KŘÍŽOVÉ VÝPRAVY Anotace: Materiál je určen k výuce dějepisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s pojmy a informacemi o křížových výpravách.

Základní pojmy věřící nevěřící křesťan pohan křížové tažení křižák Svatá země Jeruzalém Akkon rytířský řád templáři johanité kacíř inkvizice žebravý řád almužna

Křížové výpravy křížovými výpravami rozumíme vojenská tažení křesťanů proti „nevěřícím“ za účelem jejich pokřtění, později získání kořisti, nové půdy apod. vyhlašovali je papežové ve jménu křesťanství jejich původním cílem bylo dobytí Jeruzaléma a Svaté země obr. 1

Křížové výpravy křížové výpravy směřovaly: 1) na Pyrenejský poloostrov, obsazený od počátku 8. stol. muslimskými Araby 2) proti pohanským Polabským Slovanům (boje probíhaly ve 12. stol.) 3) do Palestiny proti Turkům obr. 2

Zápis do sešitu Křížové výpravy vojenská tažení křesťanů proti „nevěřícím“ za účelem jejich pokřtění, získání kořisti, nové půdy apod. vyhlašovali je papežové původním cílem bylo dobytí Jeruzaléma a Svaté země směřovaly: 1) na Pyrenejský poloostrov, proti muslimským Arabům 2) proti pohanským Polabským Slovanům a Prusům 3) do Palestiny proti Turkům

Křížové výpravy první křížovou výpravu vyhlásil papež Urban II. účastníkům bylo slíbeno prominutí hříchů, zisk půdy a cesta do nebe v prvních dvou případech byl křesťanští bojovníci (též zvaní křižáci – název podle vyobrazení kříže na zbroji) úspěšní Pyrenejský poloostrov byl od 11. stol. postupně zbavován arabské vlády a navrácen do rukou křesťanů, stejně tak byli poraženi i Pobaltští Slované v Palestině byla situace složitější

Křížové výpravy podnět pro křížová tažení do Svaté země (tak se nazývala Palestina), kde se ve městě Jeruzalémě před mnoha lety narodil zakladatel křesťanství Ježíš Kristus, zavdal byzantský císař, který žádal evropské panovníky o pomoc v boji proti útočícím muslimským Turkům evropští panovníci souhlasili, a tak začal boj o Byzanc a zároveň boj „o vysvobození hrobu Ježíše Krista z rukou nevěřících (tedy Turků)“ křížových výprav bylo celkem devět (v letech 1096-1291) křižáci byli zprvu úspěšní, ovládli východní oblasti Palestiny, kde založili vlastní křižácké státečky

Křížové výpravy dokonce byla zorganizována dětská křížová výprava pod myšlenkou, že úspěšné mohou být jen děti, které ještě nejsou hříšné skončila naprosto nemorálně – děti byly v Marseille prodány do otroctví muslimům úspěchu dosáhl císař Fridrich II., který politikou vyjednávání Jeruzalém získal bez boje i tento úspěch však byl dočasný – roku 1291 padla poslední pevnost (hrad) křižáků Akkon během výprav vzniklo několik rytířských řádů, jejichž členové měli za úkol chránit poutníky na cestě do Jeruzaléma k nejznámějším patří templáři a johanité

Zápis do sešitu křesťanští bojovníci = křižáci – název podle vyobrazení kříže na zbroji dětská křížová výprava – děti byly prodány do otroctví císař Fridrich II. vyjednáváním Jeruzalém získal bez boje roku 1291 padla poslední pevnost křižáků Akkon – konec křižáckých válek vzniklo několik rytířských řádů, měli chránit poutníky na cestě do Jeruzaléma (templáři, johanité)

Důsledky křížových výprav vzrůst papežské moci rozvoj měst a dálkového obchodu nové plodiny (mák, rýže, broskve, citrony, koření, rýže...) zdokonalení výroby a nové materiály – větrné mlýny, zavodňování, znalost hedvábí, bavlny, sametu... příchod byzantské a arabské vzdělanosti do Evropy postupné zvyšování kulturní úrovně (už jen třeba zaváděním spodního prádla a pravidelnou hygienou...) přes všechny krutosti tedy křížové výpravy přispěly i k vzájemnému poznání odlišných kultur a způsobu života křesťanů a muslimů

Zápis do sešitu Důsledky křížových výprav rozvoj měst a obchodu nové plodiny zdokonalení výroby a nové materiály příchod vzdělanosti zvyšování kulturní úrovně  vzájemné poznání odlišných kultur

Zbožnost a kacířství každý věřící byl svázán souborem pravidel a povinností: povinnost navštěvovat nedělní mše, povinnost účastnit se církevních svátků, povinnost platit církevní daň (desátky) kdo měl odlišný názor, byl prohlášen za kacíře jako prostředek k vypořádání se s kacíři byla vytvořena inkvizice (církevní vyšetřovací instituce) trestem pro kacíře bylo nejčastěji upálení na hranici někdy byli za kacíře prohlášeni i lidé z politických, popřípadě majetkových důvodů (např. templáři byli prohlášeni za kacíře Filipem IV. Sličným, aby se mohl zmocnit jejich majetku)

Zbožnost a kacířství vzhledem k tomu, že církev stále bohatla, důvěra lidí v ni postupně klesala vytvořily se proto skupiny lidí, kteří hlásali původní myšlenky křesťanství – chudobu a pomoc bližním a všemu živému vytvořily se tzv. žebravé řády mniši těchto řádů prosili o almužnu – žebrali, byl to jejich jediný zdroj příjmů první z nich založil sv. František z Assisi – františkány sv. Klára založila řád klarisek a sv. Dominik řád dominikánů obr. 3

Zápis do sešitu Zbožnost a kacířství věřící museli dodržovat pravidla a povinnosti: navštěvovat nedělní mše, účastnit se církevních svátků, platit církevní daň (desátky) za odlišné názory – prohlášení za kacíře → inkvizice (církevní vyšetřovací instituce) trestem bylo upálení vznik žebravých řádů které hlásaly původní myšlenky křesťanství mniši prosili o almužnu – žebrali sv. František z Assisi – františkáni sv. Klára – klarisky sv. Dominik – dominikáni

OPAKOVÁNÍ Křížové výpravy Důsledky křížových výprav vojenská tažení křesťanů proti „nevěřícím“ za účelem jejich pokřtění, získání kořisti, nové půdy apod. vyhlašovali je papežové původním cílem bylo dobytí Jeruzaléma a Svaté země směřovaly: 1) na Pyrenejský poloostrov, proti muslimským Arabům 2) proti pohanským Polabským Slovanům 3) do Palestiny proti Turkům křesťanští bojovníci = křižáci – název podle vyobrazení kříže na zbroji dětská křížová výprava – děti byly prodány do otroctví císař Fridrich II. vyjednáváním Jeruzalém získal bez boje roku 1291 padla poslední pevnost křižáků Akkon – konec křižáckých válek vzniklo několik rytířských řádů, měli chránit poutníky na cestě do Jeruzaléma (templáři, johanité) Důsledky křížových výprav rozvoj měst a obchodu nové plodiny zdokonalení výroby a nové materiály příchod vzdělanosti zvyšování kulturní úrovně  vzájemné poznání odlišných kultur

OPAKOVÁNÍ Zbožnost a kacířství věřící museli dodržovat pravidla a povinnosti: navštěvovat nedělní mše, účastnit se církevních svátků, platit církevní daň (desátky) za odlišné názory – prohlášení za kacíře → inkvizice (církevní vyšetřovací instituce) trestem bylo upálení vznik žebravých řádů které hlásaly původní myšlenky křesťanství mniši prosili o almužnu – žebrali sv. František z Assisi – františkáni sv. Klára – klarisky sv. Dominik – dominikáni

Otázky a úkoly Jaká byla záminka pro křížové výpravy? Co bylo skutečným důvodem? Jak byli lidé motivováni pro účast na křížových výpravách? Na která místa výpravy křižáků směřovaly? Co křížové výpravy přinesly dobrého? Co bylo povinností křesťana? Jak skončil, když svým povinnostem nedostál? Kdo byl sv. František z Assisi?

Zdroje Webová stránka: MIKOLÁŠ, David. Web pro podporu výuky a poskytování informací [online]. Roudnice nad Labem, 2006, 26. 7. 2014 [cit. 2014-08-02]. Dostupné z: http://www.davidmikolas.cz Použitá literatura: kolektiv autorů. Dějepis 7 pro základní školy a víceletá gymnázia: učebnice. 1. vydání. Redaktor Václav Fronk. Plzeň: Fraus, 2009, 160 s. ISBN 978-807-2385-584. [2014-08-02] obr. 1 – mapa křížových výprav http://www.dejepis.com/wp-content/uploads/2013/02/Kriz_vyprava_1.png obr. 2 – křižáci http://leccos.com/pics/pic/krizove_vypravy-_antiocheia.jpg obr. 3 – sv. František z Assisi http://pms.ofm.cz/pics/mucednici/frant_giotto.jpg