1. Policie a policejní právo, vymezení pojmů

Pojem policie - pojem (slovo) policie je původem spojováno -- s řeckým POLITEIA -- příp. (podle jiných autorů) s řeckým slovem POLIS -- s latinským POLITIA - policie byla v historické perspektivě chápána různě - tzv. "policejní řády" (16. stol.)

Robert Maršan (počátek 20. století): "Policie jest zvláštním spůsobem činnosti správní, jaksi negativní stránkou její, neméně ovšem důležitou než činnost pozitivní, neboť bezpečnost a ochrana práv garancií moci veřejné jsou nezbytnou podmínkou hodpodářského rozvoje i kultury... Doby kdy svépomoc nastoupí na místo moci veřejné, jsou dobami rozvratu a úpadku a první starostí upevňující se moci státní bývá, uvésti v zemi pořádek; neexistuje jediné společenství státní, v níž by přiměřeným spůsobem o zaručení bezpečnosti nebylo postaráno"

J. Hoetzel (1937) Podle jeho názoru je úkolem policie "chrániti preventivně neb represivně určité právní statky ať už úkony nevrchnostenskými (pozorováním, varováním, poučováním), neb úředními zákazy a příkazy. Její úkol je v podstatě konzervující: slouží jen k udržení dosavadních statků, nikoliv k vytvoření statků nových, nemá působnost tvůrčí"

v dřívější době (až do konce 2. sv v dřívější době (až do konce 2. sv. války) byla ovšem policie chápána (v tehdejší literatuře i v pozitivním právu) šířeji než dnes, neboť tak byla označována veškeré kontrolní činnost, kterou dnes většinou označujeme jako správní dozor K. Laštovka Podle „rázu zájmu policejně chráněného“ (a podle území) - státní - místní (obecní) Podle účelu - policii bezpečnostní ("ochrana řádu") - policii správní, resp. administrativní (tj. v zásadě správní dozor)

po druhé světové válce se u nás termín policie přestal vůbec používat "správní policie" se dále označovala jako kontrola, posléze správní dozor) policii jako ozbrojený sbor nahradil Sbor národní bezpečnosti, který tvořili -příslušníci veřejné bezpečnosti -příslušníci státní policie ("politická policie" - "STB") + Sbor nápravné výchovy

Funkční pojetí policie - tj. především správní činnost ochraňující zdraví a život osob, majetek a zajišťující bezpečnost státu Organizační pojetí - jako vykonavatele veřejné správy, výslovně jako policie označený ozbrojený bezpečnostní sbor - v dalším výkladu budeme kombinovat organizační i funkční pojetí - policie a tzv. pořádkový dozor

Policii je třeba z pohledu správního práva chápat (v současné době) - jako veřejný ozbrojený bezpečnostní sbor plnící zejména správní funkce ochraňující (bezpečnost, zdraví, život a majetek), ale i zasahující do práv osob. Další související pojmy: Četnictvo Policejní delikt Policejní stát x Právní stát Neurčité právní pojmy, resp. "pružné" pojmy Bezprostřední zákrok Pokyn, donucení Lidové milice

Pojem policejního práva M. Vácha (1996) - podle jeho názoru do policejního práva nepatří "vyšetřování, byť je prováděno policií", za součást policejního práva pokládá "kromě problematiky upravené v policejním zákoně i další úseky veřejné správy, které jí byly buď svěřeny přímo, nebo které na ni ministerstvo vnitra na základě zákonné delegace přeneseno (státní správa cestovních dokladů a pobytu cizinců a uprchlíků)" rozhodnutí Nejvyššího správního soudu čj. Aps 2/2004-69 (rozh. č. 623/2005 Sb. NSS, seš. 8) ust. § 1 odst. 2 a 5 zák. č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv Policejním právem tedy rozumíme tu část správního práva, která upravuje organizaci a činnosti policie jako veřejného bezpečnostního sboru (jeho členů) a policejních organizačních složek státu (činnost policejních správních úřadů)

Bezpečnostní právo Správou policie se rozumí organizace spravování (státní správy) policie, tj. přehled správních úřadů či orgánů samosprávy, které policejní složky řídí, resp. organizace samotné policie.

Vznik a vývoj policejních (bezpečnostních) složek na území Československa a České republiky Prof. V. Sládeček

Výchozí situace 1. ve městech měli původně bezpečnostní službu zajišťovat měšťané - najímáni městští žoldnéři vykonávají pořádkovou službu - z toho později vznikly státní policejní složky (ve větších městech) 2. panovník se staral se svými ozbrojenými složkami o bezpečnost svojí i silnic (zemské cesty) - to mělo později na starosti četnictvo 3. v obcích - zajišťovala bezpečnost vrchnost - později (od r. 1848) obecní úřady - placení žoldnéři, později místní (obecní) policie financovaná obcí

Rakousko, resp. Rakousko-Uhersko určité vojensko-bezpečnostní složky byly organizovány pouze lokálně, příp. na přechodnou dobu zpočátku se otázky bezpečnosti starala zemská vláda (16 stol.) neúspěšné pokusy o organizaci (sjednocení) bezpečnostních složek pokusy o zřízení policejního sboru pro venkov Vídeň: 1721 - zřízení bezpečnostní komise u zemské vlády (později policejní a bezpečnostní komise) 1721 - ustanovení uličních komisařů

Praha: (pražský policejní řád z r. 1523) pol. 18 století - městská stráž (70 mužů) 1780 - najato 60 ponocných 1783 - 19 strážnic (100 mužů) 1787 - 25 strážnic (160 mužů) 1776 - zřízení Policejního ředitelství ve Vídni 1785 - vznik policejních ředitelství v některých městech monarchie

Policejní ředitelství policejní ředitel podřízen zemskému šéfovi (místodržiteli) a zároveň policejnímu a cenzurnímu dvorskému úřadu pravomoc sice jen v rámci města, ale zpravodajsky působilo po celé zemi součástí policejního úřadu policejní sbor 30. až 50 léta 19. stol. - Brno (90 mužů) - Vídeň (500 - 660 mužů) - Praha (500 mužů)

Vídeň: 1782 - hrabě Pergen postaven do čela státní policie (jako "ministr") - je považován za zakladatele jednotného policejního systému 1793 - c.k. ministerský policejní dvorní úřad 1801 - c.k. policejní a cenzurní dvorní úřad 1848 - policie začleněna pod ministerstvo vnitra 1850 - císařské rozhodnutí o základech organizace policejních úřadů 1852 - obnoven Nejvyšší policejní úřad (- Policejní ministerstvo) 1867 - ministerstvo zrušeno - ministerstvo zemské obrany - ministerstvo vnitra 1868 - Ministerstvo pro zemskou obranu a veřejnou bezpečnost 1870 - opět přechod pravomocí na Ministerstvo vnitra

60. léta 19.stol. výkon policie rozsáhlou měrou přechází do působnosti obcí a zvláštní státní policejní úřady zredukovány (policejní ředitelství jen v Praze a Brně) Četnictvo - první četnický pluk byl zřízen v rámci monarchie v r. 1815 v Itálii - v r. 1849 rozhodnutím císaře četnictvo zřizováno na celém území monarchie - vojensky organizovaný strážní sbor určený k udržování veřejné bezpečnosti klidu a pořádku (součást c.k. armády) četnické pluky - četnická velitelství Obce a politické (okresní) úřady

Shrnutí Státní policie působila zpravidla ve větších a významných městech (ředitelství, komisařství, expozitury), městská či obecní policie existovala v menších centrech, v řadě obcí nesídlil žádný bezpečnostní sbor, v některých obcích bezpečnostní funkce plnilo četnictvo.

Vývoj na území Československa tzv. recepční zákon (zákon č. 11/1918 Sb.) - převzata struktura policie a četnictva Rakousko-Uherska

Státní policie: zákon č. 165/1920 Sb., jímž se vláda zmocňuje zřizovat policejní úřady - rozšířen počet státních policejních úřadů policejní ředitelství: Praha, Brno, Moravská Ostrava, Košice policejní komisařství: např. Plzeň, Kladno, Podmokly, Cheb, Bohumín 1929 - Všeobecná kriminální ústředna 1938 - celkem 130 policejních úřadů, nárůst též v souvislosti s protistátní činností Sudetoněmecké strany - úkoly policie: pečovat o "veřejnou bezpečnost a vnitřní klid, starati se o bezpečnost osob a majetku udržovat veřejný řád a vést v patrnosti obyvatelstvo a cizince"

Sbor uniformované a neuniformované stráže bezpečnosti: - zákon č. 165/1922 Sb., o zřízení Sboru stráže bezpečnosti - zákon č. 230/1922 Sb., o sborech stráže bezpečnosti - zákon č. 125/1927 Sb., o organizaci politické správy - nařízení vlády č. 51/1936 Sb., o organisaci správy a služby a o některých jiných opatřeních v oboru vnitřní správy - zákon č. 270/1936 Sb. - Stráž obrany státu

Četnictvo: zákon č. 299/1920 Sb., o četnictvu "vojensky organizovaný sbor strážní" - podřízenost ministru vnitra - úkol: udržování veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti na území Československa - četnická stanice, okresní četnická velitelství, velitelství četnických oddělení, zemská četnická velitelství - generální velitel četnictva

Místní policie, resp. obecní stráž bezpečnosti: - existuje, pokud nebyla policejně-bezpečnostní funkce přenesena na státní policejní úřad - upravena v obecních zřízeních - věc samostatné působnosti obce

Další bezpečnostní sbory, příp Další bezpečnostní sbory, příp. jednotlivci ("veřejné stráže") (vedle policejních strážních sborů, četnictva a obecní stráže bezpečnosti) - stráž vojenská - civilní hlídači vojenské správy, - finanční stráž, - železniční strážní personál, - dozorčí personál v trestnicích ap. zařízeních, - veřejná stráž zemědělská - (personál lesní, honební, polní, vodní, rybářský)

Protektorát Čechy a Morava Československo po r. 1945 - již v r. 1945 - snahy o centralizaci - zrušení četnictva a místní policie, zřízen jednotný bezpečnostní aparát - Sbor národní bezpečnosti -- Veřejná bezpečnost -- Státní bezpečnost - Sbor nápravné výchovy (od r. 1965)

Zákon č. 149/1947 Sb., o národní bezpečnosti - pořádková služba - státněbezpečnostní služba - kriminální služba

Další právní úpravy: zákon č. 286/1948 Sb., o národní bezpečnosti 1950 - Ministerstvo národní bezpečnosti 1953 - zrušeno - ministerstvo vnitra zákon č. 70/1965 Sb., o Sboru národní bezpečnosti zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti

Československo (a Česká republika) po r. 1989 zákon č. 169/1990 Sb. (zřízeny občanské komise, očista SNB) zák. opatření SNR č. 57/1991 Sb., o zriadení Policajného zboru Slovenské republiky a zákon SNR č. 204/1991 Sb. o Policajnom zbore Slovenské republiky (pro Slovenskou republiku) zákon č. 333/1991 Sb., o Federálním policejním sboru (zrušen zák. č. 26/1993 Sb.) Zákon ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii Zákon č. 182/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky