NAUKA O SLOVNÍ ZÁSOBĚ 1 SEXTA

1. JAZYK A MYŠLENÍ Člověk komunikuje jinak než ostatní živočichové. Dokáže abstraktně myslet a pojmenovávat pojmy. Pojem = myšlenková konstrukce našeho vědomí založená na souboru znaků; např.: stůl – kus nábytku, obvykle se čtyřmi nohami, určený k jídlu nebo práci. Vztah pojem – slovo je založen na konvenci, nikoli na obsahové podstatě (srv.: česky pes, německy der Hund, anglicky dog, francouzsky le chien, rusky sobaka)

1. JAZYK A MYŠLENÍ SLOVA ZNAČKOVÁ / NEMOTIVOVANÁ Pojmenovávají skutečnost sama o sobě, bez závislosti na jiných slovech otec, dům, strom, voda, mladý, mluvit, jíst, žít, pozdě, ven SLOVA POPISNÁ / MOTIVOVANÁ Pojmenovávají skutečnost na základě jiných slov; můžeme přibližně odvodit či vytušit jejich význam lesník, lesní, lesnický, zalesnit

2. POJMENOVÁNÍ SLOVO ZNAČKOVÉ – voda POPISNÉ ODVOZENÉ – vodárna SLOŽENÉ – vodoměr ZKRATKOVÉ – vodnice SOUSLOVÍ – vodní dýmka VÍCESLOVNÉ SPOJENÍ – provést odečet FRAZÉM – šlapat vodu

SLOVO Slovo – základní prostředek pro vyjádření pojmenování; komplexní jednotka jazyka. Shrnující definice: slovo je základní jednotka lexikální roviny jazyka, je složené z hlásek, je nositelem gramatického a lexikálního významu (slova s jedním významem či s mnoha významy) a má určitou formu (může být jednočlenné i vícečlenné) . Jeho nejdůležitějšími funkcemi jsou funkce pojmenovávací a usouvztažňovací. K hlavním vlastnostem slova patří samostatnost, přemístitelnost, nahraditelnost, nepřerušitelnost a spojovatelnost.

SLOVO Významově = lexikálně = sémanticky: Slovo je význam nesoucí jednotka slovní zásoby. U ohebných chápeme jako slovo celé paradigma (všechny tvary slova). Se / svým / přítelem/ jsem se seznámila / v / Jablonci nad Nisou. Graficky: Slovo je tvořeno několika grafémy (i jedním grafémem), od ostatních slov je odděleno mezerou. Se / svým / přítelem / jsem / se/ seznámila / v / Jablonci / nad / Nisou.

SLOVO Foneticky: Slovo je tvořeno hláskami (i jednou hláskou), je sjednoceno slovním přízvukem a od ostatních slov odděleno pauzami. Se svým / přítelem / jsem se / seznámila / v Jablonci /nad Nisou. Morfologicky: Slovo je tvar slova, i když se skládá z několika slov lexikálních (byla bych přišla). Se / svým / přítelem / jsem se seznámila / v / Jablonci / nad / Nisou.

SLOVO Syntakticky = větně: větným členem nebo větným ekvivalentem jsou pouze plnovýznamová slova, neplnovýznamová nikoli. Se svým/ přítelem / jsem se seznámila / v Jablonci / nad Nisou. Slovnědruhově: Každé slovo lze zařadit k jednomu z 10 slovních druhů. Se(7) svým(3) přítelem(1) jsem(5) se(3) seznámila(5) v(7) Jablonci(1) nad(7) Nisou (1).

SLOVO Význam slov je dvojí: slovní (věcný, obsahový=lexikální, slovníkový). Tento význam má slovo samo o sobě, je společný všem jeho tvarům. V jazykovém projevu se vztahuje ke konkrétní skutečnosti. mluvnický (gramatický). Jsou to nepočetné významy vymezené mluvnickou stavbou jazyka a nejčastěji vyjadřované různými tvary téhož slova nebo tvary tvořenými jeho spojením se slovy pomocnými.

SLOVO Podle převahy slovních (lexikálních) nebo mluvnických (gramatických) významů lze dělit slova na: lexikální (sama o sobě mají jen význam slovní), jsou to: citoslovce, příslovce gramatická (vyjadřují větné vztahy slov nebo vět), jsou to: předložky, spojky, částice a slova pomocná (např. zpívala jsem, šla bych) lexikálně gramatická (mají vždy význam slovní a ve větě i různé významy gramatické vyjadřované zvláštnímu tvary), jsou to: podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa

SOUSLOVÍ Spojení dvou nebo více slov (podstatných a přídavných jmen), jímž pojmenováváme novou skutečnost. Často jde o odborné termíny. Užíváme tam, kde nemáme pro pojmenování dané skutečnosti jedno slovo, anebo je toto slovo nespisovné; např. mikrovlnná trouba – mikrovlnka, osobní vlak – osobák

VÍCESLOVNÉ SPOJENÍ Na rozdíl od sousloví obvykle obsahuje sloveso (vyjádřit soustrast) a často také existuje jednoslovný ekvivalent (kondolovat). Tato spojení se objevují např. v administrativním stylu (provést kontrolu).

FRAZÉM = víceslovné pojmenování (obvykle víceslovné), které má obrazný význam, a to v některé složce (vlčí mák) nebo jako celek (bílá vrána). Poznámka: citáty nemají frazeologickou povahu, protože nejsou užívány trvale a často nejsou obecně vžité.

FRAZÉMY NEVĚTNÉ JMENNÉ S JEDNÍM OBRAZNÝM VÝRAZEM (černý pasažér) NEBO OBRAZNÉ JAKO CELEK (šedá eminence) USTÁLENÁ PŘIROVNÁNÍ – chudý jako kostelní myš RČENÍ / ÚSLOVÍ – mají slovesnou povahu, ale je možno je gramaticky měnit (nekoupím zajíce v pytli, sedíš si na uších, slyší trávu růst) OKŘÍDLENÁ SLOVA – obvykle z biblických a antických příběhů či z historie (danajský dar); obdobné jsou tzv. hlášky např. z filmů (pivo ze sedmého schodu)

FRAZÉMY VĚTNÉ PRANOSTIKY – lidová moudrost o počasí (Únor bílý pole sílí.) PŘÍSLOVÍ – ustálený větný celek s ponaučením (Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.) POŘEKADLA – situační průpovídka, bez ponaučení (Dočkej času jako husa klasu.) OKŘÍDLENÉ VĚTY – výroky historických či fiktivních (lit. či dram.) osobností, s podobnou funkcí jako pořekadla (Veni, vidi, vici. Být, či nebýt.)

Použitá literatura: Martinec Ivo, Tušková Jana Marie, Zimová Ludmila, Mluvnice. Učebnice českého jazyka pro střední školy, Plzeň, Nakladatelství Fraus 2009 Mašková, D., Český jazyk – přehled středoškolského učiva, edice Maturita, Třebíč, Petra Velarová 2005

Děkuji za pozornost. Eliška Vacková