Tvorba technické dokumentace Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice

Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/29.0019. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Kapitola 13 : Zásady kreslení situace

Legenda Klíčové pojmy Situace, vytýčení, úpravy terénu, mapy, terénní úpravy, svahování, značky, inženýrské sítě  Cíle kapitoly Budete : znát značky mapových podkladů umět se orientovat ve výkresech mapových podkladů orientovat se ve značkách inženýrských bodů a sítí Dovednosti : dokážete zakreslovat trasy a body inženýrských sítí dovedete nakreslit výkres terénních úprav budete schopni nakreslit vlastní situaci  Čas potřebný ke studiu kapitoly 3 hodiny 

Situační výkres Situační výkres (zkráceně situace) je výkres, který určuje prostorový vztah projektovaného stavebního díla (navrhované stavby, objektu apod.) vzhledem ke stávajícímu okolí (dosavadnímu stavu). Zakresluje se jednak do existujících map velkých měřítek (1:5000 až 1:50000) – situace širších vztahů - nebo do map vzniklých pro daný účel (např. mapa vyhotovená z přímého šetření a měření pro určitou stavbu) – koordinační situace (obvykle v měřítku 1:200, 1:250 nebo 1:500).  Druhy stavebních situací : Situace širších vztahů – zakresluje se do mapového podkladu v měřítku 1:5000 až 1:50000 a ukazuje širší okolí stavby, pomáhá k celkové orientaci Situace koordinační – v měřítku 1:200 až 1:500, výjimečně u liniových staveb ve větším měřítku. Slouží pro vyznačení hranice pozemků, jejich parcelních čísel, umístění navrhované stavby s vyznačením odstupů od hranic sousedních pozemků a staveb na nich, pro zakreslení drobných doplňkových staveb na pozemku (altány, skleníky, bazény apod.), ke koordinaci sítí vně objektu, domovních přípojek a jejich napojení na veřejné řady, řešení dopravy včetně dopravy v klidu (parkování), k vyznačení ochranných a bezpečnostních pásem a geologických sond. Situace vytyčovací – většinou stejné měřítko jako koordinační, slouží k přesnému půdorysnému a výškovému osazení navrhovaného objektu

Situační výkres Navrhované stavební objekty se zakreslují do situace pouze obrysem. Pro zvýraznění vedle stávajících objektů je možné navrhované objekty vyšrafovat nebo doplnit barevnou plochou. Kreslí se : obrys navrhovaného objektu velmi tlustou plnou čárou, neviditelný obrys (pod terénem) velmi tlustou čárkovanou čárou základní výšková úroveň ±0,000 stavebního objektu absolutní výškovou kótou v metrech (tři desetinná místa) velikost navrhovaného objektu se kótuje délkovými kótami (v metrech) poloha navrhovaného objektu se vůči okolním konstrukcím nebo objektům vztahuje délkovými kótami (v metrech)

13.1 Koordinační situace Stavební koordinační situace obsahuje : měřítko – podle účelu situace : situace širších vztahů – 1:5000 až 1:50000 situace koordinační – 1:200 až 1:500 označení světových stran – severka (sever zpravidla nahoře) konfigurace terénu – vrstevnice, výškové body, vyznačení místa geologických sond polohový a výškový stav stávajících pozemních a inženýrských objektů (stavební objekty, komunikace, inženýrské sítě navrhovaná zástavba včetně napojení na inženýrské sítě a komunikace, včetně terénních úprav hranice sousedních pozemků, parcelní čísla pozemků, oplocení základní rozměry navrhované zástavby, kóty určující polohu objektu na pozemku výšková kóta přízemí, na rozích objektu výškové kóty původního a upraveného terénu vyznačení vstupů do objektu, vyznačení vjezdů a vstupů v oplocení nebo na pozemek označení ochranných pásem, pokud existují názvy přilehlých ulic nebo jejich označení (mimo zástavbu) legenda nových objektů, legenda stávajících a nových inženýrských sítí (sítě stávající a nové je nutno graficky odlišit) nad popisové pole se v situaci uvede hodnota ±0,000 = ???,??? m.n.m. Dále se nad popisové pole uvádí označení systému použitého při zpracování mapového podkladu, např. Bpv – Baltský výškový systém – po vyrovnání   Situace se kreslí buď jednobarevně nebo vícebarevně. Barevné provedení je mnohem přehlednější.

13.2 vytyčovací situace Vytyčovací stavební situace zahrnuje přesné polohové a výškové osazení navrhovaného objektu, terénních a sadových úprav, inženýrských sítí a komunikací. Výškovým osazením objektu rozumíme optimální stanovení nadmořské výšky podlahy 1. nadzemního podlaží objektu (přízemí), např. ±0,000 = 392,500 m.n.m. Z této výšky a z výšek původního a upraveného terénu jsou odvozeny výšky UT a PT v rozích a ostatních důležitých bodech objektu. Půdorysné vytyčení spočívá v určení souřadnic důležitých bodů stavby. V případech, kdy není možné určit souřadnice, může být poloha určena vztažnými kótami k dosavadním technickým objektům, popř. u objektů bez širší návaznosti na okolí k topografickým objektům terénu (ale vždy k objektům neměnným). Způsoby a metody vytyčování budou probírány v předmětu „Geodézie“ a výškové osazování navrhovaného objektu se naučíte v předmětu „Projekt-1“

Značky používané v mapových podkladech :

Značky a způsoby kreslení inženýrských sítí používané ve stavebních situacích :

Klimešová Jarmila, Nauka o pozemních stavbách, VUT Brno 2005

Příklady situací :

Příklad koordinační situace : Archiv autorky

Příklad koordinační situace : Archiv autorky

13.3 Úpravy terénu Po výškovém osazení objektu se provede návrh a zakreslení upraveného terénu (UT) tak, aby byly srážkové vody odváděny od budovy. Svahování terénu je buď v rostlé zemině nebo v násypech. Při návrhu sklonů musí být zajištěna stabilita zeminy (sklony jsou dány normou ČSN 73 0035 a ČSN 73 1001 podle druhu zeminy). Návrh a zakreslování terénních úprav v situaci : Půdorysný tvar terénních úprav (plochu svahování) odvodíme z dílčích sklopených řezů – průsečíky původního terénu a navrhovaných úprav odvodíme do půdorysu a dostaneme plošný tvar a výšky terénních úprav v místě vedených řezů. Úpravy terénu se zakreslují na zvláštní výkres nebo se mohou zakreslit do stavební situace, pokud tato situace zůstane přehledná. Zakresluje se : - konečné úpravy terénu (zpevněné plochy, např. hřiště, nástupní plochy pro požární vozidla, terasy, které nejsou součástí navrženého stavebního objektu), komunikace pro pěší (chodníky, venkovní schodiště, stezky, nadchody atd.), rigoly, obrubníky apod. – v pohledu shora tlustou plnou čarou; - navržené stavební objekty, popř. stavební konstrukce, které jsou součástí konečné úpravy terénu (opěrné a ohradní zdi, odvodňovací kanály, rigoly, objekty pro popelnice, klepáče, věšáky pro prádlo, pískoviště apod.) - obrysem v pohledu shora, tlustou plnou čarou s odkazem na příslušný výkres (podrobnost) nebo na katalog apod.; - navržené podzemní objekty (zakryté upraveným terénem), např. podzemní nádrže, garáže apod. kreslíme obrysem tlustou čárkovanou čárou - navržené trasy podzemních a nadzemních inženýrských sítí a jejich doplňková zařízení (vpusti, hydranty, šoupátka (podzemní) – mapovými značkami) - plochy a svahy upraveného terénu s předepsaným sklonem, který se značí : ∙ svahovými šrafami ∙ šipkou ve směru spádu ∙ u proměnného sklonu vrstevnicemi - rozměry úprav terénu se udávají délkovými kótami v metrech (dvě desetinná místa) - výškové úrovně upraveného terénu a objektů - základní výšková úroveň ±0,000 stavebního objektu absolutní výškovou kótou v metrech (tři desetinná místa) - druhy a provedení úprav terénu Situace konečné úpravy terénu může zahrnovat řešení sadových úprav

Úpravy terénu Příklad výkresu terénních úprav : ČSN 01 3420 Výkresy pozemních staveb – Kreslení výkresů stavební části

Legenda Studijní materiály NOVOTNÝ, J. Cvičení z pozemního stavitelství pro 1. a 2. ročník : Konstrukční cvičení pro 3. a 4. ročník SPŠ stavebních. Praha : Sobotáles, 2007. ISBN 978-80-86817-23-1. PAVLIS, J. a kol. Cvičení z pozemního stavitelství pro 1. a 2. ročník SPŠ stavebních. Praha : Sobotáles, 1995. ISBN 80-901684-9-3. ČSN 01 3420 Výkresy pozemních staveb – Kreslení výkresů stavební části  Otázky a úkoly 1) V jakém měřítku se obvykle tvoří situace širších vztahů ? 2) V jakém měřítku se obvykle tvoří koordinační situace ? 3) Jakou čarou se zakresluje navrhovaný objekt do situace ? 4) K čemu slouží vytyčovací situace ? 5) Co znamená tato značka v mapovém podkladu ? 6) Co to je slučka a jak se značí ? 7) Jak se značí svahování ? 8) Nakreslete značení vodovodního potrubí bez rozlišení druhu. 9) Nakreslete značení dešťové kanalizace. 10) Nakreslete značení nízkotlakého plynovodního potrubí. 11) Nakreslete značení kabelů VN. 

Legenda Klíč k řešení otázek Soubor se správným řešením úkolů bude zpřístupněn v IS v učebních materiálech během následujících cvičení. Použitá literatura NOVOTNÝ, J. Cvičení z pozemního stavitelství pro 1. a 2. ročník : Konstrukční cvičení pro 3. a 4. ročník SPŠ stavebních. Praha : Sobotáles, 2007. ISBN 978-80-86817-23-1. PAVLIS, J. a kol. Cvičení z pozemního stavitelství pro 1. a 2. ročník SPŠ stavebních. Praha : Sobotáles, 1995. ISBN 80-901684-9-3. ČSN 01 3420 Výkresy pozemních staveb – Kreslení výkresů stavební části