projekt spolufinancován ze státního rozpočtu ČR a Evropským sociálním fondem Název projektu: Živá příroda ve škole Číslo projektu : CZ.1.07/1.1.20/ Datum : Téma : Savci Název : Potkan laboratorní Ročník : Autor : Mgr. Jan Šváb

Anotace Tento digitální vzdělávací materiál (DVM) bude sloužit jako doplňkový materiál k výuce přírodopisu v 6., 7. a 8.ročníku v rámci učiva:,,Vývoj, vývin a systém živočichů´´,,Významní zástupci jednotlivých skupin živočichů - strunatci (paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci)´´,,Rozšíření, význam a ochrana živočichů´´,,Projevy chování živočichů´´,,Stavba těla, stavba a funkce jednotlivých částí těla´´ Zdroj témat: ŠVP Škola pro každého č.j. 27/2007/b/upravená verze

Potkan laboratorní (Rattus norvegicus)

Hierarchie živočichů – potkan laboratorní Říše – živočichové (Animalia) ↓ Kmen – strunatci (Chordata) ↓ Podkmen – obratlovci (Vertebrata) ↓ Třída – savci (Mammalia) ↓ Řád – hlodavci (Rodentia) ↓ Čeleď – myšovití (Muridae) ↓ Rod – (Rattus)

Hlodavci – hlavní znaky Hlodavci se řadí do třídy savců, v ní jsou nejpočetnějším řádem. Název hlodavci je odvozen od jejich hlavního rysu – zubů, zejména pak jejich tvaru a uspořádání. Řezáky hlodavců jsou přeměněny v hlodáky (  hlodavci), špičáky hlodavcům chybí úplně. Jejich hlodáky se dělí na tvrdou přední a měkkou zadní část, díky broušení je přední část vždy patřičně ostrá. Z hlediska výběru potravy jsou většinou býložravci.

Hlodavci - velikost Co do velikosti jsou hlodavci většinou menší. Výjimkou je jejich největší zástupce – kapybara s délkou až kolem 1m a váhou až 80kg.

Popis potkana Potkan je středně velký hlodavec. Dorůstá délky 16-27cm. Ocas má v porovnání s tělem kratší, kolem 13-20cm. Jeho hmotnost se v dospělosti pohybuje v rozmezí g. Potkani chovaní v zajetí ale mívají až 900g. Samec dosahuje v průměru o 1/3 větší velikosti než samice. V přírodě se dožívá 2 roků, v zajetí 3-4 roků.

Vzhled potkana Potkan laboratorní má zaoblenou hlavu a drobné oči. Dominantou jeho těla je lysý, šupinatý ocas, který je u kořene zesílený. Existují i varianty potkana laboratorního bez ocasu, popřípadě s velkýma ušima, nebo v holém provedení (bez srsti).

Vzhled potkana Potkan se chová v mnoha barevných variantách.  albín, béžová, oranžově zlatavá, modrá, béžová, černá, čokoládově hnědá, postříbřená, holubí šeď, platinová ad. nebo jen přírodní divoké zbarvení (hnědošedé až hnědočervené) Na výběr jsou i různé barvy očí – černé, červené, růžové, rubínové nebo každé oko jiné.

Odlišení potkana od krysy Pro svůj vzhled je často zaměňován s krysou. Jako základní rozdíl lze vidět délku ocasu v porovnání s tělem (potkanův je kratší). Potkan má také menší oči i uši. Krysa má špičatější hlavu. Potkan se od krysy liší také chováním, potkanům nečiní problém vlhká místa, kdežto krysy vyhledávají převážně místa suchá.

Rozšíření potkana Díky tomu, že je potkan velice přizpůsobivý hlodavec, dosáhlo jeho rozšíření celosvětového měřítka. Proto je označován za kosmopolitní druh hlodavce. Navíc je také druhem synantropním = žijícím v blízkosti člověka. V České republice žije téměř všude, dokonce i v nadmořských výškách přes 1400 m.n.m. (viz mapka).

Potrava Potkan je všežravec. Údaje o jeho jídelníčku se různí. Jeho strava je jak rostlinného tak živočišného původu. Pokud jej postihne hlad, je schopen napadnout i zvířata velikosti králíka. Tvrdý chléb a větve používá k broušení svých hlodáků. Svými hlodáky se dokáže prokousat betonem, problém mu nečiní ani elektrické kabely.

Potrava a bydlení (kroužek) Potrava Zrní, ovoce, zelenina, tvrdý chleba Voda z napáječky Bydliště Klec s příslušenstvím pro ptáky nebo hlodavce Případný domeček Napáječka, miska na jídlo Cokoliv na ohlodávání Něco na hraní – prolézačky…

Rozmnožování Březost u potkanů trvá dní. Počet mláďat se pohybuje kolem 4-7 kusů (někdy až 6-10). Mláďata se rodí holá. Osrstění nabírají kolem 2 týdnů věku. Ve stejném věku začínají i vidět. Do 3 týdnů je kojí matka, kolem měsíce jsou plně soběstačná. Pohlavně dospělý je potkan ve věku 1,5-4 měsíců. Samice může vrhat mláďata 3-5 krát ročně. Pářící období nastává několikrát měsíčně. Samice se může stát znovu březí již 24hodin po porodu. Březost může ale také samovolně ukončit.

Citace obrázků Slide 3: ŠEVČÍKOVÁ, Lucie: foto z biolaboratoře Živá příroda Slide 4: REG MCKENNA. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 5: KRASAVIN, Alexey. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 6: BOLDT, Axel. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 6: PINGSTONE, Adrian. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 7: MALICIOUSMONKEY. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 8: JURVETSON, Steve. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 9: ZBORALSKI, Waldemar. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:

Citace obrázků Slide 10: MAALEJ, Karim-Pierre. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 11: JROCKLEY. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 11: PACKA. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: ng Slide 12: KRASAVIN, Alexey. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 13: OSKILA. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 14: INGE HABEX. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: