Politika hospodářské a sociální soudržnosti Praha listopad, 2011 Radomír Špok Institut pro evropskou politiku

Obsah I. Historický exkurs a postavení PHSS na úrovni EU II.Česká republika a využívání evropských fondů III. Stav čerpání a výhled do budoucna

Část I. Historický exkurs a postavení PHSS na úrovni EU

Rozpočet EU (výdaje)

Saldo jednotlivých zemí EU na rozpočtu ( ) v mld.EUR

Saldo zemí EU na rozpočtu ( ) per capita

Hospodářská a sociální koheze Společenství za účelem posilování hospodářské a sociální soudržnosti zaměří na snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů s důrazem na zaostalost nejvíce znevýhodněných regionů Čl. 174 Smlouvy o fungování EU, bývalý čl. 158 Smlouvy o EU. Politika hospodářské a sociální soudržnosti regionální politika sociální politika (částečně) Výzkum a inovace (částečně) sdílená politika - kompetence jak na úrovni EU tak na národní úrovni úroveň EU vs. národní úroveň

Historické pozadí Strukturálních fondů EU 50s belgický důlní průmysl první rozšíření EU Španělsko a Portugalsko vstupují do EU Hospodářská a měnová unie Kohezní fond východní rozšíření – ekonomicky slabší země

Porovnání výdajů na Zemědělskou politiku a SF EU

Principy Strukturálních fondů EU programování (několikaleté plánování) koncentrace (regionální/funkční) partnerství (vertikální/horizotální) adicionalita (k národním zdrojům) monitorování a evaluace (ex-ante, interim, ex-post) solidarita (s méně prosperujícími regiony a sociálními skupinami) subsidiarita (nejvhodnější úroveň)

Evropský sociální fond (1957) Evropský sociální fond přispívá k dosažení priorit Společenství prostřednictvím zlepšování pracovních příležitostí a celkovou podporou zvyšování zaměstnanosti. Podpora zaměstnanosti, vzdělávání a rovných šancí tak, aby bylo možné předvídat změny způsobené hospodářskou a sociální restrukturalizací, rozvojem znalostní ekonomiky a demografickým vývojem.

Evropský regionální rozvojový fond (1974) Evropský fond pro regionální rozvoj přispívá ke snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje jednotlivých regionů, stejně tak jako zaostalosti znevýhodněných regionů, včetně venkovských a městských oblastí, upadajících průmyslových regionů a oblastí s geografickým či přírodním znevýhodněním.

Kohezní fond (1992) Pokrývá velké projekty infrastruktury v dopravě a ochraně životního prostředí, ale také v oblastech, které mají jasný environmentální rozměr, jako je energetická účinnost a obnovitelné zdroje energie nebo městská a veřejná doprava atd. U transevropských dopravních sítí se akce fondu budou zaměřovat především na prioritní projekty evropského významu.

Prioritní cíle ( ) Cíl 1 Konvergence Cíl 2 Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Cíl 3 Evropská územní spolupráce

EU regions

Financování ( ) LEADE REQUAL INTERE G URBAN Iniciativ y x Cíl 3 xxxCíl 2 xxxxCíl 1 FIFGEAGGFESFERDF LEADE REQUAL INTERE G URBAN Iniciativ y x Cíl 3 xxxCíl 2 xxxxCíl 1 FIFGEAGGFESFERDF

Část II. Česká republika a využívání evropských fondů

Co mělo být uděláno? Vyhnout se duplicitám v programech Stanovit klíčové priority a cíle Omezený počet priorit a cílů Zajistit spolufinancování Fiskální reforma - mandatorní výdaje

Regiony NUTS II v ČR

Programování Několikastupňový systém (Cíl 1) Národní rozvojový plán (NDP) Národní strategický referenční rámec (NSRR) Operační programy (OPs) Programové dodatky Zjednodušení od roku 2007 ?

Programování

Národní strategický referenční rámec Strategické priority vyjádřeny v jednotlivých OP 1. Konkurenceschopná česká ekonomika 2. Otevřená, flexibilní a soudržná společnost 3. Atraktivní prostředí 4. Vyvážený rozvoj území

Řízení

OP Integrovaný operační program OP Podnikání a inovace OP Doprava OP Životní prostředí OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP Výzkum a vývoj pro inovace OP Lidské zdroje a zaměstnanost ROP (7 NUTS II.) OP Technická pomoc

Řízení Národní orgán pro koordinaci (MMR) Monitorovací výbor NSRR (koordinační výbory) Platební a certifikační orgán – Národní fond Auditní orgán – platební a certifikační orgán Řídicí orgány (ministerstva, regionální rady) Zprostředkující subjekty (odbory ministerstev, CzechInvest, SFŽP, kraje) Monitorovací výbor

Modelové skupiny konečných příjemců Veřejné subjekty kraje, obce, sdružení obcí, mikroregiony, univerzity Státní subjekty ministerstva, instituce přímo napojené na státní rozpočet, úřady práce a další Neziskový sektor občanská sdružení, o.p.s., nadace, nadační fondy, církevní instituce, zájmová a profesní sdružení Soukromý sektor malé a střední podniky, živnostníci, farmáři

Alokace pro Českou republiku ,5 mld EUR (předvstupní nástroje) ,8 mld EUR (nižší než ve starých zemích EU) from 2007 – až 4,2 mld. EUR za rok! Maximální alokace

Část III. Stav čerpání a výhled do budoucna

Průběh čerpání prostředků

Za období 2004 – 2006 vyčerpala ČR téměř 99% maximální alokace (SF) – N+2 pravidlo Jaký bude výsledek za období 2007 – 2013? Jaké jsou parametry úspěchu? Kvantita vs. Kvalita? VÝSLEDEK ČERPÁNÍ

Stav čerpání k 9/2011 – část 1

Stav čerpání k 9/2011 – část 2

Stav čerpání k 9/2011 – část 3

Stav čerpání k 9/2011 – část 4

jednání o finanční perspektivě přechodné regiony (namísto phasing-in, -out) určité procento (25%, 40%, 52% z ESF) partnerské smlouvy namísto NSRR zúžení priorit – návaznost na Europe 2020 kondicionalita a výkonnostní rezerva finanční inženýrství do budoucna Výhled do budoucna

Kontakt: Radomír Špok