Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Právo a sociální politika 3. blok. Právo a sociální politika 32 Obsah 3. bloku Předmět konkrétního zájmu byl vymezen v úvodu 2. bloku. Práce Politika.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Právo a sociální politika 3. blok. Právo a sociální politika 32 Obsah 3. bloku Předmět konkrétního zájmu byl vymezen v úvodu 2. bloku. Práce Politika."— Transkript prezentace:

1 Právo a sociální politika 3. blok

2 Právo a sociální politika 32 Obsah 3. bloku Předmět konkrétního zájmu byl vymezen v úvodu 2. bloku. Práce Politika zaměstnanosti Ostatní Sociálně-právní ochrana Bytová politika Sociální prvky ve školství Další Sociální zabezpečení Důchodové a nemocenské pojištění Dávky a služby SP SSP Z něj již probrány první dvě oblasti. Pro 3. blok zůstává oblast, chápaná jako sociální v užším slova smyslu. Oblast sociálního zabezpečení. Dnes důchodové a nemocenské pojištění, systém státní sociální podpory, dávky sociální péče a služby sociální péče (sociální služby).

3 Právo a sociální politika 33 I.Oblast sociálního zabezpečení

4 Právo a sociální politika 34 Sociální zabezpečení Možné pohledy: Soubor institucí, zařízení a opatření, jejíchž prostřednictvím a pomocí se uskutečňuje předcházení, zmírňování a odstraňování následků sociálních událostí občanů. Soubor opatření formujících solidaritu s lidmi, kteří čelí (hrozbě) nedostatku příjmů (z placené práce) nebo se nacházejí v situaci, jež vyžaduje mimořádná opatření nebo mimořádné výdaje. Souhrn právních, finančních a organizačních nástrojů a opatření, jejíchž cílem je kompenzovat nepříznivé finanční a sociální důsledky různých životních okolností a událostí, ohrožujících uznaná sociální práva.

5 Právo a sociální politika 35 Sociální zabezpečení před rokem 1989 Charakteristický pojem – státní paternalismus. Soustava nevyhovovala vývoji ani nebyla připravena řešit důsledky nastoupeného ekonomického vývoje, zejména z následujících důvodů: Systém statický s řadou omezení – důchod vyjádřen pevnými částkami, jejichž zvyšování v souladu s ekonomickým vývojem nebylo zákonem zaručeno. Důsledek: zaostávání vývoje průměrné výše důchodu a vytváření rozdílů mezi důchody vyplácenými v různých obdobích. Neexistence valorizačního mechanizmu – problematická především z hlediska předpokládaného růstu životních nákladů v následujících letech. Oficiální neexistence chudoby – i když ji systém tvořil. Řešení nízkopříjmových skupin náhodné, formou sociálních dávek. Důsledek: vznik řady sociálních dávek pro nepracující i pracující obyvatelstvo, necílených systematicky a ve svém důsledku sociálně nespravedlivých. Soustava nepřipravena na budoucí demografický vývoj, jehož výsledkem bude zvyšující se podíl starých občanů, a tedy i zhoršování poměru počtu občanů pobírajících důchod a počtu výdělečně činných platících příspěvky do systému. Z hlediska legislativy systém dávek nepřehledný (přes 60 typů dávek) a zastaralý. Systém bez prostoru pro možnost zajištění se pro případ sociální události vlastním přičiněním, či pro rozhodování o odchodu do starobního důchodu dle individuálních možností a schopností. Ve výši důchodu nezohledňována celoživotní úroveň pracovních příjmů (zápočet prakticky pouze 5ti posledních let pracovní činnosti byl pro řadu pracovníků nevýhodný). Systém nepočítající se soukromým podnikáním a novými druhy vlastnictví a příjmů obvyklých v tržní ekonomice.

6 Právo a sociální politika 36 Sociální zabezpečení dnes Transformace předešlé formy sociálního zabezpečení na systém sociální ochrany obyvatel. Sociální reforma – počátkem 90. let zahájeny práce na vytvoření tří navazujících relativně samostatných systémů (pilířů): sociálního pojištění, SSP a SP. Dosud nedokončeno. Liší se navzájem ve třech hlavních aspektech – jakou sociální situaci řeší, jakým způsobem jsou dávky v systému financovány a jak je systém organizačně zabezpečen. Obecně větší důraz na vlastní odpovědnost občana. Sociální pojištění – Řešeny sociální situace, na které se může občan předem připravit (pojistit) formou odložení části své dnešní spotřeby. Systémy důchodového pojištění, penzijního připojištění a nemocenského pojištění. Sociální pojištění nejvhodnější formou pro zajištění sociálních potřeb občanů v případech, kdy jde o sociální událost spojenou se ztrátou příjmů z výdělečné činnosti a to v mateřství, ošetřování člena rodiny, nemoci, invaliditě, stáří a ztrátě živitele. Systém financován z pojistného, které platí jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel i OSVČ. SSP – Řešeny sociální situace, kdy je účelné rodinu (především s dětmi) podpořit (narození dítěte, péče rodičů o dítě v ranném stádiu a výchova dítěte po dobu přípravy na povolání). Základních 7 dávek – přídavek na dítě, sociální příplatek, příspěvek na bydlení, rodičovský příspěvek, dávky PP, porodné, pohřebné. SSP financována z daní, tj. ze státního rozpočtu, v rámci nejširší solidarity. SP – Mají se řešit obtížné sociální situace stavu hmotné a sociální nouze, tj. situace, kdy občan není sociálně pojištěn, nesplnil podmínky vzniku na státní zaopatření a není schopen řešit danou situaci sám (s pomocí rodiny). Sociální pomoc má být poskytována v základních formách dávek a služeb SP. SP financována ze státního rozpočtu a rozpočtů krajů a obcí. (Dříve i SPOD).

7 Právo a sociální politika 37 Faktory ovlivňující sociální zabezpečení Každá koncepce sociálního zabezpečení je ovlivněna řadou faktorů které spolu vzájemně souvisejí a mají vliv na formování soustavy. Mezi základní determinanty zejména patří: Ekonomické faktory – Ekonomický růst – vliv na prostředky plynoucí do systému sociálního zabezpečení, na oblast nezaměstnanosti, vzrůst chudoby, životních nákladů a jiných negativních sociálních jevů. Závažné problémy v případě zpomalení či poklesu. Dále schopnost soustavy reagovat na cenovou a mzdovou dynamiku – nutnost valorizace a pravidla jejího uskutečňování. Významný dopad má vývoj nezaměstnanosti – vede především k deficitům v důchodovém a nemocenském pojištění dále vzrůstá počet žadatelů o dávky SP. Proto zvyšování zaměstnanosti z tohoto pohledu ve všech vyspělých státech klíčové. Demografické faktory – Stárnutí obyvatelstva prakticky ovlivňuje všechny sféry národní ekonomiky (výše výdajů na zajištění nákladů na penzijní pojištění, nákladů na SSL a zdravotní péči). Snižování porodnosti. Významný i růst počtu osamělých osob – s vyšším počtem osob v domácnosti – nižší podíl nákladů na domácnost z příjmu na hlavu. Úmrtím jednoho z manželů tyto výhody společného soužití zanikají – ztížená situaci těchto osamělých osob, vyvolává potřebu dalších prostředků. Značný vliv zdravotního stavu obyvatelstva – stálý nárůst chronických a degenerativních onemocnění způsobuje zvýšení invalidizace a úmrtnosti osob, již v produktivním věku – zvyšování počtu invalidních a pozůstalostních důchodů. Značná nemocnost a vysoká úrazovost pracujících vede ke zvyšujícím se výdajům na zabezpečení těchto osob. Ageismus. Společenskopolitické faktory – determinují formování konkrétní soustavy sociálního zabezpečení v dané zemi, stejně silně jako ekonomika. Stále významnější místo patří mezinárodně politickým vlivům – usilování a následný vstup do EU, koordinace volného pohybu pracovních sil, pracovních vztahů, bezpečnost a ochrana zdraví při práci a rovnost příležitostí.

8 Právo a sociální politika 38 II.Institut životního minima

9 Právo a sociální politika 39 Životní minimum Rozumí se jím takový soubor statků a služeb, který umožňuje jedinci, rodině nebo domácnosti uspokojovat potřeby v rozsahu, jaký společnost v dané etapě uznává za minimálně nezbytný. Je společensky uznanou minimální hranicí příjmů, pod níž nastává stav hmotné nouze. Je často definováno jako práh chudoby, kdy občané nacházející se pod ním nemůžou žít způsobem minimálně přijatelným v daném státě. Oficiální ŽM (příjmové minimum, hranice chudoby) jsou centrálními státními orgány stanovená či uznaná příjmová minima a jsou kritériem ochrany proti hmotnému a sociálnímu strádání občanů nouzí. U ŽM uplatňován princip jednotnosti výše částek na území celého státu.

10 Právo a sociální politika 310 Typy právní úpravy ŽM Stanovení obecně závaznými právními předpisy (i ČR). Občan (domácnost) ve stavu hmotné nouze (faktický příjem nižší než oficiální ŽM) podá žádost o peněžní výpomoc příslušnému orgánu veřejné správy. Rozdíl mezi ŽM a faktickým příjmem se poskytuje jako sociální dávka. Finanční prostředky z centrálních rozpočtů. Pověřené státní orgány (ministerstvo, statistický úřad) veřejně vyhlásí hodnoty ŽM. ŽM je pohyblivější, méně očekávatelný vývoj. Mechanismy financování sociální pomoci odvozeny od funkcí, které oficiální hranice v sociální pomoci plní. Způsoby využití různorodé: Využití jako kritéria pro zařazení občanů (domácností) do různě zaměřených programů sociální pomoci. Do určitého konkrétního programu (např. poskytování poukázek na potraviny) jsou zahrnovány domácnosti, jejichž příjem je nižší než oficiální příjmové minimum či jeho násobek. Využití jako horní hranice výše sociální podpory, kterou se řídí orgány veřejné správy.

11 Právo a sociální politika 311 Metody stanovení ŽM Absolutní – stanovení základních životních potřeb a míry, v jaké je nutno tyto potřeby pokrýt. Umožňuje přesněji vystihnout reálné potřeby občanů. Relativní – vychází z minimálního společensky únosného standardu, vyjádřeného určitým podílem z průměrné výše čistého příjmu na pracovníka. (Průměrná mzda, průměrný standard ve společnosti – např. jít do kina). Přihlíží k použitelným společenským zdrojům, je schopna vystihnout citlivěji i hledisko sociální spravedlnosti a únosnosti. Vyšší nebezpečí pasti chudoby. Při stanovení je třeba respektovat to, aby výše ŽM neznehodnocovala principy výkonnosti a zásluhovosti ve společnosti, nepůsobila demotivačně na pracovní výkon a nepodlamovala snahu setrvat na trhu práce – past chudoby (sociální dávky /případně kombinované s neformálními příjmy, často z šedé ekonomiky/ považuje občan za výhodnější a pohodlnější než usilování o pracovní příjem, který se zdá málo přínosný s ohledem na ztrátu dávek, vyšší zdanění, nutnost vynaložit úsilí atd.). Neúměrně vyčerpává státní pokladnu. ŽM se odvíjí se od tzv. spotřebního koše: 30 % potraviny, nápoje, tabák, 9 odívání, 21 bydlení, 6,4 zařízení a provoz domácnosti, dále zdravotnictví, doprava, volný čas, vzdělávání, veřejné stravování a ubytovací služby, ostatní zboží a služby. V ŽM zastoupeny všechny potřeby v minimálním rozsahu. Na MPSV ČR celé oddělení, které se zabývá ŽM a příjmovou politikou.

12 Právo a sociální politika 312 Úrovně a funkce ŽM Existenční minimum – souhrn statků a služeb, bez jejichž uspokojení by došlo k ohrožení života a zdraví občana. Dle mezinárodních doporučení a ekonomických možností státu se navrhuje považovat za ně zhruba polovinu celkového průměrného čistého příjmu na osobu. Sociální minimum – představuje dolní hranici pásma všeobecně přijatého životního standardu, tedy uspokojování všech životních potřeb na minimální společensky přijatelné úrovni. Ve vyspělých státech se doporučuje považovat za ně zhruba dvě třetiny celkového průměrného příjmu na osobu. Úroveň částek oficiálního ŽM v ČR umožňuje krýt rozsah a kvalitu životního standardu v pásmu mezi existenčním a sociálním minimem. Funkce ŽM jsou: Primární – v systému SP – zajistit dočasnou ochranu před hmotnou a sociální nouzí. společensky uznaná hranice příjmu občana (domácnosti) umožňuje zabezpečit souhrn statků a služeb k dočasnému uspokojování základních potřeb na velmi skromné úrovni. Tato úroveň je považována za nezbytnou pro zařazení do normálního života – vytváří ochranu před dočasnou příjmovou nedostatečností na spodní hranici ještě přijatelné chudoby. Sekundární – v systému SSP – kritérium pro adresné poskytování dávek. Část dávek SSP je poskytována v závislosti na poměru příjmu občana (domácnosti) a odpovídající výše ŽM. Na poměru závisí jak vznik nároku na dávku, tak její výše.

13 Právo a sociální politika 313 Konstrukce ŽM Založena na skladebném principu, má 2 složky: K zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb (výživa, ošacení, obuv, ostatní průmyslové výrobky pro krátkodobé užití, služby a osobní rozvoj (informace, vzdělání)). Stanovené částky diferencovány v pěti úrovních (4 podle věku nezaopatřených dětí a pátá pro ostatní občany). K zajištění nezbytných nákladů na domácnost (společné potřeby) – (náklady na bydlení, na zařízení, provoz domácnosti, ne nákup a obnova předmětů střednědobé a dlouhodobé spotřeby, dočasně odložitelné věci). Za ŽM občana (domácnosti), se považuje úhrn částek k zajištění výživy a ostatních základních potřeb a k zajištění nezbytných nákladů na domácnost. ŽM dále využíváno v systému HZ uchazečů o zaměstnání, pro zvýšení důchodu při bezmocnosti, v soudní praxi – stanovení alimentačních povinností, u nezdanitelné úrovně příjmů (Švédsko), v praxi peněžních institucí jako kritérium poskytování hypotečních úvěrů …, využívají je i nadace, občanská sdružení atd. při charitativní činnosti jako kritéria příjmové přiměřenosti. Do budoucna možné i jednosložkové ŽM.

14 Právo a sociální politika 314 III. Sociální pojištění

15 Právo a sociální politika Důchodové pojištění Povinné základní důchodové pojištění. Univerzální systém, organizační a administrativní odchylky pro tzv. silové resorty (vojáci, policisté, celníci, hasiči). Důchod ze základního důchodového pojištění pobírá více než 99 % obyvatel v důchodovém věku. Doplňkové, příspěvkově definované, kapitálově financované penzijní připojištění se státním příspěvkem (dle EU třetí pilíř důchodového systému). Jeho součástí i produkty komerčních pojišťoven – zejména životního pojištění. Důchody z tohoto pilíře se v ČR zatím podílejí na příjmech důchodců zanedbatelnou měrou. V EU obvyklý druhý pilíř (zaměstnavatelské penzijní systémy) v českém systému neexistuje. Základní důchodové pojištění založeno na těchto principech: sociální solidarita, průběžné financování, při splnění stanovených podmínek je systém povinný pro všechny ekonomicky aktivní osoby, systém poskytuje náhradu příjmu v případě stáří (starobní důchod), invalidity (plný nebo částečný ID) a úmrtí živitele (vdovský, vdovecký a sirotčí důchod), systém je dávkově definovaný – konstrukce výpočtu důchodů je dvousložková: první složku tvoří základní výměra jednotná pro všechny druhy důchodů, druhou složku tvoří diferencovaná procentní výměra, systém je jednotný (s určitou odchylkou pro OSVČ) a dynamický (řada prvků konstrukce důchodu se každoročně upravuje (ekonomický vývoj), s důchodem z praktických důvodů i vyplácení zvýšení důchodu pro bezmocnost.

16 Právo a sociální politika 316 Důchod starobní Podle předpisů platných před 1. lednem 1996 věková hranice pro nárok na starobní důchod u mužů 60 let, u žen 53 let až 57 let podle počtu vychovaných dětí. Zákon o důchodovém pojištění zavedl postupné zvyšování důchodového věku. Normální starobní důchod Podmínky nároku – doba pojištění nejméně 25 let a dosažení důchodového věku, nebo 15 let a dosažení 65 let věku. Výše důchodu ze základní a procentní výměry (úměrná celým rokům doby pojištění). Do doby pojištění částečně i tzv. náhradní doba pojištění (studium, evidence u ÚP s HZ, výkon CS, pobírání plného ID, doba zařazení osob se ZP do teoretické a praktické přípravy pro zaměstnání, výkon základní vojenské služby, péče o dítě do dosažení stanoveného věku, péče o bezmocnou osobu). Předčasný dočasně krácený starobní důchod – Zvláštní podmínky nároku. Výše jako u normálního starobního důchodu s krácením. Po dosažení důchodového věku vzniká nárok na normální (nekrácený) starobní důchod. Předčasný trvale krácený starobní důchod – Podmínka nároku –doba pojištění nejméně 25 let a do důchodového věku chybí nejvýše tři roky. Přiznání důchodu vylučuje nárok na normální starobní důchod. Výše jako u předčasného dočasně kráceného starobního důchodu, jiné krácení.

17 Právo a sociální politika 317 Důchod invalidní – plný a částečný Pojištěnec je plně /částečně/ invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla jeho schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 % /33 %/, nebo je schopen pro zdravotní postižení soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek /ztěžuje mu obecné životní podmínky/. Podmínkou nároku na ID je že se pojištěnec stal invalidním a získal potřebnou dobu pojištění nebo plně invalidním následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání). Potřebná doba pojištění pro nárok na ID je odstupňována podle věku pojištěnce (nejvýš 5 let). Výše důchodu ze základní a procentní výměry (úměrná celým rokům doby pojištění). Do doby pojištění i tzv. dopočtená doba a tzv. náhradní doba pojištění (jako u starobního důchodu). Mimořádně řešeny osoby s trvalým pobytem v ČR, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nemohly být účastny pojištění po potřebnou dobu a jejichž plná invalidita vznikla před dosažením 18 let věku.

18 Právo a sociální politika 318 Důchody pozůstalostní Vdovský a vdovecký Vdova má nárok na vdovský důchod po zemřelém manželovi který byl poživatelem starobního, plného či částečného ID, nebo který splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný ID či nároku na starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání). Vdovský důchod náleží po dobu 1 roku od smrti manžela (po uplynutí za splnění jistých podmínek). Vdovec má nárok na vdovecký důchod za stejných podmínek jako vdova na vdovský důchod. Sirotčí Nárok na sirotčí důchod má nezaopatřené dítě, zemřel-li rodič (osvojitel), nebo osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, jestliže rodič (osvojitel) byli poživateli starobního, plného či částečného ID nebo ke dni smrti splnili podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný ID či nároku na starobní důchod anebo zemřeli následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání). Oboustranně osiřelé dítě má nárok na sirotčí důchod po každém z rodičů (ne po pěstounovi či jeho manželovi). Nárok zaniká osvojením. Dojde-li ke zrušení osvojení, vzniká nárok znovu. Výše důchodu se skládá ze základní a procentní výměry.

19 Právo a sociální politika 319 Žádosti o důchod Žádosti o přiznání důchodu sepisují organizace a OSSZ na předepsaných tiskopisech. Žádost o důchod podávají: zaměstnanci v pracovním poměru u zaměstnavatele (pokud ten neprovádí nemocenské pojištění zaměstnanců u OSSZ), členové družstva, kteří vykonávají pro družstvo práci, za niž jsou jím odměňováni, u družstva, dále speciální případy, ostatní občané u příslušné OSSZ. Za občany, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou sami podat žádost o důchod, mohou s jejich souhlasem a na základě potvrzení lékaře o zdravotním stavu podat žádost jejich rodinní příslušníci. Za tyto občany, kteří nemají rodinné příslušníky, může žádost podat na základě plné moci jiný občan. Příslušná organizace, popř. OSSZ, nesmí sepsání žádosti odmítnout. Organizace předkládá žádost do 8 dnů ode dne sepsání OSSZ příslušné podle místa trvalého pobytu žadatele. O nároku na důchod (i zvýšení důchodu pro bezmocnost), jeho výši a výplatě rozhoduje ČSSZ s výjimkou případů příslušníků ozbrojených sil a sborů.

20 Právo a sociální politika Nemocenské pojištění Druhy: Nemocenské (vč OSVČ). Podpora při ošetřování člena rodiny. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (rozdíl mezi příjmem před a po převedení na jinou práci). Peněžitá pomoc v mateřství (vč OSVČ). Dávky se poskytují za kalendářní dny: Nemocenské nejdéle 1 rok od počátku PN, ne však déle než do skončení PN či uznání plné nebo částečné invalidity. Podpora při ošetřování člena rodiny nejvýše prvních 9 (popř. 16) kalendářních dnů zaměstnanci, který má v péči dítě do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý. Peněžitá pomoc v mateřství max. 28 (popř. 37) týdnů v případě žen, které porodily více dětí současně a starají se aspoň o dvě z nich, nebo jde o ženy osamělé atd. Max. 22 (popř.) 31 týdnů, nejdéle však do osmi měsíců věku dítěte, při převzetí dítěte do trvalé péče atd. Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství nejdéle do nástupu ženy na MD a po ukončení MD nejdéle do konce devátého měsíce po porodu.

21 Právo a sociální politika 321 Nemocenské pojištění – nárok Nárok se uplatňuje zpravidla předložením předepsaného tiskopisu, který vystavuje příslušný lékař. Žádost podávají zaměstnanci u svého zaměstnavatele, osoby samostatně výdělečně činné u příslušné OSSZ. Nárok na dávky má i zaměstnanec, kterému skončil pracovní poměr, v tzv. ochranné lhůtě. Ochranná lhůta činí 42 dnů od skončení zaměstnání; jestliže však zaměstnanec byl naposledy zaměstnán po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik dnů byl naposledy zaměstnán. U žen, jejichž zaměstnání skončilo v době těhotenství, činí ochranná lhůta vždy šest měsíců. To platí obdobně i pro OSVČ.

22 Právo a sociální politika Organizační řešení systému MPSV ČR Česká správa sociálního zabezpečení Okresní správy sociálního zabezpečení Posudková činnost

23 Právo a sociální politika 323 IV. Státní sociální podpora

24 Právo a sociální politika 324 SSP Nový systém vytvořený po roce 1989 (systém, legislativa, instituce). Zákon o SSP přinesl: Sjednocení dávek SSP do jednoho komplexu a nové definování dávek, které byly součástí jiných systémů, např. nemocenského pojištění, SP. Koncipování jednotlivých dávek jako uceleného systému, který je plně variabilní a parametrický a umožňuje reagovat na vývoj makro veličin i životních a sociálních podmínek rodin. Zavedení nových dávek, reagujících na dosud neřešené či nově vzniklé sociální situace. Zásadní změnu koncepci dosavadních peněžitých dávek rodinám. Konstrukce dávek SSP odvozena od ŽM. ŽM poskytuje možnost použití pro: stanovení hranice příjmu, do kterého bude dávka vyplácena, určení výše vyplácených dávek. Příjmová situace konkrétní domácnosti, je posuzována ve vztahu k jejímu ŽM. S rostoucím příjmem se rozsah a úroveň celkové podpory snižuje. Systém se zaměřuje i na rodiny s příjmy nad úrovní ŽM, ale pod stanoveným násobkem ŽM. Výše jednotlivých dávek a funkce systému je závislá na výši ŽM a zvolených koeficientech. Princip participace v SSP Stát přispívá rodinám v případě uznané sociální situace, na jejíž řešení vlastními silami nestačí Princip solidarity v SSP Od bezdětných k rodinám s dětmi – horizontální solidarita (dle určitého klíče přispívá určitá kategorie osob), např. zdraví – nemocní. Univerzální dávky – netestované příjmem (rodičovský příspěvek, zaopatřovací dávky, dávky PP, porodné, pohřebné). Od vysokopříjmových k nízkopříjmovým – vertikální solidarita (na základě testování příjmů domácností). Adresné dávky, závislé na příjmu (PnD, sociální příplatek, příspěvek na bydlení).

25 Právo a sociální politika 325 SSP – základní charakteristiky nárok na dávky má pouze občan a s ním společně posuzované osoby trvalým pobytem na území ČR o dávkách rozhodují orgány SSP a také je vyplácejí (ne do ciziny) netestuje se majetek, ale pouze příjem základním stavebním kamenem je ŽM (v násobcích ŽM výše dávek, ŽM udává max. hranici příjmů) rodina může pobírat více dávek souběžně (skladebnost) o dávky je nutno požádat písemně na tiskopisech MPSV ČR pokud není oprávněná osoba způsobilá k právním úkonům, jednají za ni její zákonní zástupci nárok na dávku a její výplatu vzniká dnem splnění všech podmínek podmínkou nároku na výplatu dávky písemný souhlas oprávněné osoby (a osob společně posuzovaných) nedosahují-li dávky za kalendářní měsíc 50 Kč, náleží v této částce orgán SSP má právo přezkoumat správnost a úplnost podkladů od právnických a fyzických osob v případě, kdy orgán SSP nevydává o dávce rozhodnutí, je povinen žadateli doručit písemně oznámení proti uvedenému postupu lze uplatnit písemně námitky, orgán, který dávku přiznal, pak vydá rozhodnutí zánik nároku na výplatu dávky – uplynutím 3 měsíců ode dne, za který dávky náleží, u dávek jednorázových uplynutím 1 roku ode dne, za který dávka náleží

26 Právo a sociální politika 326 SSP – PnD, RP, sociální příplatek PnD – základní dlouhodobá dávka poskytovaná rodinám s dětmi. Nárok rodiny s příjmem do trojnásobku částky ŽM. Poskytování ve třech úrovních (závisí na příjmu rodiny za předchozí kalendářní rok). RP – nárok má rodič, jestliže po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě do 4 let věku (do 7 let, je-li dlouhodobě ZP). Podmínky – dítě nenavštěvuje jesle, MŠ apod. déle než 5 kalendářních dnů; jsou-li závažné zdravotní důvody lze 4 hodiny denně. Příjmy rodiče nejsou sledovány. Rodič může při nároku na výplatu RP zlepšovat sociální situaci rodiny výdělečnou činností, ale musí v této době zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou. Sociální příplatek – cílem je pomáhat rodinám s nízkými příjmy krýt náklady spojené se zabezpečováním jejich potřeb. Nárok na příplatek vázán na péči o nezaopatřené dítě a na stanovenou hranici příjmů v rodině v předchozím kalendářním čtvrtletí. Se zvyšujícím se příjmem rodiny se příplatek postupně snižuje.

27 Právo a sociální politika 327 SSP – příspěvek na bydlení, porodné, pohřebné Příspěvek na bydlení – přispívá na náklady na bydlení rodinám a jednotlivcům s nízkými příjmy. Nárok má vlastník či nájemce bytu přihlášený v bytě k trvalému pobytu, jestliže příjem osob v bytě trvale hlášených byl v uplynulém kalendářním čtvrtletí nižší než násobek jejich ŽM. Příspěvek se poskytuje bez ohledu na to, v jakém bytě oprávněná osoba bydlí (obecní, družstevní, v soukromém vlastnictví či ve vlastním domě) a jaké jsou skutečné náklady na bydlení. Porodné – matce se jím jednorázově přispívá na náklady, související s narozením dítěte. Jestliže žena, která dítě porodila, zemřela a porodné jí (jiné osobě) nebylo vyplaceno, má na něj nárok otec dítěte. Nárok má i osoba, která převzala dítě mladší jednoho roku do trvalé péče nahrazující péči rodičů. Odstupňování dle počtu narozených dětí. Pohřebné – výše stanovena pevnou částkou. Nárok má osoba, jež vypravila pohřeb osobě, která měla ke dni úmrtí trvalý pobyt na území ČR, či byl-li pohřeb vypraven v ČR.

28 Právo a sociální politika 328 SSP – dávky pěstounské péče Příspěvek na úhradu potřeb dítěte – nárok má dítě svěřené do PP a po jejím skončení (po 18. roce věku) nejdéle do 26 let, zůstane-li dítě nezaopatřené a ve společné domácnosti s bývalým pěstounem. Odměna pěstouna – projev určitého společenského uznání osoby pečující o cizí dítě v PP. Výše se zvyšuje za každé svěřené dítě a při ZP dítěte. Příspěvek pří převzetí dítěte – přispění na nákup potřebných věcí pro dítě, přicházející do NRP. Příspěvek na zakoupení motorového vozidla – pěstounovi, který má v PP min. 4 děti. Podmínkou dále, že vozidlo se nesmí používat pro výdělečnou činnost. (70 % pořizovací ceny vozidla, resp. ceny opravy vozidla, nejvýše Kč.) Příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc – nárok má nezaopatřené dítě svěřené do péče zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Příspěvek na kalendářní měsíc.

29 Právo a sociální politika 329 Organizační řešení systému MPSV ČR Krajské úřady Úřady práce Kontaktní místa Žádosti o poskytování dávek SSP vyřizují kontaktní místa příslušných ÚP podle místa trvalého pobytu osoby, která má na dávku nárok, tj. oprávněné osoby. Žádosti o dávky se podávají na tiskopisech předepsaných MPSV ČR. Odvolacími orgány jsou KÚ.

30 Právo a sociální politika 330 V. Dávky sociální péče

31 Právo a sociální politika 331 Možné základní členění DSP Peněžité nebo věcné. Jednorázové nebo opakované (měsíčně se opakující). Dobrovolné (fakultativní) nebo nárokové. Do životního minima či jiné. Pro rodiny s dětmi, pro staré občany, pro občany zdravotně postižené, pro občany společensky nepřizpůsobené. Rozhodují obecní úřady, PObÚ a obecní úřady ORP. Odvolacím orgánem KÚ.

32 Právo a sociální politika 332 DSP z důvodu sociální potřebnosti Jednorázové nebo opakující se (peněžité nebo věcné) dávky určené k zabezpečení základních životních potřeb. Poskytovány pokud čisté peněžní příjmy občana, resp. domácnosti (společně posuzovaných osob) nedosahují ŽM a není možné je zvýšit vzhledem k věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním. Doplňují nedostatečný příjem domácnosti zpravidla do výše jejího ŽM, a to na základě individuálního posouzení sociální a ekonomické situace (vč. majetkových poměrů). Mohou však být poskytovány i pod nebo nad úrovní ŽM, pokud jsou např. prokázány odůvodněně vyšší základní životní potřeby (např. lékařsky doporučené dietní stravování, vyšší náklady na bydlení).

33 Právo a sociální politika 333 DSP pro rodiny s dětmi Příspěvek (opakovaný) na výživu dítěte – nárok má nezaopatřené dítě (sociálně potřebné) vůči němuž povinná osoba nežijící s dítětem v domácnosti neplní vyživovací povinnost, stanovenou jí rozhodnutím soudu. Dávky (nenárokové) rodičům nezaopatřených dětí, těhotným ženám a nezaopatřeným dětem k uhrazení jednorázových mimořádných výdajů na jejichž úhradu nemají dostatečné prostředky. Příspěvek (nenárokový) při uzavření manželství – při uzavření manželství na hrazení výdajů na vybavení domácnosti dítěte, jež bylo v PP. Příspěvek (nenárokový) na pořízení základního vybavení dítěte před jeho převzetím do PP – občanům, kteří se ujali dítěte se souhlasem příslušných orgánů v době předcházející rozhodnutí soudu o svěření dítěte do jejich PP. Poskytnutí dávky nevylučuje poskytnutí příspěvku při převzetí dítěte. Příspěvek (opakovaný nenárokový) na úhradu za užívání bytu nezaopatřeného osiřelého dítěte – k úhradě za užívání bytu osiřelým nezaopatřeným dítětem. Podmínkou přechod nájmu bytu na dítě žijící v NRP nebo zletilé nezaopatřené osiřelé dítě připravující se na povolání a nepostačující vlastní příjem dítěte. Příspěvek (nenárokový) na rekreaci dětí důchodce.

34 Právo a sociální politika 334 Příspěvek při péči o osobu blízkou Občanovi pečujícímu osobně, celodenně a řádně o blízkou osobu, která je převážně nebo úplně bezmocná, nebo starší 80 let a částečně bezmocná. V případě péče o jinou než blízkou osobu musí být splněna podmínka společné domácnosti. Rodiči, prarodiči, popř. jinému občanovi, který převzal dítě do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, který pečuje o nezletilé dítě starší jednoho roku, které je podle zvláštního právního předpisu dlouhodobě TZP vyžadující mimořádnou péči.

35 Právo a sociální politika 335 DSP pro staré občany Jednorázové dávky občanům v ÚSP, psychiatrické léčebně či LDN na úhradu závazků krátkodobé povahy. Příspěvek na rekreaci a lázeňskou péči nepracujícím důchodcům (hradí-li si sami poukazy). Příspěvek na výdaje spojené s dopravou hromadnými dopravními prostředky sociálně potřebným účastníkům rekreace a lázeňské péče. Jednorázové dávky sociálně potřebným občanům na úhradu mimořádných nutných výdajů, které nemohou uhradit ze svých běžných příjmů. Věcné jednorázové dávky sociálně potřebným občanům na jejich běžné životní potřeby, které si pro svůj zdravotní stav, věk nebo osamělost nemohou zabezpečit sami. Příspěvek na zřízení telefonní účastnické stanice sociálně potřebným občanům, kteří jsou poživateli zvýšení důchodu pro bezmocnost. Příspěvek na změnu připojení telefonní účastnické stanice sociálně potřebným občanům, kteří jsou poživateli zvýšení důchodu pro bezmocnost. Opakující se příspěvek na společné stravování – sociálně potřebným starým občanům. Opakující se příspěvek na zvýšené životní náklady občanů, trvale používajících ortopedické, kompenzační či jiné pomůcky, pokud jim vznikají v souvislosti s používáním zvýšené výdaje. Opakující se příspěvek na provoz telefonní účastnické stanice (starší 70 let žijící osaměle).

36 Právo a sociální politika 336 DSP pro TZP občany Nenárokový příspěvek na úpravu bytu k odstranění bariér v rámci bytu. Nenárokový příspěvek na individuální dopravu TZP občanům i rodičům nezaopatřených dětí, kteří nevlastní MV nebo nejsou dopravováni vozidlem, na které je přiznán příspěvek na provoz MV. Nenárokový příspěvek na zakoupení MV TZP občanům i rodičům nezaopatřených dětí. Nenárokový příspěvek na celkovou opravu MV TZP občanům i rodičům nezaopatřených dětí. Nenárokový příspěvek na zvláštní úpravu MV TZP občanům, kteří sami řídí MV a s ohledem na své postižení úpravu vozidla potřebují. Nenárokový jednorázový příspěvek na provoz MV. Opakující se nárokový příspěvek na úhradu za užívání bezbariérového bytu TZP občanům, kteří obývají byt s charakterem bytu zvláštního určení. Opakující se nenárokový příspěvek na zvýšené životní náklady občanům trvale používajícím ortopedické, kompenzační či jiné pomůcky, vznikají-li jim v souvislosti s tím zvýšené výdaje. Příspěvek na zvýšené životní náklady úplně či prakticky nevidomým občanům, kteří jsou soustavně pracovně činní nebo se připravují na pracovní uplatnění soustavným výcvikem či studiem. Příspěvek na provoz telefonní účastnické stanice sociálně potřebným TZP občanům. Příspěvek na úhradu za užívání garáže občanům s těžkými vadami nosného nebo pohybového ústrojí, kteří obývají byt s charakterem bytu zvláštního určení. Příspěvek úplně či prakticky nevidomým občanům na krmivo pro vodícího psa (ve vlastnictví).

37 Právo a sociální politika 337 Ještě DSP pro TZP občany Mimořádné výhody pro občany se zdravotním postižením – TZP občanům, s podstatně omezenou pohybovou či orientační schopností, 3 stupně – TP, ZTP a ZTP/P. Prokazují se průkazem mimořádných výhod. Bezúročné půjčky – TZP občanům v nepříznivé životní situaci, již mohou pomocí půjčky překonat, a nemohou půjčku získat jiným způsobem. V kompetenci ORP, poskytovaný z finančních prostředků obce. Nenárokový příspěvek na výdaje spojené s dopravou hromadnými dopravními prostředky sociálně potřebným účastníkům rekreace a lázeňské péče. Nenárokové příspěvky na opatření zvláštních pomůcek TZP občanům k odstranění, zmírnění nebo překonání následků jejich postižení. Nenárokový příspěvek na úhradu výdajů spojených s výcvikem a odevzdáním vodícího psa úplně či prakticky nevidomým občanům. Nenárokový příspěvek na zřízení a na změnu telefonní účastnické stanice sociálně potřebným občanům, kterým byly poskytnuty mimořádné výhody III. stupně Nenárokové peněžité dávky občanům umístěným v ÚSP, psychiatrické léčebně nebo LDN, na úhradu závazků krátkodobé povahy. Nenárokový příspěvek při odchodu ze zařízení svěřencům ústavů pro postiženou mládež, a občany se změněnou pracovní schopností, kteří absolvovali přípravu na pracovní uplatnění. Nenárokové dávky občanům, kteří jsou sociálně potřební, na úhradu mimořádných nutných výdajů, které nemohou uhradit ze svých běžných příjmů. Nenárokové věcné dávky občanům, kteří jsou sociálně potřební, k uspokojování jejich běžných životních potřeb, které si občané pro svůj zdravotní stav, věk nebo osamělost nemohou zabezpečit sami. Nenárokový příspěvek na společné stravování. Příspěvek (nenárokový) na rekreaci a lázeňskou péči nepracujícím důchodcům (hradí-li poukazy sami).

38 Právo a sociální politika 338 DSP ve zvláštních případech Nenárokové dávky občanům, kteří potřebují zvláštní pomoc Jednorázové i opakované dávky občanům, kteří se přechodně ocitli v mimořádně obtížných poměrech nebo v nich žijí, k překonání nepříznivých životních situací (získání zaměstnání, zvyšování kultury bydlení, péči o výchovu a vzdělání dětí, využívání volného času a kulturní rozvoj). Jednorázová dávka občanům, kteří se přechodně ocitli v mimořádně obtížných poměrech z důvodů živelní pohromy či požáru, k okamžité pomoci k překonání následků těchto událostí. Nenárokové dávky občanům společensky nepřizpůsobeným Dávky k zabezpečení jejich životních potřeb při splnění podmínky sociální potřebnosti, určené jako první pomoc občanům propuštěným z výkonu trestu odnětí svobody, občanům, proti nimž je vedeno trestní řízení, popřípadě jimž byl výkon trestu odnětí svobody odložen, občanům závislým na alkoholu a drogách, občanům žijícím nedůstojným způsobem života a občanům propuštěným ze školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy. Bezúročné půjčky občanům, kteří jsou v nepříznivé životní situaci. Jednorázová a opakující se nenároková peněžitá dávka sociálně potřebným občanům, jimž je poskytována sociální péče ve zdravotnickém zařízení, určená k úhradě základních osobních potřeb. Jednorázový příspěvek poskytovaný obcí občanům, kteří se ocitli v mimořádně nepříznivých sociálních podmínkách (obec v samostatné působnosti).

39 Právo a sociální politika 339 VI. Služby sociální péče (sociální služby)

40 Právo a sociální politika 340 Dosavadní vývoj Do roku 1989: Státní monopol, nežádoucí angažovanost jednotlivých občanů, neexistence subjektů typu nestátních neziskových organizací (Charity, Diakonie apod.). Zastaralé typy služeb, nedostatečná kvalita, převaha nabídky služeb ústavních nad terénními. Po roce 1989: Postupný přesun těžiště zajišťování od státu na obce, kraje, nestátní neziskové organizace i soukromé osoby. Vzhledem k legislativnímu nedořešení tato oblast stále ve stavu provizoria. Očekáváno schválení zákona o sociálních službách.

41 Právo a sociální politika 341 Základní zakotvení, stav Základní obecné právní předpisy (zákon o sociálním zabezpečení, působnostní zákon a prováděcí vyhláška k těmto dvěma zákonům). Stát – legislativa, finanční prostředky, v minimálním rozsahu zřizovatel (specializovaná zařízení) Kraje – metodika, kontrola, zřizování. Obce – plánování, zřizování. NNO – plánování, zřizování. Soukromé osoby – výjimečně.

42 Právo a sociální politika 342 Vyhláška – rodiny s dětmi Poradenská a výchovná péče Výchova k partnerským vztahům a rodinnému životu; spolupráce s NNO. Zejména prostřednictvím manželských a předmanželských poraden (manželství ohrožená rozvratem, úprava vzájemných vztahů rozvedených rodičů a dětí, péče rodičů o děti ZP, mezigenerační vztahy v rodinách, nezaměstnaní občané). V rámci toho i přednášky a kursy pro dospívající mládež a dospělé (život v rodině a společnosti). Obce v součinnosti se státními orgány, školami, zdravotnickými zařízeními a NNO vyhledávají rodiny s nezaopatřenými dětmi a osamělé těhotné ženy žijící v nepříznivých životních poměrech, jež nemohou překonat bez pomoci společnosti (rodiny s větším počtem dětí, s TZP členy, neúplné, ohrožené a narušené rozvratem). Obce působí k odstranění příčin a důsledků nepříznivých životních poměrů rodin poskytováním dávek a služeb SP. Pečovatelská služba Jestliže rodiče (osoby odpovědné za výchovu) nemohou zabezpečit péči o děti pro vážné překážky (nemoc, rekonvalescence, lázeňská léčba, úmrtí, náhlé odloučení jednoho nebo obou rodičů, porod, šestinedělí při péči o tři a více dětí předškolního věku, ve výjimečných případech nástup do práce osamělého rodiče, trvalé TZP rodičů). PS se poskytuje v bytě rodičů nebo v bytě pracovníka PS nebo ve stanici PS pro děti. PS se poskytne vždy když se současně narodily tři nebo více dětí nebo v rozmezí dvou let opakovaně současně dvě děti. PS se poskytne i rodinám, ve kterých se trvale pečuje o dítě, které je dlouhodobě TZP a vyžaduje mimořádnou péči. PS se poskytuje se za úhradu podle přílohy vyhlášky; nezbytné životní potřeby – bezplatně.

43 Právo a sociální politika 343 Vyhláška – občané staří a TZP Obce v součinnosti zejména se zdravotnickými zařízeními vyhledávají TZP občany a staré občany žijící v nepříznivých podmínkách, které nemohou sami překonat. PS se poskytuje TZP a starým občanům, kteří nejsou schopni si sami obstarat nutné práce v domácnosti a další životní potřeby nebo kteří pro nepříznivý zdravotní stav potřebují ošetření jinou osobou nebo další osobní péči, pokud jim potřebnou péči nemohou poskytovat rodinní příslušníci. PS se poskytuje občanům v jejich domácnostech včetně domácnosti v DPS, v zařízeních PS, v domácnostech dobrovolných pracovníků PS, popř. i mimo domácnosti a zařízení. PS se poskytuje za plnou nebo částečnou úhradu podle přílohy vyhlášky, s přihlédnutím k věku, zdravotnímu stavu, příjmu a majetkovým poměrům občana a jeho rodinných příslušníků. Úkony PS, kterými jsou zabezpečovány nezbytné životní potřeby, se poskytují bezplatně. PS se poskytuje bezplatně sociálně potřebným občanům, účastníkům odboje a pozůstalým manželům (manželkám) po účastnících odboje starším 70 let.

44 Právo a sociální politika 344 Vyhláška – zvláštní pomoc PObÚ pomáhají občanům, kteří se přechodně ocitli v mimořádně obtížných poměrech či v nich žijí, k překonání nepříznivých životních situací (zejména získání zaměstnání, zvyšování kultury bydlení, péče o výchovu a vzdělávání dětí, využívání volného času a kulturní rozvoj). SP zahrnuje zejména pomoc občanům propuštěným z výkonu trestu, občanům, proti nimž je vedeno trestní řízení, (výkon trestu podmíněně odložen), a kteří ji potřebují k překonání nepříznivých sociálních dopadů, občanům závislým na alkoholu či jiných toxikomaniích, kteří SP potřebují v řešení sociálních situací, občanům žijícím nedůstojným způsobem života, občanům propuštěným ze školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy po dosažení zletilosti. Občanům společensky nepřizpůsobeným se poskytuje sociální poradenská péče k překonání obtížných životních poměrů a pomáhají se jim řešit sociální důsledky jejich společenské nepřizpůsobenosti. Občanům společensky nepřizpůsobeným, kteří jsou ve výkonu trestu odnětí svobody a nejsou schopni práce pro stáří nebo invaliditu nebo jsou občany se změněnou pracovní schopností, se zabezpečuje již před propuštěním na základě hlášení příslušného nápravně výchovného ústavu přiznání dávek nebo služeb SP. Občanům starým nebo pro svůj zdravotní stav vyžadujícím soustavnou péči, pokud nemají příbuzné, kteří se o ně postarají, se zabezpečuje přijetí do ÚSP přímo z výkonu trestu odnětí svobody. Při výkonu péče o společensky nepřizpůsobené občany spolupracují obce s orgány činnými v trestním řízení s dalšími státními orgány, s nápravně výchovnými ústavy, zdravotnickými zařízeními, NNO.

45 Právo a sociální politika 345 Vyhláška – PS Poskytování PS se zajišťuje též prostřednictvím dobrovolných pracovníků PS. Poskytuje-li se PS za úhradu, použije se k úhradě především zvýšení důchodu pro bezmocnost. Pomoc a ošetření, které poskytují potřebnému občanovi jeho manžel (manželka, druh, družka), rodiče, syn, dcera a u PS pro rodiny s dětmi prarodiče dětí, nelze považovat za PS. Dobrovolným pracovníkům PS se poskytuje odměna za kalendářní měsíc až do výše minimální mzdy pro zaměstnance odměňované měsíční mzdou s přihlédnutím ke kvalitě, počtu a náročnosti poskytovaných úkonů PS.

46 Právo a sociální politika 346 Vyhláška – ÚSP ÚSP zejména pro: mládež tělesně (s přidruženým mentálním postižením, s více vadami) a mentálně postiženou, dospělé tělesně (s přidruženým mentálním postižením, s více vadami), smyslově a mentálně postižené, chronické alkoholiky a toxikomany, chronické psychotiky a psychopaty, DD, DPD. DD pro staré občany v důchodovém věku kteří pro trvalé změny zdravotního stavu potřebují komplexní péči, jež jim nemůže být zajištěna rodinou ani PS či jinými službami SP (či jiné vážné důvody). Nemohou být přijati občané, jejichž zdravotní stav vyžaduje léčení a ošetřování v lůžkovém zdravotnickém zařízení. DPD pro staré občany v důchodovém věku a občany plně invalidní a jejichž celkový zdravotní stav je takový, že nepotřebují komplexní péči, za předpokladu, že jim budou poskytnuty služby potřebné vzhledem k jejich věku a zdravotnímu stavu. Zdravotní stav a věk jim tedy umožňuje vést poměrně samostatný život ve vhodných podmínkách (ubytování a základní péče; podle možností a požadavků i další placené služby, vytvářeny podmínky pro rozvoj kulturního a společenského života a zájmové činnosti). Denní, týdenní, celoroční, přechodný pobyt (občan, jenž jinak pečuje, nemůže – na 3 měsíce). Zdravotní postižení podmiňující a vylučující přijetí v příloze vyhlášky. Jen s žádostí (zákonný zástupce). Pokud žadatel splňuje podmínky pro přijetí a ve vhodném ústavu je volné místo, rozhodne se o přijetí, jinak o zařazení žádosti do pořadníku čekatelů. Pořadník čekatelů se sestavuje podle naléhavosti umístění pro každý druh ústavu zvlášť. Další podrobnosti – okolnosti vlastního přijetí, pobyt mimo ústav, přemístění do jiného ústavu, ukončení pobytu v ústavu, postup při úmrtí obyvatele, úschova cenných věcí, stravování, osobní vybavení a drobné předměty osobní potřeby, poskytování některých služeb, kulturně-zájmová činnost, výchovně- pracovní činnost, kulturní fond, výbor obyvatel.

47 Právo a sociální politika 347 Vyhláška – poradny, matky s dětmi Manželské a předmanželské poradny pomáhají utvářet příznivé rodinné, manželské, partnerské a mezilidské vztahy a odstraňovat jejich narušování. Pracovníci poraden povinni zachovávat mlčenlivost. Poradny spolupracují při plnění svých úkolů zejména s obcemi, ÚP, zdravotnickými a školskými zařízeními, soudy a vědeckými a výzkumnými ústavy a zařízeními, s odbornými sdruženími, sdělovacími prostředky a dalšími státními i nestátními organizacemi. Domovy pro matky s dětmi poskytují osamělým matkám s malými dětmi a výjimečně též osamělým těhotným ženám, které se ocitly v obtížné situaci, ubytování, výchovnou a poradenskou péči, popřípadě jiné SSL, zejména pomoc při zprostředkování zaměstnání, při umístění dětí v předškolních zařízeních a při řešení jejich bytových potřeb v součinnosti s příslušnými státními orgány. Při vytvoření vhodných podmínek lze přijmout i osamělé otce s dětmi. Při rozhodování o přijetí do domova se určí též výše úhrady za ubytování a základní péči. O ukončení pobytu v domově se rozhodne, zejména získá-li matka (otec) byt nebo porušuje-li opakovaně zásady občanského soužití; podle okolností případu lze dát podnět orgánu SPOD k zabezpečení další péče o dítě.

48 Právo a sociální politika 348 Vyhláška – další Stanice PS pro děti určeny pro soustředěný výkon PS pro děti ve věku od tří let do ukončení povinné školní docházky, o něž rodiče (jiné osoby odpovědné za výchovu) nemohou po přechodnou dobu pečovat. Ve stanicích se dětem poskytuje ubytování, stravování, zdravotní péče, výchova, pomoc při přípravě na školní vyučování, popř. doprovod do školy či školní družiny, kterou děti navštěvuje. V rozhodnutí o poskytování služeb ve stanici se určí i výše úhrady za tyto služby, přičemž se přihlíží k sociálně-ekonomickým poměrům rodiny. V zařízeních pro občany, kteří potřebují zvláštní pomoc působí obce na získání a upevnění základních sociálních, zdravotních, kulturních a společenských návyků a vytváření předpokladů pro společenskou integraci občanů. U dětí a mládeže působí na prohloubení jejich výchovy, rozvoj zájmové činnosti, přípravu na budoucí povolání a na způsob života v rodině a společnosti. V těchto zařízeních se mohou pořádat sociálně-zdravotní kursy, popř. letní rekreační výchovné tábory a další skupinové formy sociálně-výchovného působení pro tyto občany. Výše úhrady se určí s přihlédnutím k sociálně-ekonomické situaci občana. Občanům společensky nepřizpůsobeným, kteří jsou bez přístřeší, se zajišťuje ubytování zejména v ubytovnách pro přechodný pobyt. Pro společensky nepřizpůsobené občany, kteří nejsou schopni vést soběstačný občanský život a jsou osamoceni, mohou být zřizována zařízení azylového typu. Výše úhrady v těchto zařízeních se stanoví s přihlédnutím k sociálně-ekonomické situaci občana.

49 Právo a sociální politika 349 Vyhláška ještě další Kluby důchodců – zajišťuje se zde společenská, kulturní a jiná zájmová činnost pro staré občany a TZP občany a poskytují se jim některé služby. Obce, organizace a občané mohou na výstavbu KD sdružovat finanční prostředky. Obce mohou ze svých prostředků přispívat na činnost KD. Samostatné jídelny s vlastní kuchyní pro důchodce – poskytují stravování důchodcům, kterým je nelze zabezpečit jinak. V nezbytných případech lze určit další okruh strávníků. Zařízení PS pro staré občany a TZP občany – zařízení zřízená v rámci PS (domovinky) jsou určena pro staré a TZP občany, kteří potřebují pomoc PS. Do zařízení se přijímají občané s částečně omezenými fyzickými nebo psychickými schopnostmi, kteří však nebudou narušovat společné soužití v něm. Po přijetí občana do zařízení pro denní pobyt starých občanů se PS v jeho domácnosti poskytuje jen výjimečně, a to osamělým osobám. V zařízeních pro denní pobyt starých občanů se poskytuje v pracovních dnech v pracovní době stravování a péče. Přijatým občanům se vytvářejí podmínky pro jejich zájmové činnosti. Ve středisku osobní hygieny se příjemcům PS poskytuje hygienická péče. Prádelny PS jsou určeny k praní prádla příjemců PS.

50 Právo a sociální politika 350 Moderní typologie Prostřednictvím SSL je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, psycho- a socioterapie, pomoc při prosazování práv a zájmů. Cílem SSL bývá mimo jiné podporovat rozvoj nebo alespoň zachování stávající soběstačnosti uživatele, jeho návrat do vlastního domácího prostředí, obnovení nebo zachování původního životního stylu rozvíjet schopnosti uživatelů služeb a umožnit jim, pokud toho mohou být schopni, vést samostatný život snížit sociální a zdravotní rizika související se způsobem života uživatelů Základními činnostmi při poskytování SSL jsou pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování nebo pomoc při zajištění bydlení, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Obsah základních činností u jednotlivých druhů SSL stanoví prováděcí předpis.

51 Právo a sociální politika 351 Moderní typologie 1 Sociální poradenství poskytuje osobám v nepříznivé sociální situaci potřebné informace přispívající k řešení jejich situace. Základní sociální poradenství je součástí všech druhů SSL. Odborné sociální poradenství zahrnuje občanské poradny, manželské a rodinné poradny, sociální práci s osobami společensky nepřizpůsobenými, poradny pro oběti trestných činů a domácího násilí, sociálně-právní poradenství pro osoby se ZP a seniory. Služba obsahuje poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Sociálně zdravotní služby napomáhají k zajištění fyzické a psychické soběstačnosti osob, jimž jsou poskytovány; jsou určeny osobám, které již nepotřebují akutní zdravotní lůžkovou péči (dostatečná je zdravotní péče ambulantního rozsahu), ale současně jsou natolik nesoběstační, že potřebují pomoc druhé osoby při každodenních úkonech a tato pomoc jim z objektivních důvodů nemůže být zajištěna v domácím prostředí. Sociálně zdravotní služby jsou poskytovány v pobytových zařízeních SSL nebo v pobytových zdravotnických zařízeních. Sociální rehabilitace – soubor specifických činností zaměřených na nácvik potřebných dovedností osoby se ZP směřujících k dosažení samostatnosti a soběstačnosti v nejvyšší možné míře s ohledem na dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav. Cílem je nalezení vhodného pracovního uplatnění. Proces sociální rehabilitace je integrální součástí poskytování SSL.

52 Právo a sociální politika 352 Moderní typologie 2 Osobní asistence – poskytuje se v přirozeném sociálním prostředí osobám se ZP a seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby, a to v předem dohodnutém rozsahu a čase. Služba obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně, pomoc při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při prosazování práv a zájmů. Pečovatelská služba – poskytuje se dětem, osobám se ZP a seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby, a to v přirozeném prostředí i ve specializovaných zařízeních. Obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, pomoc při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při prosazování práv a zájmů. Průvodcovská, předčitatelská a tlumočnická služba – poskytuje se osobám se ZP a seniorům, jejichž schopnosti jsou sníženy v oblasti orientace nebo komunikace, a napomáhá jim osobně si vyřídit vlastní záležitosti. Obsahuje zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při prosazování práv a zájmů. Služby rané péče – poskytují se rodičům dítěte ve věku do 7 let, které je osobou se ZP nebo jehož vývoj je ohrožen v důsledku nepříznivého sociálního prostředí. Služba zaměřena na podporu rodiny a podporu vývoje dítěte s ohledem na jeho specifické potřeby. Poskytována je především v domácnosti, obsahuje výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů.

53 Právo a sociální politika 353 Moderní typologie 3 Podporované bydlení – poskytuje se osobám se ZP, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby; poskytuje se v domácnosti osob, obsahuje pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Odlehčovací služby – ambulantní či pobytové služby osobám se ZP a seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby, o které jinak pečuje osoba blízká v domácnosti; cílem je umožnit pečující osobě nezbytný odpočinek. Obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně (poskytnutí podmínek), poskytnutí stravy (pomoc při zajištění), poskytnutí ubytování, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Centra denních služeb – poskytují ambulantní služby ve specializovaném zařízení s cílem posílit samostatnost a soběstačnost osob se ZP a seniorů v nepříznivé sociální situaci, která může vést k sociálnímu vyloučení. Obsahuje pomoc při osobní hygieně (poskytnutí podmínek), poskytnutí stravy (pomoc při zajištění), výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, prostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů.

54 Právo a sociální politika 354 Moderní typologie 4 Stacionáře denní a týdenní – poskytují ambulantní (pobytové) služby ve specializovaném zařízení seniorům, osobám se ZP a osobám ohroženým užíváním návykových látek, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné osoby. Obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně (poskytnutí podmínek), poskytnutí stravy (pomoc při zajištění), poskytnutí ubytování (pomoc při zajištění bydlení) a výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti, pomoc při prosazování práv a zájmů. Domovy pro osoby se zdravotním postižením – poskytují dlouhodobé pobytové služby osobám se ZP, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně (poskytnutí podmínek), poskytnutí stravy, poskytnutí ubytování, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti, pomoc při prosazování práv a zájmů. Domovy pro seniory – poskytují dlouhodobé pobytové služby seniorům, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Obsahuje pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně (poskytnutí podmínek), poskytnutí stravy, poskytnutí ubytování, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, aktivizační činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů.

55 Právo a sociální politika 355 Moderní typologie 5 Azylové domy – poskytují pobytové služby na přechodnou dobu osobám v nepříznivé sociální situaci spojené se ztrátou bydlení. Obsahuje poskytnutí stravy (pomoc), ubytování (pomoc), pomoc při prosazování práv a zájmů, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti. Domy na půl cesty – poskytují pobytové služby na přechodnou dobu pro osoby do 26 let věku, které po dosažení zletilosti opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, popřípadě pro osoby z jiných zařízení pro péči o děti a mládež. Obsahuje poskytnutí ubytování, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Chráněné bydlení – dlouhodobá pobytová služba poskytovaná osobám se ZP, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné osoby. Forma individuálního či skupinového bydlení; osobě se poskytuje dle potřeby podpora osobního asistenta. Obsahuje poskytnutí stravy (pomoc), ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti, pomoc při prosazování práv a zájmů. Kontaktní centra – nízkoprahová zařízení navazující kontakt s osobami ohroženými závislostí na návykových látkách. Cílem minimalizovat sociální a zdravotní rizika spojená se zneužíváním návykových látek. Obsahuje terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů.

56 Právo a sociální politika 356 Moderní typologie 6 Telefonická krizová intervence – soubor metod a technik krizové práce s klientem v situaci, již osobně prožívá jako zátěžovou, nepříznivou a ohrožující, založený na jednorázovém či opakovaném telefonickém kontaktu klienta s pracovištěm telefonické krizové intervence. Krizová pomoc – ambulantní nebo pobytová služba na přechodnou dobu poskytovaná osobám, které se nacházejí v situaci ohrožení zdraví nebo života, kdy přechodně nemohou řešit svojí nepříznivou situaci vlastními silami. Obsahuje poskytnutí ubytování, stravy (pomoc při zajištění), terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Nízkoprahová denní centra – poskytují ambulantní služby pro osoby bez přístřeší. Obsahuje pomoc při osobní hygieně (poskytnutí podmínek) poskytnutí stravy (pomoc při zajištění). Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež – poskytují ambulantní služby dětem a mládeži ohroženým sociálním vyloučením. Určeno rizikovým, neorganizovaným dětem a mládeži, ohroženým sociálně-patologickými jevy nebo mají vyhraněný životní styl neakceptovaný většinovou společností. Základním prostředkem pro navázání kontaktu s cílovou skupinou je nabídka volnočasových aktivit. Cílem je zlepšit kvalitu života cílové skupiny předcházením, snížením sociálních a zdravotních rizik souvisejících s jejich způsobem života, umožnit jim lépe se orientovat v jejich sociálním prostředí a vytvářet podmínky, aby v případě zájmu mohli řešit svoji nepříznivou sociální situaci. Obsahuje výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při prosazování práv a zájmů.

57 Právo a sociální politika 357 Moderní typologie 7 Noclehárny – poskytují ambulantní služby osobám bez přístřeší, jež mají zájem o využití hygienického zařízení a přenocování. Obsahuje pomoc při osobní hygieně (poskytnutí podmínek), poskytnutí stravy, ubytování, poskytnutí nebo zprostředkování informací. Služby následné péče a doléčovací – ambulantní služby poskytující následnou péči osobám s chronickou psychickou poruchou a osobám závislým na návykových látkách, jež absolvovaly ambulantní či ústavní léčbu ve zdravotnickém zařízení nebo jež abstinují. Obsahuje terapeutické činnosti, pomoc při prosazování práv a zájmů. Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi – ambulantní služby poskytované rodině s dítětem, u kterého existují rizika ohrožení vývoje či je jeho vývoj ohrožen v důsledku dopadů dlouhodobě obtížné sociální situace, již rodiče nedokáží sami bez pomoci překonat. Obsahuje výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Terapeutické komunity – poskytují pobytové služby na přechodnou dobu pro osoby závislé na návykových látkách či osoby s chronickou psychickou poruchou mající zájem o začlenění do běžného života. Obsahuje poskytnutí stravy, ubytování, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Terénní programy – služby poskytované osobám, jež vedou či jsou ohroženy rizikovým způsobem života. Určené pro problémové skupiny dětí a mládeže, uživatele drog, osoby bez přístřeší, osoby žijící v sociálně vyloučených komunitách a jiné sociálně ohrožené skupiny. Cílem je tyto osoby vyhledávat a minimalizovat rizika jejich způsobu života. Obsahuje zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při prosazování práv a zájmů.

58 Právo a sociální politika 358 Poskytovatelé a dostupnost SSL tedy pomáhají lidem žít běžným životem – umožňují jim pracovat, nakupovat, navštěvovat školy, navštěvovat místa víry, účastnit se aktivit volného času, starat se sám o sebe a o domácnost apod. Zaměřují se na zachování co nejvyšší kvality a důstojnosti jejich života. SSL jsou poskytovány jednotlivcům, rodinám i skupinám obyvatel. SSL jsou poskytovány lidem v nepříznivé sociální situaci, kteří trvale či dlouhodobě žijí v ČR. Mezi nejpočetnější skupiny příjemců SSL patří senioři, lidé se ZP, rodiny s dětmi, ale také lidé, kteří z různých důvodů žijí "na okraji" společnosti. Žádost o SSL – o SSL musí člověk obvykle sám požádat. U některých typů SSL vydávají obce a kraje rozhodnutí o poskytnutí služby, a to ve správním řízení. Jedná se zejména o PS a pobytové služby v domovech pro osoby se ZP a seniory. Pokud službu poskytuje NNO, uzavírá její uživatel s poskytovatelem smlouvu. V rozhodnutí, respektive smlouvě je také stanovena finanční spoluúčast uživatele na poskytování služby.

59 Právo a sociální politika 359 Moderní trendy v SSL Preference terénních služeb. Rozhodování a poskytování blíže k občanovi Zapojit příjemce do procesu Standardy sociálních služeb Komunitní plánování sociálních služeb

60 Právo a sociální politika 360 Literatura Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře Zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení Zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů ČR v sociálním zabezpečení Zákon č. 463/1991 Sb., o životním minimu Vyhláška MPSV ČR č. 182/1991 Sb., kterou se provádí … Břeská N., Vránová L., Dávky sociální péče. Ostrava: ANAG, Autorský kolektiv, Obce, města, regiony a sociální služby. Praha: Socioklub Králová J., Rážová E., Zařízení sociální péče pro seniory a zdravotně postižené občany. Olomouc: ANAG, 2005.

61 Právo a sociální politika 361 Shrnutí obsahu předmětu

62 Právo a sociální politika 362 Shrnutí předmětu 1 Sociální správa – všechny formalizované organizace, činnosti a postupy, jimiž se realizuje sociální ochrana obyvatelstva na daném území a jež umožňují uspokojování sociálně potřebných klientů. Činnosti sociální povahy – zabývají se zaměstnaností, zdravím, ochranou dětí a rodiny, sociálním pojištěním, sociálními dávkami, sociálními službami, sociálními prvky ve školství, sociálním bydlením. Sociální politika – praktická aktivita i vědecká disciplina. Princip sociální spravedlnosti, solidarity, subsidiarity a participace. Funkce ochranná, přerozdělovací, homogenizační, stimulační a preventivní. Chudoba – subjektivní a objektivní, ta pak absolutní a relativní. Příčiny a řešení chudoby, sociální vyloučení.

63 Právo a sociální politika 363 Shrnutí předmětu 2 Rozdělení státní moci – zákonodárná, soudní, výkonná. Veřejná správa – kvalifikovaná řídicí činnost správních orgánů, vykonávaná ve veřejném zájmu. Státní správa a samospráva. Obce – základní územní jednotky státu, samosprávná územní společenství občanů, osobní, územní a ekonomický základ, veřejnoprávní korporace, majetek, právní vztahy, odpovědnost. Působnost samostatná. Působnost přenesená – obce, obce s pověřeným obecním úřadem a obce s rozšířenou působností. Kraje – vyšší územní samosprávné celky, samosprávná územní společenství občanů, osobní, územní a ekonomický základ, veřejnoprávní korporace, majetek, právní vztahy, odpovědnost. Působnost samostatná. Působnost přenesená – zejména vůči obecním úřadům – metodika, kontrola, odvolání. Sociální politika obcí a krajů – rozsah a omezení. Správní řízení – rozhodování o právem chráněných zájmech občanů, nový správní řád, zásadní změny.

64 Právo a sociální politika 364 Shrnutí předmětu 3 Zaměstnání a jedinec. Nezaměstnanost – rozbití struktury času, změna statutu, snížení životní úrovně, ohrožení zdraví fyzického i psychického. Důležité udržení pozitivního, aktivního životního stylu. Zaměstnání a společnost. Míra využití potenciálu pracovních sil v národním hospodářství. Trh práce, pracovní síla, nezaměstnanost, ohrožené skupiny. Politika zaměstnanosti v ČR. Právo na práci – pomoc, ne konkrétní zaměstnání. Základní nástroje – zprostředkování zaměstnání, rekvalifikace, hmotné zabezpečení, občané se ZPS, kontrola dodržování pracovně-právních předpisů. Aktivní politika zaměstnanosti. Národní plán zaměstnanosti. Podpora zaměstnatelnosti, podpora podnikání, podpora schopnosti podniků a zaměstnanců přizpůsobit se změnám, podpora rovných příležitostí všech osob. Měření nezaměstnanosti – absolutní nezaměstnanost a míra nezaměstnanosti. Kvalitní politika zaměstnanosti – zkušenosti z Holandska.

65 Právo a sociální politika 365 Shrnutí předmětu 4 SPOD – ucelený moderní v rámci českého práva. SPOD se rozumí zejména ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu, ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění, působení směřující k obnovení narušených funkcí rodiny. Orgány SPOD – obecní úřady, obecní úřady ORP, krajské úřady, Úřad pro mezinárodně-právní ochranu dětí. Náhradní rodinná péče, pověření k výkonu SPOD. SPO zdraví – Ministerstvo zdravotnictví, krajský a okresní hygienik, Státní zdravotní dozor. BOZP – součást pracovně-právních vztahů, povinnosti zaměstnavatele, povinnosti zaměstnance, kontrola dodržování BOZP. Ochrana před diskriminací v pracovním právu – Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, diskriminace přímá a nepřímá, obtěžování. Odbory, kolektivní smlouvy, Evropská rada zaměstnanců.

66 Právo a sociální politika 366 Shrnutí předmětu 5 Bydlení – Bytová politika, výstavba obecních DPS, sociální byty, náklady na bydlení v sociálních dávkách. Školství – Poradenství (pedagogicko-psychologické poradny), činnosti z oblasti prevence sociálně patologických jevů, poskytování dotací na stravování, bezplatné poskytování školních pomůcek zejména na ZŠ, poskytování dotací na provoz internátů a kolejí, poskytování dotací na školy v přírodě, kurzy apod., poskytování dotací soukromým školám. Zdravotnictví – Sociální činnosti ve zdravotnických zařízeních, zdravotnické činnosti v zařízeních SP. Významné sociální aspekty oblasti přistěhovalectví, imigrace (udělování azylu, integrace uprchlíků či sociální práce s nimi). Důchodové a nemocenské pojištění. Systém SSP. Dávky sociální péče. Služby sociální péče (sociální služby).

67 Právo a sociální politika 367 Použité zkratky PObÚ – pověřený obecní úřad ORP – obec s rozšířenou působností OkÚ – okresní úřad KÚ – krajský úřad MPSV – ministerstvo práce a sociálních věcí MV (ČR) – ministerstvo vnitra SP – sociální péče SSP – státní sociální podpora ÚP – úřad práce ZŠ – základní škola VŠ – vysoká škola SPO – sociálně-právní ochrana SPOD – sociálně-právní ochrana dětí TČ – trestná činnost NRP – náhradní rodinná péče PP – pěstounská péče ČSÚ – český statistický úřad ČOI – česká obchodní inspekce BOZP – bezpečnost a ochrana zdraví při práci DPS – dům s pečovatelskou službou ÚSP – ústav sociální péče DD – domov důchodců LDN – léčebna dlouhodobě nemocných DPD – domov – penzion pro důchodce OSVČ – osoba samostatně výdělečně činná SSL – sociální služby ŽM – životní minimum HZ – hmotné zabezpečení (uchazeče o zaměstnání) ID – invalidní důchod CS – civilní služba ZP – zdravotně postižený TZP – těžce zdravotně postižený ČSSZ – Česká správa sociálního zabezpečení OSSZ – okresní správa sociálního zabezpečení MD – mateřská dovolená PN – pracovní neschopnost PnD – přídavek na dítě RP – rodičovský příspěvek MŠ – mateřská škola DSP – dávka sociální péče MV – motorové vozidlo TP, ZTP, ZTP/P – stupně zvláštních výhod NNO – nestátní nezisková organizace PS – pečovatelská služba KD – klub důchodců

68 Právo a sociální politika Konec 3. bloku


Stáhnout ppt "Právo a sociální politika 3. blok. Právo a sociální politika 32 Obsah 3. bloku Předmět konkrétního zájmu byl vymezen v úvodu 2. bloku. Práce Politika."

Podobné prezentace


Reklamy Google