K některým otázkám promlčení, prekluze a dalších následků plynutí času

Prezentace na téma: "K některým otázkám promlčení, prekluze a dalších následků plynutí času"— Transkript prezentace:

1 K některým otázkám promlčení, prekluze a dalších následků plynutí času
JUDr. Daniel Weinhold, Ph. D.

2 Promlčení §609 – nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník „není povinen plnit“ (nejde o zánik dluhu – formulace poněkud nešťastná). Plní-li však po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil promlčení práva, tj. subjektivního práva (oprávnění) věřitele, a to zásadně práva majetkové povahy, vs. promlčení pohledávky (§615 odst.1, 616, 1989 odst.1 či 2054 odst.3) zahraniční koncepce: např. promlčení nároku, promlčení žalob přijatá široká koncepce promlčení subjektivních práv vyvolává řadu problematických otázek – např. ve vztahu k promlčení práva vznést námitku relativní neplatnosti právních jednání, práva odstoupit od smlouvy, práva vznést námitku promlčení marné uplynutí promlčecí lhůty – není pravda, že zaniká nárok, ale: nárok se stává podmíněným (zda podmíněný nárok posléze zanikne je závislé na uplatnění námitky promlčení)

3 Promlčení §610 – v soudním řízení musí být promlčení namítnuto, k vzdání se práva namítnout promlčení se nepřihlíží obecný korektiv v §8 (zákaz zneužití práva); myslitelné je i poměřování námitky promlčení principem poctivosti (§6) každý ze (spolu)dlužníků proto může uplatnit námitku promlčení pouze co do svého dílu námitka promlčení vznesená jen některým solidárním spoludlužníkem má účinky in personam §611 - promlčují se všechna majetková práva; výjimky stanovené zákonem výslovně: § 612 osobnostní práva nemajetkové povahy § 613 výživné § 614 vlastnictví, právo domáhat se rozdělení společné věci, zřízení nezbytné cesty a právo na vykoupení reálného břemene § 615 zástavní právo § 616 zajišťovací převod práva

4 Promlčení nájem se nepromlčuje (sám o sobě není právem; je jen označením pro obligaci mezi pronajímatelem a nájemcem) promlčitelnost práva vznést námitku relativní neplatnosti právního jednání (ač ne vždy právem majetkové povahy) tam, kde je třeba dovolat se relativní neplatnosti současně vůči více osobám, posuzuje se běh promlčecí lhůty pro každou takovou osobu samostatně, avšak s tím, že promlčí-li se právo vůči jedné, má to účinky i vůči ostatním promlčení práva odstoupit od smlouvy (vede k možnosti dlužníka uplatnit proti právu oprávněného subjektu námitku promlčení) promlčení práva věřitele požádat soud o určení splatnosti (tedy dospělosti) pohledávky (kde je doba plnění ponechána na vůli dlužníka)

5 Promlčení promlčení práv na odčinění újmy způsobené na osobních právech (tím je ukončen judikatorní spor) §3037 „lhůta k zániku práva“ – přitom by se mělo jednat o promlčení, ne o prekluzi „Právo na výživné se nepromlčuje, práva na jednotlivá opětující se plnění však promlčení podléhají“ (§613) – pochybná koncepce (nejprve právo na výživné z promlčení zákon vylučuje, vzápětí připouští promlčení jednotlivých opětujících se plnění výživného) nepromlčitelná práva jiná než ve výslovném výčtu: např. vznést kompenzační námitku, právo na vyplnění blankosměnky, právo vypovědět nájem bytu, právo vypovědět závazek na dobu neurčitou, právo na určení vlastnické hranice mezi sousedními pozemky, právo na vypořádání neoprávněné stavby obč.zák. neupravuje výslovně (na rozdíl např. od předchozí právní úpravy obch.zák.) promlčení práva uskutečnit právní úkon (nově právní jednání); nicméně vzhledem k charakteru promlčitelných majetkových práv lze dovodit promlčitelnost práv uskutečnit určité právní jednání z obecné úpravy promlčení

6 Promlčení – zástavní právo
připouští se promlčení zástavního práva; promlčením zástavní právo nezaniká (x NS 21 Cdo 2185/2009) zástavní právo zapsané do veřejného seznamu či rejstříku zástav - promlčení je předpokladem pro jeho výmaz z veřejného seznamu zástavní právo nezapsané ve veřejném seznamu (rejstříku zástav) - ? zřejmě rovněž nezaniká, zástavnímu dlužníku svědčí právo vznést námitku promlčení proti zástavnímu věřiteli při jeho snaze o realizaci zástavního práva kde je obligační dlužník osobou odlišnou od zástavního dlužníka, uznání dluhu obligačním dlužníkem je účinné s dopadem na promlčování zástavního práva vůči zástavnímu dlužníku jen pokud se zástavní právo doposud nepromlčelo

7 Promlčení – zástavní právo
pokud se zástavní právo promlčí a zástavní věřitel toto právo i přesto realizuje jinak než je prodej dle procesních předpisů, jak bude zástavní dlužník mít možnost promlčení namítnout ? zástavní právo se začíná promlčovat: zároveň se zajištěnou pohledávkou nebo ode dne, kdy zástavní právo mohlo být vykonáno poprvé ? vztah §615 a §631 ? (zástavní právo se promlčuje v desetileté lhůtě dle §631; pokud však tato lhůta uplyne dříve, než se promlčí zajištěná pohledávka, uplatní se §615 odst. 1). zadržovací právo: §615 odst.3 odkazuje na odst.1 a 2, přitom z prvního odstavce je na zadržovací právo prakticky aplikovatelná pouze druhá věta, neboť zadržovací právo – pokud trvá – se nemůže vůbec promlčet

8 Promlčení – výmaz promlčených práv
zanikají promlčená limitovaná věcná práva (věcná práva k věci cizí) zapsaná ve veřejném seznamu (popř. v rejstříku zástav) ? pokud ano, ve kterém okamžiku ? již v okamžiku promlčení, nebo až v okamžiku jejich výmazu ? promlčení věcného práva k věci cizí nejspíše nemá za následek jeho zánik (nadále existuje, může být vykonáváno, může být povinnou osobou uznáno, může být uzavřena dohoda o jeho zániku apod.) návrh na výmaz z katastru nemovitostí může dát osoba, která má na výmazu právní zájem

9 Počátek promlčecí lhůty
základními ustanoveními, která vymezují počátek a délku promlčecí lhůty, jsou §619 a 629; v §619 až 628 jsou stanoveny okolnosti rozhodné pro počátek promlčecí lhůty počátek běhu lhůty však není vázán na prostý vznik objektivních okolností, nýbrž až na subjektivní vědomost o nich, případně zaviněnou nevědomost lhůtu s počátkem stanoveným podle §619 a délkou stanovenou podle §629 odst.1 lze označit za nepravou subjektivní promlčecí lhůtu §4 odst.2 vymezuje obecně požadavek vědomosti, na níž je závislý určitý právním řádem předpokládaný následek, tak, že se má na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé

10 Počátek promlčecí lhůty
zvláštní vymezení počátku promlčecí lhůty (např. §623, 624, 625, 626) je jen konkretisací okolností rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty - nutná vědomost nebo alespoň zaviněná nevědomost o těchto okolnostech (i v těchto případech jde tedy o promlčecí lhůtu se subjektivně určeným počátkem) „Okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě.“(§620 odst.1 + podobná dikce pro bezdůvodné obohacení v §621 odst.1): je požadovaná skutečná vědomost (a tudíž §620/§621 odst.1 jako lex specialis plně nahrazuje §619 odst.2 ) ? NE - vzhledem k §619 odst.2 je vědomost poškozeného/ochuzeného objektivizována („…zahrnují…“ - §619 odst.2 není nahrazen, ale konkretisován) vztah §620 odst.1 (resp. §621 odst.1) a §619 odst.2 však není ze zákonné dikce srozumitelný a jasný

11 Počátek promlčecí lhůty
ustanovení §623 druhá věta(„Dospěje-li pro nesplnění některého dílčího plnění celý dluh, počne pro celý dluh běžet promlčecí lhůta ode dne dospělosti nesplněného dílčího plnění.“) vypadá, že by mělo dopadat pouze na případy, kdy dochází k dospělosti celého dluhu vznikem prodlení s dílčím plněním bez dalšího úkonu věřitele; úprava však musí dopadat jak na případ, kdy dospělost celého dluhu vyvolávají dvě právní skutečnosti – prodlení s dílčím plněním (splátkou) a určitý úkon věřitele ve smyslu §1931 („Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.“), tak i na případ, kdy vzhledem k dohodě stran kombinace těchto dvou skutečností není ke ztrátě lhůt nezbytná od pojistné události je počátek běhu promlčecí lhůty odvozen bez ohledu na to, kdy byla pojistiteli oznámena, kdy se stalo pojistné plnění splatným či kdy byla byla dokončena šetření pojistitele nutná ke zjištění pojistné události (ač delší než rok)

12 Počátek promlčecí lhůty
ustanovení §627 má specificky řešit situace, kdy má být pohledávka vyrovnána na základě vyúčtování předkládaného koncem určitého období - v praxi však zpravidla dochází k tomu, že takové vyúčtování je předkládáno až po skončení období, za něž je činěno, neboť jinak lze stěží do vyúčtování zahrnout všechny položky, které v daném období nastanou všechny

13 Délka promlčecí lhůty §629 odst.1 - promlčecí lhůta trvá tři roky
§629 odst.2 - majetkové právo se promlčí nejpozději uplynutím deseti let ode dne, kdy dospělo, ledaže zákon stanoví jinou promlčecí lhůtu první odstavec stanoví (nepravou) subjektivní promlčecí lhůtu, druhý odstavec pak objektivní promlčecí lhůtu – to ale neplatí bezvýjimečně

14 Délka promlčecí lhůty §630 úprava délky promlčecí lhůty
odchylné ujednání délky promlčecí lhůty - dle jasné dikce zákona pouze subjektivní promlčecí lhůta; nikoli lhůta objektivní – proč však nelze její prodloužení ? k ujednání v neprospěch slabší strany se nepřihlíží; zákaz ujednání kratší nebo delší lhůty by neměl být aplikován mechanicky – neprospěch týkající se promlčecí lhůty v materiálním smyslu: ne proto apriori vyloučit možnost modifikace promlčecí lhůty ve smlouvě se slabší stranou, jestliže takové ujednání mění promlčecí lhůtu symetricky tak, že se rovnocenně změněná promlčecí lhůta týká práv ze smlouvy obou smluvních stran

15 Délka promlčecí lhůty § 634 („Právo požadovat, aby soud určil na základě smlouvy o smlouvě budoucí obsah budoucí smlouvy, se promlčí za jeden rok od posledního dne lhůty, kdy měla být budoucí smlouva uzavřena. To platí i v případě, že bylo ujednáno, že určitou náležitost smlouvy určí třetí osoba nebo soud.“) promlčení práva žádat určení určité náležitosti smlouvy třetí osobou nebo soudem: vazba počátku promlčecí lhůty na výzvu oprávněné strany není funkční (pro ujednání stran, že určitou náležitost smlouvy určí třetí osoba nebo soud, stanovení okamžiku, kdy lze soud o určení požádat, v zákoně chybí) §636 – objektivní lhůta od vzniku škody 10 let, v případě úmyslně způsobené 15 let; ne hrubá nedbalost, přitom rozlišení mezi úmyslem a hrubou nedbalostí v praxi mimořádně složité §637 – promlčení práva na náhradu škody způsobené vadou výrobku 10 let ode dne, kdy výrobce uvedl vadný výrobek na trh; avšak dle směrnice Rady 85/374/EHS po uplynutí desetileté lhůty zánik práva spotřebitele

16 Délka promlčecí lhůty §639 - jaký vliv na běh promlčecí lhůty má uznání dluhu, jehož dospělost dosud nenastala/nezačala ani promlčecí lhůta ? i v takovém případě by začala běžet promlčecí lhůta 10 let, a to od okamžiku doručení uznávacího prohlášení věřiteli (uznán může být ještě nedospělý dluh, přičemž jeho dospělost by měla nastat déle než deset let po uznání - právo se pak promlčí až uplynutím „obecné“ promlčecí lhůty) pravidlo §639 (uznání dluhu) i §640 (právo přiznané rozhodnutím orgánu veřejné moci) zbytečně zopakováno v §653, s jinou dikcí §641 – lhůta 10 let „Bylo-li v uznání dluhu nebo v rozhodnutí orgánu veřejné moci plnění rozloženo na jednotlivá dílčí plnění …“ - uznání dluhu ze strany dlužníka ani rozhodnutí orgánu veřejné moci však nemohou mít vliv na dospělost dluhu (plnění); druhá věta §641 („Dospěje-li nesplněním některého dílčího plnění celý dluh, počne promlčecí lhůta běžet ode dne dospělosti nesplněného dílčího plnění.“) nepoužitelná (ztráta výhody dílčích plnění - pouze smluvně)

17 Běh promlčecí lhůty §647 - dohoda o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka; při postupu podle zákona o mediaci zajištěna náležitá míra jistoty ohledně časového určení počátku a konce překážky běhu promlčecí lhůty; jiné postupy při snaze o mimosoudní řešení sporu, než je postup podle zákona o mediaci ? předpokládáno uzavření dohody; výslovné odmítnutí dalšího jednání vs. pasivita ? stavení promlčení: určovací žaloby- běží nepřerušená promlčecí lhůta stavení promlčení samotným zahájením insolvenčního řízení nebo podáním přihlášky – vztah §109 odst.3 a §173 odst.4 ins.zák.? posléze jmenované postrádá opodstatnění §649 (stavení při uplatnění vzájemného práva) - jestliže by soud neshledal důvodnou pohledávku žalobce, ale toliko protipohledávku žalovaného, pouze žalobu zamítne, přičemž o protipohledávce rozhodovat nebude

18 Běh promlčecí lhůty §653 odst.1 (obnovení nároku u dluhu, u něhož bylo již právo promlčeno) - u dluhu, kde sice marně uplynula promlčecí lhůta, avšak věřitel nevymáhal splnění u soudu (nemohla být tedy vznesena námitka promlčení = nemohl zaniknout nárok), nemůže mít uznání dluhu za následek obnovení právního nároku (původní nárok trvá pořád dál); v první větě §653 odst.1 není uvedena délka lhůty (tedy: 3 roky nebo 10 let ?) §653 odst.2 (u práv soudem přiznaných): o obnovení nároku v daném případě vůbec nelze hovořit (původní nárok v důsledku námitky promlčení nezanikl – jinak by právo přeci přiznáno nebylo)

19 Prekluze prekluze (§654) – z jednotlivých skutkových podstat marného uplynutí určité lhůty nelze vždy bezpečně poznat, zda se jedná o promlčení či prekluzi (soud nepřizná, návrhu nevyhoví, k výkonu práva nepřihlédne) výslovné vyjádření „jinak právo zaniká“ – ne vždy zákon subsidiárně neupravuje žádnou obecnou prekluzívní lhůtu aplikace ustanovení o běhu promlčecích lhůt – kterých? prekluze je regulována kogentně ? ne, obecné vymezení kogentnosti a dispozitivnosti (§1 odst.2)

20 Promlčení a prekluze v novém soukromém právu - celkově
Celkový dojem z nové právní úpravy: nejméně problematická jsou ta ustanovení, která jsou přejata z předchozí právní úpravy (zejména z obchodního zákoníku) novinky: často nejasné, nešťastné formulace, vnitřní rozpornost, nadbytečné pasáže největší přínos nové právní úpravy: odstranění dualismu úpravy promlčení ve dvou kodexech

21 Počítání času, lhůty a doby
§607 (poslední den lhůty víkend/volný den) – vztahuje se jen na lhůty, nikoliv doby (resp. určení času) lhůty, které se počítají zpětně od určitého data, nemají pravidlo (započítává se den rozhodný pro počátek lhůty nebo ne ? jen starší judikatura…) lhůty určené podle týdnů, měsíců, let – nemají pravidlo pro stanovení počátku (jen konce - §605 odst.2) lhůty vs. doby – nekonsistentní užívání pojmů (např. §1735 věta druhá, §1978 odst.2, §1979)

22 Počítání času, lhůty a doby
vztah §3036 (lhůty a doby podle předchozích předpisů) k §1766 odst.2. §2000 odst.1, §2204 odst.2 a podobným (mohly plynout časové úseky uvedené v těchto ustanoveních před ?)

23 Děkuji za pozornost!