Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
ZVUKOVÁ STRÁNKA JAZYKA 2
VÝKLAD
2
ZVUKOVÉ PROSTŘEDKY SOUVISLÉ ŘEČI
SLOVNÍ PŘÍZVUK má čeština stálý. Přízvuk hlavní – na první slabice slova (pole) nebo přízvukovaného celku (na poli) Přízvuk vedlejší – na lichých slabikách (nezapomínejte) !!! Úkol – vysvětlete pojmy: příklonka předklonka
3
ZVUKOVÉ PROSTŘEDKY SOUVISLÉ ŘEČI
(PŘÍZVUKOVÝ / MLUVNÍ) TAKT = část věty spojená jedním slovním přízvukem, tj. může jej tvořit jedno slovo nebo více slov. Sled taktů vytváří rytmus řeči. Pozor! Jednotlivé takty ve větě nemusí být graficky odděleny čárkou!
4
ZVUKOVÉ PROSTŘEDKY SOUVISLÉ ŘEČI
VĚTNÝ ÚSEK = několik taktů věty (obv. delší a složitější výpovědi); vyslovují se „na jeden nádech“. PAUZA odděluje větné úseky. TEMPO ŘEČI / MLUVNÍ TEMPO závisí na individuálních zvyklostech mluvčího.
5
ZVUKOVÉ PROSTŘEDKY SOUVISLÉ ŘEČI
INTONACE / MELODIE VĚTY = průběžná změna tónové výšky hlasu ve větě (výpovědi). Vlastní zvukové zakončení věty (výpovědi) má podobu KADENCE (pokles hlasu na konci; tj. kadence klesavá či stoupavě klesavá) či ANTIKADENCE (výrazné stoupání hlasu na konci – u zjišťovacích otázek).
6
SPISOVNÁ VÝSLOVNOST = ORTOEPIE
= soubor výslovnostních norem. Rozlišujeme: – styl zběžný (nižší) – denní styk s menšími nároky – styl základní (neutrální) – veřejné kultivované projevy denního styku (zpravodajství, úřady, škola) – styl vybraný (vyšší) – slavnostní oficiální projevy
7
SPISOVNÁ VÝSLOVNOST = ORTOEPIE
NORMATIVNÍ PŘÍRUČKY: Hůrková, Jiřina, Česká výslovnostní norma Výslovnost spisovné češtiny – starší DÍLČÍ POUČENÍ in: mluvnice češtiny, slovníky češtiny
8
SPISOVNÁ VÝSLOVNOST = ORTOEPIE
DÉLKA SAMOHLÁSEK (poměr krátká : dlouhá = 2 : 3) nutno zachovávat (má významotvornou roli, např. dráha X drahá) Nespisovné např. krácení na konci (obecněčeské vim, myslim, krácení všech samohlásek v lašských nářečích, vrana).
9
SPISOVNÁ VÝSLOVNOST = ORTOEPIE
ASIMILACE (SPODOBA) ZNĚLOSTI regresivní (zpětná) – převáží druhá souhláska N + Z = ZZ , např. prosba [prozba], shoda [zhoda] Z + N = NN, např. podpatek [potpatek] progresivní – převáží první souhláska N + Z = NN, např. shoda [schoda] Z + N = ZZ, např. buďme [buťme]
10
Děkuji za pozornost. PhDr. Eliška Vacková
11
Literatura: Martinec Ivo, Tušková Jana Marie, Zimová Ludmila, Mluvnice. Učebnice českého jazyka pro střední školy, Plzeň, Nakladatelství Fraus 2009 Mašková, Drahuše. Český jazyk. Třebíč. Nakladatelství PV 2005 Vlastní archiv
Podobné prezentace
