Postupně narůstá množství separovaného odpadu a objemného komunálního odpadu shromážděného do velkoobjemových kontejnerů.

11  V letošním roce proběhne 6 vln svozů velkoobjemových kontejnérů,na 50 stanovištích území města, od 19.března do 23.října.  Velkoobjemové odpady se sbírají do přistavených 58 velkoobjemových kontejnerů, občané jsou s jejich rozmístěním v určitém termínu předem informováni.

12  Do velkoobjemových kontejnerů lze odložit:  komunální odpad, který pro své rozměry či hmotnost nelze odkládat do běžných sběrných nádob na směsný komunální odpad, a který není nebezpečným odpadem. Objemným odpadem jsou např. zbytky dřevěných obalů, koberce, starý nábytek

13  V Karlových Varech také proběhne dvoudenní mobilní sběr nebezpečných odpadů.  Po předložení občanského průkazu je možné předat následující nebezpečné odpady a vyřazené elektrozařízení: lednice, televizory, pračky, autobaterie, zářivky, léky, monočlánky, staré barvy, lepidla, oleje, olejové filtry, spotřební chemii, postřiky.

14  Jeden stojí na sídlišti Růžový vrch a druhý je k dispozici v Rybářích.  Oba dva jsou přístupné v sobotu a v neděli.  Poplatek za odložení odpadů se nevyžaduje. Lidé se ovšem musí prokázat občanským průkazem, že jsou z Karlových Varů. U zpětného odběru, což se týká například ledniček a televizorů, musí být zařízení kompletní.

15  Ani přes dva sběrné dvory se však počet černých skládek v katastru města příliš nesnížil.  Přesto lidé často odkládají v lepším případě věci u popelnic v horším na nelegální skládku.  K nejvíce problematickým místům patří především okolí velkých aglomerací s garážemi. Nejčastěji se zde odhazují staré pneumatiky.  Původce černých skládek se navíc daří jen velmi těžko odhalit.

16  Na sběrný dvůr po předložení občanského průkazu lze odložit: boilery, zařízení s obsahem chlórfluóruhlovodíků, lepidla, barvy, rozpouštědla, kyseliny, hydroxidy, alkalické baterie, olověné akumulátory, pneumatiky, olejové filtry, brzdné kapaliny, znečištěné tkaniny, motorový (převodový) olej, vyřazený rozložený nábytek a jeho části, koberce, lina, podlahové krytiny. Maximálně 1 přívěsný vozík. 

17  V rámci zpětného odběru lze na sběrný dvůr odevzdat: televize, monitory, PC, tiskárny, kopírky, pračky, sporáky, vyřazené chladničky, zářivky, alkalické baterie, drobné elektrozařízení (mixér, vrtačka, mobilní telefon, el. hračky apod.)  Sběrný dvůr není určen pro odkládání: stavební sutě, střešní krytiny, oken, bytových jader (odpad vznikající při rekonstrukci bytu, domu, garáže apod.), odpadu ze zahrad (tráva, větve).  Odpad ze zahrad (tráva, listí): je možno bezúplatně odvést na kompostárnu ve Staré Roli v K.Varech.

18  Území města Karlovy Vary je zásobováno vodou z vodárenské nádrže Stanovice na Lomnickém potoce.  Objem této přehradní nádrže je 22,5 mil. metrů krychlových.  Z této nádrže je voda odebíraná do úpravny vody v Březové.  Nádrž společně s přečerpací stanicí u Tepličky na Teplé zabezpečuje vyrovnaný odběr 492 l/s pro úpravnu.

19  Jde o velmi kvalitní přírodní zdroj ležící v ochranném vodním pásmu a nehrozí zde tedy nebezpečí průmyslového, zemědělského či urbanistického znečištění.  Dalšími vodními zdroji na území města byla drobná prameniště např. v Doubí a poblíž Golfového resortu u Kolové, s jejichž využitím se od roku 2000 již neuvažuje.

20  Úpravna vody Březová je největší úpravnou na Karlovarsku. Zásobuje pitnou vodou města Karlovy Vary, Chodov, Ostrov, Horní Slavkov, Nová Role a další obce napojené na Oblastní vodovod Karlovarska. Celkem je z tohoto vodovodu zásobováno obyvatel. Celková délka zásobních řádů Oblastního vodovodu Karlovarska je v současnosti 520 km.

21  Úpravna vody Březová je v provozu od roku Od té doby prošla postupnou modernizací a dnes je prakticky plně automatizovaná a řízena průmyslovými automaty a počítačem. Obsluhu zajišťuje v nepřetržitém provozu pouze jeden pracovník.  Projektová kapacita úpravny je 650 l/s, současný výkon se pohybuje v rozmezí 240 – 260 l/s.  Kvalita pitné vody je pečlivě sledována během celého procesu úpravy a distribuce. Požadavky na nezávadnost a čistotu pitné vody jsou stanoveny hygienickými limity. Tyto limity jsou upraveny platným prováděcím právním předpisem, nebo jsou povoleny či určeny příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví.

22  Krajská knihovna Karlovy Vary  Prospekt: Úprava pitné vody v Karlových Varech - v Březové.  Životní prostředí města Karlovy Vary  Agentura ochrany přírody a krajiny ČR


Stáhnout ppt " 1.Úvod  1.1 Městská zeleň  1.2 Lázeňské lesy  1.3 Chránění živočichové  2. Odpady  2.1 Sběrné dvory  3. Pitná voda v Karlových Varech  4. Zdroje."

Podobné prezentace


Reklamy Google