Mgr. Kristýna Čermáková 22. 3. 2007 Integrovaná péče - sociálně zdravotní služby (původní název: Komunitní zdravotně-sociální služby) Mgr. Kristýna Čermáková 22. 3. 2007

Osnova práce 2003 ÚVOD TEORETICKÁ VÝCHODISKA PRAXE V ČR vymezení tématu TEORETICKÁ VÝCHODISKA Metody práce Definice pojmů Právní normy Odborné a výzkumné závěry MEZINÁRODNÍ POLITIKA Integrovaná péče - zdrav. a soc. politika ve světě Přístupy vybraných zemí PRAXE V ČR Popis současné situace v ČR Identifikace problému , formulace hypotéz, metody ověření Případové studie vlastní šetření ve zdrav. a soc. zařízeních v ČR ZÁVĚR Návrhy a doporučení politiky integrované péče v ČR shrnutí

I. Identifikace problému v ČR Existence skupiny občanů, kteří potřebují zdravotní péči a sociální služby k řešení své obtížné životní situace z důvodu nemoci, zdravotního postižení nebo stáří. Existence rozdílných, zejména finančních, podmínek poskytování zdravotní a sociální péče ve zdravotnických a sociálních zařízeních. Sociální péče ve zdravotnickém zařízení - tzv. sociální hospitalizace - úhrada osob a obcí s rozšířenou působností podhodnocena Zdravotní péče ošetřovatelská v ústavní sociální péči - není hrazena z veřejného zdravotního pojištění

II. Zobecnění problému Teoretická východiska Naplňování principu spravedlnosti v sociální politice Rovný přístup z pohledu osob a poskytovatele Rozměr sociální, etický, ekonomický, právní, veřejně politický

II. Zobecnění problému Teoretická východiska 2. Zajištění kvality života Nahlíženo Pro skupinu osob V personální rovině Pojetí v sociálních službách ve zdravotnictví

III. Konceptuální rámec Integrovaná péče DEFINICE POJMU OECD WHO Skupina CS-US Rady Evropy Síť evrop. odborníků CARMEN European Centre for Social Welfare policy Vienna ÚROVNĚ PROCESU Horizontální a vertikální Klient, lokální či regionální, politická

III. Konceptuální rámec Integrovaná péče ZAHRANIČNÍ PRAXE ČLENSKÉ STÁTY EU (LEICHSENRING, 2004) A) „pojetí řízené péče“ (Managed Care Discourse) B) „pojetí veřejného zdraví“ (Public Health Discourse) C) „směr orientovaný na člověka“(Person –centered Discourse) a „směr celostního přístupu“ (Whole Systém Approach D) „institucionální přístup“ (Institucional Discourse) NÁZVY např. „komplexní služby“ (seamless care), transmurální péče (transmural care), „síťování“ (networking), „komunitní péče“ (comunity care), „přechodová péče“ (intermediate care), „případové řízení“ (case management), „řízení péče“ (care management).

IV. Specifikace problému obecně Integrovaná péče jako propojení zdravotní péče a sociálních služeb Zajištění a) v institucících – pobytových zařízeních služeb sociální péče a zdravotnických zařízeních následné péče b) v domácím prostředí – terénní sociální služby a domácí zdravotní péče Vlivy mezinárodní politiky  Oblast zdravotnictví – WHO, INIC, EK, CARMEN Oblast sociálních služeb – EU, ESN, CARMEN

IV. Specifikace problému v České republice 1) Analýza událostí veřejné politiky – kroky (podle textu katedry veřejné a sociální politiky FSV UK – odvozené od Weimer a Viking. Policy analysis.): 1) Výběr události Vymezení … do r. 2003 – analýza - právní normy, podmínky financování, podmínky v zařízeních, postavení osob a uspokojování jejich potřeb závažnost: „problémová situace“ – intervence nezbytná a obtížná

IV. Specifikace problému v České republice 2) 2) Analýza cílů institucionální, právní a finanční zajištění poskytování zdravotní ošetřovatelské péče v zařízeních sociálních služeb (ÚSP, DD) a tzv. sociální hospitalizace - sociální péče ve zdravotnických zařízeních (LDN) hodnotová orientace - rovné podmínky v uspokojování nároků občanů na zdravotní a sociální péči  ve zdravotnickém i sociálním zařízení zajištěné nástrojem vícezdrojového financování zájmy aktérů

IV. Specifikace problému v České republice 3) 3) Analýza tvorby politiky r. 2003 až 2006 – návrh „Institutu sociálně zdravotního lůžka“ Meziresortní komisí integrované péče případové studie – mapování objemu ošetřovatelské péče, péče sociální a jejich finanční náklady – místní šetření ve 3 DD, 3 LDN, 3 SZZ legislativní proces – zákon o sociálních službách a o zdravotní péči, zdravotnických zařízeních

IV. Specifikace problému v České republice 4) 4) Implementace politiky do r. 2003 – aplikace sociálně zdravotní péče podle zákona o sociálních službách Výčet využitelných a problematických ustanovení v praxi

IV. Specifikace problému v České republice 5) 5) Analýza ekvifinality Naplnění cílů vyřešení hrazení ošetřovatelské péče v rezidenčních zařízeních sociálních služeb z fondu veřejného zdravotního pojištění, umožnění poskytování sociální péče v ústavních zdravotnických zařízeních s vícezdrojovým financováním Kritické krátkodobé případy sociální hospitalizace X požadavky dlouhodobé povahy na sociální lůžka ve zdravotnických zařízeních Neřešeno dlouhodobá péče a sociálně zdravotní péče v domácím prostředí

Návrhy a doporučení 1. Srovnání Zpracování? SWOT Analýza -  rozdíly a shody systému zdravotnictví a sociálních služeb -  příkladů mezinárodní politiky zdravotní péče a sociálních služeb - situace sociálně zdravotní péče - právní úpravy a strategických dokumentů ČR 2. Možnosti využití – varianty pro ČR -  výběr politik a strategií integrované péče -   principy IP - nástroje – finanční, institucionální, organizační Zpracování? SWOT Analýza rozvojové příležitosti a potenciály limity a ohrožující faktory

Rozdíly a Shody Systému zdravotnictví a sociálních služeb vstup: ZP – nedobrovolný (rozhodnutí zdravotníka) X SS – dobrovolný (na žádost osoby) přístup: ZP – osoba podřízena zdravotní léčbě (řídí zdravotník) X SS – spoluúčast na službě (řídí uživatel) systém: ZP – „odborný, profesionální, normativní“ X SS – „lidský, kvalitativní“ zaměření: ZP – akutní intervence stavu – léčení, technologie X SS – dlouhodobější pomoc, podpora subjektivní kvality života - individuálních potřeb prevence partnerství dlouhodobá podpora komunitní péče význam lokální úrovně odpovědnost a svobodná volba jedince solidarita ve vyrovnávání příležitostí NNO v nerezidenční péči význam kvality (ZP –odbornost, SS –lid.práva) dostupnost celoživotní vzdělávání

Politiky a strategie integrované péče integrace národní legislativou: koncept dlouhodobé péče, mechanismy koordinace, zajištění občanských práv centralizovaná X decentralizovaná struktura: odpovědnost centrální a lokální úrovně integrace mechanismy trhu: nutné garantování kvality a dostupnosti integrace „řízená zákazníkem“: dávky na péči a voucher integrace reformou institucí: deinstitucionalizace rezidenční péče, posilování péče neformální integrace „řízená požadavky“: individualizace a komplexnost péče, kontrakty o péči (Leichsenring v Haagu 11/2004)

Společné principy ZP a SS v dlouhodobé péči integrace – komplexní a koordinované služby – tlak na kvalitu deinstitucionalizace – začleňování – poskytování služeb doma a v komunitě + humanizace ústavních zařízení – transformace s ohledem na naplňování lidských práv a důstojnosti individualizace – princip spravedlnosti „podle potřeb“, řešit situace – nekategorizovat osoby a služby – individuální přístup ale za účelem plnění cíle (SS – osobní cíl uživatele v souladu s cílem sociálních služeb) prevence – služby předcházení sociálnímu vyloučení osob, chrání společnost před nežádoucími sociálními jevy a jsou prevencí vzniku nemoci vyrovnávání příležitostí osobám sociálně znevýhodněným (SS) a soužití s nemoci (ZP)

Integrované sociální služby Integrace vychází z analýzy potřeb uživatelů v komunitě, je jasně stanoven cíl (sociální začleňování a návrat na trh práce), je stanoven jeden organizátor zajišťující proces a realizaci služeb Zaměření na celkovou situaci uživatele - orientace na jeho komplexní cíl (spolupráce odborníků a organizací, nikoliv komplexní péče jednoho zařízení) Integrace typů služeb (stírání hranic jednotlivých resortů, podpora v oblasti sociální, zdravotní, vzdělávání, zaměstnání) Integrace cílových skupin (více služeb a cílových skupin v jednom zařízení - př. mezigenerační domy)