Křížové výpravy a Rytířské řády

Prezentace na téma: "Křížové výpravy a Rytířské řády"— Transkript prezentace:

1 Křížové výpravy a Rytířské řády
Obecná charakteristika, průběh nejvýznamnějších kruciátů, důsledky křížových výprav

2 Základní charakteristika
Vojenská tažení vyhlašovaná proti: pohanům (nevěřícím) muslimům (jinověrcům) kacířům Všichni účastníci nosili červený kříž = křižáci Během 180 let se uskutečnilo 8 křížových výprav + 1 dětská (?) V průběhu vzniklo několik křesťanských státečků v Palestině Turci však dobyli všechna území zpět = ovládli celou Palestinu Ruku v ruce s křížovými výpravami fungovala inkvizice (pouze vyšetřovala – netrestala) Modlící se křižácký rytíř na dobové miniatuře 

3 Turecká expanze Vzestup náboženského cítění = v 11. století cesty poutníků do Palestiny (kde se podle tradice narodil, působil a zemřel Ježíš Kristus) Arabové nepřekáželi (zisk z obchodu a vybíraných dávek) V polovině 11. století nájezdy seldžuckých Turků – 1076 ovládli Jeruzalém a celou Palestinu = začali přepadat křesťanské poutníky Útočí i na Byzantskou říši (bývalá východořímská), která se začíná hroutit = byzantský císař požádal papeže o pomoc (po rozkolu církve zadostiučinění pro papeže)

4 Území ovládané Seldžuky v době smrti sultána Malikšáha (1092)

5 Sněm v Clermontu 1095 papež Urban II. svolává sněm do jihofrancouzského Clermontu církevních a světských knížat Papež vyzval všechny přítomné, aby podnikli válečnou výpravu proti „nevěřícím“ – každému slíbil příděl půdy, které se zmocní. Osobní zisk + odpuštění všech hříchů = nečekaně veliký úspěch Urban II. na clermontském sněmu 

6 Papež Urban II. na koncilu v Clermontu (malba z doby okolo 1490, Francouzská národní knihovna)
Papežův projev v Clermontu byl natolik silný, že bezprostředně po konci jeho řeči se vydaly zástupy prostých lidí na válečné tažení do Svaté země – Jeruzaléma.

7 1. křížová výprava (1095-1096) Reakce na sněm v Clermontu První fáze:
zfanatizované houfy rolníků táhnoucí na Palestinu nezvladatelný dav – zasáhli proti i sami panovníci Druhá fáze: Francie, Nizozemí Motivace ziskem nových území 1096 dobývají křižáci Jeruzalém Založeny 4 křesťanské státy na území Palestiny (Edessa, Antiochie, Tripolis, Jeruzalémské království)

8 Křižácké državy ve Svaté zemi těsně po završení první křížové výpravy roku 1102

9 Další výpravy a jejich průběh
2. křížová výprava ( ) Francie a Německo (zúčastnil se i Vladislav II.) Cílem rozšířit křesťanská území (o Damašek) proti nim sultán Saladin = zdrcující porážka křižáků 3. křížová výprava ( ) největší a nejvýznamnější Fridrich I. Barbarosa (Prusko), Filip II. (Fr.), Richard Lví Srdce (Angl.) Jeruzalém se dobýt nepodařilo – Richard vyjednal příměří se Saladinem 4. křížová výprava ( ) Panovníci neměli peníze ani na přepravu do Palestiny Dohoda s benátským dóžetem – převoz za to, že mu pomohou zbavit se byzantské konkurence Dobyt Cařihrad (Konstantinopol) = „tažení proti křesťanům“ (mizí původní ideály!) Opat Bernard z Clairvaux vyzývá k zahájení druhé křížové výpravy, (Versailles, 19. století)

10 Palma Le Jeune: Útok křižáků na Konstantinopol (4. výprava)

11 Dětská křížová výprava (1212)
V Německu a Francii Neúspěch předchozích výprav… Nevinná víra malých měla překonat všechny překážky na cestě Děti zemřeli cestou, ztroskotali na moři, nebo byly prodány do otroctví

12 Pocit vystřízlivění, který zažívali lidé i v samotném „křižáckém“ 12
Pocit vystřízlivění, který zažívali lidé i v samotném „křižáckém“ 12. století, zachycují tyto soudobé verše: Když v krbu oheň zazáří a muže víno rozjaří, tu dychtí na kříž přísahat a v Svatou zemi koně štvát; však s prvním jitra rozbřeskem jsou slib i oheň popel jen.

13 5. křížová výprava (1216-1221) 6. křížová výprava (1228-1229)
neúspěšný pokus o dobytí Egypta (nejmocnější muslimský stát) spory mezi vůdci 6. křížová výprava ( ) Fridrich II. díky diplomatickému vyjednávání se podařilo získat Jeruzalém zpět, ovšem pouze na dobu 15 let – 1244 Jeruzalém ztrácí 7. a 8. křížová výprava ( ) Ludvík IX. se pokoušel dobýt Egypt a Tunis skončilo pohromou

14

15 Důsledky Křížových tažení
Neobyčejný význam pro celý další vývoj Evropy: Růst moci papeže a církve - vznik rytířských řádů Rozšíření rozhledu západní Evropy (do té doby upoutané především místními zápasy mezi sebou) Obrovský rozkvět obchodu v Itálii = (?) Rozšíření peněžního obchodu Nové plodiny (jaké?) + nové technologie (jaké?) + nový „životní styl“ Východ výrazně kulturně obohatil Evropu – „znovuobjeveny“ antické spisy, šachy, kořeněná jídla, luxusní zboží, 1. spodní prádlo, cizí vína, skleněná zrcadla, pantofle, poštovní holubi, sokolnictví, arabské číslice (ve skutečnosti indické Rytířská poezie – viz literatura

16 Rytířské řády Vznik za účelem ochrany křesťanských poutníků do Jeruzaléma „Ozbrojení mniši“ Charitativní činnost – vznik špitálů Oodléhali přímo papeži! (nemohli zasahovat světští panovníci)

17 Johanité (1013 – „špitál Jana Křtitele“)
dnes řád Maltézských rytířů Templářští rytíři ( templ = chrám) nejmocnější po vyhnání z Palestiny přesídlili do Francie bohatí mocní bankéři 1312 řád zrušen Filipem Sličným (příliš mocní) – prohlášeni za kacíře Řád německých rytířů (1197) po vyhnání z Palestiny přesídlili do Pruska 1410 moc oslabena po bitvě u Grünvaldu 15. přešli na Luteránství

18