Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
ZveřejnilFilip Radomír Hruda
1
Jan Moudrý
2
Globalizace zemědělského trhu Z historického hlediska byl v zemědělství princip regionality více dodržován až do dvacátého století Faktory přispívající ke globalizaci zemědělství: ◦ Rozvoj usnadnění dopravy na velké vzdálenosti ◦ Rozvoj skladovacích a konzervačních technologií ◦ Růst mezinárodního obchodu ◦ Propojení trhů
3
Globalizace zemědělského trhu V důsledku změn se v 90. letech ustavil nový „food regime“ Charakteristika: určitá deregulace národních zemědělských systémů větší otevřenost světového trhu (což v jeho rámci zvyšuje dominanci nadnárodních korporací) Vazba producentů na nadnárodní obchodní řetězce
4
Výhody prodeje prostřednictvím supermarketů Z pohledu zákazníka: pohodlný nákup výhodné ceny oslovuje nové zákazníky není nutné měnit nákupní zvyklosti důvěrné prostředí pro konvenční spotřebitele Z pohledu producenta: velké objemy oslovení nových spotřebitelů
5
Nevýhody vyplývající z vazeb producenta potravin na obchodní řetězce malá flexibilita zájem jen o omezený sortiment, ale ve velkém množství náklady na speciální balení nejistota odběrů v okamžiku levnější nabídky velký tlak na ceny dlouhé lhůty splatnosti faktur logistické náklady na závoz do centrálních skladů horší komunikace s konečným spotřebitelem
6
Globalizace trhu zasáhla také potraviny Bitva mezi globálními hráči zvyšuje riziko zdravotní závadnosti, zkázy produktů, šíření patogénů riziko nejakosti riziko zdravotní závadnosti riziko rozdílné legislativy ve světě riziko nepovolených technologií
7
Změny v trendech globálního zemědělského obchodu S rostoucí informovaností části spotřebitelů se vymezuje nový trend odmítající či omezující průmyslové globální zemědělství Preference šetrné a regionální produkce Podpora obnovy agrobiodiverzity a diverzity produkce Navazující státní podpora směřující k ochraně národního zemědělství
8
Přímé distribuční cesty příklady : ◦ Prodej na tržnicích ◦ Zásilkové služby (bio-bedýnky), internetové obchody ◦ Prodej ze dvora ◦ Vlastní sběr ◦ Nákupní společenství
9
Nevýhody přímé distribuce : časová náročnost (čas věnovaný prodeji a komunikaci se zákazníkem nemůže být využit pro vlastní produkci) náklady spojené s prodejem spotřebiteli (např. vybavení vlastního obchůdku, pronájem stánku na tržišti, atd.) náklady na další zušlechťování produktu (loupání, omývání, balení...) přímá zodpovědnost za přilákání a udržení koncového odběratele
10
10 důvodů, proč podnikat na regionálním trhu Peníze zůstávají v regionu Lepší přístup k zákazníkům, možnost si je „vychovat" Možnost nabídnout výrobek s vysokou přidanou hodnotou Podpora turistiky v regionu Udržení regionální tradice Regionální výroba/zpracování nebo pěstování zeleniny/ovoce pomáhá životnímu prostředí, výrobky necestují tisíce kilometrů
11
10 důvodů, proč podnikat na regionálním trhu Cena výrobku může být vyšší a je odolnější vůči cenovým výkyvům, pokud zákazník vnímá výrobek jako jedinečný a zvláštní Maximální čerstvost potravin Výroba pro regionální trh si žádá menší kapacitu, tím však přispívá k jedinečnosti výrobku Národní trh nebo zahraniční trh zůstává stále otevřený, a pokud je region známý a značka výrobku/výrobce zákazníkům dobře „podána", může být expanze velice úspěšná - výrobek si s sebou ponese stále svoji jedinečnost
14
Výrobky nabízené přímým prodejem
15
Příjmy rakouských zemědělců z prodeje ze dvora (1000 EUR)
16
Příjmy rakouských zemědělců z prodeje na farmářských trzích (1000 EUR)
17
Příčiny zájmu o regionální produkty
18
Bariéry bránící nákupu regionálních produktů v Rakousku
19
Šance v trvale udržitelném prodeji Udržitelnost potravin Výrobek/značkaPodnikání VzdálenostPřirozenostOdpovědnost RegionálníPřírodníOchrana přírodních zdrojů RakouskéBezpečné/ověřenéVzájemný respekt Krátké cestyBioFérové ceny pro výrobce Tradiční postupyGMO prostéVýběr dodavatelů Sezónní nabídkaBez přísadFairtrade obchod Čerstvé produktyOchrana přírodySpolupráce s NGO
22
Efektivnost přímého prodeje
24
„Gutes vom Bauernhof“ Před r. 1998: založení svazů s vlastními logy 1998: založení „Gutes vom Bauernhof“odlišení podniků od obchodů a živností za účelem posílení přímého zemědělského prodeje 2002: jednotná zastřešující značka v jednotlivých spolkových zemích Horní Rakousko, Dolní Rakousko, Burgenland, Štýrsko, Korutansko Vlastník značky: Zemědělská komora Rakousko Celkem ca. 1570 podniků „Dobré ze statku“
31
Nové trendy prodeje potravin v Rakousku růst diskontního prodeje v maloobchodě od roku 2002 přibývá ročně o 9-11% diskontních ploch rostoucí význam privátních značek a ochranných známek získávají pozitivní image, 83% kupujících je akceptuje rychlý vzestup online nakupování, od roku 2003 se tento podíl zvýšil téměř čtyřnásobně. Nyní pořizuje 41% kupujících zboží nebo služby na internetu. Online nakupování potravin činí 11%.
32
Hier finden sie alle Produkte aus Oberösterreich Inhalte Alpines Steinschaf Apfelstrudel, Milchrahmstrudel, Topfenstrudel Augsburger Beugel, pikant und süß Beuschel und andere Innerei-Spezialitäten Bier Blutwurst (Blunzn)
34
Regionální produkce v ČR Tvorba značek zaručujících původ produktu: Klasa - pro kvalitní potraviny z ČR Různé značky pro regionální produkty (Pardubický mls, Chutná hezky jihočesky, Zlatý hrnek Jižní Moravy…) Potřeba unifikace systému udělování regionálních značek a stanovení pravidel pro jejich získání Jednotná pravidla pro novou značku zpracovala Potravinářská komora ČR, Agrární komora ČR a Asociace krajů
35
Loga českých regionálních výrobců:
37
Regionální potraviny do veřejných stravovacích zařízení Zdroj: ČRR
38
Struktura jídelníčků vybraných stravovacích zařízení
39
Podíl regionální produkce ve školním stravování
40
Děkuji za pozornost
41
František Špatný Bílsko 25 387 73 Bavorov Czech Republic Phone: +420 383 391 791 Mobile phone: 420 606 311 258 e-mail: nhcfrantisek@quick.cz nhcfrantisek@quick.cz www.kofa.ecn.cz
42
Podpora a rozvoj místní produkce v Rakousku prof. Ing. Jan Moudrý, CSc., Jihočeská univerzita v Č. Budějovicích, Zemědělská fakulta
43
Biopotraviny ve školním stravování Pouze zhruba 1,5-3% škol v České republice využívá biopotraviny ve významnějším objemu. Výrazně zaostáváme za zeměmi západní Evropy, kde se podíl biopotravin ve školním stravování pohybuje v desítkách procent: ◦ Rakousko 30% (regionálně i více – vídeňské školky 50%) ◦ Německo přes 50% ◦ Švédsko 25% ◦ Dánsko 60%
44
Co potřebujete vědět o trhu? Vyhodnoťte vaši konkurenci. Nastavte cenu svých produktů podle produkce, konkurence a hodnoty. Umístěte váš produkt do správné prodejny Vytvářejte dlouhodobé marketingové vztahy.
45
Proč prodejny nechtějí místní výrobky? Nevyrovnaný sortiment. Stojí více času a peněz. Nedostatečný objem. Riziko práce s nováčkem. Méně spolehlivá nabídka a dodávka. Omezení na centrální dodavatele. Nemají na vás čas.
47
Český trh s bioprodukty 2005: Podíl prodejců na trhu Prodejce podíl v % Supermarkety 57% Menší prodejny potravin 2% Obchody se zdravou výživou a biopotravinami 37% Ostatní (Prodej ze dvora, tržnice, Internet) 4% Celkem 100%
48
Trendy přímého prodeje biopotravin Potřeba změny Přání individuality Odstranění anonymity Potřeba úspory času Pohodlnost Velikost balení Konzumace mimo domov Regionální nabídka Vliv dětí Rozdílné nákupní chování muže a ženy „Mladí senioři“ „Nákup a požitek“ Rostoucí požadavky zákazníků Dodávky domů
49
Přímé distribuční cesty Přímá forma distribuce může být realizována různými způsoby, přičemž příklady distribučních cest mohou být: ◦ Prodej na tržnicích ◦ Zásilkové služby (bio-bedýnky), internetové obchody ◦ Prodej ze dvora ◦ Vlastní sběr ◦ Nákupní společenství
50
Výhody přímé distribuce ◦ vytváření přímé vazby se zákazníky ◦ z dlouhodobého hlediska vybudování loajality zákazníka ◦ možnost prodej lépe organizovat ◦ nesvěřování zodpovědnosti za úspěch a jednání se zákazníkem do cizích rukou ◦ možnost vyššího zisku při udržení relativně nízké ceny ◦ odstranění nákladů a marží vytvářených dalšími články obchodního řetězce ◦ lepší možnost propojení prodeje s nabídkou dalších služeb (agroturistika)
51
Přímý prodej ze dvora a na tržnici (Rakousko 2011)
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.