Stav energetiky ve světě a výsledky konference WEC v Římě Praha, 19. června 2008

Obsah 1Úvod 2Energetika v mezinárodním kontextu o Požadavky vyplývající z poptávky o Schopnost nabídky uspokojit rostoucí poptávku o Environmentální a politické aspekty energetiky 3Situace v Evropě 4Dopady na Českou republiku 5Závěr

V současné době prochází světová energetika obdobím výrazných změn s převážně dlouhodobým charakterem. Tato tzv. 3. energetická revoluce má několik klíčových aspektů:  Dramatický růst cen energií v důsledku rychlého ekonomického růstu v rozvíjejících se zemí  Limitované zásoby fosilních zdrojů energie a jejich nerovnoměrné regionální rozdělení  Demografický růst (navýšení o 3 miliardy do roku 2050)  Klimatické změny Způsob, jakým bude tento bezprecedentní souběh dlouhodobých. trendů probíhat, předurčí naši společnou energetickou budoucnost v globálním měřítku. 3. energetická revoluce a její aspekty

Jedna z hlavních studií WEC zpracovaná v rozmezí let 2005 až 2007 „Rozhodnutí o budoucnosti: Scénáře energetické politiky do roku 2050“ definuje čtyři klíčové aspekty ovlivňující budoucí energetiku:  Požadavky vyplývající z poptávky  Schopnost nabídky uspokojit poptávku  Environmentální aspekty energetiky  Politické aspekty energetiky Klíčové vlivy formující energetickou budoucnost světa

1Úvod 2Energetika v mezinárodním kontextu o Požadavky vyplývající z poptávky o Schopnost nabídky uspokojit rostoucí poptávku o Environmentální a politické aspekty energetiky 3Situace v Evropě 4Dopady na Českou republiku 5Závěr

Spotřeba primárních energetických zdrojů se do roku 2050 téměř zdvojnásobí, přičemž do roku 2030 vzroste o 50 %.  Téměř 80 % tohoto nárůstu bude i nadále kryto z fosilních zdrojů. Požadavky vyplývající z poptávky UhlíRopa PlynJádroVoda Biomasa Ostatní obnovitelné zdroje Miliardy tun ropného ekvivalentu Zdroj: IEA

Zároveň je očekáván značně nerovnoměrný vývoj poptávky z regionálního hlediska s důrazem na rozvíjející se země. Požadavky vyplývající z poptávky Zdroj: IEA Světová spotřeba energie: země OECD a mimo OECD Spotřeba energie v zemích mimo OECD po regionech

Čína a Indie budou přispívat ke globálnímu zvýšení poptávky po primárních energiích více jak 40 % do roku 2030 Požadavky vyplývající z poptávky Zdroj: IEA Zvýšení poptávky po primárních energiích a investicích mezi roky 2005 a 2030 z hlediska podílu na celkové světové poptávce

Ropné importy Číny dosáhnou 13 mil. barelů denně, neboť počet automobilů vzroste z dnešních 20 na 140 / obyvatel Požadavky vyplývající z poptávky Zdroj: IEA

Poptávka po elektřině předstihne poptávku po primárních zdrojích a její nárůst bude činit do roku 2030 cca 100%.  V zemích jako Indie a Čína se očekávají nárůsty až o 400%. Požadavky vyplývající z poptávky Zdroj: IEA Světová výroba elektřiny po regionech, 1980 až 2030

Teoretická životnost energetických surovin závisí v podstatě na stávajících zásobách, nových rezervách a vývoji spotřeby.  Graf naznačuje teoretickou životnost při stávající úrovni spotřeby a započítání buď jen stávajících rezerv nebo i teoretických rezerv. Schopnost nabídky uspokojit poptávku Zdroj: WEC

Nerovnoměrnost regionální rozložení zásob primárních energetických surovin ještě podtrhuje efekt nerovnoměrného očekávaného vývoje poptávky po energiích. Pozn. V materiálech WEC je Rusko započítáváno do Evropy. Schopnost nabídky uspokojit poptávku Zdroj: WEC

Těžba ropy mimo členy OPEC vyvrcholí okolo roku 2015, přičemž podstatná část dalších dodávek bude zajišťována OPEC Schopnost nabídky uspokojit poptávku Zdroj: IEA

Ověřené zásoby zemního plynu k : mld. m 3 Schopnost nabídky uspokojit poptávku Zdroj: Cedigaz

V poslední době jsme svědky dramatického globálního zvyšování cen klíčových energetických surovin a potažmo i elektřiny, které patrně bude pokračovat i v budoucnu. Schopnost nabídky uspokojit poptávku ?

Rozvoj poptávky po elektřině si vyžádá značný růst instalovaného výkonu elektrárenských zdrojů.  Ve světovém měřítku to znamená ročně uvést do provozu elektrárny s instalovaným výkonem cca MW. Schopnost nabídky uspokojit poptávku Zdroj: IEA

Přepokládaný rozvoj si vyžádá zcela mimořádné investice, které se odhadují do r na celkem na 21,9 trilionů USD. Finanční požadavky pro uspokojení energetické poptávky Zdroj: IEA

Z těchto 22 trilionů USD připadne přes polovinu na rozvojové země, 17% na Čínu a dalších 5 % na Indii Finanční požadavky pro uspokojení energetické poptávky Zdroj: IEA

Zajištění a pokrytí energetických potřeb je výzvou pro energetické politiky jednotlivých zemí, přičemž tyto politiky by měly vyváženě naplňovat tři stěžejní cíle:  „Accessibility“ (Dostupnost) – ve smyslu zajištění spolehlivé dodávky energií a souvisejících služeb za ceny, které jsou sociálně únosné a zároveň reflektují veškeré související náklady a motivují k nebytným investicím.  „Availability“ (Zajištěnost) – ve smyslu zajištění kvality a spolehlivosti a plynulosti dodávek energií, včetně citlivé diverzifikace využívaného energetického portfolia.  „Acceptability“ (Přijatelnost) – ve smyslu respektování sociální a zejména environmentální dimenze fungování energetiky jak na lokální, tak na globální úrovni, s důrazem na zajištění udržitelného rozvoje. Politické aspekty energetiky

Pro budoucí tvorbu energetických politik je nezbytné (mimo jiné) brát v úvahu tyto skutečnosti:  Žádný energetický zdroj nevyřeší v daném okamžiku všechny světové problémy a je nezbytné počítat se všemi potenciálními alternativami.  Žádná politika či aplikovatelná měřítka nejsou schopny poskytnout dokonalé všestranné řešení. Každé řešení má své výhody i nevýhody.  Žádná opatření, i když někde vykazují uspokojivé výsledky, nejsou univerzální a v jiném prostředí mohou naprosto selhat.  Pro realizaci opatření a nezbytných investic je zapotřebí nastolit efektivní, konzistentní a předvídatelnou prostředí a politiku.  Naprosto nezbytná bude mezinárodní spolupráce na tomto poli. Politické aspekty energetiky

Mezi nejdůležitější aspekty je považována nutnost dostatečné redukce emisí skleníkových plynů.  Neexistuje automatická závislost mezi ekonomickým růstem a potřebou energií nebo mezi potřebou energií a objemem emisí.  Významná je Podpora postupného přechodu na nízko-materiálové, nízkoenergetické a nízko-emisní technologie.  Ve střednědobém horizontu lze nejefektivněji snížit uhlíkovou náročnost právě v energetice (existence vhodných technologií), než v dopravě, kde je toto možné obtížně a až v dlouhodobém horizontu (investice, technologie, změna chování spotřebitelů). Environmentální aspekty energetiky Zdroj: WEC

Očekává se, že cca 60% nárůstu globálních emisí CO 2 mezi roky bude vyprodukováno v Číně a Indii. Environmentální aspekty energetiky Zdroj: IEA Kumulativní emise CO 2 související s energetikou

WEC předpokládá, že pokud budou přijata vhodná politická opatření a využity vhodné technologie, růst emise skleníkových plynů může být v krátkodobém horizontu snížen, jejich absolutní objem může být stabilizován ve střednědobém horizontu a snížen v dlouhodobém horizontu.  I. etapa (snížení růstu emisí do roku 2015) – důraz na snížení uhlíkové náročnosti zejména energetiky (zejména elektroenergetiky). Mezi aplikované nástroje patří uhlíkové daňové kredity zaměřené na podporu investic, specifická schémata podpory nízkouhlíkové výroby elektřiny a podpoře obnovitelných zdrojů v rámci energetického portfolia.  II. etapa (stabilizace objemu emisí v letech 2015 až 2030) – založená na odstranění závislosti ekonomického růstu a objemu emisí, další intensifikaci nástrojů fáze I. a využití již komerčně využitelných jaderných elektráren nové generace, technologie CCS a nízko či bezemisních elektráren.  III. etapa (2030 až 2050) – Nastolení post uhlíkové ekonomiky, navyšování energetických potřeb za současného snižování emisí nejen v energetice, ale taktéž v dopravě. Environmentální aspekty energetiky

Např. IEA předpokládá, že emise CO 2 by bylo možno za předpokladu přijetí odpovídajících opatření snížit o cca 19 mld. tun. do roku Environmentální aspekty energetiky Zdroj: IEA

Čína se stane největším emitentem skleníkových plynů v roce 2007, zatímco Indie dosáhne třetí příčky v roce 2015 Environmentální aspekty energetiky Zdroj: IEA GtPořadíGtPořadíGtPořadí USA5,816,426,92 Čína5,128,6111,41 Rusko1,531,842,04 Japonsko1,241,351,25 Indie1,151,833,33

WEC počítá v rámci budoucího energetického vývoje z hlediska energetické politiky se čtyřmi základními scénáři.  Scénáře se liší především aplikovanými politikami závisejícími na úrovni vládní angažovanosti a spolupráce / integrace  Vládní angažovanost je v dimenzích:  Malá  Velká  Spolupráce a integrace se chápe formou:  Spolupráce mezi vládami  Spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP)  Dohody napříč soukromým sektorem (mezi podniky) Scénáře energetické politiky do roku 2050

Charakteristiky scénáře „LEV“  Značná aktivita vlád a veřejného sektoru doprovázená úzkou a intenzivní spoluprací / integrací  Dochází ke sdílení technologií a vědomostí.  Účinně se omezuje nedostatek energie v chudých částech světa.  Omezení emisí skleníkových plynů je řešeno na mezinárodní úrovni, přičemž může mít částečné negativní dopady na HDP.  Náklady na transformaci energetiky se rozdělí mezi všechny státy (exportéry energií i importéry). Charakteristiky scénáře „SLON“  Významná účast státu / vlád, ale minimální kooperace / integrace  Hlavní prioritou politik je zajištění energetické bezpečnosti, diverzifikace paliv a ekonomického růstu.  Zajištění surovin se děje na bilaterální bázi (mezi jednotlivými státy)  Důraz na využití uhlí (bez aplikaci čistých technologií), jaderné energie a obnovitelných zdrojů Scénáře energetické politiky do roku 2050

Charakteristiky scénáře „ŽIRAFA“  Minimální vládní angažovanost provázená vysokou mírou spolupráce a integrace.  Postupné odstraňování bariér mezinárodního obchodu.  Efektivní výměna technologií a know-how.  Environmentální otázky řešeny na národní či regionální úrovni.  Vzrůstající závislost na uhlí zvyšuje emise skleníkových plynů.  Nebezpečí energetických šoků, které ovšem nejsou kritické pro světovou ekonomiku. Charakteristiky scénáře „LEOPARD“  Minimální úroveň vládní angažovanosti a kooperace / integrace.  Světový obchod s energiemi a surovinami omezen tržními bariérami.  Omezené sdílení know-how a přesun technologií  Minimální změny ve stávajících energetických politikách.  Na situaci profitují země s dostatečnými energetickými surovinami Scénáře energetické politiky do roku 2050

Regionální aspekty jednotlivých scénářů Scénáře energetické politiky do roku 2050 LEVŽIRAFASLONLEOPARD Globální úroveň Silná globální ekonomika, globální dohody o emisích a řešení nedostatku energií. Volný trh zvyšuje globální HDP, růst populace se postupně snižuje. Energetické dodávky bezpečnější a více diversifikované, mírné snížení emisí. Nižší ekonomický růst, vyšší emise, větší nejistoty. Afrika Zvyšující se životní standardy, zlepšující se dostupnost energií. Poptávka po energiích se snižuje, zvyšuje se dostupnost pro všechny. Zlepšující se dostupnost energií, plánování snižování uhlíku stagnuje. Malý pokrok ve směru zlepšování přístupu k energiím. Asie Ekonomika stále roste, čistý rozvoj se stává nejdůležitější prioritou. Zvyšuje se spotřeba ropy a plynu a s tím rostou emise. Skok směrem k produkci elektřiny a čisté energii. Problematika klimatických změn opomíjena. Latinská Amerika a Karibik Rostoucí tlak na ochranu životního prostředí. Slabá infrastruktura omezuje ekonomický růst. Energetická intenzita a přístup k energiím se zhoršuje. Energie na příděl, růst cen energií. Evropa Energie se stává více dostupnou, snižuje se využití uhlí. Status quo, důraz na nízkouhlíkové technologie. Vlády podporují energetické firmy, snaha o redukci velkých bilaterálních obchodů. Pozdní rozvoj čistých energií. Severní Amerika Užší spolupráce se zahraničím, v tuzemsku prioritou životní prostředí. Větší důraz na čisté energetické technologie. Energetická infrastruktura slábne, soukromé investice se vytrácejí. Překážky v energetické bezpečnosti.

Srovnání výsledků jednotlivých scénářů Scénáře energetické politiky do roku 2050 Zdroj: WEC

1Úvod 2Energetika v mezinárodním kontextu o Požadavky vyplývající z poptávky o Schopnost nabídky uspokojit rostoucí poptávku o Environmentální a politické aspekty energetiky 3Situace v Evropě 4Dopady na Českou republiku 5Závěr

Jak zmírňovat náchylnost k energetickým krizím (zmírňování energetické zranitelnosti): Závěr Druh náchylnostiCílOpatření  Vysoká energetická náročnost / vysoké emise skleníkových plynů  Snížení energetické náročnosti  Vyšší efektivita energetického využití  Nové technologie  BAT technologie  Jednostranný energetický mix  Diverzifikace energetických zdrojů  Vyvážená kombinace zdrojů (uhlí, plyn, jádro, OZE)  Decentralizované E- zásobování  Přizpůsobení náhlým cenovým výkyvům  Diverzifikace energetických zdrojů  Nízko-energetické technologie  Schopnost čelit výpadkům  Diverzifikace výrobních kapacit o Investice o Plyn o Ropa o Elektřina  Diverzifikace zdrojů  Výrobní soběstačnost  Kapacita zásobníků  Propojení přenosových soustav  Sdílené výrobní rezervy

Energetické problémy EU Zdroj: IEA  Rostoucí závislost na energetických dovozech  Nedostatek výrobních elektrárenských kapacit  Potřeba retrofitů stávajících elektráren (prodloužení životnosti, zlepšení účinnosti, snížení emisí)  Nedostatek nových dopravních kapacit pro dovoz plynu (terminály LNG, plynovody)  Obrovská finanční potřeba pro zajištění potřebných investic

Společné indikátory pro scénáře:  Politický kontext  Energetická bezpečnost (adekvátnost systémů, dodávky ze zdrojů)  Tržní síly (soutěž/konkurence, úroveň cen)  Životní prostředí / změna klimatu (výstupy, náklady)  Energetický mix (zdroje, účinnost, efektivita, přemístitelnost) Charakteristika čtyř energetických scénářů WEC v Evropě Silně angažovaná vláda Globalizace Málo angažovaná vláda Nacionalismus Uzavřené pevnosti v Evropě Spolehlivá / sebejistá Evropa Konkurence v Evropě Uzavřené skupiny v Evropě

1Úvod 2Energetika v mezinárodním kontextu o Požadavky vyplývající z poptávky o Schopnost nabídky uspokojit rostoucí poptávku o Environmentální a politické aspekty energetiky 3Situace v Evropě 4Dopady na Českou republiku 5Závěr

Jak česká energetika a potažmo celá ekonomika je velmi citlivá na globální změny provázející 3. energetickou revoluci  Relativně malá energetika, ale zároveň velmi otevřená a propojená s ostatními trhy  Omezené domácí energetické zdroje, závislost na importech (ropa, zemní plyn)  Velká energetická náročnost ekonomiky  Rostoucí životní úroveň a HDP – kontinuální zvyšování poptávky po energii  Nutno v krátkém období jednorázově obnovit elektroenergetické výrobní kapacity Zároveň je ČR jako člen EU spolu-zodpovědná za evropskou energetickou politiku  Nejen za její naplňování, ale i za její formování!  Závazky na poli energetiky a životního prostředí tak jistým způsobem omezují, či přinejmenším předurčují volbu budoucích energetických opcí Výchozí pozice České republiky (I.)

Možné přínosy českého předsednictví v oblasti energetiky a klimatu:  ČR bude pověřena vedením agendy EU včetně vysoce prioritních oblastí Energie a Klima  Národní priority nejsou v rozporu s EU agendou: Bezpečná a udržitelná energie a Klimatické změny  Národní postoje v porovnáním pozice EU:  Energie: úzká komplementarita (stejné národní strategické obavy)  Klima: ještě částečně asymetrické v evropském kontextu (Ale: zásadní postoj o důležitosti klimatických změn PM přijat)  Široká evropská ekologická agenda (včetně čistoty ovzduší)  V oblasti klimatu: česká delegace bude pověřena přípravou a vyjednáváním post-Kyotského režimu (v úzké spolupráci s Francii a Švédskem)  Jednání s členskými zeměmi EU, USA, Japonskem a skupinou OECD, ale i s Čínou, Indií, Ruskem, Ukrajinou a se skupinami rozvojových zemí - vyžaduje vyjednávací kredibilitu  Začátek příprav v prosinci na Bali pokračuje za české účasti směrem ke Kodani (prosinec 2009) Výchozí pozice České republiky (II.)

Globální dopady:  Tlak na zvyšování ceny elektřiny a zvyšování požadavků na kapacitu jejího přenosu  Tlak na zvyšování cen primárních energetických surovin (ropa, zemní plyn, uhlí)  Tlak na zvyšování cen energetických investičních celků + prodlužování realizace investic z titulu kapacitního přetížení dodavatelů Dopady související se specifiky evropské energetické politiky:  Snaha o internalizaci externalit – zdanění elektřiny a energetických produktů  Podpora obnovitelných zdrojů energie a její nepřímé efekty (zemědělství)  Liberalizace trhu s elektřinou a zemním plynem  Po počáteční deregulaci opětovné zvyšování regulace energetického sektoru  Nákladové efekty evropského systému obchodování s povolenkami CO 2 Výsledkem je zvýšené riziko a nejistota jak pro nabídkovou stranu, tak pro stranu poptávkovou … Vybrané dopady energetické revoluce na českou energetiku / ekonomiku

Scénář Lev  Poskytuje nejlepší výstupy, ale jeho realizace je pravděpodobná pouze v případě blížící se energetické krize (tu si zatím nikdo nechce připustit) – opožděná svornost přitom není řešením. Scénář Leopard  Je pro ČR v podstatě nereálný – bylo by nutné rezignovat na regulaci v environmentální oblasti. Scénář Žirafa  Je málo pravděpodobný ze stejných důvodů jako Leopard. Scénář Slon  Přesouvá vše na vládu a nikdo nekooperuje. Klíčem k úspěchu je dosažení kompromisu založeném na reálných cílech, jejich rozumném a včasném naplnění ekonomicky únosným způsobem a zachování strategické flexibility při nejistém vývoji světa. Kterého scénáře lze v ČR dosáhnout? Environmentální legislativa a regulace. Kooperace/integrace v sektoru. Vládní angažovanost pro rozvoj, trh a osvětu.

1Úvod 2Energetika v mezinárodním kontextu o Požadavky vyplývající z poptávky o Schopnost nabídky uspokojit rostoucí poptávku o Environmentální a politické aspekty energetiky 3Situace v Evropě 4Dopady na Českou republiku 5Závěr

„Dosažení udržitelné budoucnosti energetiky bude vyžadovat nebývalou úroveň globální součinnosti mezi průmyslem (energetikou) a vládami a hlubší integraci regionálních a mezinárodních energetických trhů.“  3. energetická revoluce je za určitých podmínek zvládnutelná  Stěžejní pozice fosilních paliv přetrvá i do budoucna  Význam jaderné energie se bude postupně zvyšovat Nominace WEC pro zastřešení souvisejících klíčových aktivit:  Omezení skleníkových plynů + zajištění stabilních cen „uhlíkatých“ látek  Pravidla obchodu a investic v energetice + realistická návratnost  Širší zapojení vlád / partnerství veřejné a soukromé sféry Závěry 20. světového kongresu WEC

Světové zásoby primárních energií jsou dostatečné na to, aby uspokojily poptávku v krátkodobém a střednědobém horizontu. Problém ovšem bude jak překlenout nerovnoměrnost mezi místy výskytu surovin a jejich největší spotřebou Vzhledem k tomu, že nárůst potřeby primárních energetických zdrojů bude pokryt především fosilními palivy, je třeba vyřešit otázku emisí skleníkových plynů.  Hlavní faktorem budou vysoké ceny energií, které povedou k větší energetické účinnosti a větším investicím do infrastruktury  Zároveň je ovšem třeba klást důraz na investice (soukromé i veřejné) do výzkumu a vývoje nových čistých a efektivnějších technologií. Klíčová doporučení WEC nezbytná k naplnění vize udržitelného energetického rozvoje:  Jasné stanovení „motivující“ cenu „uhlíku“ srozumitelnou pro investory i trhy  Intenzivnější mezinárodní spolupráce v oblasti transferu technologií  Zvýšení energetické efektivnosti napříč celým energetickým hodnotovým řetězcem  Užší integrace energetických trhů v regionální i globální rovině  Stanovení stabilních a férových pravidel energetického trhu Závěr

Energie + Klima = Příležitosti pro business  Stávající trendy vytváří dvojí efekt pro hospodářské subjekty: o Splnění nároků vyplývajících z NAP (obranná strategie) o Ekonomické příležitosti: export (pro-aktivní strategie)  NAP - Strategické volby průmyslu: o Úspory energie (první krok, nízkonákladový, 10% úspor bez většího úsilí) o „Koupit si čas“ pro provedení energetických a emisních auditů a vypracování strategie o Investice do nízko-materiálových, nízko-energetických, nízko-emisních technologií o Obchodování s emisemi (nákup/prodej)  Energetická opatření uvnitř podniků: o Materiálové, energetické a emisní audity o Podniková emisní strategie (úspory, prodej/nákup povolenek) o Technologická opatření, inovace, V&V o Investiční rozhodování se zahrnutím vlivu cen povolenek  Ekologická oblast vytváří velký prostor pro vývoz českých ekologických služeb a technologií o Klima jako nový a potenciálně důležitý instrument exportní politiky průmyslu o Podíl ekologických technologií na českém vývozu: pouze 1,5% (!) o MŽP: Katalog českých ekologických služeb a technologií o Zahrnutí ekologických služeb a technologií do Rozvojové spolupráce Závěr

Klíčová doporučení:  Stanovit reálné cíle /směrné hodnoty – nastavení pravidel pro investice, přenos technologií, obchod, koordinované řešení environmentálních otázek.  Řízení komplexních změn s využitím partnerství – zejména veřejného a soukromého sektoru  Mobilizace strany poptávky – rozvoj a transfer technologií, doprava, stavebnictví, bydlení apod.  Energetický leadership – směr a vize rozvoje, pravidla, stimuly a alokace zdrojů v souladu s naplňováním vize. Globální klíčová poselství:  Dialog, jednání a workshopy jsou důležité, ale rozhodující je schopnost přenést poznatky do smysluplných akcí.  Je zapotřebí nová úroveň energetické politiky, regulace a investice, pokud máme dosáhnout udržitelnost v rámci let 2035 až  Je nezbytné, aby se veřejné a soukromé subjekty vzájemně angažovaly a formovaly partnerství. Která zajistí dosažení cílů „3 A“: o „Accessibility“ (Přístupnost) o „Availability“ (Dosažitelnost) o „Acceptability“ (Přijatelnost) Závěr

Funded by Member Committee annual subscriptions Subscriptions set by EA-approved formula Based on energy consumption, production, GNI Additional funding: Congress Direct corporate contributions Patrons Programme - WEC Foundation Publication sales Partnership royalties Energetický komitét ČR / WEC Budova ČEPS, Elektrárenská 2 CZ Praha 10 Tel: Fax: Website: World Energy Council 1-4 Warwick Street, London W1B 5LT Tel: Fax: Website: