Vzduch Je stejnorodá směs plynných látek: 78%dusíku, 21% kyslíku, 1% ostatních plynů (oxid uhličitý, vodní pára, vzácné plyny (argon) a případně další.

Prezentace na téma: "Vzduch Je stejnorodá směs plynných látek: 78%dusíku, 21% kyslíku, 1% ostatních plynů (oxid uhličitý, vodní pára, vzácné plyny (argon) a případně další."— Transkript prezentace:

1 Vzduch Je stejnorodá směs plynných látek: 78%dusíku, 21% kyslíku, 1% ostatních plynů (oxid uhličitý, vodní pára, vzácné plyny (argon) a případně další látky).

2

3 Vzdušný obal Země = atmosféra
Základní vrstvy atmosféry: Troposféra (0-11 km), ve které žijeme. Stratosféra (11-80 km) – ve výšce asi 30 km je ozonová vrstva, která nás chrání před škodlivým zářením z kosmu. Ionosféra ( km) Atmosféra je vlivem zemské přitažlivosti stlačována k zemskému povrchu, a proto nemá všude stejnou hustotu.

4

5 Vlastnosti vzduchu 1) má svoji hmotnost 2) zaujímá určitý objem
3) teplejší vzduch má menší hustotu (je lehčí) než studený 4) stlačováním se vzduch zahřívá, při rozpínání se ochlazuje

6

7

8

9 Vzduch – průmyslová surovina
Vzduch se zkapalňuje a složky se pak oddělují destilací. Mají totiž odlišné teploty varu: Kyslík C (uchovává se v tlakových lahvích s modrým pruhem) Dusík C (v tlakových lahvích se zeleným pruhem)

10

11

12

13 Teplotní inverze Za normálních podmínek tlak i teplota vzduchu se stoupající nadmořskou výškou klesají. Při zemi je tedy teplejší vzduch, který je lehčí a má snahu stoupat nahoru. Dochází tak k promíchávání vzduchu a znečištěný vzduch ve městech nezůstává ležet při zemi. Problém ale nastává při teplotní inverzi (inverze = obrat, zvrat), jestliže se spodní vrstva vzduchu ochlazuje např. od sněhu, potom je u země těžší studený vzduch a nad ním vzduch teplejší. Vznikají „velmi špatné rozptylové podmínky“ a ve velkých městech a průmyslových oblastech se vytváří smog.

14

15 Atmosféra nás chrání Je zásobárnou plynů nezbytných pro život organismů Udržuje teplotu Země tak, aby mohl existovat život: propouští jen část slunečního záření Ozonová vrstva pomáhá zabránit průniku škodlivého kosmického záření.

16

17 Jak člověk ničí atmosféru
Za posledních 150 let člověk narušil rovnováhu atmosféry, která se samovolně udržovala po miliony let. Spaluje fosilní paliva – uhlí, ropu, naftu, benzín - a vypouští do vzduchu obrovská množství oxidu uhličitého – jeho nadbytek způsobuje skleníkový efekt a je příčinou globálního oteplování.

18

19

20 Jak člověk ničí atmosféru
Další škodlivé plynné zplodiny (oxidy dusíku, oxid siřičitý) jsou příčinou vzniku kyselých dešťů. Některé odpadové plyny (sloučeniny chloru a fluoru) poškozují ozonovou vrstvu, vznikají ozonové díry, kterými prochází více škodlivého záření (rakovina kůže, oční choroby apod.) A mnoho dalších jedovatých látek ze vzduchu nás může ohrožovat (popílek, olovo, uhlovodíky z benzínu, oxid uhelnatý, přízemní ozon….).

21 Co se dá dělat? Celosvětově snížit produkci oxidu uhličitého (státy se musí zavázat ke snížení emisí škodlivých plynů). Průmyslové podniky musí mít vlastní čistící zařízení (zachycování popílku a jedovatých látek) Méně jezdit auty, podporovat hromadnou dopravu, vlaky… Používat katalyzátory u výfuků motorových vozidel. Používat bezolovnatý benzín. Nepoužívat a nevyrábět výrobky obsahující freony, které narušují ozonovou vrstvu.