Právní vztahy k nemovitostem Držba a vydržení, věcná práva k věci cizí a katastr nemovitostí Mgr. Jakub Kříž

Držba (I.) Součást vlastnického práva - právo věc držet (§ 123 ObčZ) x také samostatný pojem označující vztah držitele k věci Dva předpoklady držby faktické ovládání věci určitou osobou (corpus possesionis) nakládání s věcí jako vlastní – úmysl mít jí pro sebe (animus possidendi) Vztah k držbě v dobré víře (bona fide): držitel je vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře, že mu věc patří ve zlé víře (mala fide): absence dobré víry Dobrá víra = psychický vztah držitele k věci; lze na ni usuzovat z vnějších projevů držitele

Držba (II.) Předmět držby: Držba věci movité i nemovité, práva, která připouštějí trvalý nebo opětovný výkon (např. práva odpovídající věcnému břemeni) Držba oprávněná – držitelé v dobré víře neoprávněná – držitelé, kteří nejsou v dobré víře v pochybnostech se má za to, že je držba oprávněná Oprávněná držba je chráněná – oprávněný držitel má stejná práva jako vlastník s ochranou neuspěje držitel pouze vůči vlastníkovi

Vydržení Původní nabytí vlastnického práva na základě dlouhodobé a kvalifikované držby Předpoklady vydržení způsobilý subjekt způsobilý předmět (věci, ale i některá práva) oprávněná držba uplynutí vydržecí doby Vydržecí doba = doba, po kterou musí existovat podmínky vydržení, aby došlo ke vzniku právních následků věci movité – 3 roky věci nemovité – 10 let do vydržecí doby se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce K nabytí vlastnického práva dochází ze zákona – výrok soudu má pouze deklaratorní charakter v případě nemovitostí se vydržení zapíše do katastru nemovitostí záznamem

Věcná práva k věci cizí Práva k cizím věcem věcněprávní povahy působí vůči všem (nikoliv jen mezi stranami) lpí na věci lze zřídit pouze takové věcné právo, které připouští zákon Mezi věcná práva k věci cizí patří věcná břemena zástavní právo podzástávní právo zadržovací právo

Věcná břemena (I.) Omezení vlastníka věci ve prospěch jiného tak, že je povinen: něco konat (např. poskytování peněžitých nebo naturálních dávek) něco strpět (např. právo jízdy, právo cesty) něčeho se zdržet (např. zdržet se stavby nad určitou výšku) Základní rozlišení in rem (oprávněný subjekt je vlastník jiné věci – např. vlastník pozemku parc. č. 215) ad personam (oprávněný subjekt je určen konkrétně) Věcná břemena mívají trvalý charakter a zřizují se většinou časově neomezená

Věcná břemena (II.) Vznik věcného břemene Zánik věcného břemene ze zákona rozhodnutím příslušného orgánu (např. vyvlastnění) na základě písemné smlouvy na základě závěti na základě dohody dědiců o vypořádání dědictví vydržením Zánik věcného břemene ze zákona (např. trvalé změny na věci) rozhodnutím příslušného orgánu smrtí oprávněného, pokud věcné břemeno náleželo určité osobě splynutím oprávněného a povinného subjektu uplynutím doby (bylo-li uzavřeno na dobu určitou)

Katastr nemovitostí Soubor údajů o vybraných nemovitostech – obsahuje jejich soupis, popis, geometrické určení Předchůdce: pozemkové knihy, zemské desky, drážní knihy Součástí KN je evidence vlastnických a jiných věcných práv Činnost KN zabezpečuje Český úřad zeměměřičský a katastrální (ČÚZAK) KN provádějí zápisy údajů o o právních vztazích k nemovitostem revidují soulad údajů v KN se skutečným stavem provádějí opravy chyb v katastrálním operátu ověřují opisy nebo kopie listin o právních vztazích ze sbírky listin z KN a pozemkových knih poskytují údaje z KN

Katastr nemovitostí (II.) Nemovitosti evidované v KN pozemky budovy spojené se zemí pevným základem byty a nebytové prostory rozestavěné budovy některé další stavby spojené se zemí pevným základem Údaje o nemovitostech zapisované v KN geometrické a polohové určení nemovitostí druhy pozemků, čísla a výměry parcel, popisná a evidenční čísla budov, čísla bytů a nebytových prostor právní vztahy k nemovitostem Dále KN obsahuje určení katastrálních území místní a pomístní názvosloví

Příště… … katastrální řízení Možnost písemné práce: návrh na vklad do katastru nemovitostí