Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

PEDAGOGICKÝ PRACOVNÍK ODBORNÝCH ŠKOL Specifika vzdělávání učitelů odborných škol projekt Kurikulum S Národní pedagogické muzeum J. A Komenského Petr Mach.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "PEDAGOGICKÝ PRACOVNÍK ODBORNÝCH ŠKOL Specifika vzdělávání učitelů odborných škol projekt Kurikulum S Národní pedagogické muzeum J. A Komenského Petr Mach."— Transkript prezentace:

1 PEDAGOGICKÝ PRACOVNÍK ODBORNÝCH ŠKOL Specifika vzdělávání učitelů odborných škol projekt Kurikulum S Národní pedagogické muzeum J. A Komenského Petr Mach FPE ZČU v Plzni

2 UČITELÉ ODBORNÝCH ŠKOL A UČILIŠŤ ■ Učitel odborných předmětů UOV ■ Učitel praktického vyučování UPV ■ Učitel odborného výcviku UOV ■ Učitel všeobecně vzdělávacích předmětů

3 PŘÍPRAVA UČITELŮ ODBORNÝCH ŠKOL NA ZČU Historický pohled - 70 léta X semestrové studium Disciplíny na Pedagogické fakultě: ■ pedagogické (včetně dějin pedagogiky) ■ psychologické ■ pedagogické psychologie ■ sociální pedagogiky ■ biologie člověka. Disciplíny na VŠSE: ■ odborné dle odbornosti učitele a vyučovaných předmětů. Zakončení: SZZ a obhajobou DP.

4 SOUČASNOST Bakalářské studium učitelství odborných předmětů Pro malý počet uchazečů se neotevírá. Bakalářské studium učitelství odborného výcviku a praktického vyučování v kombinované formě Tříleté studium ukončená SZZ a obhajobou bakalářské práce. Celkový počet kreditů 180. Počet kreditů, které vedou k vytváření odborných (oborově didaktických) kompetencí je 35, tj. 19 % objemu výuky (včetně praxe). Hraniční předměty: Environmentální výchova v geografii, Sociologické aspekty života člověka, Úvod do filosofie atd.

5 SOUČASNOST Studium v oblasti pedagogických věd se zaměřením na přípravu UOP, UPV, UOV v celoživotní formě vzdělávání Dvouleté studium ukončené závěrečnou zkouškou a obhajobou závěrečné práce. Rozsah výuky je min. 250 hodin, max. 350 hodin. Počet hodin, které vedou k vytváření odborných (oborově didaktických) kompetencí je 95, tj. 34 % (včetně praxe). Certifikátové studium učitelství odborných předmětů Letošní akademický rok toto studium končí. Třísemestrové studium ukončené závěrečnou zkouškou a obhajobou závěrečné práce. Koncepce studia je ekvivalentní se studiem učitelství odborných předmětů v celoživotní formě.

6 SOUČASNOST Projekt ESF č. CZ.1.07/1.3.08/ s pracovním názvem Kompetence učitelů a mistrů Dvousemestrové studium vysokoškolského charakteru, které je ekvivalentem prvního ročníku bakalářského studia učitelství odborného výcviku a praktického vyučování. Po jeho absolvování vykonávají absolventi projektu přijímací řízení do bakalářského studia. IGIP (International Gesellschaft für Ingenierpädagogik) NIDV, PC

7 VYTVÁŘENÍ KOMPETENCÍ ■ Jaké kompetence je třeba vytvářet (rozvíjet)? ■ Jak je vytvářet? ■ Jak ověřovat úroveň jejich osvojení? Problematika kompetencí by měla být nedílnou součástí vytváření profesního profilu učitele odborných předmětů, odborného výcviku.

8 JAKÉ KOMPETENCE JE TŘEBA VYTVÁŘET (ROZVÍJET)? Zdroje ■ NUOV (expertní skupina TTnet) ■ CEDEFOP ■ Vašutová ■ ISP MPSV (informační a poradenská střediska) ■ KTP (kartotéka typových pozic) ■ NSP (národní soustava povolání)

9 PROFESNÍ KOMPETENCE UČITELE (VAŠUTOVÁ) ■ předmětové (oborové) ■ didaktické a psychodidaktické ■ pedagogické ■ diagnostické a intervenční ■ sociální, psychosociální a intervenční ■ manažerské a normativní ■ profesně a osobnostně kultivující ■ ostatní předpoklady

10 KOMPETENCE OBOROVÉ Jak (kde) ji získá: aprobační předměty a jejich metodologie, obecná didaktika, oborová didaktika, pedagogická psychologie, informatika.

11 KOMPETENCE DIDAKTICKÉ a PSYCHODIDAKTICKÉ Jak (kde) ji získá: obecná didaktika, oborové didaktiky, vývojová pedagogická a kognitivní psychologie.

12 KOMPETENCE PEDAGOGICKÉ Jak (kde) ji získá: obecná a srovnávací pedagogika, psychologie osobnosti, vývojová a pedagogická psychologie, sociologie a sociologie výchovy, pedagogická praxe.

13 KOMPETENCE DIAGNOSTICKÉ a INTERVENČNÍ Jak (kde) ji získá: pedagogická diagnostika, psychologie osobnosti, vývojová psychologie, biologie dětí a mládeže, patopsychologie, speciální pedagogika.

14 KOMPETENCE SOCIÁLNÍ, PSYCHOSOCIÁLNÍ a KOMUNIKATIVNÍ Jak (kde) ji získá: sociální psychologie, sociální pedagogika, sociologie výchovy, sociální a pedagogická komunikace, český jazyk a rétorika.

15 KOMPETENCE PROFESNĚ a OSOBNOSTNĚ KULTIVUJÍCÍ Jak (kde) ji získá: filozofie výchovy, etika, aprobační obory, společenskovědní disciplíny, reflektivní zkušenost (pedagogická praxe).

16 KOMPETENCE MANAŽERSKÉ a NORMATIVNÍ Jak (kde) ji získá: školská legislativa, vzdělávací politika, základy školského managementu, cizí jazyk, pedagogická praxe.

17 PODMÍNKY VYTVÁŘENÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ X semestrové studium 35 % výuky byly odborné předměty. Každý obor měl svoji oborovou didaktiku. Seminární práce měly charakter dnešních bakalářských prací. Diplomové práce se blížily dnešním rigorózním pracím.

18 PODMÍNKY VYTVÁŘENÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ Bakalářské studium učitelství odborného výcviku a praktického vyučování Celkový počet kreditů je 180. Odborné předměty žádné. Předměty oborově didaktické mají celkem 13 kreditů - 5,5 % z celkového počtu kreditů. Předměty pedagogické praxe, které lze pro rozvoj odborných kompetencí využít, mají 18 kreditů - 10 %. DOV KPR Supervizní seminář k praxím. Případové studie.

19 PODMÍNKY VYTVÁŘENÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ Studium v oblasti pedagogických věd se zaměřením na přípravu UOP, UPV, UOV Počet hodin, které vedou k vytváření odborných (oborově didaktických) kompetencí je 95, tj. 34 % (včetně praxe). K dispozici je větší počet hodin, které přispívají k vytváření odborných kompetencí. Nelze použít supervizi praxe. Je větší prostor pro případové studie. Projekt ESF

20 JAK OVĚŘOVAT ÚROVEŇ OSVOJENÍ ODBORNÝCH KOMPETENCÍ ■ Evaluace výuky na ZČU ■ Evaluační dotazníky studentům a absolventům ■ Průzkum v Plzeňském kraji

21 PRŮZKUM V PLZEŇSKÉM KRAJI Cíl průzkumu - hodnocení profesního profilu učitele. Základem byl profesní profil učitele odborných předmětů a odborného výcviku dle kartotéky typových pozic. Respondenti - 69 učitelů plzeňského regionu. Složení - 20 učitelů odborných předmětů - 49 učitelů odborného výcviku. Metoda - dotazníkové šetření doplněné strukturovaným rozhovorem. Rok 2008

22 NĚKTERÉ VÝSLEDKY Odborné kompetence 63 % respondentů má minimální (téměř žádné) možnosti systematického rozšiřování a prohlubování odborných znalostí (řízeno, podporováno školou). 32 % respondentů si doplňuje nové znalosti individuálně, na vlastní náklady (odběr časopisů, sledování publikací, internetu). 40 % nemá čas na tyto aktivity. 69 % respondentů je zatěžováno činnostmi, které nepatří do profesní náplně (kontrola stavu toalet, sledování žáků mimo výukové objekty,..).

23 NĚKTERÉ VÝSLEDKY Kompetence pedagogické, psychodidaktické 52 % respondentů pokládá přetváření RVP do ŠVP za koncepční a systémovou práci, kterou má vykonávat školství (systém). 40 % respondentů pokládá tvorbu ŠVP za vhodnou příležitost realizace vlastních představ o procesu. 8 % respondentů „překlopí“ starý systém do „nových tabulek“. 92 % pokládá vytvoření soustavy kvalifikačních požadavků (NSK) za vysoce pozitivní. 63 % respondentů používá klasické metody a formy (výklad, instruktáž, demonstrace, procvičování). 13 % respondentů používá problémové metody, samostatné práce, experimentální, metody obdobné projektovému vyučování.

24 8 % respondentů považuje moderní metody (kooperace, projekty, problémové m., workshopy,..) za neúčinné vzhled ke špatnému a neodpovídajícímu vybavení a vzhledem k úrovni žáků. 70 % respondentů by si přálo lepší spolupráci s podniky v regionu, jsou odkázáni na ochotu či neochotu podniků, nemají možnost výběru těch nejlepších. 40 % respondentů požadovalo systematické vzdělávání v oboru. 52 % respondentů by uvítalo vytvoření metodického portálu nebo časopisu pro odborné vzdělávání 67 % respondentů spojovalo motivaci s řešením kázeňských problémů. Uvádí, že více jak padesát procent žáků (především učňů) nemá o studovaný obor zájem, školu navštěvují jen z donucení (rodiči, okolnostmi). 41 % respondentů má problémy s objektivním hodnocením žáků. Zpravidla jsou nuceni hodnotit výkony žáků lépe než si zaslouží (i o dva stupně). Nejčastější důvod – nutnost udržet určitý počet žáků ve třídě (oboru), škole.

25 NĚKTERÉ VÝSLEDKY Kompetence manažerské, vybavení Průzkum se zabýval vztahem vedení školy nebo zřizovatele k podmínkám (především materiálním). 32 % respondentů bylo spokojeno s vybavením, pomůckami, s výukovým prostředím, s poskytováním osobních pomůcek. 7 % respondentů nedostává ani nárokové osobní ochranné pomůcky, které jsou nutné k výkonu činnosti dle norem a předpisů BOZP. 40 % respondentů má k dispozici technické vybavení a pomůcky staré 10 a více let. 20 % respondentů je spokojeno s partnerskými podniky.

26 NĚKTERÉ VÝSLEDKY Kompetence osobnostní, zdravotní způsobilost Většina respondentů se k osobnostním vlastnostem nevyjadřovala nebo se formálně ztotožnila s KTP. 79 % respondentů však považuje postavení osobnosti učitele ve společnosti za neúnosné, devalvující. 19 % respondentů uvažuje o odchodu ze školství z důvodu neodpovídajícího společenského postavení. Z tohoto počtu je většina mužů. 98 % respondentů se nikdo neptal na zdravotní stav, nevyžadoval žádné vyšetření. Obdobný stav je i při přijímání studentů do učitelských vzdělávacích programů. Společnost neřeší problematiku možných chorob z povolání v učitelské profesi. Neřeší se prokazatelné symptomy negativního vlivu procesu na učitele: depresivní stavy chronické vyčerpání poruchy sociálních vazeb (změna vztahu k lidem)

27 útlum aktivity, iniciativy a kreativity snížení sebehodnocení (ztráta ideálů) riziko závislosti na návykových látkách syndrom vyhoření somatické potíže.

28 NĚKTERÉ VÝSLEDKY Společensko ekonomické ohodnocení 40 % respondentů považovalo ekonomické ohodnocení své práce za téměř odpovídající. 9,9 % respondentů považovalo svůj plat za směšně malý a uvažuje o odchodu ze školství. 50 % respondentů pokládá svoji práci za nedoceněnou, ale chápe problémy školství. 63 % respondentů vadila nízká společenská hodnota vzdělání.

29 ZÁVĚR Profesní profil učitele odborných předmětů není jen výčet kompetencí, povinností, požadavků. Jeho součástí by mělo být i jasné formulování realizační složky. Stanovení, za jakých podmínek lze kompetencí dosáhnout, vytvoření těchto podmínek a stanovení dopadu na kariérní postup, tedy kariérní řád. Jasné formulování zodpovědnosti společnosti (státu) za vytvoření podmínek k dosažení požadovaných kompetencí. Nedořešené je i objektivní zjišťování úrovně dosažení požadovaných kompetencí (evaluace procesu). Řadu kompetencí totiž získávají učitelé až v průběhu výkonu své pedagogické praxe.


Stáhnout ppt "PEDAGOGICKÝ PRACOVNÍK ODBORNÝCH ŠKOL Specifika vzdělávání učitelů odborných škol projekt Kurikulum S Národní pedagogické muzeum J. A Komenského Petr Mach."

Podobné prezentace


Reklamy Google