Fundamentální teologie - dějiny

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Základy pomohla položit lživá východiska Sexuální Revoluce : • Lidé jsou v podstatě dobří a sílu sexuality nezneužijí. • Nejdůležitější, a pro nás na prvním.
Advertisements

Co může být tohle? Dá se to nějak popsat? Co k tomu říct?
Podle Motu Prorio Benedikta XVI. PORTA FIDEI
Křesťanská iniciace pokřtěných dětí s odkazem na aktuálnost dekretu Quam singulari.
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy:Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Zlepšení.
Jak používat duchovní dary Jirka Pospíšil, EBED, KC Vyškov,
Co je to logika? KFI/FIL1 Lukáš Košík Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ ,
DĚJINY a etika. Dějiny nejsou  prostým sledem událostí  řetězcem důsledků v sobě uzavřených kauzalit  objektivní daností  změnou.
Fundamentální teologie - dějiny
8. Zprostředkování zjevení v dějinách Fundamentální teologie Denisa Červenková.
5.1.2 Zjevení Boha v Ježíši Kristu Nový zákon Fundamentální teologie,
FUNDAMENTÁLNÍ TEOLOGIE
Fundament a jeho strukturace Fundamentální teologie, Denisa Červenková.
5.2 Zjevení interpretační moment Fundamentální teologie,
OTČE Centrum pro katechezi Olomouc, Modlitba Páně při mši svaté „Když jsme byli pokřtěni, nepřijali jsme ducha otroctví, abychom se znovu báli,
z pohledu pedagogiky a katechetiky
Jak zvěstovat evangelium Obrněné Boží vojsko
Osvícenství.
Právo jako filozofický pojem
Teologický rozměr majetkového vyrovnání. Co je církev Existuje mnoho pohledů na církev.  Instituce s hierarchickými i demokratickými prvky  Kristovo.
Vyrobilo Centrum pro katechezi v Olomouci,  Je plné radosti = jásavý chvalozpěv. Vyrobilo Centrum pro katechezi v Olomouci, 2013.
Copyright, 2005 Exodus Global Alliance Základy pomohla položit lživá východiska Sexuální Revoluce : Lidé jsou v podstatě dobří a sílu sexuality nezneužijí.
Centrum pro katechezi Olomouc, 2013
Monika Pokorná FF UPOL Logika: systémový rámec rozvoje oboru v ČR a koncepce logických propedeutik pro mezioborová studia (reg. č. CZ.1.07/2.2.00/ ,
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy:Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Zlepšení.
Kniha JOB Podněty k meditaci. Charakter knihy Job  Hebrejský TENACH:  Spisy (Ketubím)  Křesťanská BIBLE:  Naučné (sapienciální) knihy: moudrost ocitající.
Téma: Dějiny filozofie
Autor: Vít Mika a Lubomír Kovařík
MŠE SVATÁ. Vyznání víry, Přímluvy
FUNDAMENTÁLNÍ TEOLOGIE
Klíčové kompetence, výchovné a vzdělávací strategie Náměty a zkušenosti, jak pracovat s KK a VVS.
SVÁTOST OLTÁŘNÍ „Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka a pít jeho krev, nebudete mít v sobě život.“ (Jan 6, 53) Eucharistie je zdrojem.
POVOLÁNÍ K MODLITBĚ Centrum pro katechezi Olomouc, 2013.
Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorPhDr. Jitka Mannová Název šablonyIII/2.
ÚVOD DO KŘESŤANSTVÍ Ježíš Kristus Jabok / ETF UK ZS 2008/09 Petr Jandejsek.
„Ježíšova blahoslavenství dnes?“ O spirituální dimenzi sociálně pastoračního pracovníka.
RELIGIONISTIKA představení oboru Religionistika jako věda, náboženství jako její předmět, studijní literatura.
Filosofie křesťanského středověku
Poznáváme antickou kulturu „ „Vzdělanost má trpké kořínky, ale sladké plody“ Aristoteles.
_____________________________________ FUNDAMENTÁLNÍ TEOLOGIE Teologické nauky 2009/2010 ThLic. Mgr. Denisa Červenková.
Markovo evangelium. Autor a datum vzniku Marek 50. – 60 po. Kr.
1 HISTORICKÝ PROSEMINÁŘ Postup v rámci bakalářského studia oboru Dějin křesťanského umění na KTF UK: INTERDISCIPLINÁRNÍ CVIČENÍ HISTORICKÝ PROSEMINÁŘ SEMINÁŘ.
Mgr. Karla Hrbáčková Metodologie pedagogického výzkumu
Vyznání víry - OTEC Křesťanské vyznání víry
Úvod do filosofie Pojem a vznik filosofie, definice filosofie Vztah filosofie a ostatních věd Filosofické disciplíny, filosofické otázky, základní pojmy.
Úvod do filozofie 2/Filozofie 2 Mgr. Marek Timko, Ph.D. 5 Transcendentální idealismus a kriticismus.
BIBLE = KNIHY STARÝ ZÁKON NOVÝ ZÁKON
Křesťanství Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Miroslava Wrubelová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
ZŠ Brno, Řehořova 3 Občan, žák a společnost Výchova k občanství ročník III
Právo jako filosofický pojem. Co je to právo? – I.  „Tážeš-li se mě, co je to právo, pak to nevím a netážeš-li se mě, pak to vím.“  Právo je společenský.
PATRISTIKA I. Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Označení materiálu
Vzdělávání pro konkurenceschopnost
SPIRITUÁLNÍ PROJEVY V KULTUŘE MLÁDEŽE
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
5.1.2 Zjevení Boha v Ježíši Kristu
ÚVOD DO KŘESŤANSTVÍ Ježíš Kristus Jabok / ETF UK ZS 200/10
FUNDAMENTÁLNÍ TEOLOGIE
Fundamentální teologie - dějiny
Fundamentální teologie
Ježíš.
Tomáš Akvinský Mgr. Vladimír Velešík.
Mgr. Rostislav Navláčil 18. Filozofie, základní pojmy Občanská nauka
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
5.1.2 Zjevení Boha v Ježíši Kristu
Fundament a jeho strukturace
PATRISTIKA II Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Označení materiálu
FUNDAMENTÁLNÍ TEOLOGIE
KSV/LVM Liturgie – vzor modlitby (lex credendi a lex orandi)
Základní filozofické otázky
Jak se dívat na mystiku? KSV/RM Ruští mystikové Pavel Ambros
Transkript prezentace:

Fundamentální teologie - dějiny Denisa Červenková Fundamentální teologie - dějiny 31. 1. 2015

Obsah: 1. APOLOGIE OD STAROVĚKU PO NOVOVĚK a) Výraz apologie v Novém zákoně b) Apologie v patristice 2. TF JAKO SOUČÁST APOLOGETICKÉ DIMENZE TEOLOGIE 2.1. apologetika v manuálech 2.2 směřování k překonání manualistického přístupu A. Kritika klasické apologetiky a) Metoda imanence (M. Blondel, P. Rousselot) b) diskuze o subjektivní apologetice (Francie) c) obnovení fundamentální teologie v Německu 3. Modely a směřování TF v současnosti 3.1 Podněty Druhého vatikánského koncilu 3.2 Pokoncilní směřování TF Základní rysy a naléhavé úkoly současné TF Tři hlavní linie současné fundamentální teologie

Dei Verbum čl. 2-6, in Dokumenty Druhého vatikánského koncilu. LITERATURA Dei Verbum čl. 2-6, in Dokumenty Druhého vatikánského koncilu. H. Waldenfels: Kontextová fundamentální teologie. 103-110. Gibellini Rosino: Teologické směry 20. století. Karmelitánské nakladatelství 2011, 157-264. Boublík V.: Teologie dějin spásy, 43-60 (studie věnovaná M. Blondelovi), o K. Rahnerovi tamtéž, 85-116.

OTÁZKY K LÁTCE: Charakterizujte klasický apologetický traktát: na jaké potřeby odpovídají jeho jednotlivé části (demonstratio religiosa, christiana, catholica)? Jaký obranný postup volí? V čem spočívá jeho přínos a kde jsou jeho limity? Druhý vatikánský koncil nepojednává přímo o fundamentální teologii, ale nabízí obnovený pohled na některá témata – v čem konkrétně přispěl tento koncil k novému pojetí fundamentální teologie? Na základě četby a studia představte obsah a komentujte 2. článek věroučné konstituce o Božím zjevení (Dei Verbum).

APOLOGIE OD STAROVĚKU PO NOVOVĚK APOLOGIE: literární žánr, jímž křesťanští spisovatelé prvních staletí představují svou víru a zároveň ji hájí uprostřed světa středomořské antické kultury. KLASICKÁ APOLOGETIKA: novověký teologický útvar, přetrval až do Druhého vatikána. 3. FUNDAMENTÁLNÍ TEOLOGIE: období po IIVC do současnosti, došlo ke změně názvu i náplně, dřívější apologetika je jednou z dimenzí TF.

Apologie a Nový zákon obranná řeč na obhajobu sebe či někoho jiného V NZ je výraz užit často, nejznámější místo: 1Pt 3,15 Žádný z novozákonních spisů nebyl napsán přímo za účelem obhajoby víry převážně kérygmatický záměr a pastorální účel: zvěstovat víru a povzbudit k ní   důraz na základy víry, adresovaný především „dovnitř“ křesťanských komunit

Apologie v patristice literární„žánr“ apologie (2.-3. století) Obecná struktura apologie patristickéhoobdobí: Protest proti uváděným důvodům pronásledování křesťanů Kritika polyteismu a tradičních náboženství Představení křesťanského poselství Krédo (monoteismus, Boží soud, Ježíš jako Logos) Životní styl Kult jako vyjádření víry Orientují se i vně komunity věřících: oslovit židy i pohany obhajoba je vždy spojena s důležitými křesťanskými obsahy

Apologie směrem k židům: Výhrady židů vůči křesťanům: 1. opustili monoteismus, víru v jediného Boha otců 2. deformují mesiášská očekávání i smysl Písma 3. nedodržují Zákon Jaká je odpověď křesťanů na výtky: Bůh Otec je Bohem Ježíše Krista v Písmech se zpravuje o trpícím Mesiáši, Ježíš Kristus je klíčem ke čtení celého Písma Zákon byl jen pedagogem, vedoucím ke Kristu křesťanství je přestaveno jako naplnění starozákonních zaslíbení srov. sv. Justin: Dialog s Tryfonem

komunikace apologetů s helénskou kulturou: otevřenost vůči filozofickým proudům doby (stoikové, platonismus) Ježíš = Boží Logos (myšlenka, Slovo), které Bůh vyslovil při stvoření světa a které se stalo tělem na konci časů. Vtělený Ježíš Kristus = týž, který byl u Otce, když tvořil svět přítomen v každém lidském hledání pravdy v pozadí struktura platónského výkladu světa: Logu v něm)

přednost apologií: pozitivní představení konverze ke křesťanství jako přechodu od částečného poznání k plnosti + křesťanství je opravdu schopno oslovit různé lidi a kultury svou nabídkou spásy problém: např. platónské myšlenkové schéma

Středověk určitá kontinuita „apologetické dimenze“ v křesťanské teologii vůči židům a muslimům formulace tzv. předpokladů víry (preambula fidei), promýšlení důkazů Boží existence Tomáš Akvinský

KLASICKÁ APOLOGETIKA jednota hledána v racionalitě (myslím, tedy jsem) VZNIK náboženství už není garantem jednoty jednota hledána v racionalitě (myslím, tedy jsem) jiný adresát (renesanční člověk, protestant, osvícenec) roste význam apologetiky

RENESANCE → jaké je naše místo ve světě RENESANCE → jaké je naše místo ve světě? Jsou ostatní náboženství horší, stejná nebo lepší než křesťanství? REFORMACE → která církev je pravá? OSVÍCENSTVÍ → důvěřovat rozumu, nebo víře? Nepřinesla by klid zbraní a rozvoj člověka spíše sekulární společnost, která neválčí o svého Boha?

Apologetika jako vědní disciplína zejm. 17. století Charron: ti, kdo sebejistě vystupují proti Bohu, nemají základní znalosti o křesťanském Bohu a náboženství Pascal: nejen ratio, přilněme k „rozumu srdce“, víra je sázka… vznik apologetických traktátů (nový „žánr“) nereflektovaný racionalismus v teologii i u jejích protivníků viz deismus: rozum je kompetentní k ověřováním všech náboženských pravd teologie se mění v diskusi s těmito směry Jan Nepomuk Ehrlich

FAKT zjevení → apologetika Rysy Karteziánský způsob reflexe: rozum jako jistota oddělení dogmatiky a apologetiky: FAKT zjevení → apologetika OBSAH zjevení → dogmatika obsah = co je zjeveno → rozumově nelze fakt = že něco zjeveno → rozumově lze

Struktura apologetického traktátu ukázat racionalitu víry ve třech krocích (DEMONSTRATIO): demonstratio religiosa pojednání o přirozenosti a potřebnosti náboženství/zjevení demonstratio christiana ukázat, že křesťanství je věrohodné a že Ježíš vrcholem Božího zjevení (poukazem jeho osobnost, zázraky…) demonstratio catholica Ukázat, že pravou církví je církev katolická, její vznik a povahu

výhody apologetiky důraz na absolutní transcendenci zjevení přísná metodika, přehledné členění a seřazení argumentů. řeší otázky, které jsou důležité pro daný nábožensko-kulturní kontext apologetika jako střední cesta v promýšlení vztahu víry a rozumu: rozum souvisí s vírou, pokud jde o fakt zjevení, nemůže však vše, porozumět obsahu dokáže jen víra

Limity klasické apologetiky: vnějškovost některých argumentů: pravdivost zjevení není hledána v teologickém základu, ale naopak mimo něj nepřiznaný racionalismus: křesťanství je přeci více než nauka, je spásnou událostí života, smrti a vzkříšení Ježíše Krista,odtud i redukce christologie na Ježíšovu mesiášskou funkci, s důrazem na zázraky: z Ježíšových znamení jsou vyráběny vědecké argumenty vymezení zjevení jako locutio Dei (Boží mluvení) a rozlišení faktu a obsahu zjevení je sice pojmově jasné, ale neodpovídá věroučné zkušenosti (pokud se určitý fakt ukáže zjevný, neznamená to, že mu uvěřím…) Nezájem o subjekt, dějinnost a o jednotlivé dimenze lidského života: hlásání, které nemá zájem o adresáta, o jeho sebeporozumění v tomto světě, je ovšem neúčinné Polemičnost traktátů tíhnoucí k jednostrannosti a budující nedorozumění, přeceňování vedlejších témat jen kvůli jejich významu pro polemiku Rozum vyhání temnoty nevědomosti a tmářství

Další vývoj až do Druhého Vatikána podobné schéma pokusy o změnu: tübingenská škola, návrat k církevním otcům, metoda imanence, vliv personalismu

První pokusy o překonání tradiční apologetiky Maurice BLONDEL: „apologetika imanence“: lidská touha po nekonečném, má charakter něčeho potřebného i nedosažitelného vzájemná korespondence mezi lidským hledáním a nabídkou křesťanství. člověk musí učinit volbu pro, či proti transcendenci: otevřít se daru či zvolit postoj jeho/své vlastní negace. transcendence uvnitř lidské existence najít, kudy do nás vchází milost, co umožňuje její přijetí

Pierre Rousselot úkon víry je syntetický: nikoliv dvě etapy 1. čistě racionální dokazování zjevení (přirozená víra), 2. spolupůsobení vůle a milosti (nadpřirozená víra). věrohodnost (kredibilita) nepředchází víru, je její součástí nejde tedy o výsledek demonstrace věrohodnosti Zjevení. znamení věrohodnosti jsou uvnitř zkušenosti víry: pokusit se vytěžit z konkrétní zkušenosti víry způsob, jak ji sdělovat druhým

lze mluvit o korespondenci lidského snažení S Božím dílem ochota věřit povinnost věřit  lze mluvit o korespondenci lidského snažení S Božím dílem křesťanství nehlásá zvěst, která k člověku přichází „zvnějšku“, ale to, po čem člověk v imanenci svého srdce nevědomě nebo vědomě vždy toužil. Zjevení je tedy odpovědí na lidskou otázku po smyslu

Lamentabili, Pascendi, Aeterni Patris … první reakce na pokusy o překonání apologetických manuálů ze strany učitelského úřadu: Lamentabili, Pascendi, Aeterni Patris …

Německo: Karl RAHNER „antropologicko-transcendentální model“ navazuje na imanentní metodu (ale i další vlivy) Člověk není jen držitel „lidské přirozenosti“, ale je obdařen milostí Toto nasměřování k Bohu do nás vloženo jako „nejhlubší střed naší existence“ Během života si Boží sebesdělení stále hlouběji uvědomujeme a prožíváme náš život jako odpověď na toto oslovení Člověk je „posluchač (Božího) Slova“: naslouchání je základním postojem člověka vůči zjevení Úkol FT: poskytnout víře racionální základy

Bernhard Welte existence člověka je bytím ve světě konečnost je fakticky daná, nekonečnost je ideální touhou člověka lidská existence představuje místo jejich setkání/napětí

3. Modely a směřování TF v současnosti 3.1 Podněty Druhého vatikánského koncilu 3.2 Pokoncilní směřování TF Období přechodu k obnovenému širšímu pojetí TF Tři hlavní „školy“ fundamentální teologie Koncepce tohoto kurzu

Podněty Druhého vatikánského koncilu

Bůh se ve své dobrotě a moudrosti rozhodl zjevit sebe samého a oznámit tajemství své vůle: že lidé prostřednictvím Krista, vtěleného Slova, mají v Duchu svatém přístup k Otci a stávají se účastnými božské přirozenosti. Tímto zjevením oslovuje neviditelný Bůh ze své veliké lásky lidi jako přátele a stýká se s nimi, aby je pozval a přijal do svého společenství.“ Dei Verbum 2

Analýza textu: Bůh se rozhodl“ = „zalíbilo se Bohu: zjevení je milost. ve své dobrotě a moudrosti“- od sapienciálního k agapickému horizontu teologie „zjevil sebe samého“ = předmětem zjevení je Bůh sám „tajemství“ - namísto „věčné dekrety jeho vůle” „prostřednictvím Krista“ – christologická dimenze zjevení „v Duchu svatém“ – pneumatologická dimenze zjevení „přístup k Otci“ – trojiční dimenze zjevení „mají… přístup k Otci … účastnými božské přirozenosti, oslovuje … lidi jako přátele a stýká se s nimi, aby…“ - kategorie Boží smlouvy s člověkem ne jako vazalství vůči Bohu! je tu obsažena i dialogicko-personalistický rozměr zjevení

namísto dvou pramenů Zjevení (Písma a Tradice): jediný zdroj/pramen, jímž je Bůh víra: trojí dimenze aktu víry vztah rozumu a víry jako poslušnost intelektu a vůle, která vyplývá z víry Úkol tradice: církev „ve své nauce, životě a bohoslužbě zvěčňuje a všem generacím předává všechno, co sama je a v co věří“ Úkol učitelského úřadu: autenticky vykládat Boží slovo, „není nad Božím slovem, ale slouží mu“

Duch svatý umožňuje hlubší porozumění víře na prvním místě je poznání Boha ve Zjevení a teprve poté - jako o dílčí součást tohoto širšího poznání - „přirozené“ poznání Boha

3.2 Pokoncilní směřování TF Období přechodu k obnovenému širšímu pojetí TF (do 1979) Tradiční schéma Otevřenost člověka vůči transcendentní dimenzi Kategorie dějin spásy promýšlení pojmů víra a zjevení strukturace apologetiky v novém kontextu zaměření na analytické, lingvistické, logické a vědeckoteoretické otázky

3.3.2. Tři současné „školy“ TF NĚMECKÁ ŠKOLA: TF jako věda o základech teologie Traktáty často zachovávají trojiční pojednání: náboženství-křesťanské zjevení-církev, nakonec pojednání o gnozeologii Handbuch der Fundamentaltheologie od W. Kerna, H. Pottmeyera a M. Secklera z let 1985-88, také H. Fries, H. Waldenfels, K. H. Neufeld

2. ŘÍMSKÁ ŠKOLA PAPEŽSKÉ UNIVERSITY GREGORIANUM soustředí se na otázky věrohodnosti zjevení. dělí látku na dvě části: 1. zjevení a jeho předávání v církvi, 2. apologetická část o epistemologických otázkách v současném kontextu. R. Latourelle, J. Wicks, G. O´Collins, C. Dotolo, C. Aparicio Valls. R. Fisichella, S. Pié Ninot. Reprezentativním dílem této školy je Dizionario di teologia fondamentale (Slovník fundamentální teologie), který vyšel poprvé r. 1990 v Assissi.

ŘÍMSKÁ ŠKOLA PŘI PAPEŽSKÉ UNIVERZITĚ V LATERÁNU navazuje na práci teologů českého původu, V. Boublíka a K. Skalického „dialogická perspektiva fundamentální teologie“ postupuje od epistemologických otázek a dějin bádání o víře k otázkám po základech teologického poznání (zjevení, tradice, víra), k tématu věrohodnosti a teologických pramenů v minulosti a dnes K této škole lze přiřadit autory jako G. Lorizio, P. Coda, L. Žák, P. Sguazzardo, A. Sabetta ad., Ukázkovým dílem této školy je čtyřdílná Teologia fondamentale (2004-2005).

Souhrn – identita fundamentální teologie TF si uchovává charakter úvodní teologické vědy: uvádí do teologie, jejích metod (poskytuje základní orientaci) a hledá klíčová slova, kterými lze zpřístupnit podstatu křesťanství, to co je právě křesťanství vlastní dnes se většinou TF soustředí na zjevení ve smyslu sebesdělení Boha v Ježíši Kristu, právě ono je ústředním momentem křesťanské víry a teologie K tomu přistupuje apologetická dimenze ve smyslu hledání vhodného jazyka a kategorií k vyjádření a obhájení významu křesťanského zjevení, víry a tradice v kontextu soudobé kultury a jejích otázek a problémů

zjevení, víra a jejich předávání (tradice) Budeme postupovat dál od metodologie a historického úvodu do oboru, k hlavním tématům FT: zjevení, víra a jejich předávání (tradice) Zjevení: jeho povaha, zjevení v Písmu, v tradici, kultuře Víra: odpověď na zjevení Tradice: předávání zjevení v dějinách TF jako teologie základů: porozumění základům pomáhá snadněji nalézt cesty, jak vlastní víru sdělit/obhájit před druhými (apologetická dimenze teologie)