Poznatky z kontrol krajských úřadů

Prezentace na téma: "Poznatky z kontrol krajských úřadů"— Transkript prezentace:

1 Poznatky z kontrol krajských úřadů
prezentovali: PhDr. Evžen Mrázek ředitel odboru interního auditu a kontroly MŠMT tel.: PhDr. Zdeněk Červenka vedoucí oddělení kontroly MŠMT tel.: Porada vedoucích odborů školství krajských úřadů v Plzni 6. až 7. června 2007

2 Porušování Rozhodnutí MŠMT poskytování prostředků s UZ 33 353 na přímé náklady na vzdělávání právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení zřizovaných krajem krajský úřad zvolil systémově nesprávný postup, který byl v rozporu s Rozhodnutími MŠMT oprávněným osobám nebyly převedeny prostředky, které jim ke stanovenému termínu, měly být poskytnuty v souladu s Rozhodnutím MŠMT na přímé náklady na vzdělávání; prostředky tak byly v průběhu roku neoprávněně použity Řešení této otázky, kterou lze zobecnit vůči všem potenciálním příjemcům dotací ze státního rozpočtu, nemůže mít vliv na účelové určení dotace, ani na podmínky jejího použití, neboť se jedná o práva a povinnosti založené rozhodnutím o poskytnutí dotace. V dané věci není podstatné, zda se finanční prostředky poskytnuté dotace stávají prostředky rozpočtu kraje, či nikoliv. Práva a povinnosti vyplývající z rozhodnutí o poskytnutí dotace nelze zpochybnit tvrzením změny vlastníka poskytnutých finančních prostředků, aniž by zároveň byl zpochybněn právní institut dotace jako takový. Vysvětlení: - Proti konkrétním povinnostem uloženým příjemci dotace rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen „ministerstvo“) staví příjemce dotace obecné povinnosti stanovené v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů a dále obecné hledisko výkonu finanční kontroly stanovené v § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, odrážející obecnou zásadu hospodárnosti veřejné správy a rovněž obecné ustanovení § 17 odst. 1 zákona č. 129/2000 Sb. Nutno konstatovat, že hospodárnost veřejné správy a hospodárnost nakládání s veřejnými prostředky jsou sice hlediska objektivní, citované právní předpisy však neposkytují dostatečně určitá vodítka pro posouzení hospodárnosti konkrétního postupu. Proti obecné povinnosti stojí v rozhodnutí o poskytnutí dotace zcela určitá povinnost krajského úřadu přidělovat poskytnutou dotaci ve stanovených termínech právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení. Nesplnit tuto povinnost by bylo v souladu s právními předpisy možné, pouze pokud by tato povinnost byla v rozporu se zákonem. K tomu, aby byl dán její rozpor se zákonem, však nepostačuje, domnívá-li se příjemce dotace, že zná hospodárnější způsob nakládání s dotací. Hospodárnost veřejné správy a nakládání s veřejnými prostředky je navíc nutné posuzovat nejen z hlediska působnosti příjemce, ale především z hlediska zájmů poskytovatele dotace a v daném případě také právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení. Pokud ministerstvo při poskytnutí dotace krajskému úřadu shledalo za věcně odůvodněné a hospodárné uložit krajskému úřadu přidělovat finanční prostředky právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení v určitém objemu a v určitých termínech, nepřísluší příjemci tato východiska přehodnocovat. Tvrdí-li např. krajský úřad, že finanční prostředky v důsledku pozdržení jejich převodu právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení „zhodnotil pro resort školství“, je nutné dodat, že ke zhodnocení mohlo dojít i na účtech právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení. Hledisko hospodárnosti nakládání s finančními prostředky navíc není izolované, ale musí být v rovnováze s jinými opodstatněnými hledisky. Ministerstvo při poskytování dotací podle § 161 odst. 5 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, považuje za prioritu poskytnout právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení právní jistotu, že jim bude poskytnut dostatečný objem finančních prostředků v optimálně stanovených termínech, aby rozpočty právnických osob byly co nejméně napjaté. Nutno také zdůraznit, že krajský úřad při přidělování finančních prostředků podle § 161 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb. vykonává státní správu, a proto vůči právnickým osobám, které zřizuje daný kraj, nevystupuje v postavení zřizovatele. Zvláště s ohledem na zásadu rovnosti před veřejnou správou zde tudíž nelze nad rámec právních předpisů, směrnice č. j. 28 768/ a rozhodnutí o poskytnutí dotace uplatňovat odlišný postup vůči právnickým osobám různých zřizovatelů. Povinnost přidělovat finanční prostředky právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení ve výši a v termínech podle rozhodnutí ministerstva tak nelze v dané věci zpochybnit. Příjemce tudíž porušil rozhodnutí o poskytnutí dotace. Nutno opět zdůraznit, že povinnosti uložené příjemci dotace ze státního rozpočtu rozhodnutím o poskytnutí dotace jsou součástí rozpočtové kázně, neboť „Za porušení rozpočtové kázně se považuje také výdej finančních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, jímž byla porušena povinnost stanovená v rozhodnutí (§ 3 písm. e) a § 44 odst. 1 písm. b) zákona č. 218/2000 Sb.)“. Porada vedoucích odborů školství krajských úřadů v Plzni 6. až 7. června 2007

3 = Neoprávněné poskytování prostředků na přímé náklady na vzdělávání
Porušování Rozhodnutí MŠMT poskytování prostředků s UZ 33 353 na přímé náklady na vzdělávání právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení zřizovaných krajem Prostředky byly poskytnuty organizaci, která v době poskytnutí nebyla zapsána v rejstříku škol a školských zařízení = Neoprávněné poskytování prostředků na přímé náklady na vzdělávání Prostředky byly poskytnuty v rozporu s ust. § 142 odst. 2 a ust. § 160 odst. 3 zákona č.561/2004 Sb. (školský zákon) Porušení zákona č. 561/2004 Sb. se v tomto případě shledává v přidělování finančních prostředků podle § 160 a 161 na činnost zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a středisek služeb školám, pro něž nejsou stanoveny jednotky výkonu a u nichž nelze uplatnit normativní metodu. Je nutné zabývat se hlavně interpretací § 160 a 161 zákona č. 561/2004 Sb. Krajské úřady argumentují tím, že v 160 odst. 1 písm. d) zákona č. 561/2004 Sb. není explicitně stanoveno, že se finanční prostředky podle citovaného ustanovení poskytují výhradně prostřednictvím republikových, resp. krajských normativů. Především je nutné zdůraznit vazbu mezi § 160 odst. 1 písm. d), § 161 odst. 5 a § 161 odst. 6 písm. a). Všechna citovaná ustanovení se týkají téže množiny finančních prostředků. Finanční prostředky podle § 160 odst. 1 písm. d) poskytuje ministerstvo v souladu s § 161 odst. 5 krajským úřadům, aby je následně poskytnuly v souladu s § 161 odst. 6 písm. a) prostřednictvím krajských normativů právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení zřizovaných krajem. Poskytovat finanční prostředky podle § 160 odst. 1 písm. d) prostřednictvím krajských normativů se krajským úřadům výslovně a kogentně ukládá v § 161 odst. 6 písm. a). Jiný způsob poskytování těchto finančních prostředků není možný (i zde platí zásada, podle níž orgány veřejné správy mohou činit pouze to, co jim zákon výslovně umožňuje). Zároveň platí povinnost poskytovat finanční prostředky podle § 160 odst. 1 písm. d) vždy podle skutečného počtu jednotek výkonu ve školní matrice (§ 160 odst. 3). V případě zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a středisek služeb školám tudíž nelze naplnit povinnost poskytovat finanční prostředky podle skutečného počtu jednotek výkonu a prostřednictvím krajských normativů, které se stanovují pouze na jednotky výkonu podle § 1 vyhlášky č. 492/2005 Sb. Finanční prostředky, které krajskému úřadu poskytlo ministerstvo podle § 161 odst. 5 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb., proto krajský úřad nemůže poskytnout na činnost zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a středisek služeb školám při současném dodržení § 160 odst. 3 a § 161 odst. 6 písm. a) zákona č. 561/2004 Sb. a vyhlášky č. 492/2005 Sb. Pokud se jedná o podmínky poskytování finančních prostředků státního rozpočtu, na něž odkazuje § 142 odst. 2 zákona č. 561/2004 Sb., nelze na výraz „podle tohoto zákona“ uplatnit výklad, který zastávají krajské úřady, když tvrdí, že vzhledem k obecné dikci § 142 odst. 2 nelze vyvozovat, že zákon č. 561/2004 Sb. stanovuje omezující podmínky. Omezující podmínky zákona č. 561/2004 Sb. jsou přitom zjevné – srov. například výše citovaný § 160 odst. 3 a § 161 odst. 6. Pojem „podmínky podle tohoto zákona“ pak je nutné vykládat jako všechny podmínky, které zákon č. 561/2004 Sb. k poskytování finanční prostředků stanovuje, tedy rovněž podmínky v § 160 odst. 3 a § 161 odst. 6. Prostřednictvím zmocňovacích ustanovení patří k těmto podmínkám také podmínky podle prováděcích právních předpisů, zejména vyhlášky č. 492/2005 Sb. K tzv. „mimonormativnímu“ financování z rezervy podle čl. II odst. 1 písm. c) směrnice č. j. 28 768/ je nezbytné upozornit, že rezervu lze použít výhradně v rámci předmětu úpravy směrnice, tedy při rozpisu a poskytování finančních prostředků státního rozpočtu postupem podle § 161 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb. (srov. dikci čl. I písm. a) směrnice). Finanční prostředky z rezervy proto mohou být poskytovány pouze na navýšení rozpisu rozpočtu finančních prostředků na činnost škol a školských zařízení financovaných normativně. Takové použití rezervy krajským úřadem není neoprávněným použitím finančních prostředků státního rozpočtu – v tomto smyslu bylo také formulováno stanovisko ministerstva ze dne 10. ledna 2005, které se týkalo pouze financování školských zařízení se stanovenými jednotkami výkonu. Naopak použití rezervy na financování činnosti školských zařízení, které nelze normativně financovat, by bylo nutné považovat za obcházení zákona. Skutečnost, že krajský úřad nebyl obeznámen s právním názorem ministerstva, a také následná snaha krajského úřadu o to, aby jeho protiprávní postup nebyl na úkor financování ostatních škol a školských zařízení, lze sice vzít v potaz při posuzování závažnosti následků porušení právních předpisů krajským úřadem, není tím však dotčena platná právní úprava a postup krajského úřadu se tím nelegalizuje. Rovněž tvrzená absence (právně nezávazných) upozornění na závazná pravidla vyplývající z právních předpisů ze strany ministerstva na věci nic nemění. Porada vedoucích odborů školství krajských úřadů v Plzni 6. až 7. června 2007

4 = Neoprávněné poskytování prostředků na přímé náklady na vzdělávání
Porušování Rozhodnutí MŠMT poskytování prostředků s UZ 33 353 na přímé náklady na vzdělávání právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení zřizovaných krajem Prostředky byly poskytnuty organizaci, která v době poskytnutí neměla výkony definované školským zákonem = Neoprávněné poskytování prostředků na přímé náklady na vzdělávání srov. § 160 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., (školského zákona) Dtto slide č. 3 Porada vedoucích odborů školství krajských úřadů v Plzni 6. až 7. června 2007

5 Porušování Rozhodnutí MŠMT Poskytování prostředků na SIPZV právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení Prostředky na SIPVZ byly poskytnuty konkrétní organizaci v jiném (pozdějším) termínu, než je uvedeno v Rozhodnutí MŠMT /např. v prosinci ačkoliv podle Rozhodnutí měly být poukázány nejpozději do … např. 15. června/ Porušení rozhodnutí lze shledávat ve skutečnosti, že s finančními prostředky poskytnutými krajskému úřadu nebylo nakládáno v souladu s jejich účelovým určením, když nebyly ve stanoveném termínu zaslány krajským úřadem na účet konkrétní právnické osoby. Zákon č. 218/2000 Sb. v § 3 písm. e) a v § 44 odst. 1 písm. b) nerozlišuje porušení rozpočtové kázně podle druhu zavinění. I porušení povinností podle rozhodnutí o poskytnutí dotace způsobené nedbalostí je porušením zákona č. 218/2000 Sb., které musí být konstatováno v protokolu o kontrole.“. Porada vedoucích odborů školství krajských úřadů v Plzni 6. až 7. června 2007

6 Porušování Rozhodnutí MŠMT o poskytnutí dotačních prostředků na SIPVZ (UZ ) Vyúčtování finančních prostředků poskytnutých krajům z kap. 333 Prostředky na SIPVZ z kap. 333, které vrátily právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení jako účelově nevyčerpané na účet kraje do daného rozpočtového roku, a které již nebyly ze strany KÚ dále přerozděleny ostatním právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, nebyly vráceny na výdajový účet MŠMT, ale až v rámci finančního vypořádání v únoru následujícího roku na depozitní účet MŠMT 1/ Z Rozhodnutí MŠMT o poskytnutí dotačních prostředků krajům, která jsou vydávána různými skupinami MŠMT, vyplývají také různé požadavky na vyúčtování těchto prostředků. Jinak se postupuje u přímých nákladů na vzdělávání, jinak např. u SIPVZ. Určení podmínek pro použití dotačních prostředků i pro jejich vyúčtování je dle § 14 odst. 3 písm. g) rozpočtových pravidel zcela v kompetenci správce kapitoly, tj. přesněji řečeno, v kompetenci náměstků jednotlivých skupin MŠMT, kteří také Rozhodnutí o poskytnutí „svých“ dotačních prostředků krajům podepisují. Proto je nutno při vyúčtování poskytnutých dotačních prostředků řídit se pokyny toho Rozhodnutí MŠMT, na základě kterého byly prostředky kraji přiděleny. 2/ Ustanovení v Rozhodnutí MŠMT ve znění: „ Pokud budou nevyčerpané finanční prostředky vráceny do , musí být poukázány na výdajový účet MŠMT, ze kterého byly kraji poskytnuty“, bylo krajskými úřady chápáno různě. Dle ústního vysvětlení odpovědného náměstka, měly být tyto účelově nevyčerpané prostředky povinně vráceny krajským úřadem také do na výdajový účet MŠMT. Jen tento výklad dává smysl, sleduje-li poskytovatel při nakládání se státními prostředky ve své kapitole H,Ú a E a odůvodňuje, proč byl uvedený postup zakomponován do Rozhodnutí. První část citované věty („pokud budou nevyčerpané finanční prostředky vráceny do “) se vztahuje ke školám a jejich nevyčerpaným prostředkům, vráceným na účet kraje, zatímco druhá část věty ( „ musí být poukázány na výdajový účet MŠMT, ze kterého byly kraji poskytnuty“) stanovuje KÚ povinnost vrátit - poukázat tyto prostředky na výdajový účet MŠMT. A na výdajový účet lze zasílat prostředky z kap. 333 výhradně do konce daného rozpočtového roku. 3/ Účelově nevyčerpané prostředky, jsou-li vráceny do kapitoly do konce rozpočtového roku, se mohou i v napjatém termínu, tj. i v posledních dnech roku, stále ještě využít výhradně v oblasti školství. Jsou-li prostředky vráceny až v únoru následujícího roku v rámci finančního vypořádání na depozitní účet MŠMT, rozplývají se definitivně do celého státního rozpočtu. Porada vedoucích odborů školství krajských úřadů v Plzni 6. až 7. června 2007

7 = mylné pochopení kontroly výkonu přenesené působnosti
Pověření ke kontrole podle § 86 odst. 1 a odst. 3 a § 92a písm. b zákona č. 129/2000Sb., o krajích Tvrzení „Předmětem kontroly podle výše uvedeného ustanovení není finanční kontrola“ = mylné pochopení kontroly výkonu přenesené působnosti V předmětné věci se jednalo o kontrolu výkonu přenesené působnosti podle § 86 a 88 zákona č. 129/2000 Sb. u krajského úřadu, což bylo i uvedeno v pověření kontrolního orgánu. Předmětem kontroly přenesené působnosti je podle § 86 odst. 2 zákona č. 129/2000 Sb. dodržování zákonů, jiných právních předpisů a v jejich mezích též usnesení vlády, směrnic ústředních správních úřadů a opatření příslušných orgánů veřejné správy přijatých při kontrole výkonu přenesené působnosti podle § 88 odst. 3 zákona č. 129/2000 Sb. V procesu kontroly je zkoumán soulad postupu krajského úřadu s právními předpisy a směrnicemi ministerstva, popřípadě rozhodnutími o poskytnutí dotace, k jejichž dodržování je krajský úřad, resp. kraj rovněž povinen ze zákona. Není vyloučeno, že předmět kontroly přenesené působnosti podle zákona č. 129/2000 Sb. může být zároveň způsobilý stát se předmětem finanční kontroly podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů. Tato skutečnost však sama o sobě v dané věci nezakládá překročení pověření ke kontrole. Ministerstvo je toho názoru, že je vykonávána výhradně kontrola výkonu přenesené působnosti podle zákona č. 129/2000 Sb. Na protokol o výsledcích kontroly a na řízení o námitkách proto nelze vztahovat zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů, neboť z jeho působnosti je podle § 3 odst. 2 vyloučena kontrola vykonávaná ve vztahu nadřízenosti a podřízenosti. Porada vedoucích odborů školství krajských úřadů v Plzni 6. až 7. června 2007