Mgr. Marie Havránková NAUKA O SLOVNÍ ZÁSOBĚ Mluvnice pro 2. ročník 2. ročník Srpen 2012.

Prezentace na téma: "Mgr. Marie Havránková NAUKA O SLOVNÍ ZÁSOBĚ Mluvnice pro 2. ročník 2. ročník Srpen 2012."— Transkript prezentace:

1 Mgr. Marie Havránková NAUKA O SLOVNÍ ZÁSOBĚ Mluvnice pro 2. ročník 2. ročník Srpen 2012

2  Záměrem této sady výukových materiálů s názvem Nauka o slovní zásobě a tvoření slov je poskytnout žákům potřebné informace o slovní zásobě, o způsobech jejího rozvíjení a zejména o tvoření slov v českém jazyce, a to odvozováním, skládáním a zkracováním. Učivo navazuje na znalosti, které žáci získali na ZŠ a cílem je jejich znalosti rozšířit a upevnit tak, aby je žáci mohli využít zejména při ústní a písemné komunikaci.  Jednotlivé DUMy (prezentace) v této sadě jsou určeny pro žáky 2. ročníku učebních oborů SOU.  Konkrétně tato prezentace je zaměřena na rozšíření znalostí žáků o slovní zásobě, na význam slov a na poučení o jazykových slovnících.

3 LEXIKOLOGIE

4  souhrn všech slov a ustálených spojení v daném jazyce (národní slovní zásoba)  je bohatá, neustále se mění a vyvíjí  jejím studiem se zabývá lexikologie  základní jednotkou slovní zásoby je slovo

5  národní slovní zásoba  obsahuje kolem milionu slov  je zachycena ve slovnících  je složena z jádra a proměnlivé části (okraje slovní zásoby)  JÁDRO slovní zásoby obsahuje slova vývojově nejstarší, která pojmenovávají nejdůležitější skutečnosti běžného života (země, ruka, otec, matka, slunce), které ovládá každý  OKRAJE slovní zásoby jsou proměnlivé (slova módní, knižní, odborné názvy)

6  je to souhrn slov, která ovládá jeden uživatel  závisí na věku, vzdělání, povolání, prostředí, zájmech, četbě jedince a na dalších okolnostech Individuální slovní zásoba zahrnuje dvě složky:  aktivní slovní zásoba - výrazy, které jedinec nejen zná, ale které při mluvení a psaní užívá ( u dospělého člověka je to asi 5 až 8 tisíc slov)  pasivní slovní zásoba – výrazy, kterým jedinec rozumí, ale běžně je neužívá (průměr 40 tisíc slov, závisí na vzdělání)

7  pokud chceme pojmenovat nějakou skutečnost, musíme jí přiřadit určitý jazykový výraz (např. velikému čtyřnohému zvířeti s chobotem přiřadíme výraz slon)  nejčastějším prostředkem POJMENOVÁNÍ je SLOVO  SLOVO je ustálená, samostatná jednotka jazyka, která pojmenovává určitou skutečnost (např. pes, ulice)

8  pojmenovávají skutečnost (všechna slova plnovýznamová, např. stůl, zpívat)  poukazují na skutečnost (zájmena, např. my, tamta)  vyjadřují pocity a napodobují zvuky (citoslovce, např. fuj, tik – tak)  pomáhají vytvářet věty (spojky, předložky, částice, např. nebo, před, ať)  nemají obecný význam a označují jedinečnou skutečnost (vlastní jména, např. Věra, Latinská Amerika)

9  jednoslovná (např. karate, okolo)  víceslovná – jednu skutečnost označují několika slovy (tryskové letadlo, šicí stroj)

10 Víceslovné pojmenování je ustálené spojení dvou či více slov, která tvoří z významového hlediska nerozdělitelný celek, řadíme sem :  Sousloví – ustálené spojení slov s jedním významem, např. rodné číslo, finanční úřad, kyselina sírová  Frazeologické spojení – frazém – ustálené, často metaforické a expresivní spojení slov, mohou být nevětné, např. dopadnout bledě, růžové brýle, praštit se přes kapsu, nebo větné (pořekadla, přísloví, pranostiky), např. I mistr tesař se utne. Dvakrát měř, jednou řež. Kateřina na ledě, Vánoce na blátě.

11 značková, např. nos, voda, dům  jejich slovotvorný původ není zřejmý  nejde je odvodit od jiných slov  patří k nejstarším slovům naší slovní zásoby popisná, např. cvičitel, lovecký, kapesník  mají prokazatelný vztah k jiným slovům

12  přímé pojmenování – jejich význam je ustálen, např. železo, bílý sníh  nepřímé pojmenování (obrazné) – místo ustáleného pojmenování se užije jiné, např. vítr pláče, dort jedna báseň  pojmenování přirovnáním - pomocí přirovnávacích slov, např. pevnější než skála, nese se jako páv  pojmenování opisem (perifráze) – např. maloval čerta na zeď (= strašil)  slova příležitostná – vytvořená pro určitou příležitost, hlavně v poezii, např. smuténka (Skácel)

13  skupina hlásek (někdy i hláska jedna), která má v daném jazyce určitý význam  má stránku obsahovou (významovou) a formální (zvukovou nebo grafickou)  obsahová stránka slova pes = zvíře, čtyřnohý, řád šelem, chlupatý, štěká aj.  formální stránkou slova pes je v mluveném projevu seskupení hlásek (fonémů) p, e, s, v psané podobě pořadí grafémů p, e, s.

14  slovní (lexikální) - věcný, obsahový význam znamená, že každé slovo má v daném jazyce určitý obsah, který označuje jev skutečnosti (pes je druh čtyřnohého savce, řád šelem atd.)  bývá vysvětlen ve slovnících daného jazyka  mluvnický (gramatický) – slovo ho získává až při zapojení do věty, znamená, že slovo patří k určitému slovnímu druhu, vyjadřuje různé mluvnické kategorie, např. pád, rod, číslo, osobu (pes je podstatné jméno, jednotné číslo, rod mužský životný, 1. pád)

15  slovo nadřazené – slovo významově nadřazené podřazenému slovu (př. zelenina je slovo významově nadřazené slovu mrkev)  slovo podřazené – slovo významově podřazené nadřazenému slovu (př. mrkev je slovo podřazené slovu zelenina)  slova souřadná – slova na stejné významové úrovni (př. mrkev, ředkvička)  sousloví – je ustálené spojení vzniklé spojením dvou nebo více slov, ale má význam jen jedné slovní jednotky ( základní škola, psací stůl)

16  slova jednoznačná – mají jeden věcný význam  jsou to vlastní jména, odborné názvy, zvukomalebná citoslovce (Josef, kyselina sírová, au)  slova mnohoznačná - mají význam základní a význam druhotný, který vzniká přenesením pojmenování na jinou věc  přenesení významu slova podle vnější podobnosti nazýváme metafora (oko= orgán zraku, oko na punčoše, volské oko)  přenesení významu slova podle vnitřní souvislosti věcí nazýváme metonymie (psaní = činnost, psaní= dopis)  pojmenování celku označením jeho části nazýváme synekdocha (otcovská střecha = rodný dům)

17  Synonyma – slova souznačná - mají různou podobu, ale stejný nebo podobný význam  Homonyma – slova souzvučná - stejně znějí, ale mají odlišný význam (hlásková shoda je náhodná)  Antonyma - slova opačného významu (slova významově protikladná)

18  tvoří se nová slova (odvozováním, skládáním, zkracováním)  slova dostávají nové významy  slova se spojují v sousloví  slova se přejímají z jiných vrstev jazyka  slova se přejímají z cizích jazyků  slova zanikají  některá dříve nepoužívaná slova se vracejí do slovní zásoby

19  zaznamenávají slovní zásobu jednoho nebo více jazyků nebo její určitou vymezenou část  jejich tvorbou se zabývá lexikografie Rozlišujeme:  slovníky překladové – převádějí slova z jednoho jazyka do druhého  slovníky výkladové, a to naučné (encyklopedické) nebo jazykové  slovníky speciální (historický, cizích slov aj.)

20  podávají informace o slovním a mluvnickém významu slov, jejich původu, výslovnosti a užívání v jazyce  zachycují slovní zásobu náležející ke spisovné vrstvě jazyka  Příruční slovník jazyka českého, 1935 – 1957, 9 svazků, 250 tisíc hesel  Slovník spisovného jazyka českého, 1989, 8 svazků, 192 tisíc hesel  Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, 2003, asi 50 tisíc hesel

21  Slovní zásoba je souhrn všech slov a ustálených spojení v daném jazyce, neustále se mění a vyvíjí, je zachycena v jazykových slovnících, je složena z jádra slovní zásoby a okrajových (proměnlivých) částí (= národní slovní zásoba).  Individuální slovní zásoba = slova, která ovládá jeden uživatel, je složena s aktivní slovní zásoby (=slova, která běžně užíváme) a pasivní slovní zásoby (=slova, která běžně neužíváme, ale rozumíme jim).  Slovo = skupina hlásek(někdy jen jedna hláska), která má v daném jazyce určitý význam, a to význam slovní (věcný, obsahový) a význam mluvnický(vzniká po zapojení slova do věty).  Sousloví = ustálené spojení slov s jedním významem.

22  Synonyma = slova souznačná, mají stejný nebo podobný význam, ale různou formu.  Homonyma = slova souzvučná, stejně znějí, ale mají různý význam i původ.  Antonyma = slova opačného významu, označují jevy stejného druhu, ale opačných vlastností.  Jazykové slovníky = podávají podrobné informace o slovním a mluvnickém významu slov, jejich původu, výslovnosti a užívání v jazyce, např. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost.

23  1. Co je slovní zásoba?  2. Jaký je rozdíl mezi slovní zásobou národní a individuální, jak dělíme individuální slovní zásobu?  3. Co je slovo?  4. Jaké významy má slovo?  5. Co je sousloví?  6. Jaký je rozdíl mezi synonymy, homonymy a antonymy?  7. Jaké informace podávají jazykové slovníky?

24  MUŽÍKOVÁ, Olga, MARKVARTOVÁ, Barbora, KLUSÁČKOVÁ, Lenka, JEŘÁBKOVÁ, Eleonora, ADÁMKOVÁ, Petra. Odmaturuj z českého jazyka. Brno: Didaktis, 2007, ISBN 80 – 7358 – O82 – 9  SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce pro střední školy. Havlíčkův Brod: Fragment, 2007, ISBN 978 – 253 – 0298 – 0  DOBEŠOVÁ, Věra, FIALOVÁ, Vladimíra. Průvodce českým jazykem. Brno: Didaktis, 2007, ISBN 80 – 7358 – 019 – 5