Vývoj sociální práce v ČR Jako profesionální aktivita se formuje za první republiky, útlum po roce 1948 Nové sociální problémy po roce 1989 – prostituce, bezdomovectví, uprchlíci, vězni po amnestii atd. Obnova vzdělávání sociálních pracovníků Profesionalizace sociální práce Deinstitucionalizace sociálních služeb Uvolnění hierarchických vztahů, oslabování kontroly Alternativy k ústavní péči Rozvoj sektoru nevládních organizací

Definice sociální práce Poskytování pomoci lidem v obtížných životních situacích se zaměřením na interakci mezi člověkem a jeho sociálním prostředím Podpora klientů při zvládání jejich sociální situace Důraz na jedinečnost (specifický přístup) a komplexnost (řešení různých dimenzí) situace

Charakteristiky sociální práce a pozice sociálního pracovníka Profesionální pomoc Pomoc x kontrola Definice pomoci Limity pomoci Opěrné body sociální práce a pozice sociálního pracovníka Osobnost jako nástroj vlastní disciplíny Navázání vztahu – empatie, vhled, zájem, respekt, komunikace, tvořivost, flexibilita, zkušenost, zralost (realita práce)

Vztah sociální práce k jiným oborům Sociologie Psychologie Medicína Sociální práce Právo

Metody sociální práce Sociální práce s jednotlivcem – vztah mezi sociálním pracovníkem a klientem je založený na komunikaci tváří v tvář, řešení individuálních problémů (mikro praxe) Sociální práce se skupinou – skupina jako zdroj, který může řešit potíže v sociálním fungování jednotlivých osob (mezzo praxe) Komunitní sociální práce – zlepšení porozumění potřebám komunity, sociální změna (makro praxe)

Aktivity sociálních pracovníků Hodnocení potřeb a životních okolností klientů Poskytování nebo zprostředkování služeb Podpora při zvládání problémů Hodnocení stupně a povahy ohrožení klienta Navrhování, realizace a hodnocení ochranných plánů Zajišťování posudků pro jednání soudů Zastupování a mediace Navrhování a realizace preventivních opatření

Role sociálního pracovníka Pečovatel , poskytovatel služeb Zprostředkovatel služeb Cvičitel sociální adaptace Poradce nebo terapeut Případový manažer Manažer pracovní náplně Personální manažer Administrátor Činitel soc. změn Pečovatel , poskytovatel služeb - napomáhá tam kde, klient z nějakého důvodu nezvládne vykonávat důležité činnosti v denním životě, služby je možno poskytovat jak v domácnostech, tak v pobytovém zařízení Zprostředkovatel služeb – diagnostikuje, odhaduje dostupné zdroje pomoci, informuje klienta, obhajuje jeho potřeby Cvičitel sociální adaptace – napomáhá klientům modifikovat jejich chování tak, aby mohli účinněji řešit své problémy Poradce nebo terapeut – pomáhá klientům získat náhled na jejich postoje, pocity a způsoby jednání Případový manažer – usiluje o zajišťování, koordinaci, vhodný výběr služeb hlavně u klientů s větším množstvím služeb, případová diagnostika a terapie Manažer pracovní náplně – organizátor nadměrného objemu práce, plánování načasování a dávkování intervence, sledování kvality služeb Personální manažer – osoba zajišťující výcvik a výuku, konzultace a řízení pracovníků Administrátor – vedoucí pracovník nebo ředitel zařízení, plánuje , rozvíjí a zavádí způsoby práce Činitel soc. změn – angažuje se při identifikaci a řešení širších spol. problémů

Typy aktivit sociální práce Aktivity zaměřené na problém (kurativní a rehabilitační) Aktivity podporující rozvoj potenciálu klienta (rozvojové a vzdělávací) Preventivní aktivity Kurativní – snaha odstranit faktory, které problém způsobily – poskytnutí soc. dávky, nalezení zaměstnání, umístění dítěte do NRP atd., rehabilitační – psychosociální podpora a adaptace na novou situace. Rozvojové – rodinná terapie

Principy sociální práce Medicínský model – sociální pracovník jako „pozorovatel“, provádějící „vyšetření“ klienta a stanovující diagnózu a plán terapie, hierarchický vztah, jednostranná komunikace Partnerský model – symetrický vztah mezi pracovníkem a klientem, klient jako kompetentní a rovnocenný partner, který má zdroje k vyřešení svých problémů, pracovník respektuje klienta a jeho svobodné rozhodování a nabízí „pomoc ke svépomoci“ Druhý přístup převládá od 70. let 20. století

Trendy v sociální práci Krátkodobá práce s klientem Dohoda o spolupráci (ústní nebo písemná a oboustranně zavazující, odpovědnost a ochrana) Klient jako součást systému Spravedlnost a rovnost Spoluúčast Zplnomocnění Kontrakt: vymezení předmětu spolupráce, vzájemná práva a povinnosti, cíle, čas a místo a frekvence setkávání, dohoda o nakládání s informacemi a o uchovávání záznamů

Etapy sociální práce Etapa sociální evidence – seznámení se klientem, jeho problémem, společenská závažnost, časová naléhavost. Etapa diagnostická – je zaměřena na zjišťování a hledání příčin problémů. Musíme stanovit sociální diagnózu (stanovení příčin, stanovuje se na základě rozhovoru s klientem nebo se členy rodiny, komunitou). Probírání životní dráhy klienta (minulost, dospívání – sociální anamnéza je součástí soc. diagnózy). Etapa navrhování řešení a plán sociální terapie – jde o plán konkrétní pomoci, Návrh řešení by měl obsahovat více variant řešení a seznámit je s klientem. Důležitá je spolupráce klienta, motivace, nechat klienta podílet se na situaci, nechat mu prostor pro rozhodování. Upozornění klienta na možné důsledky jeho nespolupráce. Sociální pracovník musí klienta přesvědčit o to, že má zájem na jeho situaci a nabízí mu pomoc. Etapa sociální terapie – úprava poměrů klienta formou konkrétní pomoci (konzultace, rozhovory, vyřízení dávky, odkaz na odborníka, rady). Nástrojem je osobní kontakt s klientem. Ověření situace. Je významná z hlediska prevence opakování sociálního problému. Hodnocení účinnosti sociální terapie, sociálních opatření, služeb, dávek.

Hodnoty v sociální práci Respektování svobodného rozhodování klientů Respektování důvěrnosti sdělených informací Dodržování profesionálních zásad : zachování profesionální objektivity, respekt vůči rozdílům mezi lidmi, celostní přístup ke klientům a jejich důstojnosti předávání funkčních dovedností klientům průběžnost vyhodnocování a zodpovědnost vůči klientům respektuje lidskou důstojnost klientů,soc. pracovník navrhuje možnosti a upozorňuje na možné sankce, řešitelem problémů zůstávají klienti a soc. pracovník by měl odmítat přebírání zodpovědnosti

Dilemata sociálních pracovníků Požadavek organizace x osobní názor Požadavek organizace x požadavek veřejnosti Akutní pomoc x samostatnost Málo všem x hodně někomu Nemoc osobnosti x epizodní selhání Komplexní péče x přehlížení problému Neutralita x favoritismus Asymetrický vztah (kontrola a autorita) x dialog Materiální x nemateriální pomoc Zasáhnout x nezasáhnout (falešný poplach x nedbalost) Snaha výchovného ústavu o sociální rehabilitaci a očekávání veřejnosti, že ústav zajistí izolaci delikventů a ochranu, nemoc osobnosti x epizodní selhání (je člověk psychopat, když je ve vězení x týral rodič nebo nepřiměřeně trestal? Oslovování babi x dědo, důstojnost klientů, alkoholismus x žádost o dávky (požadavek, aby člověk chodil střítlivý atd.), neutralita x favoritismus – požadavek indivi. Přístupu, altruismus, uspokojivšjěí práce, strukturace pracovní zátěže, předsudky, stigmatizace (dítě je potřebnější než dospělý – pouhá přítomnost dítěte v rodině zakládá právo na pomoc a nervonost), sympatie a antipatie, představy o ůsociální hodnotnosti klienta – zaměstnatelný dospělý (zaměření se na určitý věk), chudoba rovná se psychická nezpůsobilost) „slušný klient“ x „klient zneužívající systém“, morální hodnocení klienta