Starověk Antický Řím – Kultura Mgr. Jakub Němec VY_32_INOVACE_D1r02020

Literatura Římská literatura byla psána především latinsky, ale někteří učenci psali také řecky. Latina se stala hlavním jazykem učenců, literárních autorů a v období dominátu také představitelů křesťanské víry. Po zániku západořímské říše se latina stala základem tzv. románských jazyků, zatímco ve východní části se ujala opět řečtina. Nejoblíbenějším římským literárním útvarem byly historické spisy, které psali Titus Livius (dějiny římské republiky v díle Od založení města), Publius Cornelius Tacitus (dějiny vlády Octaviana Augusta), Gaius Iulius Caesar (Zápisky o válce galské, Zápisky o válce občanské) a další. Psaly se také básně. Epickou tvorbu můžeme spojit s tvorbou hrdinských a historických eposů (Gnaeus Naevius – Punská válka; Publius Vergilius Maro – Aeneis). Básně se pojily také s poučnými a výchovnými verši (Titus Lucretius Carus – O přírodě; Publius Ovidius Naso – Umění milovat, Proměny). Tradiční milostnou a přírodní lyrikou se zabýval např. Quintus Horatius Flaccus. Římská divadelní tvorba byla hluboko ve stínu řeckých vzorů. Tragédie se z větší části přebíraly od Řeků a pouze se překládaly a aktualizovaly. Římané se zabývali především historickými tématy. Mnohem větší úspěch měly komedie, které zpracovávaly tématiku všedního dne. mezi nejznámější autory patřili Titus Maccius Plautus nebo Publius Terentius Afer. Mezi literární tématiku lze zařadit také řečnictví, které se v Římě dostalo do své vrcholné podoby v antice. Výborní řečníci byli politici jako Caesar nebo Sulla. Největším římským řečníkem bývá označován Marcus Tullius Cicero.

Portréty historiků Livia (1; vlevo) a Tacita (2; vpravo) Livius a Tacitus Portréty historiků Livia (1; vlevo) a Tacita (2; vpravo)

Vergilius, Ovidius a Horatius Portréty básníků Vergilia (3; vlevo), Ovidia (4; uprostřed) a Horatia (5; vpravo)

Náboženství Náboženství římské říše se vyvíjí již z období před Etrusky. Prvotní představy byly spojeny s přírodními jevy a bohové byli zobrazováni ve zvířecí podobě. Poté Etruskové přejali antropomorfní vzory (lidská podoba) od Řeků a dalších kmenů. Římané si přisvojili etruskou podobu náboženství a propojili ho s řeckými představami. Římané upravili některé báje a zasadili je do své mytologie (např. Herákles – Herkules). Římští bohové se v mnohém překrývají s řeckými a rozlišujeme je pouze podle jména: Iupiter – Zeus Minerva – Pallas Athena Neptun – Poseidon Mars - Ares Pluto – Hades Venus – Afrodite Iuno – Héra Vulcanus – Hefaistos Diana – Artemis Ceres – Demeter Mercurius – Hermes Apollo - Apollon Změna v pojetí náboženství v Římě přišlo v dominátu, kdy se mezi čelní náboženské představy dostalo křesťanství.

Iupiter 6) Představa Iupitera v podání francouzského neoklasicistního malíře Ingrese

Věda Jak bylo naznačeno v jednom z předchozích snímků, Římané se významně zabývali historií, ke které se pokoušeli stavět kritickým pohledem na události. Z Řecka do Říma proudilo množství filosofických myšlenek a ucelených teorií, z nichž vycházeli římští myslitelé. Římané se z filosofické problematiky zabývali především etickými problémy, které položily základy středověké etice. Nezaostávalo také právo, které se značně rozvíjelo. Významnou úlohu měly v římské společnosti i přírodní vědy, v nichž se opět navazovalo na výsledky řeckých učenců. V římské říši se dbalo na čistotu, takže se nemůžeme divit, že velký rozvoj zažila hygiena a s ní i celé lázeňství. Lékařství patřilo k důležitým oborům, které se pokoušely prodloužit život římských občanů. Mezi nejznámější učence patřil Řek Galenos, který sepsal lékařské znalosti a dovednosti do spisů, které položily základ středověkému lékařství. Přišel také s teorií temperamentu na základě převahy jedné ze čtyř tělních tekutin.

Galenos 7) Podoba Galena

Malířství a sochařství Nejčastější malířskou výzdobou prostor domů i hrobek byly nástěnné malby. Jejich využití lze doložit již u hrobek Etrusků, kteří své pohřební místnosti zdobili jak rostlinnými a zvířecími motivy, tak scénami hostin a podobně. Římané nástěnné malby hojně užívali ve svých domech, když ve svém obydlí nechali malovat umělé průzory, sloupy a další prvky, které opticky zvětšovaly prostor místnosti. Samozřejmě volili také motivy přírodního charakteru, které se střídaly s mytickými výjevy a s obrazy obyčejného života. Díla římských malířů se nám dochovala také díky „zakonzervování“ Pompejí sopečným popelem. Na pomyslném přechodu mezi malířstvím a sochařstvím stojí umění mozaiky. Mozaikou byly zdobeny stěny paláců, náboženských staveb i domů občanů. Sochařství bylo spojeno hlavně s portréty. Každý významný občan Říma si nechával zhotovovat podobiznu či bustu. Známé jsou také celé sochy významných osob. Velké množství se dochovalo dodnes. Sochařství bylo taktéž součástí architektury, kdy plastiky v historických reliéfech doplňovaly vítězné sloupy, oblouky a obelisky výjevy z bitev a podobně.

Fresky z Pompejí a Herculanea Dochované fresky z Pompejí (8, 9; vlevo, uprostřed) a Herculanea (10; vpravo) z 1. století n. l.

11) Mozaiková výzdoba z domu v Herculaneu Mozaika 11) Mozaiková výzdoba z domu v Herculaneu

Detail historického reliéfu (12) na Trainově sloupu v Římě (1). Historický reliéf Detail historického reliéfu (12) na Trainově sloupu v Římě (1).

Architektura Architektonické památky antického Říma lze rozdělit do několika kategorií podle jejich užití: obytné stavby občanů (domy ve městech měly patra, movitější občané si stavěli rozsáhlá sídla, na venkově se budovaly vily) veřejné stavby (úřady, vojenské budovy, lázně, knihovny, divadla, bojové arény a cirky, náměstí) užitkové stavby (viadukty, akvadukty) chrámy reprezentativní stavby (paláce panovníka) památníky (obelisky, vítězné oblouky, obelisky) Většina stavebních prvků byla přejata od Řeků a pouze se aktualizovaly pro římské potřeby. Hojně se užívalo oblouků a kleneb. Stavby byly sochařsky zdobeny (reliéfy, ionský a korintský sloup). Během budování impéria byla založena řada měst, které byly propojeny rozsáhlou silniční sítí.

14) Popis částí římského domu Římský dům 14) Popis částí římského domu

Forum Romanum 15) Panoramatický pohled na Forum Romanum, centrum Říma mezi pahorky Kapitol a Palatin, kde se konala shromáždění, trhy, soudy a podobně.

Koloseum 16) Pravděpodobně nejslavnější římská aréna Koloseum, v níž se konaly gladiátorské zápasy, závody spřežení, kde se hrály divadelní hry a kde se rekonstruovaly slavné bitvy římské minulosti (prý i námořní bitvy), byla postavena na konci 1. století Vespasianem a Titem.

Pantheon 17) Chrám z 1. století byl zasvěcen všem římským bohům, dnes slouží jako křesťanský svatostánek.

Akvadukt 18) Pravděpodobně nejznámější dochovaný římský akvadukt Pont du Gard byl postaven v roce 19 př. n. l. ve Francii.

Vítězný oblouk 19) Triumfální vítězný oblouk měl připomínat slavné činy římských císařů. Na obrázku můžete vidět oblouk zakladatele severovské dynastie Optima Severa, který stojí na okraji Fora Romana.

Otázka závěrem 1) Charakterizuj římskou literaturu. 2) Jmenuj techniky používané v římském výtvarném umění. 3) Jmenuj typy městských staveb v římské říši a popiš je.

Literatura POPELKA, Miroslav; VÁLKOVÁ, Veronika. Dějepis 1 pro gymnázia a střední školy: Pravěk a starověk. 1. vydání. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2001, 143 s. ISBN 80-7235-145-1. MANDELOVÁ, Helena; KUNSTOVÁ, Eliška; PAŘÍZKOVÁ, Ilona. Dějiny pravěku a starověku. Vydání první. Liberec: Dialog, 2002, 179 s. ISBN 80-86218-57-0.

Obrázky 1) GABOR. Wikipedia.cz [online]. [cit. 23.2.2014]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/71/Titus_Livius.png 2) THE GROLIER SOCIETY. Wikipedia.cz [online]. [cit. 23.2.2014]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8e/Gaius_Cornelius_Tacitus.jpg 3) MANCINI, Armando. Wikipedia.cz [online]. [cit. 23.2.2014]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/6/65/Parco_della_Grotta_di_Posillipo5_%28crop%29.jpg 4) AURÉOLA. Wikipedia.cz [online]. [cit. 23.2.2014]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0d/Latin_Poet_Ovid.jpg 5) GABOR. Wikipedia.cz [online]. [cit. 23.2.2014]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/95/Quintus_Horatius_Flaccus.jpg 6) INGRES, Jean Auguste Dominique. Wikipedia.cz [online]. [cit. 23.2.2014]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/14/IngresJupiterAndThetis.jpg 7) VIGNERON, Pierre Roche. Wikipedia.cz [online]. [cit. 23.2.2014]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/f/f5/Galen_detail.jpg 8) AUTOR NEUVEDEN. Wikipedia.cz [online]. [cit. 23.2.2014]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/11/Pompeii-couple.jpg 9) LONGBOW4U. Wikipedia.cz [online]. [cit. 23.2.2014]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/dd/Pompeiii.Europa.iFresco.jpg 10) PUH213R1. Wikipedia.cz [online]. [cit. 23.2.2014]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/4/4f/Herkulaneischer_Meister_002b.jpg 11) TAI, Kaihsu. Wikipedia.cz [online]. [cit. 23.2.2014]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a8/Ercolano2_Copyright2003KaihsuTai.jpg 12) MABEL, Joe. Wikipedia.cz [online]. [cit. 23.2.2014]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a9/Traj_col_battle_5.jpg 13) SÜßBRICH, Rolf. Wikipedia.cz [online]. [cit. 23.2.2014]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a5/Italien_Rom_Trajansaeule_sb1.JPG 14) PURECORE. Wikipedia.cz [online]. [cit. 23.2.2014]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2c/Domus_romana_Vector001.svg 15) JOHANSSON, Hans E C. Wikipedia.cz [online]. [cit. 23.2.2014]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ee/Forum_Romanum_panorama.jpg 16) JEFFSCHWARTZ. Wikipedia.cz [online]. [cit. 23.2.2014]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a2/Roma-colosseodaltempiodivenere01.jpg 17) YAHL, Keith. Wikipedia.cz [online]. [cit. 23.2.2014]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/8b/Pantheon_Front.jpg 18) EMANUELE. Wikipedia.cz [online]. [cit. 23.2.2014]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/d8/Pont_du_Gard_Oct_2007.jpg 19) ALEXANDER Z.. Wikipedia.cz [online]. [cit. 23.2.2014]. Dostupný na WWW: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e0/RomeForumRomanumArchofSeptimiusSeverus01.jpg