Ekosystém přirozený a umělý Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Radomír Hůrka. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785. Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

Člověk svou činností stále více ovlivňuje přírodu. Podle vlivu člověka lze ekosystémy rozdělit na přirozené a umělé: Mokřad Pole

Přirozený ekosystém Přirozené – člověk do nich nezasahuje nebo jeho vliv je jen málo patrný, jsou druhově bohatší, stabilnější (samy si udržují přírodní rovnováhu) a mají ustálené složení společenstev rostlin, živočichů a dalších organismů. Dnes jsou již velice vzácné, protože člověk svou činností zasahuje téměř všude.

Místa přirozených ekosystémů Jsou především v chráněných a nepřístupných oblastech. V naší republice nedotčené ekosystémy prakticky nejsou. Některé, které dnes vypadají jako přirozené, byly v minulosti přeměněny lidmi (především druhové složení). Příkladem jsou naše lesy. Přirozenými ekosystémy jsou deštné pralesy, tundra, tajga, korálové útesy, vysokohorské oblasti, jezera mokřady, rašeliniště apod.

Deštný prales

Boubínský prales

Mokřad

Umělý ekosystém Umělé – člověk do nich výrazně zasahuje nebo je přímo vytvořil, jsou druhově chudší, nestabilní (stabilitu udržuje člověk uměle dodáváním dodatkové energie), složení společenstev se často mění. Umělým ekosystémem je pole, zahrada, park, přehrada, hospodářský les, město apod.

Dodatková energie K zachování umělého ekosystému musí člověk vynakládat energii ve formě lidské práce, práce strojů a zvířat, používáním výrobků (hnojiva, postřiky, pohonné hmoty atd.), je to tzv. dodatková energie. Vložená dodatková energie zvyšuje produkci ekosystému (hektarový vynos hospodářských plodin).

Neúměrné zvyšování dodatkové energie Neúměrné zvyšování dávek umělých hnojiv a pesticidů, zavlažování, používání těžké mechanizace a podobné činnosti mohou vést jen k dočasnému zvýšení produkce. Narušují se tím vztahy mezi organismy, znečišťuje se podzemní a povrchová voda, zhutňuje, zasoluje a vysušuje půda. To má z dlouhodobého hlediska za následek snižování úrodnosti a snížení kvality získané produkce.

Chmelnice

Přehrada

Test Charakterizuj přirozený ekosystém a uveď tři příklady. Charakterizuj umělý ekosystém a uveď tři příklady. Jak vkládá člověk dodatkovou energii do umělého ekosystému – pole brambor?

Řešení testu Člověk do něj nezasahuje nebo jen málo, je druhově bohatší a stabilnější (sám si udržuje přírodní rovnováhu) a má stálé složení společenstev organismů; například – pralesy, tundra, korálové útesy. Člověk do něj výrazně zasahuje nebo ho vytvořil, je druhově chudší a nestabilní (stabilitu udržuje člověk uměle dodáváním dodatkové energie) a složení společenstev se často mění; například – pole, zahrada, město. orání, hnojení, sázení, přihrnování, postřiky, vyorání, sklizení, pohonné hmoty

Zdroje KVASNIČKOVÁ, Danuše. Základy ekologie. 3., upr. vyd. Praha: Fortuna, 2004, 103 s. ISBN 80-716-8902-5. Str. 5. Stomac. [online]. [cit. 2013-07-23]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Rain_forest_NZ.JPG?uselang=cs> Str. 6. Chmee2. [online]. [cit. 2013-07-23]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Boubinsky_prales_during_NS_Boubinsky_prales_ in_summer_2011_(19).JPG?uselang=cs> Str. 2. Str. 7. Brdy-res publica. [online]. [cit. 2013-07-23]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mok%C5%99ady_na_Padrti.JPG?uselang=cs> Str. 2. Str. 11. Podzemnik. [online]. [cit.2013-07-23]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Chmelnice,_%C4%8Cechy,_okres_P%C5%99erov.JPG?uselang=cs> Str. 12. ŠJů. [online]. [cit. 2013-07-23]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vodn%C3%AD_n%C3%A1dr%C5%BE_Harcov,_p%C5%99ehrada.jpg?uselang=cs>