Globální ekologické = ekonomické problémy Jiří Šafránek Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky.

Prezentace na téma: "Globální ekologické = ekonomické problémy Jiří Šafránek Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky."— Transkript prezentace:

1 Globální ekologické = ekonomické problémy Jiří Šafránek Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem Hlavního města Prahy.

2 Myslíme na budoucnost, případně jak vzdálenou? Dovedeme seriozně vyhodnotit klíčové informace o budoucích globálních problémech? Uvědomujeme si důsledky znečištění prostředí ve kterém žijeme? Jak cítíme klimatickou změnu a čemu ji přičítáme? Energie a suroviny ?????????????????? Kapacita Země pro homo ekonomikus a homo ekologikus?

3 Co je to udržitelný rozvoj Odpověď na otázku, co to je (trvale) udržitelný rozvoj, není jednoduchá. Existuje mnoho definic a na mezinárodní úrovni se k udržitelnému rozvoji vede mnoho diskusí a jednání. Základní aspekt udržitelného rozvoje asi nejlépe vystihuje definice ze Zprávy pro Světovou komisi OSN pro životní prostředí a rozvoj (WCED) nazvané "Naše společná budoucnost„ kterou v roce 1987 předložila její tehdejší předsedkyně Gro Harlem Brundtlandová. Trvale udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby

4 Podmínkou rozvoje je zachování možností rozvoje základní možností je přitom zachování přírodních podmínek v místním měřítku i v celé biosféře. Dostát naplnění principu TUR znamená udržet rovnováhu mezi třemi základními oblastmi našeho života ekonomikou, sociálními aspekty a životním prostředím (Trvale) udržitelný rozvoj je komplexní soubor strategií, které umožňují pomocí ekonomických prostředků a technologií uspokojovat lidské potřeby, materiální, kulturní i duchovní, při plném respektování environmentálních limitů; aby to bylo v globálním měřítku současného světa možné, je nutné redefinovat na lokální, regionální i globální úrovni jejich sociálně-politické instituce a procesy. (Ivan Rynda). Cesta k udržitelnému rozvoji je podle výše uvedené definice podmíněna kvalitou veřejné správy, kterou se na lokální a regionální úrovni zabývá místní Agenda 21. Řešení problémů i tvorba rozvojových plánů, které mají směrovat k udržitelnosti, vyžaduje respektování určitých principů. Základní principy udržitelného rozvoje obsahuje dokument Agenda 21. Agenda 21Agenda 21 http://www.ceu.cz/EDU/ma21/UR.html

5 Čtyři scénáře možného vývoje Svět Davosu – silný ekonomický růst spíše s nezápadními rysy vedený Čínou a Indií a změněnou politickou scénou Pax Americana – kroky USA k tomu, aby si udržely globální dominanci s podílem na utvoření nového globálního světového řádu Nový Kalifát - Zvažuje možnosti globálního řádu postaveného na radikální náboženské identitě postaveného proti hodnotám západní civilizace Koloběh strachu – situace vyplývající ze strachu ze zbraní hromadného ničení a terorismu vedoucí k drastickým preventivním bezpečnostním opatřením

6 Společnost funguje jako součást biosféry Země Společensko – ekonomický systém lidského rodu funguje v interakci s životním prostředím lokálním až globálním Hospodářská činnost jako hlavní motor ekonomického rozvoje člověka je přímo závislá na přírodních zdrojích a planetárních životodárných systémech Jejich funkce je člověkem stále intenzivněji narušována a může se obrátit proti němu Globální ekologické problémy a jejich reflexe v České republice Bedřich Moldan http://www.czp.cuni.cz/Osoby/Moldan/Publikace/t118h.htm

7 Globální změny - atmosféra V atmosféře roste obsah oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů zejména v důsledku spalování fosilních paliv. Změna klimatu, jež je důsledkem tohoto zvýšení, je nevyhnutelná a ve skutečnosti již probíhá. Je spojena s: - průměrným globálním oteplením, - průměrným globálním oteplením, -vysoušením celých regionů, -vysoušením celých regionů, -s výraznými výkyvy počasí -s výraznými výkyvy počasí -stoupající hladinou světového oceánu. -stoupající hladinou světového oceánu. Další globální změny atmosféry: -stratosférická ozónová vrstva je významně redukována. -stratosférická ozónová vrstva je významně redukována. -rozsah území postiženého kyselou atmosférickou depozicí se z rozvinutých států přesunuje do rozvojových a rozšiřuje se -rozsah území postiženého kyselou atmosférickou depozicí se z rozvinutých států přesunuje do rozvojových a rozšiřuje se -atmosférická cirkulace přenáší průmyslové a jiné znečištění po celém povrchu planety. -atmosférická cirkulace přenáší průmyslové a jiné znečištění po celém povrchu planety.

8 Globální oteplování je termín popisující nárůst průměrné teploty zemské atmosféry a oceánů, byl v roce 2005 explicitně potvrzen národními akademiemi věd zemí G8 konstatuje, že průměrná globální teplota od konce 19. století vzrostla o 0,6 ± 0,2 °C a že je pravděpodobné, že „většinu oteplování pozorovaného během posledních 50 let lze připsat lidským aktivitám“ Lidstvo přispívá k oteplování zvětšováním množství oxidu uhličitého (CO2) a jiných skleníkových plynů, uvolňovaných při spalování fosilních paliv, mýcením lesů a dalšími aktivitami. Lidstvo přispívá k oteplování zvětšováním množství oxidu uhličitého (CO2) a jiných skleníkových plynů, uvolňovaných při spalování fosilních paliv, mýcením lesů a dalšími aktivitami. Přirozený skleníkový efekt udržuje atmosféru asi o 33 °C teplejší, než by byla bez přítomnosti uvedených plynů v atmosféře. Přirozený skleníkový efekt udržuje atmosféru asi o 33 °C teplejší, než by byla bez přítomnosti uvedených plynů v atmosféře. Studie, předpovídají, že globální teplota v roce 2100 by mohla být o 1,4 až 5,8 °C vyšší než v roce 1990. Nejistota výsledků je z velké části dána tím, že neznáme objem budoucích emisí oxidu uhličitého. K tomu se navíc přidává nepřesnost klimatických modelů.

9 Alternativní teorie pro vysvětlení pozorovaného nárůstu globálních teplot Velikost pozorovaného oteplování leží doposud v rozmezí přirozeného dlouhodobého kolísání teplot. Oteplování je důsledkem odeznění předcházejícího chladného období - malé doby ledové. Oteplování je důsledkem dlouhodobého kolísání intenzity slunečního záření. Trend oteplování je z předkládaných dat prozatím neprůkazný a jedná se pouze o statistické kolísání hodnot.

10 Vliv na ekosystémy Druhotné příznaky globálního oteplování některé živočišné nebo rostlinné druhy mohou být vytlačeny ze svého přirozeného prostředí posuny areálu různých organizmů změny početnosti jednotlivých druhů Změny chování stěhovavého ptactva

11 Tání ledu Globální oteplení vedlo na celém světě k ústupu ledovců. Podle záznamů od roku 1900 do roku 1980 jednoznačný ústup 142 ze 144 horských ledovců. Od roku 1980 se ústup ledovců značně zrychlil. Některé ledovce již zmizely zcela a očekává se, že rostoucí teploty způsobí neustálý ústup i většiny ostatních horských ledovců na světě. U více než 90 % ledovců zaznamenala Světová služba pro sledování ledovců World Glacier Monitoring Service od roku 1995 jejich ústup.

12 Narušení termohalinní cirkulace Existují také teorie o tom, že globální oteplování by mohlo ovlivnit termocirkulaci oceánů mořskými proudy a nastartovat tak například v Severním Atlantiku lokální ochlazení změnou intenzity a směru mořských proudů. To by ovlivnilo určité oblasti jako Skandinávii nebo Velkou Británii, které jsou v současné době oteplovány Golfským proudem.

13

14 Potopa II. Do 1 m nad hladinou oceánu žije 100 mil. lidí Ti budou vyhnáni do roku 2100 z pobřeží Vietnamu, Bangladéše, Číny, Indie, Thajska, Filipín, Indonésie Pokud by vzrostla hladina moře přes 4 m, bylo by těžce zasaženo téměř každé pobřežní město na světě s velkými potenciálními důsledky na světový obchod a ekonomiku. Globální oteplení může vést k nevratným změnám ve světových ledovcích a nakonec rozpustit dostatek ledu, aby hladiny moří vzrostly proti minulému miléniu o mnoho metrů. Konečně pro pochopení souvislostí – hladina světového oceánu byla na konci poslední doby ledové cca 10 000 let př. n. l. o 130 m níž než je nyní

15

16

17 Katastrofy pramenící z výkyvů počasí Zvýšené náklady na pojištění a odstranění následků katastrof ponesou daňoví poplatníci Podle výzkumů každé 1 % nárůstu objemu ročních srážek může zvýšit finanční ztráty způsobené katastrofami až o 2,8 %. Rok 2005 – rok hurikánů, vyčíslení ekonomické ztráty je více než 200 miliard USD, přičemž pojištěné ztráty narostly na více než 70 miliard USD.

18 Záleží na tom, že dochází ke změně klimatu? Martin Hedberg, meteorolog Švédské meteorologické středisko

19 Změna klimatu (modely počasí, ledovce, zvýšení hladiny moří…) Změna klimatu je významnou změnou režimů počasí. Když tento jev posuzujeme z dlouhodobého hlediska, zjistíme, že už k němu mnohokrát došlo. 100 000 let

20 Skleníkový efekt Na každé planetě s atmosférou.

21 Zemský povrch vyzařuje energii Sluneční záření ohřívá zemský povrch Bez skleníkových plynů: -18 stupňů! Se skleníkovými plyny: +15 stupňů! Skleníkové plyny jsou ohřívány zářením pocházejícím ze Země Atmosféra vyzařuje energii

22 Vnější příčiny Sluneční činnost Oběžná dráha země Meteority Vnitřní příčiny Způsobené člověkem Emise skleníkových plynů Částice/ mraky Odlesňování, eroze … Vnitřní příčiny Přírodní Zpětná vazba Sopečné erupce Nepředvídané přírodní jevy - Změny klimatu -

23 Skleníkové plyny Částice Zůstávají v atmosféře jeden týden. Zůstávají v atmosféře 100 let (většinou způsobují ochlazování) (způsobují zahřívání)

24 Měsíční průměrné hodnoty oxidu uhličitého naměřené v Mauna Loa

25 Roger Revelle a Hans E. Suess, Vzájemná výměna oxidu uhličitého mezi atmosférou a oceánem a otázka zvýšení objemu CO 2 v ovzduší v uplynulých desetiletích (Carbon Dioxide Exchange Between Atmosphere and Ocean and the Question of an increase of Atmospheric CO 2 during the Past Decades.) Tellus 1957. Lidé v současné době provádějí rozsáhlý geofyzikální pokus, který nemohl být proveden v minulosti a který nebude možno v budoucnu zopakovat. V průběhu několika století vracíme do atmosféry a oceánů koncentrovaný organický uhlík, který se v sedimentárních horninách ukládal stovky milionů let.

26 CO 2 Lze snadno vytvářet statistiky Lze snadno srovnávat s historickým klimatem  Nyní je více skleníkových plynů, jak v důsledku přírodních procesů, tak i lidské činnosti  Kromě skleníkového efektu ovlivňují klima i jiné procesy Oxid uhličitý se používá jako názorný příklad toho, jak ovlivňujeme změnu klimatu

27 Doba ledová Rok 1900 Rok 2100? Rok 2000 Změna klimatu do 100 let: Přibližně polovina doby ledové, avšak ve fázi oteplování

28 Lze snadno vytvářet statistiky Lze snadno srovnávat s historickou změnou klimatu  Může dojít k záměně výrazů „teplota klimatu“ a „denní teplota“  Změna klimatu zahrnuje též srážky, vlhkost, vítr atd. Teplota jako nástroj k měření změny klimatu

29 Změnu klimatu měříme teploměrem. Nejde však o samotnou teplotu. Jde o její důsledky.

30

31

32 Ideström & Skinnarmo

33

34

35

36 Teplota se zvyšuje. Vypařuje se více vody. Více prší. Hladiny moří stoupají, ledovce roztávají, extrémní počasí je stále častější... Rostliny a živočichové se přizpůsobují nebo mizí. Lidé a jejich společenství se přizpůsobují.

37

38

39

40

41

42

43

44

45 ”Je to jen přirozená změna klimatu.” ”Když pochopíme všechny fyzikální zákonitosti, můžeme tomu zabránit.” ”Někdo jiný musí snížit své emise.” Velký sebeklam lidstva

46 Mnoho nepatrných kroků. Všechny se sčítají.

47 Efektivnější využívání energie Obnovitelná energie Zachycování oxidu uhličitého z biologických i fosilních paliv

48 Model počasí se mění Kdy, kde, jak často, intenzita Průměrná teplota se zvyšuje Více/ větší intenzita srážek Záplavy, sesuvy půdy …. Intenzivnější vypařování Sucho, eroze, ničivé požáry

49 …dlouhou brzdnou dráhu. Změna klimatu má …

50 … dominový efekt. Změna klimatu má …

51 … mnoho nevratných procesů. Změna klimatu zahrnuje …

52 ANO Na změně klimatu záleží. Vždy.

53 Globální změny - voda Člověk mění hydrologický systém a hydrologický cyklus. Pevninské vody prakticky na všech kontinentech jsou do značné míry znečištěny Výrazně roste znečištění oceánů. Život v oceánech je ohrožen, což se týká redukce biologické rozmanitosti i zdrojů ryb Více než 60 % světových rybolovných oblastí je na hranici nadměrného využívání a nebo již do větší či menší míry znehodnoceno. Více než 60 % světových rybolovných oblastí je na hranici nadměrného využívání a nebo již do větší či menší míry znehodnoceno. Nedostatek zdrojů sladké vody, který se v budoucnu ještě prohloubí, je už dnes limitem rozvoje řady regionů a v blízké budoucnosti se stane problémem obrovského rozsahu.

54

55

56 Globální změny - půda Zemský pokryv byl podstatně změněn. Celkový podíl plně transformovaných nebo degradovaných ploch je 40-50 % Neustále ubývá přirozených lesů, zejména tropických pralesů. Zemědělská půda, na které závisí tři čtvrtiny výživy lidstva, je poškozována a její průměrná výměra na obyvatele neustále klesá (0,43 ha/os. v roce 1961, 0,26 ha/os. v současné době). Eroze orné půdy na Zemi je 30-40 mld. tun za rok.

57

58

59

60 Látky ovlivňující životní prostředí V důsledku lidské činnosti jsou do prostředí rozptylovány nebezpečné látky jako jsou persistentní toxické organické látky a radioaktivní prvky. Jejich plíživě rostoucí koncentrace v různých složkách prostředí mohou představovat chemickou časovou bombu namířenou proti lidskému zdraví a reprodukčním schopnostem.

61 Ztráta biologické rozmanitosti Rychlost redukce biologických druhů je sto až tisícinásobná ve srovnání s předindustriálním obdobím. Ilustrací jsou data o nejznámějších typech živých organismů: 25 % ptačích druhů a 18 % druhů savců již zmizelo, botanici odhadují, že do konce příštího století zaniknou dvě třetiny druhů vyšších rostlin. Biologická diverzita se drasticky redukuje i na dalších úrovních, to znamená v měřítku krajin, ekosystémů a genofondu jednotlivých druhů. Plné důsledky těchto procesů jsou zatím neznámé.

62 Ohrožené druhy v ČR

63 Zdroje růstu zátěže Motor zátěže prostředí je velikost populace a její materiální nároky Relativně příznivé je, že množství lidí na zemi se za 50 let ustálí na úrovni mezi 7-9 miliardami lidí. Podstatně nepříznivý je očekávaný celkový růst materiálních nároků lidí. Nadále se budou rozšiřovat urbanizované plochy Zvyšovat výroba Zvyšovat spotřeba energie Poroste objem dopravy Poroste spotřeba nejrůznějších materiálů

64 Kosmetické úpravy a zásadní kroky Kosmetické úpravy - čistírny odpadních vod, filtrační zařízení, zabezpečené skládky odpadů, spalovny atd. Zásadní krok – změna spotřeby a výroby (K tomuto závěru ostatně už došli autoři Mezí růstu v roce 1972. )

65 Možnosti naplnění zásad Trvale udržitelného rozvoje Prvním a nejdůležitějším úkolem je zde zvýšení znalostí o principech udržitelného rozvoje, o jejich významu v každodenním životě a jejich zabudování do hodnotového systému lidí. Společnost postrádá vizi udržitelného rozvoje, kde vysoká kvalita života je zajištěna účinnými, životní prostředí a přírodní zdroje šetřícími vzorci výroby a spotřeby. Platí to o životním stylu jednotlivců, domácností, o chování obcí a průmyslových podniků. Prvním a nejdůležitějším úkolem je zde zvýšení znalostí o principech udržitelného rozvoje, o jejich významu v každodenním životě a jejich zabudování do hodnotového systému lidí. Společnost postrádá vizi udržitelného rozvoje, kde vysoká kvalita života je zajištěna účinnými, životní prostředí a přírodní zdroje šetřícími vzorci výroby a spotřeby. Platí to o životním stylu jednotlivců, domácností, o chování obcí a průmyslových podniků. Druhým základním prvkem účasti veřejnosti je pochopení a přijetí individuální odpovědnosti jednotlivých společenství a individuálních občanů a spotřebitelů. Nechápou, že charakteristickým rysem všech řešení v rámci koncepce udržitelného rozvoje jsou ekologicky zdravá rozhodnutí na všech úrovních, národní, obecní, podnikové a zejména individuální: jednotlivých domácností, občanů, spotřebitelů. Třetí je důležitá podmínka pro to, aby občané mohli být účinně požádáni o svou aktivní participaci na změně společenské trajektorie směrem k udržitelnosti rozvoje. Je průhlednost a spravedlivost celého systému rozhodování a skutečná možnost na něm participovat Globální ekologické problémy a jejich reflexe v České republice Bedřich Moldan http://www.czp.cuni.cz/Osoby/Moldan/Publi kace/t118h.htm

66 Zásadní kroky ke změně spotřeby Zaměření se na jednotlivé lidi a na jejich životní styl – opuštění konzumního způsobu života a schopnost omezit potřeby, které by byly jinak v našich možnostech – nutná potřeba vyšších vzorů Zaměření se na institucionální uspořádání zejména v mezinárodním měřítku. Ekologické problémy mají výrazně globální charakter, avšak zdroje vlivu mají rozsah nepřesahující jednotlivé státy nebo jejich skupiny. Síla partikulárních zájmů v národním měřítku překračuje vliv demokratických institucí. Vůle občanů nemá příliš možnosti se uplatnit. Bylo by třeba zásadně změnit celý systém řízení společnosti. Třetí směr vychází z koncepce udržitelného rozvoje, tak jak byla vytýčena ve známé práci ”Naše společná budoucnost” (1987), rozpracována Agendou 21 (1992) a mnoha dalšími dokumenty. Zdůrazňuje potřebu harmonizace rozvoje ve třech základních dimenzích: ekonomickém, sociálním (včetně institucionálního) a ekologickém. Rozvoj lidského jedince, společenského upořádání i ekonomický pokrok je nutno učinit ekologicky únosnými (environmentally sustainable, jak to formuluje Světová banka). Trajektorii ekonomického rozvoje, vzorce výroby a spotřeby, je nutno učinit trvale udržitelnými. Je třeba dosáhnout rozdvojení křivek vývoje ekonomických parametrů a křivek vývoje zátěže prostředí. Zdá se, že převážná část veřejnosti se přiklání k tomuto třetímu směru řešení, avšak oba předchozí se rovněž považují za důležité součásti úspěšné cesty vpřed (i když snad nikoliv ve své extrémní podobě) Globální ekologické problémy a jejich reflexe v České republice Bedřich Moldan http://www.czp.cuni.cz/Osoby/Moldan/Publikace/t118h.ht m

67 Kjótský protokol přijat 11.12.1997 v Kjóto přijat 11.12.1997 v Kjóto protokol k Rámcové úmluvě OSN o klimatických změnách protokol k Rámcové úmluvě OSN o klimatických změnách průmyslové země se v něm zavázaly snížit emise skleníkových plynů o 5,2 % do 2012 průmyslové země se v něm zavázaly snížit emise skleníkových plynů o 5,2 % do 2012 název podle japonského města Kjóto, kde byl dojednán název podle japonského města Kjóto, kde byl dojednán

68 Emise skleníkových plynů koš šesti plynů oxid uhličitý (CO2) methan (CH4) oxid dusný (N2O) hydrogenované fluorovodíky (HFCs) polyfluorovodíky (PFCs) fluorid sírový (SF6)

69 Podmínky platnosti ratifikace alespoň 55 státy ratifikace vyspělými zeměmi (země Dodatku I) s 55 % podílem na emisích v roce 1990

70 Splnění podmínek 1. podmínka bez problémů 2. podmínka problém –USA s podílem 36 % ze zemí Dodatku I definitivně odmítly ratifikovat – USA mají 5 % obyvatel Země a produkují 25 % skleníkových plynů –závislé na Rusku - na podzim roku 2004 ratifikovalo Rusku

71 Přijetí přijat 11.12.1997 v Kjóto 16.12.2004 ratifikoval dostatečný počet států v platnost vstoupil 16.1.2005 do 8.6.2006 –podepsalo 84 států Úmluvy –ratifikovalo jej 163 států –z toho 37 zemí uvedených v Dodatku I s podílem na celkových emisích států Dodatku I 61,6 %.

72 Přehled ratifikací Stát Limit emisí (%) Datum ratifikace EU 15 9231.5.2002 USA93 nehodlají rafitikovat Ruská federace* 10018.11.2004 Česká republika 9215.11.2001 Japonsko944.6.2002 Austálie108 nehodlá ratifikovat Chorvatsko*95 dosud neratifikovalo Island11023.5.2002 Kanada9417.12.2002 Monako92 Norsko10130.5.2002 Nový Zéland 10019.12.2002 Polsko* * 9413.12.2002 Slovensko*9231.5.2002

73 Flexibilní mechanizmy umožňují průmyslovým státům splnění snížením emisí na území jiného státu nebo odkupem práva vypouštět skleníkové plyny od jiného státu obchodování s emisemi (Emission Trading, ET) společně zaváděná opatření (Joint Implementation, JI) mechanismus čistého rozvoje (Clean Development Mechanism, CDM)

74 Kjótský protokol a ČR Česká republika jej –podepsala 23.11.1998 –ratifikovala jej 25.10.2001 redukční cíl 8 % plnění není problematické – referenční rok 1990 měl vysoké hodnoty emisí

75 Redukční cíle pro státy DI Hodnota emisní redukce Státy 8% Belgie, Bulharsko, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Evropská Unie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Monako, Nizozemí, Německo, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko 7%USA 6% Japonsko, Kanada, Maďarsko, Polsko 5%Chorvatsko 0% Nový Zéland, Ruská federace, Ukrajina -1%Norsko -8%Austrálie -10%Island

76 Co dál… Listopad 2005 – jednání mezinárodního společenství v Montrealu Schváleno přes 40 dohod = Montrealský akční plán Po skončení platnosti - 2012 nejisté, ne všechny státy chtějí dále pokračovat s omezováním

77 Vznik programu program obchodování s emisemi na základě povolenek je jedním z nástrojů, s jejichž pomocí chce unie snížit emise tzv. skleníkových plynů k tomu se zavázala v rámci Kjótského protokolu, jehož smyslem je zabránit dalšímu oteplování planety

78 Kšefty s emisními povolenkami – snad jen porodní bolesti systému trh s evropskými limity na vypouštění CO 2 do ovzduší běží přesně rok. Obchod s emisemi, který měl bojovat proti změnám klimatu, však nefunguje. Povolených limitů se totiž na minulé období rozdalo příliš. Přesto jich ČR žádá stále více.

79 Emisní povolenky celý systém, který Evropská komise zavedla proto, aby donutila firmy snižovat emise skleníkových plynů, byl založen na plánovaném nedostatku povolenek. těch mělo být o 3 % méně, než kolik evropští znečišťovatelé potřebují kdyby firmy musely za právo na vypouštění emisí draze platit, nutilo by je to investovat do vylepšování technologií tak, aby méně zatěžovaly životní prostředí

80 Emisní povolenky už na jaře se však ukázalo, že přinejmenším na první rok fungování systému – na rok 2005 – dostala celá řada zemí povolenek mnohem víc, než kolik emisí jejich podniky vypouštějí. Teď je zřejmé, že nadbytek přetrvává i dále: podniky jsou povolenkami dostatečně zásobeny a ke snižování emisí je tedy nic nenutí.

81 Povolenky na CO Podle zprávy o stavu životního prostředí v Česku za rok 2005 české firmy dostaly o 15,2 milionu emisních povolenek víc, než činila jejich skutečná potřeba z hlediska vypouštění oxidu uhličitého. Na léta 2005 až 2007 schválil Brusel pro Českou republiku roční příděl 97,6 milionu povolenek po jedné tuně.

82 Systém Stát přiděluje povolené limity jednotlivým podnikům na základě tzv. Alokačního plánu na tříleté období, obsahujícího výši emisí, jež smí stát vypustit. Jedna „emisní povolenka“ přitom umožňuje produkci jedné tuny CO2. Smysl obchodu s emisemi spočívá v tom, že pokud továrna dokáže zplodiny omezit, může je prodat na trhu.

83 Emisní povolenky Naopak továrny, které limity nesplní a vypustí do ovzduší více emisí, pak musejí „povolenky“ nakoupit. Toto obchodování má motivovat jednotlivé podniky, aby emise snižovaly a investovaly do nových technologií.

84 V rámci evropského systému obchodování s emisemi musí mít podniky každý rok dostatek povolenek, aby jimi pokryly své emise. Dnešní cena 8 eura byla nejnižší od ledna 2005, kdy krátce po zavedení tohoto obchodního systému klesly ceny povolenek na 6 eur. Rozdíl mezi letošními povolenkami a na rok 2008 se v posledních dnech zvýšil a je způsobený přesvědčením trhu, že ve druhé fázi systému ( 2008 – 2012) budou emisní limity přísnější.

85 Účel obchodování účelem obchodování s emisemi je vytvořit tržní nástroj, který motivuje ke snižování exhalací – nikoli aby některé vlády zajišťovaly zelené dotace pro své znečišťovatele každá tuna oxidu uhličitého, kterou zdejší elektrárny, hutě, chemičky a další podniky dostanou, ale nevypustí, se prostě jen přelije do jiných zemí. Na množství exhalací, jež Evropa chrlí do vzduchu se nic nezmění.

86 A kdo nejvíc znečišťoval v ČR? Nejvíce rakovinotvorných látek vypustila společnost Deza z Valašského Meziříčí. Rekordmanem v emisích látek, které mohou ohrožovat plodnost, jsou Třinecké železárny a nejvíce skleníkových plynů opustilo komíny elektrárny Prunéřov u Kadaně.

87 Rakovinotvorné a pravděpodobně rakovinotvorné látky 2004 1) Ivax Pharmaceuticals, Opava 2) Spolana, Neratovice 3) Kurt O. John, Březůvky 2005 1) Deza, Valašské meziříčí 2) Ivax Pharmaceuticals, Opava 3) Tusculum, Rousínov

88 Skleníkové plyny 2004 1) ČEZ - elektrárna Prunéřov 2) ČEZ - elektrárna Počerady 3) Mittal Steel Ostrava 2005 1) ČEZ - elektrárna Prunéřov 2) ČEZ - elektrárna Počerady 3) ČEZ - elektrárna Tušimice

89 Dioxiny 2004 1) Třinecké železárny 2) ŽDB, Bohumín 3) Vysoké pece Ostrava 2005 1) Třinecké železárny 2) Vysoké pece Ostrava 3) Mittal Steel Ostrava

90 Látky ohrožující plodnost (včetně oxidu uhelnatého) 2004 Arnika tuto kategorii nesledovala 2005 1) Třinecké železárny 2) Vysoké pece Ostrava 3) Mittal Steel Ostrava

91 Látky způsobující kyselé deště 2004 Arnika tuto kategorii nesledovala 2005 1) ČEZ - elektrárna Prunéřov 2) ČEZ - elektrárna Počerady 3) ČEZ - elektrárna Tušimice

92 Integrovaný registr toxických látek Integrovaný registr znečišťování zůstává jedním z nejúčinnějších nástrojů, jak snížit emise toxických látek z konkrétních provozů. To je důvod, proč Arnika už druhým rokem informace z registru analyzuje a zveřejňuje V USA přispěla podobná databáze k tomu, že se snížily emise toxických látek o 46 procent během pěti let.

93 Poslední jednání Na období mezi roky 2008-2012 bude Česká republika požadovat emisní povolenky o objemu 101,9 milionu tun oxidu uhličitého ročně. Nicméně schválení českých limitů není příliš pravděpodobné

94

95 Ekologická stopa Koncept ekologické stopy (ES) můžeme považovat za účetní nástroj pro počítání ekologických zdrojů. Různé kategorie lidské spotřeby jsou převedeny na plochy biologicky produktivních ploch, nezbytné k zajištění zdrojů a asimilaci odpadních produktů. Různé kategorie lidské spotřeby jsou převedeny na plochy biologicky produktivních ploch, nezbytné k zajištění zdrojů a asimilaci odpadních produktů. Jeden ze spoluautorů ES, Kanaďan William Rees, ekologickou stopu přibližuje takto: "Kolik plochy (země a vodních ekosystémů) je třeba k souvislému zajišťování všech zdrojů, které potřebuji ke svému současnému životnímu stylu a k zneškodnění všech odpadů, které při tom produkuji?„ Ekologická stopa je přesně tím, co jsme dosud postrádali - měřítkem toho, jak udržitelné jsou naše životní styly. Ekologická stopa je přesně tím, co jsme dosud postrádali - měřítkem toho, jak udržitelné jsou naše životní styly. Neříká nám tedy, co máme dělat, ale "pouze" jakou stopu (vyjádřenou globálních hektarech na osobu) zanechává náš životní styl a související spotřeba zdrojů v globálním měřítku Ekonomika jako velké zvíře William Reeds uvádí působivou metaforu k přiblížení podstaty ekologické stopy: "Představte si ekonomiku jako velké zvíře. Otázka, kterou si musíme položit, zní, ´jak velkou pastvinu potřebujeme, abychom uživili toto zvíře?´".

96

97 Děkuji za pozornost